Lagardeová: Hospodářské vyhlídky eurozóny se navzdory vysoké inflaci zlepšily

Hospodářské vyhlídky eurozóny se v poslední době zlepšily, přestože inflace zůstává příliš vysoká a přetrvává také energetická krize. Na ekonomickém fóru v Davosu to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. ECB podle ní teď měnovou politiku měnit nebude, úrokové sazby se ještě zvýší. Vyjádřila se tak v podobném duchu jako členové Rady guvernérů ECB Klaas Knot a François Villeroy de Galhau.

"Inflace je v každém případě moc vysoká, ať už se na to díváte z jakéhokoliv úhlu pohledu," řekla šéfka ECB v diskusi za Světovém ekonomickém fóru (WEF). "Budeme pokračovat v dosavadním kurzu, dokud se neposuneme do restriktivní oblasti na dostatečně dlouhou dobu k tomu, abychom inflaci spořádaným způsobem vrátili ke dvěma procentům," dodala. Cílem ECB je mít inflaci kolem dvou procent.

Podobně se před Lagardeovou vyjádřil i člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Knot řekl, že finanční trhy podceňují odhodlání ECB pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku.

ECB na příští měsíce avizovala stabilní zvyšování úroků tempem 50 bazických bodů, investoři ale předpokládají, že centrální banka nakonec nebude ve zpřísňování měnové politiky tak razantní, jak slibovala. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že míra inflace v eurozóně už se za poslední měsíc snížila. Takovou úvahu ale Knot odmítá, nic podle něj nenaznačuje, že inflace už bude vytrvale klesat.

"Po jednom zvýšení o 50 bazických bodů se to nezastaví, to je jisté," řekl Knot v Davosu v rozhovoru s finanční televizí CNBC. Investorům doporučil, aby avizované plány ECB začali brát vážně.

Míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadové hodnoty 10,1 procenta. Snížila se tak výrazněji, než čekali analytici. Přispěl k tomu zejména pomalejší růst cen energií, které jsou za vysokou inflaci zodpovědné především.

Kurz eura se po Knotových slovech zvýšil nad 1,0820 EUR/USD, a proti předchozímu dni vykazoval růst o více než čtvrt procenta. Ráno ještě euro mírně ztrácelo a pohybovalo se kolem 1,0790 EUR/USD. Euro loni v létě spadlo pod paritu s dolarem, což znamená, že americká měna byla poprvé zhruba po dvaceti letech silnější než euro. Zpět nad paritou je euro od podzimu.

Eurozóna by se mohla v zimě vyhnout recesi, případný růst ale bude velmi slabý, domnívá se Knot. Vychází přitom z dat o velmi nízkém růstu hrubého domácího produktu (HDP). Lagardeová si myslí, že pravděpodobnější než recese je pouze mírný a krátký pokles ekonomiky.

Finanční trhy nyní očekávají, že depozitní sazba ECB se z nynějších dvou procent zvýší do poloviny roku zhruba na 3,2 procenta. Ještě na přelomu roku počítali s růstem depozitní sazby přibližně na 3,5 procenta. I když na únor trhy stále počítají se zvýšením sazby o 50 bazických bodů, na březen se jejich odhady pohybují od 25 do 50 bazických bodů. Hodnota 50 bazických bodů odpovídá půl procentnímu bodu.

Změna postoje částečně souvisí s předpokladem, že americká centrální banka (Fed) zmírní zvyšování úroků a že ECB ji bude následovat, pokud Fed zvyšování úroků zpomalí nebo úplně zastaví. Ale zatímco míra inflace ve Spojených státech už pravděpodobně kulminovala, inflace v eurozóně by se ještě mohla zvýšit. Svědčí o tom vývoj takzvané jádrové inflace, která se stále zvyšuje. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií.

"Jádrová inflace nevykazuje žádné známky poklesu," řekl Knot. "Nejprve bych musel vidět jinou dynamiku vývoje u jádrové inflace, než bych mohl začít přemýšlet o vyrovnanějších rizicích," dodal.

