Francouzské a německé firmy jsou nejaktivnější za šest let

Aktivita francouzských a německých soukromých firem byla v květnu nejvyšší za posledních šest let a překonala očekávání analytiků oslovených agenturou Reuters. Povzbudilo je celosvětové hospodářské oživení a ve Francii i zvolení Emmanuela Macrona francouzským prezidentem. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu společnosti IHS Markit.

Index PMI, který měří aktivitu mezi nákupními manažery, se ve Francii v tomto měsíci vyšplhal na 57,6 bodu z 56,6 v dubnu a v Německu na 57,3 bodu z 56,7 v minulém měsíci. Je tak v obou zemích nejvýše za šest let a pohodlně nad hranicí 50 bodů, která dělí ekonomický růst od poklesu.

Ve Francii zůstávají tahounem ekonomiky služby. Optimismus podnikatelů povzbudilo i zvolení nového francouzského prezidenta Macrona, který ve volební kampani sliboval zpružnění francouzského pracovního trhu, snížení daně z příjmu právnických osob a další opatření příznivá pro podnikatelský sektor, píše agentura Reuters.

V Německu se oproti očekáváním zvýšily výrobní aktivity, daří se ale všem sektorům od strojírenství po stavebnictví a roste i spotřeba. Němečtí exportéři těží podle Chrise Williamsona z IHS Markit ze zvýšené globální poptávky po autech a strojích 'Made in Germany' a z příznivého kurzu eura.

Zdroj: Reuters, ČTK, IHS Markit

Čtěte více

• Francouzská vláda představila návrh reformy zákoníku práce
  Větší pružnost ve snaze přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu zaměstnanců aktuálním podmínkám na pracovním trhu chce firmám poskytnout francouzská vláda v rámci změn, které by měla přinést reforma zákoníku práce. Reformu premiér Édouard Philippe dnes označil za "ambiciózní, vyváženou a spravedlivou", informovala agentura AFP. Největší francouzské odbory o ní nicméně hovoří jako o "zklamání", další odborový svaz již vyzval k protestům.
• Francouzská vláda se dohodla s řetězci na nabídce potravin za nízké ceny
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire se dohodl s předními řetězci supermarketů na mechanismu, který má spotřebitelům pomoci vypořádat se s růstem cen potravin. Řetězce souhlasily, že budou po dobu tří měsíců nabízet "nejnižší možné ceny" u souboru vybraného zboží. Samy však mohou rozhodnout o tom, které zboží do tohoto souboru zařadí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Francouzská vláda v návrhu rozpočtu hledá peníze u bohatých
  Francouzský premiér Michel Barnier chce deficit státního rozpočtu zacelit hlavně úsporami, příjmy chce získat zejména u největších firem a bohatých občanů. Zhruba 400 firem by mělo ze svých zisků dva roky platit "výjimečné odvody", uvedl včera Barnier při prezentaci návrhu rozpočtu pro rok 2025 v dolní komoře parlamentu, Národním shromáždění. Zadlužení Francie tak sice dál poroste, ale pomaleji, píše agentura AFP.
• Francouzská vláda vyčlení na podporu firem 45 miliard eur
  Francie uvolní na podporu firem zasažených opatřeními proti šíření koronaviru 45 miliard eur (více než 1,2 bilionu Kč). Oznámil to dnes ministr financí Bruno Le Maire. Vláda je podle něj připravena použít "všechny nástroje" ke zmírnění ekonomických dopadů pandemie, včetně zestátňování velkých společností.
• Francouzská vláda zhoršila odhad růstu ekonomiky
  Francouzská vláda zhoršila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na jedno procento, dosud počítala s růstem o 1,4 procenta. V rozhovoru s televizní stanicí TF1 to řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Vyhlídky francouzské ekonomiky zastiňují dopady války na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i slabý hospodářský vývoj v Německu a Číně, což jsou přední obchodní partneři Francie, napsala agentura Reuters.
• Francouzská vláda zhoršila výhled vývoje ekonomiky
  Francouzská vláda zhoršila výhled domácí ekonomiky. Letos počítá s růstem o pouhých 0,1 procenta, napřesrok čeká zrychlení na 1,2 procenta. Vláda také uvedla, že snižování rozpočtového deficitu bude pomalejší, než slibovala. V předchozí prognóze vláda předpokládala, že francouzská ekonomika letos stoupne o 0,8 procenta a napřesrok o rovná dvě procenta.
• Francouzská vláda zpřísní restrikce u mimoevropských investic
  Francouzská vláda zpřísní restrikce mimoevropských investic do francouzských společností, aby omezila zahraniční vliv na strategická odvětví a technologie. V rozhovoru s televizí LCI to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podobný krok na začátku měsíce učinil i Berlín.
• Francouzské akcie po prvním kole voleb posílily, dařilo se bankám
  Francouzské akcie po prvním kole předčasných parlamentních voleb posílily, k jejich růstu výrazně přispěly bankovní společnosti. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 si připsal 1,09 procenta a uzavřel na 7561,13 bodu. V prvním kole voleb sice zvítězilo krajně pravicové Národní sdružení (RN), jeho vítězství ale bylo méně výrazné, než naznačovaly některé předvolební průzkumy.
• Francouzské akcie po prvním kole voleb posilují
  Francouzské akcie po prvním kole parlamentních voleb posilují. Index CAC 40 kolem 9:40 SELČ přidával přes dvě procenta. Francouzská aktiva oslabovala od překvapivého rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona z 9. června vypsat předčasné volby. Podle agentury Reuters se trhy obávaly především vyhlídky na výraznou většinu krajní pravice nebo krajní levice.
• Francouzské akcie po volbách začaly oslabovat, ztráty však smazaly
  Francouzské akcie po nedělních parlamentních volbách navzdory počátečnímu poklesu mírně zpevňují. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 si krátce před 10:00 SELČ připisoval zhruba 0,3 procenta a nacházel se blízko 7700 bodů. Krátce po začátku obchodování sestoupil až na 7628 bodů. Překvapivým vítězem předčasných parlamentních voleb ve Francii se stala levicová Nová lidová fronta, nezískala však v Národním shromáždění většinu. Francii tak zřejmě čekají obtížná jednání o vládě.
• Francouzské ekonomice se prý recese vyhne
  Francouzská centrální banka (Banque de France) nadále předpokládá, že francouzská ekonomika...
• Francouzské firmy nepociťují nedávné násilné protesty jako dlouhodobou ránu
  Francouzské firmy nepociťují násilné protesty z posledních dvou týdnů jako dlouhodobou hospodářskou ránu. Vyplývá to z debat na setkání v Aix-en-Provence, kterému se často přezdívá francouzský Davos, napsala včera agentura Bloomberg. Mnozí z účastníků trvali na odolnosti domácí ekonomiky, připustili ale, že někteří partneři zrušili služební cesty do Francie a že část jejich zaměstnanců se připojila k protestům. Do úterý tohoto týdne odhadly pojišťovny škody na přibližně 280 milionů eur (6,7 miliardy Kč). Během velkých nepokojů na konci roku 2005 vznikly škody za 205 milionů eur, uvedla Florence Lustmanová, která předsedá profesní organizaci francouzských pojišťoven France Assureurs.
• Francouzské konference pro zahraniční investory ve Versailles se zúčastní i Musk
  Na zámku ve Versailles u Paříže se dnes schází přes 200 zahraničních investorů, přijede také miliardář a šéf automobilky Tesla Elon Musk. Očekává se, že francouzský prezident Emmanuel Macron tam oznámí zahraniční investice za 13 miliard eur (306 miliard Kč). Informují o tom francouzská média.
• Francouzské Národní sdružení chce hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě
  Francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN) oznámilo, že bude v příštích dnech hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě Michela Barniera, pokud se nestane zázrak ve vyjednáváních o rozpočtu. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Francouzský parlament by měl o návrhu rozpočtu na rok 2025 hlasovat dnes.
• Francouzské odbory chystají stávku proti reformám zákoníku práce
  Radikální francouzská odborová organizace CGT v úterý oznámila, že vyhlašuje na 12. září stávku. Chce tak protestovat proti plánům nové vlády na reformu pracovního trhu. Nový francouzský prezident Emmanuel Macron vyhrál volby se slibem, že usnadní nabírání a propouštění zaměstnanců.
• Francouzské volby a EUR/USD
  Přední americká investiční banka Bank of America Merrill Lynch odhaduje, jaký dopad mohou mít prezidentské volby ve Francii na měnový pár EUR/USD.
• Francouzskou ekonomiku čeká ve 4. čtvrtletí pokles
  Francouzská ekonomika sklouzne v tomto čtvrtletí do mírného poklesu, předpověděla dnes tamní centrální banka.
• Francouzský centrální bankéř před volbami varuje před růstem deficitu
  Šéf francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau varuje před růstem deficitu. Občané si podle něj před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami zaslouží vědět, na čem jsou, aby nemuseli čelit vyšším rozpočtovým deficitům, které nelze financovat. Villeroy de Galhau to podle agentury Reuters řekl dnes na předávání ceny za ekonomii.
• Francouzský dluh je v nebezpečné zóně
  Francouzský státní dluh se loni vyšplhal na 93,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dostal se do...
• Francouzský HDP letos stoupne o 0,2 %
  Francouzská ekonomika letos stoupne o 0,2 procenta díky oživení v závěru roku. Hospodářský růst však...