Francouzská vláda zpřísní restrikce u mimoevropských investic

Francouzská vláda zpřísní restrikce mimoevropských investic do francouzských společností, aby omezila zahraniční vliv na strategická odvětví a technologie. V rozhovoru s televizí LCI to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podobný krok na začátku měsíce učinil i Berlín.

V současné době nepodléhají schválení vlády ty neevropské investice, u nichž podíl nepřesáhne 25 procent. Le Maire uvedl, že do konce roku bude u velkých společností platit desetiprocentní hranice.

"V tomto krizovém období jsou některé podniky zranitelné a některé technologie nestabilní. Za nízkou cenu by je mohly koupit zahraniční konkurenti," řekl Le Maire. "To nedovolím," dodal.

Francouzská vláda už omezení neevropských investic do domácích společností omezila na začátku roku, kdy hranici podílu, který potřebuje schválení, snížila z 33 na nynějších 25 procent.

Le Maire též uvedl, že na seznam odvětví, u nichž vláda schvaluje neevropské investice, přibudou biotechnologické společnosti.

Podobný krok učinila na začátku měsíce i německá vláda. Schválila novelu zákona o zahraničním obchodě, která zpřísňuje pravidla pro přebírání strategických firem subjekty se sídlem mimo Evropskou unii.

Německá novela, která se připravovala už před vypuknutím epidemie, se bude týkat například firem, které jsou zodpovědné za výstavbu kritické infrastruktury nebo za výrobu důležitých léků a očkovacích látek.

S ohledem na to, jak šíření koronaviru dopadá na světovou ekonomiku, se v Berlíně zvyšují obavy, že společnostem významným pro německé zájmy hrozí převzetí ze strany zahraničních subjektů. Stejně to vidí i Brusel.

"Podobně jako v kterékoli krizi, kdy se mohou ocitnout naše průmyslová a korporátní aktiva pod tlakem, musíme chránit naši bezpečnost a ekonomickou suverenitu," uvedla nedávno předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.

