Výběr spotřební daně

27.01.2022 O 10,78 miliardy korun za očekáváním vloni zaostal výběr spotřební daně z tabáku. Rozpočet z ní inkasoval 56,22 miliardy korun, což je přesně stejně jako před čtyřmi lety. Sazba daně přitom mezitím vzrostla o třetinu.

04.12.2020 „Senát našel v daňovém balíčku další příjem pro státní rozpočet ve výši 4,5 miliardy korun, který se ale nemusí nijak významně promítnout v kapsách občanů. Chce více danit zahřívaný tabák. Senát tím dal příjmům státního rozpočtu ze spotřební daně tolik potřebnou stabilitu. Zároveň ukázal, že chce méně danit příjmy a více danit spotřebu. Tím lidem zbyde více peněz v peněženkách a sami tak budou moci rozhodovat, za co je utratí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

14.09.2021 „Lafferova křivka nám říká, že zvyšování daní vede od určitého bodu k nižším daňovým výnosům. Toho si naši zákonodárci zřejmě nebyli vědomi, když zvyšovali daně na tabákové výrobky. Data totiž potvrzují, že prudké zvýšení daní snížilo daňový výběr. Letošní plán se nepodaří naplnit o 10 miliard korun a výběr spotřební daně z tabákových výrobků klesne pod úroveň loňského roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

08.09.2020 „Již od příštího roku může být řezaný tabák v České republice dražší než ve všech okolních zemích včetně Německa a Rakouska. Lidé z pohraničí by tak pravděpodobně nakupovali řezaný tabák v cizině, což by snížilo výběr spotřební daně,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

02.11.2016 Hlavní událostí dnešního dne bude zasedání americké centrální banky. Ta zřejmě ponechá sazby beze změny, trhy však bude připravovat na jejich prosincové zvýšení. Finální indexy PMI z oblasti eurozóny zřejmě ukáží na slušnou kondici ve zpracovatelském průmyslu. Dobře vyznít by měly i PMI indexy, které dnes budou zveřejněny v Polsku a Maďarsku.

02.12.2019 Listopadové plnění státní kasy nedopadlo právě příznivě, když skončilo minusem na úrovni 38,6 mld. Kč. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2014 a poměrně dramatické meziměsíční zvýšení schodku o plných 19 mld. Kč. V návaznosti na předchozí trend za plánovanými příjmy významně zaostává výběr daní. Konkrétně zde proporčně k 11 měsícům roku schází více než 36 mld. Kč, přičemž největší výpadek nastal u daní z příjmů právnických osob, kde chybí zhruba 15 mld. Kč. Plnit se ovšem nedaří ani daň z příjmu fyzických osob, DPH, či pojistné na sociální zabezpečení. Aktuální míra (ne)plnění plánovaných příjmů prakticky nemá v posledních letech českého hospodaření obdoby. K posunu oproti předchozím měsícům došlo alespoň ve výběru spotřební daně, kde se podařilo předchozí výpadky dohnat. Naproti tomu výdaje státu se přibližně drží nastavené trajektorie, s výjimkou výdajů investičních, které za plánem zaostávají.

31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:

01.07.2019 Víkendový summit G20 přinesl alespoň krátkodobé uklidnění situace na globálním trhu. Mezi USA a Čínou došlo k obnovení vyjednávání. Cla prozatím odvolána nebyla. USA přislíbila vstřícnější postavení k firmě Huawei, pokud nedojde k narušení americké bezpečnosti. Akciové trhy spolu s čínským juanem na výsledek summitu zareagovaly připsáním zisků, naopak cena zlata poklesla. Dolar s dnešním ránem posílil vůči euru až k hodnotě EUR/USD 1,133.

20.04.2020 „Pandemie koronaviru není záležitostí jen soukromého sektoru. Veřejný sektor nemůže žít ve vzduchoprázdnu a dělat, že se ho krize netýká. Jestliže si soukromý sektor musel utáhnout pásek minimálně o tři dírky, veřejný sektor by ho měl následovat a utáhnout si opasek alespoň o jednu dírku. To se však zatím neděje,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

01.10.2019 Schodek rozpočtu zaznamenal nejvyšší zářijovou hodnotu od roku 2014, když dosáhl 21 mld. Kč. Aktuální výsledky potvrzují trend pozorovaný v předchozích měsících, a totiž že příjmy se nedaří plnit podle původního plánu. Zatímco v případě daně z příjmu právnických osob se oproti předchozím měsícům výběr zlepšil, ostatní daně znatelně zaostávají, když se např. na dani z příjmu fyzických osob po uplynutí tří čtvrtin rozpočtového období vybralo jen necelých 72 %. Ještě výraznější je manko u DPH, kde se nevybralo ani 70 % plánovaných příjmů. Naproti tomu výdaje státu plánovaného tempa dosahují, hlavně ty neinvestiční. U kapitálových výdajů pak evidujeme výdaje pod plánem, jak je u českého rozpočtu obvyklé.