Hlavní sazbu pro refinanční operace má nyní ECB na 2,50 procenta, od roku 2016 až do loňského léta byla na nule. Americká centrální banka má základní úrok v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, Česká národní banka (ČNB) pak na sedmi procentech. Míra inflace v USA v prosinci klesla na 6,5 procenta, v Česku na 15,8 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC

Čtěte více

• Lagardeová: ECB půjde v boji s inflací tak daleko, jak bude třeba
  Evropská centrální banka (ECB) půjde v boji s vysokou inflací tak daleko, jak bude třeba. Při zahajovacím proslovu na akci nazvané Fórum ECB o centrálním bankovnictví to dnes řekla prezidentka banky Christine Lagardeová. ECB chce mít inflaci v eurozóně na dvou procentech, ve skutečnosti je ale teď inflace asi čtyřikrát vyšší.
• Lagardeová: ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům
  Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to dnes řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
• Lagardeová: ECB udělá maximum, aby dostala inflaci na dvě procenta
  Inflace v eurozóně v letošním roce klesne z rekordního maxima a Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová.
• Lagardeová: ECB zřejmě opustí negativní úrokové sazby do konce září
  Depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak svou zásadní změnu postoje k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.
• Lagardeová: Ekonomika eurozóny za sebou po pandemii to nejhorší ještě nemá
  Ekonomika eurozóny ještě šok z pandemie covidu-19 zcela nestrávila. Odrazila se ode dna, ale to nejhorší za sebou ještě nemá. Na zahájení fóra o centrálním bankovnictví, které se letos koná on-line, to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová: Eurozóna by se měla více opírat o domácí poptávku
  Hospodářský růst v eurozóně by se měl začít více opírat o domácí poptávku, aby byl vyváženější a dokázal čelit ekonomickému útlumu v zahraničí. Přispět by k tomu měly mimo jiné rozsáhlejší veřejné investice. Uvedla to dnes podle agentury Reuters nová šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová: Eurozóna má zřejmě to nejhorší z krize sebou
  Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci covid-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová: Eurozóna se navzdory válce na Ukrajině nedostane do stagflace
  Evropská centrální banka (ECB) navzdory válce na Ukrajině nadále počítá s růstem ekonomiky eurozóny letos i v následujících dvou letech. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Připustila, že válka bude tlumit hospodářský růst a tlačit vzhůru inflaci, odmítla však obavy z toho, že eurozóna vstoupí do stagflace, tedy do období s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací.
• Lagardeová: Globální růst bude asi slabší
  Světová ekonomika pravděpodobně poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Uvedla to dnes šéfka...
• Lagardeová: Hospodářské oživení v eurozóně je zatím příliš křehké
  Ekonomika eurozóny se začíná zotavovat z pandemie, hospodářské oživení je ale zatím křehké. V rozhovoru s francouzským regionálním deníkem La Provence to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Její tým nyní zvažuje, kdy bude vhodné začít omezovat mimořádně uvolněnou měnovou politiku, kterou ECB zavedla ve snaze mírnit dopady pandemie na ekonomiku.
• Lagardeová chce konec nejistoty po brexitu
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes vyzvala k co nejrychlejšímu...
• Lagardeová chce mít na eurobankovkách místo fiktivních staveb slavné Evropany
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) by na eurobankovkách viděla místo fiktivních staveb raději slavné Evropany. Podle jejího názoru by se tak lidé s Evropskou unií snáze identifikovali. Christine Lagardeová to uvedla v rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND).
• Lagardeová chce po Řecku další reformy
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová po dnešním setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně ocenila pokroky Řecka ve finanční krizi a jeho ochotu k reformám. Dalších změn ale podle ní bude potřeba celá řada. Účast MMF na další půjčce Aténám v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD jasně nepotvrdila. Věc však vidí nadějněji.
• Lagardeová: Inflace v eurozóně už možná dosáhla vrcholu, měla by začít klesat
  Inflace v eurozóně už možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat. To by mělo pokračovat i v průběhu příštího roku, uvedla dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Potvrdila tak názor ECB, že za vzestupem inflace stojí přechodné faktory.
• Lagardeová jako první žena vedla už francouzské finance a MMF
  Trojí historické prvenství má na svém kontě bývalá výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová (63): jako první žena v historii vedla francouzské ministerstvo financí, stanula v čele MMF a nyní ji prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na summitu v Bruselu potvrdili do funkce první šéfky Evropské centrální banky (ECB).
• Lagardeová je nominována na druhé období
  Nynější výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová byla nominována...
• Lagardeová: Krize v Evropě ještě neskončila
  Krize v Evropě navzdory hospodářskému oživení ještě zdaleka neskončila. V rozhovoru s německým listem Handels...
• Lagardeová: Kryptoměny nestojí za nic, měly by být regulovány
  Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to včera řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány.
• Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat
  Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla dnes před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.
• Lagardeová: MMF by se za deset let mohl přestěhovat do Číny
  Mezinárodní měnový fond (MMF) by se za deset let mohl přestěhovat z USA do Číny. Mohlo by k tomu dojít, pokud bude pokračovat trend růstu čínské a ostatních rozvíjejících se ekonomik a pokud se tento vývoj odrazí v jeho hlasovací struktuře. Ve Washingtonu to včera uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová.