Lídři zemí EU debatují o cenách energií a nedostatku ruského plynu

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v Bruselu závěrečný druhý den summitu, který věnují debatě o možných opatřeních proti vysokým cenám energie a omezeným dodávkám ruského plynu. Lídři před summitem navrhovali různé recepty od společných nákupů plynu po cenové stropy, na konkrétních společných řešeních se však patrně neshodnou. Konkrétním výstupem summitu by měl být souhlas se zavedením eura v Chorvatsku, na němž by se měli šéfové států shodnout v úvodní části dnešního jednání.

Evropa se v současnosti potýká s rekordní inflací, kterou pohánějí zvláště vysoké ceny energií související s ruskou invazí na Ukrajinu a omezováním dodávek plynu. Velká část unijních zemí chce hledat recept ve společných nákupech suroviny, o nichž dnes při příchodu na summit mluvil například belgický premiér Alexander de Croo a podporuje je i česká vláda. Evropská komise v současnosti připravuje systém možného fungování věci, který chce předložit v nejbližší době.

Další státy v čele s Itálií prosazují zastropování cen, které však nemá širokou podporu ostatních zemí. Řada lídrů varuje před výraznými státními zásahy, které by mohly dále zvýšit rozpočtové deficity i státní dluhy při koronavirové krizi.

"Musíme hledat chytrá řešení, která jsou v souladu s pravidly trhu. Je potřeba dvakrát přemýšlet a mít na paměti udržitelnost veřejných financí," prohlásil před začátkem dnešního jednání slovenský premiér Eduard Heger, podle něhož by každý stát měl přijít se svým receptem odpovídajícím jeho konkrétní situaci.

Unijní státy mají aktuálně obavy, zda se jim kvůli omezeným dodávkám ruského plynu podaří naplnit před zimou zásobníky na 80 procent, což odpovídá nově dohodnutým pravidlům. V Česku jsou aktuálně plné ze 60 procent. Český premiér Petr Fiala při příchodu na dnešní jednání řekl, že ČR plní zásobníky plynu maximálním možným způsobem a snaží se stejně jako celá EU hledat alternativní zdroje. Summit by měl v podle navrhovaných závěrů vyzvat komisi, aby pokračovala ve snaze "zajistit dodávky energií za dostupné ceny".

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Lídři G20 schválili globální minimální daň, hovořili o rozdělení vakcín ve světě
  V italské metropoli se prvním dnem konal summit největších světových ekonomik G20, kde se státníci osobně sešli poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru se stala jedním z důležitých témat dnešního jednání. Účastníci jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně.
• Lídři G20 slíbili podporu ekonomiky, protekcionismus ovšem neodsoudili
  Lídři zemí skupiny G20 na summitu v Japonsku varovali před rostoucími riziky pro globální ekonomiku a slíbili, že budou společně pracovat na podpoře hospodářského růstu. Ochranářství ale v závěrečném komuniké včera opět neodsoudili. Součástí závěrů summitu je i závazek boje proti změnám klimatu, ačkoli Spojené státy si nepřály, aby se společné komuniké o tomto tématu zmiňovalo. Pařížskou dohodu o ochraně klimatu v závěrečném dokumentu opět podpořilo jen 19 zemí, zatímco Spojené státy potvrdily své rozhodnutí od dohody odstoupit.
• Lídři G20 varovali před hrozbou recese a vyzvali ke spolupráci
  Saúdskoarabský král Salmán dnes vyzval lídry největších světových ekonomik G20, aby na pandemii způsobenou koronavirem reagovali efektivně a koordinovaně. K výzvě ke spolupráci se na summitu, který se konal prostřednictvím videokonference, připojil také čínský prezident Si Ťin-pching. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
• Lídři na summitu G20 schválili dohodu o zavedení globální minimální daně
  Lídři na summitu velkých světových ekonomik skupiny G20 jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně. V prohlášení to dnes uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Oficiálně má být schválení dohody oznámeno v nedělním komuniké, informovala agentura Reuters. Na začátku října už se na minimální dani dohodla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Lídři skupiny G7 se zavázali k ukončení závislosti na ruské ropě
  Představitelé skupiny nejsilnějších ekonomik G7 se dnes zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem, nebo postupným ukončením dovozu. Po dnešní virtuální konferenci to lídři zemí skupiny uvedli v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Skupina bude pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém.
• Lídři států EU zahájí rozpočtový summit, ústupky zatím odmítají
  Lídři zemí Evropské unie dnes odpoledne dorazili do Bruselu na mimořádný summit, jehož cílem je sblížit jejich zatím zásadně odlišné pohledy na příští víceletý rozpočet EU. Velká část prezidentů a premiérů před začátkem jednání tvrdila, že ze svých požadavků nehodlá slevit a že dohodu bude velmi těžké nalézt. Předseda Evropské rady Charles Michel dal nicméně najevo, že je v případě potřeby připraven summit protáhnout na několik dní.
• Lídři zemí APEC jednají o spolupráci, připojil se i Trump
  Summit zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) dnes jedná o podobě spolupráce po skončení koronavirové krize. Setkání, které se kvůli nákaze koná jen virtuálně, se účastní také prezidenti Číny a Spojených států Si Ťin-pching a Donald Trump. Je to první Trumpovo vystoupení před mezinárodní komunitou od začátku listopadu, kdy neuspěl v prezidentských volbách. Uvedla to agentura Kjódó.
• Lídři zemí EU budou hledat cesty k růstu
  Lídři zemí Evropské unie budou zítra na neformálním summitu hledat cesty k oživení evropské ekonomiky. Jednání se uskutečňuje ve chvíli, kdy panují vážné obavy ohledně hospodářských potíží Španělska i nejisté budoucností Řecka, kde se kvůli vnitropolitické krizi budou příští měsíc konat nové volby. Dá se očekávat, že právě tato dvě témata se dostanou na přetřes setkání, jehož hlavním cílem je nicméně jednání o oživení unijní ekonomiky.
• Lídři zemí EU budou jednat o boji s pandemií i rozpočtové krizi
  Dalšímu společnému boji proti pandemii covidu-19 a jejím ekonomickým následkům bude věnována dnešní videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Původně se měli bavit především o tom, jak dále koordinovat pravidla testování či nákupy vakcín. Poté, co Maďarsko a Polsko zablokovaly schválení sedmiletého rozpočtu a fondu koronavirové pomoci ekonomikám se však patrně bude debata točit i okolo historicky největšího společného balíku unijních peněz.
• Lídři zemí EU budou jednat o ruském plynu, obraně i sankcích
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes ve francouzském Versailles zahájí dvoudenní neformální jednání, jehož hlavním tématem bude válka na Ukrajině. Summit se bude věnovat posilování společné evropské obrany, snižování energetické závislosti na Rusku či další pomocí Kyjevu a ukrajinským uprchlíkům.
• Lídři zemí EU odsouhlasili protiruské sankce, zasáhnou banky i rafinerie
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval "maximální možnou míru sankcí".
• Lídři zemí EU se pokoušejí prolomit rozpočtový pat
  Vyřešit zablokovanou situaci kolem sedmiletého rozpočtu Evropské unie se dnes večer pokoušejí prezidenti a premiéři členských zemí. Během videokonference, která měla být původně věnována pouze koordinaci boje s koronavirem, hodlá většina lídrů přesvědčovat Maďarsko a Polsko, aby umožnily schválení historicky největšího společného balíku unijních peněz. Budapešť a Varšava odmítají rozpočet spojený s fondem krizové pomoci ekonomikám podpořit, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů právního státu.
• Lídři 27 zemí EU dnes proberou budoucnost eurozóny i brexit
  Prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí EU se dnes v Bruselu sejdou nad dvěma zásadními tématy. Nejprve budou diskutovat o budoucnosti své hospodářské a měnové unie. Poté by měli rozhodnout, zda rozhovory s Londýnem o brexitu postoupily natolik, že bude možné spustit jejich druhou fázi, tedy jednání o budoucí podobě vzájemných vztahů.
• LightOn bude první evropský start-up na burze se zaměřením na generativní AI
  Francouzský start-up LightOn zaměřený na generativní umělou inteligenci (AI) zahájil primární veřejnou nabídku akcií (IPO), obchodovat na burze se s nimi začne zřejmě 26. listopadu. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě. LightOn se tak v Evropě stane prvním start-upem zaměřeným na generativní AI, který bude mít akcie na burze.
• Lindner: Německo potřebuje reformaci hospodářství
  Německo potřebuje reformovat hospodářství, aby si zachovalo své geopolitické postavení. Ministr financí a předseda svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner to včera podle agentury Reuters uvedl na sjezdu své strany.
• Listopadová inflace byla mírně nad prognózou ČNB kvůli regulovaným cenám
  Listopadová inflace 7,3 procenta byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Důvodem byl především vývoj regulovaných cen, ostatní složky inflace slábly výrazněji, než ČNB očekávala v listopadové prognóze. V komentáři k vývoji spotřebitelských cen to dnes uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. V lednu se podle něj inflace sníží k horní hranici tolerančního pásma centrální banky, tedy ke třem procentům.
• Listopadová inflace byla nad odhady ČNB
  Listopadová meziroční inflace byla o 0,5 procentního bodu vyšší, než očekávala v aktuální prognóze Česká národní banka. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub. V listopadu spotřebitelské ceny meziročně stouply o 1,5 procenta. Inflace se tak po téměř třech letech vrátila do dolní poloviny tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle ČNB.
• Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala ČNB
  Listopadová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl růst cen potravin, který proti odhadům více zpomalil. K rozdílu přispěla i jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Ta totiž zůstala na stejné hodnotě jako v říjnu, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v listopadu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,7 procenta.
• Listopadová inflace byla pod očekáváním
  Listopadová inflace skončila pod očekáváním finančního trhu, když spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,8 procenta, zatímco odborníci čekali růst o tři procenta. Slabší cenový růst přitom nebyl způsoben výkyvem jedné kategorie, ale byl rozložen do více oddílů, upozorňují analytici, které oslovila ČTK. Za celý rok podle nich inflace míří k 2,5 procenta po loňských 10,7 procenta.
• Listopadová inflace byla pod odhadem ČNB, hlavně kvůli regulaci cen energií
  Listopadová inflace byla o 2,6 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Rozdíl způsobily zejména vládní regulace cen energií, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než centrální banka očekávala, rostly zejména ceny potravin. Naopak pomalejší bylo zdražování pohonných hmot. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) inflace v listopadu vzrostla na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta.