Jak dopadne letošní rok

20.01.2021 Ministerstvo financí ve své čerstvé prognóze vývoje české ekonomiky zlepšilo odhad výkonu HDP za rok 2020, zároveň snížilo výhled růstu pro letošní rok. Ministerstvo nyní za celý rok 2020 očekává celoroční pokles české ekonomiky o 6,1 %, když předchozí prognóza z loňského září pracovala s poklesem o 6,6 %. Prognóza z dílny ministerstva předpokládá, že v závěrečném čtvrtletí vykázal HDP poměrně mírný mezičtvrtletní pokles s tím, jak se omezení a uzavírky spojené s druhou vlnou pandemie vyhnuly průmyslu a zahraničnímu obchodu. Letos by se česká ekonomika měla vrátit k celoročnímu růstu, jenž by měl činit 3,1 %, zatímco zářijová prognóza počítala s růstem HDP o 3,9 %.

01.07.2020 Červnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 195,2 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních šesti měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A hůře nehospodařila ani v žádném z jakýchkoli jiných období toho či onoho roku v celé historii od roku 1993.

15.09.2020 K jednacímu stolu zasedne ve středu americká centrální banka. Bude to poprvé od konference v Jackson Hole, kde její šéf Jerome Powell vyhlásil změnu inflačního cíle. Ta bude v praxi znamenat ještě delší období nízkých úrokových sazeb. Zveřejněna bude i nová prognóza Fedu, která by mohla přinést revizi HDP pro letošní rok směrem nahoru. Zajímavý bude i medián výhledu úrokových sazeb, který se protáhne až do roku 2023. Ukazovat bude zřejmě stabilitu úrokových sazeb. Počet hlasů pro jejich zvýšení bude ale stoupat. Náš odhad počítá s prvním růstem sazeb v roce 2023. To reflektuje i vývoj na finančních trzích. Tržní dolarové úrokové sazby krátce po vypuknutí pandemie spadly na svá historická minima. Dosavadní vývoj prozatím nedává příliš důvodů k jejích nárůstu a trhy tak vyčkávají na vyřešení aktuálních problémů. Očekáváme, že jejich návrat k vyšším úrovním bude pozvolný a tažený zejména delším koncem křivky. Rizika však vidíme směrem k rychlejšímu nárůstu.

24.12.2018 Blíží se konec roku a je tedy čas zhodnotit vývoj měnových trhů a také jej porovnat s naší celoroční prognózou, kterou jste si mohli přečíst přímo na Nový rok. Letošní rok se nesl v duchu silné americké ekonomiky, která chytnula druhý dech po snížení daní prosazené prezidentem Trumpem. Zbytek světa od Číny přes Japonsko až k eurozóně ztratil růstové momentum a na měnových trzích byla tato dominance Spojených států znát.

28.07.2022 Tuzemské hospodářství má za sebou první polovinu roku. A ve světle toho, co vše se událo, to nakonec vůbec nedopadlo špatně. Naše aktualizovaná makroekonomická prognóza ukazuje, že i během druhého čtvrtletí česká ekonomika reálně rostla, a to hlavně zásluhou průmyslu. Díky tomu se dařilo vývozům a slušná zřejmě byla i investiční aktivita.

15.02.2024 Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) snížila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,2 procenta. Pro příští rok jej přehodnotila k silnějším hodnotám a očekává jej 2,8 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,7 procenta, v příštím roce pak dále na 2,2 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes ČBA představila novinářům. V podzimní prognóze předpokládala letos růst HDP 1,8 procenta a inflaci 2,5 procenta.

18.03.2021 Přípravy na čerpání peněz z fondů EU i v rámci Národního plánu obnovy vrcholí. V novém programovém období Česko získá 21 mld. EUR, což společně s penězi z Národního plánu představuje o čtvrtinu vyšší částku, než tomu bylo v předchozím období 2014-2020. V platnosti nadále zůstává pravidlo n+3, výhodné jsou i podmínky spolufinancování. Peníze z programového období 2021-2027 již byly rozděleny do operačních programů. Nejvíce získá doprava. Plán obnovy musí být do konce dubna zaslán Evropské komisi ke schválení. Pokud projde, získá Česko 13 % na předfinancování projektů již ve druhé polovině roku. Časový rámec je přísný – do konce roku 2022 musí být zazávazkováno 70 % projektů, do konce roku 2023 zbylých 30 %. Letošní rok z větší časti padne na schvalování Plánu obnovy a přípravu projektů. V roce 2022 by však již investiční aktivita měla běžet na plné obrátky. Velmi silný by v tomto ohledu měl být rok 2023, kdy budou muset být dočerpány všechny prostředky z programového období 2014-2020, peníze z programu REACT-EU, přičemž čerpání v rámci Plánu obnovy již bude v plném proudu.

03.02.2020 Lednové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od roku 2003. Výsledkem je totiž schodek ve výši osmi miliard korun. Hůře státní kasa hospodařila naposledy před sedmnácti lety, za vlády premiéra Vladimíra Špidly z ČSSD. Dokonce i během let, kdy česká ekonomika pociťovala neblahý efekt světové finanční krize, dopadalo lednové hospodaření státní kasy lépe než to letošní. V roce 2003 činil lednový schodek 10,4 miliardy korun.

02.08.2019 Bankovní rada ČNB se na včerejším zasedání jednohlasně rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. Současně prezentovala novou prognózu, která je jak pro letošní, tak pro příští rok optimističtější než ta minulá. Zatímco v zahraničí rostou obavy z divokého brexitu, obchodních válek, cyklického zpomalení a dalších rizikových faktorů, ČNB hledí do budoucna pozitivně. Pro letošní rok tak zvýšila prognózu českého růstu na 2,6 %, pro příští rok dokonce na 2,9 %. Inflační tlaky by měly ještě nějaký čas přetrvávat a teprve později by se inflace měla pozvolna vracet k cíli. Proto i prognóza předpokládá, respektive je s ní konzistentní, ještě jedno zvýšení úrokových sazeb během letošního roku a dvojí pokles v roce následujícím. A to je možná druhý bod – vedle optimistického výhledu na HDP, který může vyvolávat pochyby. Proč vlastně na zhruba půl roku zvýšit sazby s vidinou jejich následného poklesu. Navíc v době, kdy má kulminovat brexit a ECB zřejmě spustí další kolo uvolňování měnových šroubů. V první řadě je třeba vzít v úvahu, že jde jen o prognózu, nikoliv scénář, podle kterého centrální bankéři musí postupovat. Mohou se vymezovat, nesouhlasit, stejně jako hlasovat podle svého. A tak i nadále předpokládáme, že zvolí spíše cestu delší stability sazeb, i když guvernér znovu diplomaticky hovořil o možném pohybu sazeb oběma směry.

25.09.2023 Po rozkolísaném obchodování se koruna v minulém týdnu stabilizovala a po většinu času zůstala v úzkém pásmu okolo 24,40 EUR/CZK. Výraznější volatilitu tak nepřineslo ani zasedání Fedu, kde sice nedošlo ke zvýšení sazeb, zejména výhled na možný letošní hike a pomalejší snižování v příštím roce ale negativně dopadl na euro vůči dolaru. Pro korunu tak bylo zásadní zejména dění na tuzemském trhu, kdy z komentářů členů bankovní rady zaujal především ten od viceguvernéra Jana Fraita, který připustil možnost snižování sazeb na listopadovém nebo prosincovém zasedání. Trh ale informaci ponechal víceméně bez reakce, a i nadále tržní očekávání implikují pokles sazeb do konce letošního roku o necelých 20bb.