Zdroj: ČTK, Reuters, LCI

Čtěte více

• Francouzská TotalEnergies už nebude investovat v Rusku, ze země ale neodejde
  Francouzská energetická skupina TotalEnergies už nebude poskytovat kapitál na nové projekty v Rusku. Firma dnes odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, ale z Ruska - bohatého na suroviny - na rozdíl od konkurenčních britských firem BP a Shell neodejde. Změnu strategie s ohledem na invazi dnes oznámila německý finanční ústav Commerzbank, informovala agentura Reuters.
• Francouzská vláda dnes podala demisi
  Francouzská vláda dnes podala demisi a premiér Manuel Valls byl pověřen sestavením nového kabinetu...
• Francouzská vláda letos navzdory válce a vysoké inflaci čeká růst ekonomiky
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire předpokládá, že francouzská ekonomika v letošním roce navzdory válce na Ukrajině a vysoké inflaci vykáže růst. Ministr to podle agentury Reuters řekl v rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí Europe 1. Dodal nicméně, že vláda začátkem příštího měsíce zreviduje své hospodářské prognózy.
• Francouzská vláda navrhla rozpočet: sráží výdaje, deficit i daně
  Francouzská vláda dnes předložila návrh rozpočtu pro rok 2018 a ekonomická opatření plánovaná pro pět let mandátu prezidenta Emmanuela Macrona. Deficit Francie se podle ministra financí Bruna Le Maira vrací pod unijní strop tří procent hrubého domácího produktu. Vláda rovněž chystá reformy majetkové daně či daně z nemovitosti s cílem podpořit ekonomický růst, napsala agentura AFP. Macron by tak naplnil celou řadu předvolebních slibů.
• Francouzská vláda představila návrh reformy zákoníku práce
  Větší pružnost ve snaze přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu zaměstnanců aktuálním podmínkám na pracovním trhu chce firmám poskytnout francouzská vláda v rámci změn, které by měla přinést reforma zákoníku práce. Reformu premiér Édouard Philippe dnes označil za "ambiciózní, vyváženou a spravedlivou", informovala agentura AFP. Největší francouzské odbory o ní nicméně hovoří jako o "zklamání", další odborový svaz již vyzval k protestům.
• Francouzská vláda se dohodla s řetězci na nabídce potravin za nízké ceny
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire se dohodl s předními řetězci supermarketů na mechanismu, který má spotřebitelům pomoci vypořádat se s růstem cen potravin. Řetězce souhlasily, že budou po dobu tří měsíců nabízet "nejnižší možné ceny" u souboru vybraného zboží. Samy však mohou rozhodnout o tom, které zboží do tohoto souboru zařadí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Francouzská vláda v návrhu rozpočtu hledá peníze u bohatých
  Francouzský premiér Michel Barnier chce deficit státního rozpočtu zacelit hlavně úsporami, příjmy chce získat zejména u největších firem a bohatých občanů. Zhruba 400 firem by mělo ze svých zisků dva roky platit "výjimečné odvody", uvedl včera Barnier při prezentaci návrhu rozpočtu pro rok 2025 v dolní komoře parlamentu, Národním shromáždění. Zadlužení Francie tak sice dál poroste, ale pomaleji, píše agentura AFP.
• Francouzská vláda vyčlení na podporu firem 45 miliard eur
  Francie uvolní na podporu firem zasažených opatřeními proti šíření koronaviru 45 miliard eur (více než 1,2 bilionu Kč). Oznámil to dnes ministr financí Bruno Le Maire. Vláda je podle něj připravena použít "všechny nástroje" ke zmírnění ekonomických dopadů pandemie, včetně zestátňování velkých společností.
• Francouzská vláda zhoršila odhad růstu ekonomiky
  Francouzská vláda zhoršila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na jedno procento, dosud počítala s růstem o 1,4 procenta. V rozhovoru s televizní stanicí TF1 to řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Vyhlídky francouzské ekonomiky zastiňují dopady války na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i slabý hospodářský vývoj v Německu a Číně, což jsou přední obchodní partneři Francie, napsala agentura Reuters.
• Francouzská vláda zhoršila výhled vývoje ekonomiky
  Francouzská vláda zhoršila výhled domácí ekonomiky. Letos počítá s růstem o pouhých 0,1 procenta, napřesrok čeká zrychlení na 1,2 procenta. Vláda také uvedla, že snižování rozpočtového deficitu bude pomalejší, než slibovala. V předchozí prognóze vláda předpokládala, že francouzská ekonomika letos stoupne o 0,8 procenta a napřesrok o rovná dvě procenta.
• Francouzské akcie po prvním kole voleb posílily, dařilo se bankám
  Francouzské akcie po prvním kole předčasných parlamentních voleb posílily, k jejich růstu výrazně přispěly bankovní společnosti. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 si připsal 1,09 procenta a uzavřel na 7561,13 bodu. V prvním kole voleb sice zvítězilo krajně pravicové Národní sdružení (RN), jeho vítězství ale bylo méně výrazné, než naznačovaly některé předvolební průzkumy.
• Francouzské akcie po prvním kole voleb posilují
  Francouzské akcie po prvním kole parlamentních voleb posilují. Index CAC 40 kolem 9:40 SELČ přidával přes dvě procenta. Francouzská aktiva oslabovala od překvapivého rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona z 9. června vypsat předčasné volby. Podle agentury Reuters se trhy obávaly především vyhlídky na výraznou většinu krajní pravice nebo krajní levice.
• Francouzské akcie po volbách začaly oslabovat, ztráty však smazaly
  Francouzské akcie po nedělních parlamentních volbách navzdory počátečnímu poklesu mírně zpevňují. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 si krátce před 10:00 SELČ připisoval zhruba 0,3 procenta a nacházel se blízko 7700 bodů. Krátce po začátku obchodování sestoupil až na 7628 bodů. Překvapivým vítězem předčasných parlamentních voleb ve Francii se stala levicová Nová lidová fronta, nezískala však v Národním shromáždění většinu. Francii tak zřejmě čekají obtížná jednání o vládě.
• Francouzské a německé firmy jsou nejaktivnější za šest let
  Aktivita francouzských a německých soukromých firem byla v květnu nejvyšší za posledních šest let a překonala očekávání analytiků oslovených agenturou Reuters. Povzbudilo je celosvětové hospodářské oživení a ve Francii i zvolení Emmanuela Macrona francouzským prezidentem. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu společnosti IHS Markit.
• Francouzské ekonomice se prý recese vyhne
  Francouzská centrální banka (Banque de France) nadále předpokládá, že francouzská ekonomika...
• Francouzské firmy nepociťují nedávné násilné protesty jako dlouhodobou ránu
  Francouzské firmy nepociťují násilné protesty z posledních dvou týdnů jako dlouhodobou hospodářskou ránu. Vyplývá to z debat na setkání v Aix-en-Provence, kterému se často přezdívá francouzský Davos, napsala včera agentura Bloomberg. Mnozí z účastníků trvali na odolnosti domácí ekonomiky, připustili ale, že někteří partneři zrušili služební cesty do Francie a že část jejich zaměstnanců se připojila k protestům. Do úterý tohoto týdne odhadly pojišťovny škody na přibližně 280 milionů eur (6,7 miliardy Kč). Během velkých nepokojů na konci roku 2005 vznikly škody za 205 milionů eur, uvedla Florence Lustmanová, která předsedá profesní organizaci francouzských pojišťoven France Assureurs.
• Francouzské konference pro zahraniční investory ve Versailles se zúčastní i Musk
  Na zámku ve Versailles u Paříže se dnes schází přes 200 zahraničních investorů, přijede také miliardář a šéf automobilky Tesla Elon Musk. Očekává se, že francouzský prezident Emmanuel Macron tam oznámí zahraniční investice za 13 miliard eur (306 miliard Kč). Informují o tom francouzská média.
• Francouzské Národní sdružení chce hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě
  Francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN) oznámilo, že bude v příštích dnech hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě Michela Barniera, pokud se nestane zázrak ve vyjednáváních o rozpočtu. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Francouzský parlament by měl o návrhu rozpočtu na rok 2025 hlasovat dnes.
• Francouzské odbory chystají stávku proti reformám zákoníku práce
  Radikální francouzská odborová organizace CGT v úterý oznámila, že vyhlašuje na 12. září stávku. Chce tak protestovat proti plánům nové vlády na reformu pracovního trhu. Nový francouzský prezident Emmanuel Macron vyhrál volby se slibem, že usnadní nabírání a propouštění zaměstnanců.
• Francouzské volby a EUR/USD
  Přední americká investiční banka Bank of America Merrill Lynch odhaduje, jaký dopad mohou mít prezidentské volby ve Francii na měnový pár EUR/USD.