Lídři G20 budou jednat o podpoře růstu

Podpora hospodářského růstu a další regulace finančních transakcí jsou některými z témat, jimiž se mají na summitu v Rusku zabývat lídři skupiny největších zemí G20. Dvoudenní setkání, které začíná ve čtvrtek, se ale koná v době hrozícího zásahu zahraničních sil proti Sýrii - syrská krize tedy zřejmě bude rozhovory v Petrohradu silně rezonovat. Americký prezident Barack Obama ale o krizi se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem zřejmě samostatně jednat nebude. Vztah mezi nimi je napjatý a Bílý dům po ruském postupu v americké špionážní aféře kolem Edwarda Snowdena formální schůzku obou státníků již vyloučil.

Summit G20 by se tentokrát měl věnovat mimo jiné takzvanému stínovému bankovnictví. Jde o směsici různých fondů či makléřských společností, které hrají roli v přísunu finančních prostředků do ekonomiky. Na rozdíl od tradičních bank ale nemají přístup k podpoře centrálních bank ani k nástrojům jako je pojištění vkladů nebo záruky na úvěry. Zatímco na banky si vlády po úvěrové krizi z let 2007-2009 došláply, stínové bankovnictví podle některých expertů dál představuje riziko pro daňové poplatníky.

Skupina G20 zřejmě podpoří návrh pravidel, která mají nadměrně rizikové transakce v tomto sektoru omezit. Jde v nich především o dohled nad tímto sektorem. V něm se ročně otočí kolem 60 bilionů dolarů, což přibližně odpovídá výkonu světové ekonomiky. Skupina G20 zřejmě nepůjde dál, aby se nenarušilo oživování ekonomiky a příliv peněz na stále ještě křehké trhy.

Eurozóna začala po roce a půl recese v minulém čtvrtletí pozorovat pověstné světlo na konci tunelu a její lídři budou zřejmě chtít, aby G20 vyslala signál o posilující ekonomice. Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu však zůstane růst globální ekonomiky na loňské slabé úrovni 3,1 procenta. Také představitelé G20 hodnotí podle návrhu prohlášení, z něhož citují některá média, stav světové ekonomiky dál pesimisticky. Hospodářské oživení je prý slabší, než se čekalo.

Podle evropských zdrojů se pozornost stočí na státy jako je Indie či Brazílie, které se v současnosti potýkají s oslabováním domácích měn. Indická rupie od začátku roku ztratila čtvrtinu hodnoty, brazilský real 15 a turecká lira 11 procent. Důvodem jsou chystané změny v americké měnové politice. Tamní centrální banka (Fed) několik let zaplavovala finanční trh levnými penězi, aby podpořila domácí ekonomiku. Tyto peníze mířily na rozvíjející se trhy, ovšem s tím, jak se Fed chystá tuto podporu omezit, se investoři znovu obracejí k USA. Podle ekonoma Chrise Feafera z poradenské společnosti Macro Advisory dotčené země Fed požádají, aby svou podporu domácí ekonomiky omezil, a vzal přitom v potaz také "vedlejší ztráty".

Na světové trhy nyní doléhá i pokračující občanská válka v Sýrii. Minulý týden například prudce vzrostly ceny ropy, a to kvůli hrozící zahraniční odvetě za údajný chemický útok v zemi. Spojené státy ho připisují syrskému režimu a prezident Obama požádal americké zákonodárce, aby hlasováním úder v Sýrii podpořili.

V Petrohradu hodlá Obama hledat podporu pro úder mezi váhajícími politiky. S prezidentem hostitelské země ale přímo jednat nebude. Spojené státy minulý měsíc vyjádřily zklamání nad azylem, který Moskva dočasně poskytla bývalému technikovi amerických tajných služeb Edwardu Snowdenovi, obviněnému v USA ze špionáže. Bílý dům pak formální schůzku obou prezidentů na summitu vyloučil.

Podle některých analytiků je vztah mezi Obamou a Putinem nejhorší, jaký kdy byl mezi americkými a ruskými, ba dokonce sovětskými lídry. Rusko je vytrvalým spojencem syrského režimu a tvrdí, že ho americké důkazy o vině syrské vlády při útoku z 21. srpna nepřesvědčily. Putin ale nadále doufá, že si oba státníci budou moci v Petrohradu o Sýrii promluvit.

Obama, který do Ruska přiletí po zastávce ve Švédsku, podle činitelů plánuje bilaterální schůzky se svým čínským a francouzským protějškem. Kromě toho pozval k besedě zástupce místních nevládních organizací a špičky ruské neparlamentní opozice.

Zdroj: Reuters, ČTK, G20

Čtěte více

• Lídři EU se na summitu k fondu obnovy sejdou 17. července
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se 17. července poprvé po pěti měsících osobně setkají v Bruselu, aby jednali o sedmiletém unijním rozpočtu a fondu obnovy ekonomik. Termín konání summitu zveřejnil dnes na twitteru mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela. Vrcholná schůzka, na níž by podle Michelových představ měli lídři členských zemí sladit své velmi odlišné postoje k rozdělování peněz z plánovaného balíku, potrvá do 18. července.
• Lídři EU se pátý den summitu shodli na fondu obnovy a rozpočtu
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. Oznámil to dnes ráno předseda Evropské rady Charles Michel. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.
• Lídři EU se přeli o rozpočet, do prosince chtějí návrh s částkami
  Finské předsednictví Evropské unie připraví do prosince návrh konkrétní výše víceletého rozpočtu a objemu financí určených pro jeho jednotlivé kapitoly. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři zemí EU. Na bruselském summitu nedospěli k žádnému sblížení výrazně odlišných postojů.
• Lídři EU se připravují na souboj o fond klíčový pro budoucnost EU
  Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká v příštích týdnech a měsících tvrdé vyjednávání o podmínkách, za nichž státy společně pomohou firmám a lidem v oblastech zasažených nynější pandemií covidu-19. Základem by se podle představ nejsilnějších unijních ekonomik - tedy Německa a Francie - měla stát společná půjčka ve výši 500 miliard eur (13,5 bilionu korun). Návrh sice narazil na počáteční výtky řady zemí požadujících větší či menší objem fondu, podle analytiků se však zřejmě stane základem pro kompromis, který může spoluurčit další směřování evropského bloku.
• Lídři EU třetí den jednají o fondu obnovy, čekají nový návrh
  Třetím dnem pokračují dnes v Bruselu jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, kteří zatím bezvýsledně hledají shodu na fondu obnovy ekonomik a na budoucím sedmiletém rozpočtu bloku. Přestože předseda Evropské rady Charles Michel vyšel v sobotu vstříc takzvaným šetrným zemím požadujícím menší podíl grantů ve fondu, v názorech na jeho parametry zatím přetrvávají rozpory. Očekává se, že šéf unijních summitů dnes předloží další kompromisní variantu.
• Lídři EU vyzvali k přípravě dalších kroků na podporu ekonomiky
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se včera po šestihodinovém videosummitu zcela neshodli na podobě podpůrných opatření pro ekonomiky sužované koronavirovou krizí. Lídři dali ministrům financí další dva týdny na přípravu konkrétních kroků. V přijatém společném prohlášení také vyzvali Evropskou komisi a další unijní instituce, aby připravily akční plán na dobu po pandemii.
• Lídři EU začnou čtvrtý den summitu, Michel chystá nový kompromis
  Krátce před začátkem čtvrtého jednacího dne summitu Evropské unie připravuje předseda Evropské rady Charles Michel kompromisní návrh, který má dosud rozdělené lídry přivést ke shodě na fondu obnovy ekonomik a budoucím sedmiletém rozpočtu. Část politiků dává po desítkách hodin tvrdých vyjednávání najevo, že se přiblížila shoda v klíčových otázkách celkového objemu fondu a poměru grantů a úvěrů.
• Lídři EU zahájili debatu o balíku peněz na pomoc ekonomikám
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes dopoledne v Bruselu debatu, která má přinést shodu na parametrech krizového fondu a příštího sedmiletého rozpočtu. Názory unijních lídrů na celkový objem peněz či způsob jejich rozdělování se ztím výrazně liší a unijní činitelé očekávají dlouhé jednání. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je však dohoda během nadcházejících dnů možná.
• Lídři EU zahájili videosummit, v názorech na fond obnovy se liší
  Vůbec první debatu o společném záchranném plánu pokrizového oživení evropských ekonomik dnes zahájili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jim představí plán, kterým chce Brusel ekonomikám nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Názory lídrů na parametry fondu se však rozcházejí a dnešní videosummit poslouží podle diplomatů spíše jako mapování terénu pro další jednání.
• Lídři G20 budou debatovat o ekonomice
  Konflikt v Sýrii, migrace a boj proti terorismu se s velkou pravděpodobností dostanou na pořad jednání...
• Lídři G20 chtějí bojovat proti nerovnoměrné ekonomice
  Lídři dvacítky velkých světových ekonomik slíbili použít všechny nástroje ke zvládání nerovnoměrného...
• Lídři G20 jednají o podpoře světové ekonomiky a obchodu
  Nejvyšší představitelé zemí skupiny G20 by dnes na závěr dvoudenního summitu měli oficiálně slíbit, že...
• Lídři G20 jednají o posílení globálního růstu
  Nejvyšší finanční činitelé skupiny zemí G20 diskutují tento víkend v Austrálii o posílení globálního růstu, jako...
• Lídři G20 podpoří růst globální ekonomiky
  Představitelé zemí skupiny G20 se budou snažit výrazněji podpořit růst globální ekonomiky a naopak se postaví proti obchodnímu protekcionismu. Na dvoudenním summitu v Číně se shodli také na potřebě zmrazit finanční zdroje mezinárodního terorismu, v politické rovině jednali hlavně o otázkách syrské krize a migrace, vyplývá z jejich závěrečného komuniké. Schůzka prezidentů Spojených států a Ruska Baracka Obamy a Vladimira Putina zlom v řešení syrské otázky nepřinesla, podle šéfa Kremlu je však dohoda možná už v příštích dnech.
• Lídři G20 schválili globální minimální daň, hovořili o rozdělení vakcín ve světě
  V italské metropoli se prvním dnem konal summit největších světových ekonomik G20, kde se státníci osobně sešli poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru se stala jedním z důležitých témat dnešního jednání. Účastníci jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně.
• Lídři G20 slíbili podporu ekonomiky, protekcionismus ovšem neodsoudili
  Lídři zemí skupiny G20 na summitu v Japonsku varovali před rostoucími riziky pro globální ekonomiku a slíbili, že budou společně pracovat na podpoře hospodářského růstu. Ochranářství ale v závěrečném komuniké včera opět neodsoudili. Součástí závěrů summitu je i závazek boje proti změnám klimatu, ačkoli Spojené státy si nepřály, aby se společné komuniké o tomto tématu zmiňovalo. Pařížskou dohodu o ochraně klimatu v závěrečném dokumentu opět podpořilo jen 19 zemí, zatímco Spojené státy potvrdily své rozhodnutí od dohody odstoupit.
• Lídři G20 varovali před hrozbou recese a vyzvali ke spolupráci
  Saúdskoarabský král Salmán dnes vyzval lídry největších světových ekonomik G20, aby na pandemii způsobenou koronavirem reagovali efektivně a koordinovaně. K výzvě ke spolupráci se na summitu, který se konal prostřednictvím videokonference, připojil také čínský prezident Si Ťin-pching. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
• Lídři na summitu G20 schválili dohodu o zavedení globální minimální daně
  Lídři na summitu velkých světových ekonomik skupiny G20 jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně. V prohlášení to dnes uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Oficiálně má být schválení dohody oznámeno v nedělním komuniké, informovala agentura Reuters. Na začátku října už se na minimální dani dohodla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Lídři skupiny G7 se zavázali k ukončení závislosti na ruské ropě
  Představitelé skupiny nejsilnějších ekonomik G7 se dnes zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem, nebo postupným ukončením dovozu. Po dnešní virtuální konferenci to lídři zemí skupiny uvedli v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Skupina bude pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém.
• Lídři států EU zahájí rozpočtový summit, ústupky zatím odmítají
  Lídři zemí Evropské unie dnes odpoledne dorazili do Bruselu na mimořádný summit, jehož cílem je sblížit jejich zatím zásadně odlišné pohledy na příští víceletý rozpočet EU. Velká část prezidentů a premiérů před začátkem jednání tvrdila, že ze svých požadavků nehodlá slevit a že dohodu bude velmi těžké nalézt. Předseda Evropské rady Charles Michel dal nicméně najevo, že je v případě potřeby připraven summit protáhnout na několik dní.