Lídři zemí EU se pokoušejí prolomit rozpočtový pat

Vyřešit zablokovanou situaci kolem sedmiletého rozpočtu Evropské unie se dnes večer pokoušejí prezidenti a premiéři členských zemí. Během videokonference, která měla být původně věnována pouze koordinaci boje s koronavirem, hodlá většina lídrů přesvědčovat Maďarsko a Polsko, aby umožnily schválení historicky největšího společného balíku unijních peněz. Budapešť a Varšava odmítají rozpočet spojený s fondem krizové pomoci ekonomikám podpořit, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů právního státu.

Obě země, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují novou podmíněnost za porušení unijních smluv. Další státy i Evropský parlament však odmítají ustoupit, a proto hrozí, že rozpočet a fond obnovy v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun) nebudou odsouhlaseny včas.

První část dnešní debaty lídrů je podle mluvčího předsedy Evropské rady Charlese Michela věnována právě rozpočtovému patu. Teprve poté přijde na řadu původní hlavní téma, tedy sjednocování covidových testů a společné nákupy vakcín.

Diplomaté se většinou shodují na tom, že šance na vyřešení sporu během dnešního večera není velká. Za reálnější považují možnost, že by německá kancléřka Angela Merkelová, která k lídrům ostatních zemí dnes promluvila hned po Michelovi, mohla jako šéfka předsednické země přesvědčit premiéry Maďarska a Polska ke změně názoru v příštích dnech.

Budapešť i Varšava dnes daly najevo, že ze svých pozic nemíní jen tak ustoupit. Polský parlament přijal usnesení, kterým podpořil vládu v jejím odporu vůči podmíněnému čerpání peněz. Mluvčí úřadu maďarské vlády zase prohlásil, že je nulová šance na to, aby rozpočet a fond začaly fungovat v současné podobě.

Další země v čele s Francií či Nizozemskem však odmítají jakékoli ústupky a hrozí Maďarsku a Polsku, že najdou cestu ke schválení krizového fondu bez nich. Tím by obě země, které jsou čistými příjemci peněz z unijní pokladny, přišly celkem o desítky miliard eur.

Pokud se rozpočet na období 2021 až 2027 nepodaří schválit do konce roku, začne od ledna platit provizorium vycházející z rozpočtu letošního. V jeho rámci se však budou vyplácet pouze omezené fondy včetně zemědělských dotací či humanitární pomoci. Naproti tomu financování nových projektů z fondů soudržnosti, jejichž největším příjemcem je právě Polsko, bude pozastaveno.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Lídři G20 varovali před hrozbou recese a vyzvali ke spolupráci
  Saúdskoarabský král Salmán dnes vyzval lídry největších světových ekonomik G20, aby na pandemii způsobenou koronavirem reagovali efektivně a koordinovaně. K výzvě ke spolupráci se na summitu, který se konal prostřednictvím videokonference, připojil také čínský prezident Si Ťin-pching. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
• Lídři na summitu G20 schválili dohodu o zavedení globální minimální daně
  Lídři na summitu velkých světových ekonomik skupiny G20 jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně. V prohlášení to dnes uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Oficiálně má být schválení dohody oznámeno v nedělním komuniké, informovala agentura Reuters. Na začátku října už se na minimální dani dohodla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Lídři skupiny G7 se zavázali k ukončení závislosti na ruské ropě
  Představitelé skupiny nejsilnějších ekonomik G7 se dnes zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem, nebo postupným ukončením dovozu. Po dnešní virtuální konferenci to lídři zemí skupiny uvedli v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Skupina bude pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém.
• Lídři států EU zahájí rozpočtový summit, ústupky zatím odmítají
  Lídři zemí Evropské unie dnes odpoledne dorazili do Bruselu na mimořádný summit, jehož cílem je sblížit jejich zatím zásadně odlišné pohledy na příští víceletý rozpočet EU. Velká část prezidentů a premiérů před začátkem jednání tvrdila, že ze svých požadavků nehodlá slevit a že dohodu bude velmi těžké nalézt. Předseda Evropské rady Charles Michel dal nicméně najevo, že je v případě potřeby připraven summit protáhnout na několik dní.
• Lídři zemí APEC jednají o spolupráci, připojil se i Trump
  Summit zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) dnes jedná o podobě spolupráce po skončení koronavirové krize. Setkání, které se kvůli nákaze koná jen virtuálně, se účastní také prezidenti Číny a Spojených států Si Ťin-pching a Donald Trump. Je to první Trumpovo vystoupení před mezinárodní komunitou od začátku listopadu, kdy neuspěl v prezidentských volbách. Uvedla to agentura Kjódó.
• Lídři zemí EU budou hledat cesty k růstu
  Lídři zemí Evropské unie budou zítra na neformálním summitu hledat cesty k oživení evropské ekonomiky. Jednání se uskutečňuje ve chvíli, kdy panují vážné obavy ohledně hospodářských potíží Španělska i nejisté budoucností Řecka, kde se kvůli vnitropolitické krizi budou příští měsíc konat nové volby. Dá se očekávat, že právě tato dvě témata se dostanou na přetřes setkání, jehož hlavním cílem je nicméně jednání o oživení unijní ekonomiky.
• Lídři zemí EU budou jednat o boji s pandemií i rozpočtové krizi
  Dalšímu společnému boji proti pandemii covidu-19 a jejím ekonomickým následkům bude věnována dnešní videokonference prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Původně se měli bavit především o tom, jak dále koordinovat pravidla testování či nákupy vakcín. Poté, co Maďarsko a Polsko zablokovaly schválení sedmiletého rozpočtu a fondu koronavirové pomoci ekonomikám se však patrně bude debata točit i okolo historicky největšího společného balíku unijních peněz.
• Lídři zemí EU budou jednat o ruském plynu, obraně i sankcích
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes ve francouzském Versailles zahájí dvoudenní neformální jednání, jehož hlavním tématem bude válka na Ukrajině. Summit se bude věnovat posilování společné evropské obrany, snižování energetické závislosti na Rusku či další pomocí Kyjevu a ukrajinským uprchlíkům.
• Lídři zemí EU debatují o cenách energií a nedostatku ruského plynu
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v Bruselu závěrečný druhý den summitu, který věnují debatě o možných opatřeních proti vysokým cenám energie a omezeným dodávkám ruského plynu. Lídři před summitem navrhovali různé recepty od společných nákupů plynu po cenové stropy, na konkrétních společných řešeních se však patrně neshodnou. Konkrétním výstupem summitu by měl být souhlas se zavedením eura v Chorvatsku, na němž by se měli šéfové států shodnout v úvodní části dnešního jednání.
• Lídři zemí EU odsouhlasili protiruské sankce, zasáhnou banky i rafinerie
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval "maximální možnou míru sankcí".
• Lídři 27 zemí EU dnes proberou budoucnost eurozóny i brexit
  Prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí EU se dnes v Bruselu sejdou nad dvěma zásadními tématy. Nejprve budou diskutovat o budoucnosti své hospodářské a měnové unie. Poté by měli rozhodnout, zda rozhovory s Londýnem o brexitu postoupily natolik, že bude možné spustit jejich druhou fázi, tedy jednání o budoucí podobě vzájemných vztahů.
• LightOn bude první evropský start-up na burze se zaměřením na generativní AI
  Francouzský start-up LightOn zaměřený na generativní umělou inteligenci (AI) zahájil primární veřejnou nabídku akcií (IPO), obchodovat na burze se s nimi začne zřejmě 26. listopadu. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě. LightOn se tak v Evropě stane prvním start-upem zaměřeným na generativní AI, který bude mít akcie na burze.
• Lindner: Německo potřebuje reformaci hospodářství
  Německo potřebuje reformovat hospodářství, aby si zachovalo své geopolitické postavení. Ministr financí a předseda svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner to včera podle agentury Reuters uvedl na sjezdu své strany.
• Listopadová inflace byla mírně nad prognózou ČNB kvůli regulovaným cenám
  Listopadová inflace 7,3 procenta byla o 0,2 procentního bodu vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Důvodem byl především vývoj regulovaných cen, ostatní složky inflace slábly výrazněji, než ČNB očekávala v listopadové prognóze. V komentáři k vývoji spotřebitelských cen to dnes uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. V lednu se podle něj inflace sníží k horní hranici tolerančního pásma centrální banky, tedy ke třem procentům.
• Listopadová inflace byla nad odhady ČNB
  Listopadová meziroční inflace byla o 0,5 procentního bodu vyšší, než očekávala v aktuální prognóze Česká národní banka. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub. V listopadu spotřebitelské ceny meziročně stouply o 1,5 procenta. Inflace se tak po téměř třech letech vrátila do dolní poloviny tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle ČNB.
• Listopadová inflace byla nižší, než odhadovala ČNB
  Listopadová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl růst cen potravin, který proti odhadům více zpomalil. K rozdílu přispěla i jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Ta totiž zůstala na stejné hodnotě jako v říjnu, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v listopadu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,7 procenta.
• Listopadová inflace byla pod očekáváním
  Listopadová inflace skončila pod očekáváním finančního trhu, když spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,8 procenta, zatímco odborníci čekali růst o tři procenta. Slabší cenový růst přitom nebyl způsoben výkyvem jedné kategorie, ale byl rozložen do více oddílů, upozorňují analytici, které oslovila ČTK. Za celý rok podle nich inflace míří k 2,5 procenta po loňských 10,7 procenta.
• Listopadová inflace byla pod odhadem ČNB, hlavně kvůli regulaci cen energií
  Listopadová inflace byla o 2,6 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Rozdíl způsobily zejména vládní regulace cen energií, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než centrální banka očekávala, rostly zejména ceny potravin. Naopak pomalejší bylo zdražování pohonných hmot. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) inflace v listopadu vzrostla na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta.
• Listopadová inflace byla pod prognózou ČNB
  Listopadová inflace 2,8 procenta byla mírně nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB), jejíž prognóza počítala s meziročním růstem spotřebitelských cen o 2,9 procenta. Ve struktuře spotřebního koše nebyly významné odchylky od očekávání centrální banky, uvedl dnes v komentáři k vývoji inflace ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. V prosinci očekává mírné zvýšení inflace nad tři procenta, v příštím roce postupný pokles ke dvěma procentům.
• Listopadová inflace byla výrazně vyšší, než odhadovala ČNB
  Listopadová meziroční inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem je stejně jako v říjnu výraznější zvýšení jádrové inflace a v rámci ní růst nájemného, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v listopadu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na šest procent. Šestiprocentní růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v říjnu 2008.