Předstihové signály

16.12.2022 Včerejší zasedání přineslo volatilitu na eurodolarový, neboť ECB byla tentokrát až nečekaně jestřábí (viz úvodník). Kromě toho se navíc vše sešlo se slabými makroekonomickými čísly v USA, eurodolar katapultovalo nad 1,0700. Měnový pár ovšem svoje zisky následně redukoval, což šlo na vrub roztahujícím se rizikovým maržím u italského vládního dluhu. Zatímco dnes bude eurodolar i nadále vstřebávat jestřabí signály z ECB, tak bude mít možnost monitorovat klíčové předstihové konjunkturální indikátory z eurozóny v podobě indexů PMI.

08.02.2019 ČNB včera ponechala úrokové sazby nezměněné, když akcentovala mimo jiné vnější rizika. Mezi ta nejvýznamnější patří nepříznivá situace v Německu. Dnešní čísla německého zahraničního obchodu za prosinec opětovně poukáží na negativní dopad obchodních válek. Tuzemská domácí poptávka ale zatím zůstává silná. Mimo jiné i kvůli napjatému trhu práce, což potvrdí i lednová data. Nepatrné zvýšení podílu nezaměstnaných jde čistě na vrub sezónnosti.

25.01.2024 Růst HDP americké ekonomiky podle nás v Q4 23 zpomalil, ovšem po předchozím velice silném čtvrtletí. Podle našeho odhadu tamní HDP ve Q4 mezičtvrtletně vzrostl stále vcelku solidním tempem o 1,9 % q/q anualizovaně. Na dnešním zasedání ECB podle nás nedojde ke změně úrokových sazeb. Zásadní změnu tónu od minulých zasedání a vyjádření představitelů ECB oproti předešlým týdnům nečekáme. ECB pravděpodobně zůstane opatrná se signalizací snižování sazeb v první polovině letošního roku vzhledem k inflačním tlakům plynoucích z napjatého trhu práce. Co nás kromě dnešního dne ještě čeká ve zbytku letošního roku, se dozvíte v novém vydání našich Ekonomických výhledů.

24.01.2024 Tuzemský konjunkturální průzkum ukázal na zhoršení nálady v ekonomice navzdory zvýšení spotřebitelské důvěry, které kompenzovalo výrazné zhoršení té podnikatelské. Nálada spotřebitelů od loňského dubna kolísá a tříměsíční průměr indexu spotřebitelské důvěry zůstává od té doby zhruba beze změny. PMI v eurozóně byly rovněž smíšené. Ve zpracovatelském průmyslu index vzrostl výrazně nad očekávání na 46,6 b. (vs konsensus 44,7 b.), zatímco ve službách zklamal mírným poklesem o 0,4 b.

05.05.2021 Meziroční data z reálné ekonomiky začnou od března vykazovat silnou expanzi, která je daná srovnáním s loňským vypuknutím pandemie. Na meziměsíční bázi nicméně čekáme v případě maloobchodu slabé údaje, protože obchody byly zavřeny. V průmyslu by již v březnu mohlo dojít k růstu navzdory problémům s dodávkami komponent. Vyšší ceny u čerpacích stanic přizvednou meziroční inflaci. ČNB bude prozatím vyčkávat na další vývoj. Zvýšení úrokových sazeb čekáme i nadále letos ve čtvrtém čtvrtletí, respektive po odeznění rizik souvisejících s epidemií.

16.02.2016 Trh čeká silné oslabení indexu zřejmě kvůli vzestupu obav z vývoje čínské a světové ekonomiky a poklesu cen akcií. Index je stále pod svým dlouhodobým...

04.02.2020 Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 %, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou zveřejnila OSN. OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright. Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko. Vyhlídky letošního oživení růstu může zhatit zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 %, varovala OSN. Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry. Evropa by měla růst o pouhých 1,6 %. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie a některé budou expandovat i o více než čtyři %. Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky. Světová banka předminulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 %.

12.07.2019 Člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda hlasoval koncem června na měnovém zasedání pro zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady. Zbylých šest členů rady hlasovalo pro ponechání sazby na dvou procentech. V diskusi vyhodnotila většina členů rady rizika prognózy inflace jako vyrovnaná. S touto prognózou je po květnovém zvýšení konzistentní přibližná stabilita sazeb do poloviny roku 2020.

19.01.2016 Trh čeká oslabení indexu zřejmě kvůli vzestupu obav z vývoje čínské a světové ekonomiky a poklesu cen akcií. Index je stále pod svým dlouhodobým...

16.12.2022 Evropská centrální banka včera dle očekávání zvýšila depozitní sazbu o 50 bazických bodů na 2,0 %. Ještě důležitější než samotný růst sazeb byl však doprovodný komentář, který se nesl v překvapivě jestřábím duchu a měl za následek výplach na rizikových aktivech. Rada guvernérů má totiž za to, že úrokové sazby by se měly dále „znatelně a stabilním tempem zvyšovat, aby dosáhly dostatečně restriktivní úrovně“. Na restriktivní úrovni by navíc měly úrokové sazby setrvat po delší dobu k zajištění včasného návratu inflace k 2% cíli.