Francouzská vláda představila návrh reformy zákoníku práce

Větší pružnost ve snaze přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu zaměstnanců aktuálním podmínkám na pracovním trhu chce firmám poskytnout francouzská vláda v rámci změn, které by měla přinést reforma zákoníku práce. Reformu premiér Édouard Philippe dnes označil za "ambiciózní, vyváženou a spravedlivou", informovala agentura AFP. Největší francouzské odbory o ní nicméně hovoří jako o "zklamání", další odborový svaz již vyzval k protestům.

Reforma zákoníku práce je první velkou zákonodárnou iniciativou prezidenta Emmanuela Macrona od jarního nástupu do funkce a také první velkou zkouškou jeho plánů na reformu druhé největší ekonomiky eurozóny, poznamenala agentura Reuters.

O reformu rigidního zákoníku práce se pravicové i levicové francouzské vlády snaží desítky let. Ambiciózní plány ale většinou ztroskotaly na odporu silných odborových svazů. Premiér Philippe dnes na tiskové konferenci uvedl, že cílem reformy je mimo jiné dohnat "ztracené roky" v boji proti nezaměstnanosti.

Podle návrhu reformy, ze kterého citovala agentura Reuters, by mělo být do budoucna možné přizpůsobit pracovní dobu i finanční odměnu pracovníků podmínkám na trhu práce, a to na základě zjednodušených pravidel vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

Vláda premiér Philippea chce rovněž omezit výši odškodnění, které získá zaměstnanec v případě, že soud uzná jeho výpověď za nespravedlivou. Odškodné by mělo dosáhnout maximálně výše tří platů, pokud strávil zaměstnanec ve firmě dva roky. S rostoucím počtem odpracovaných let ve firmě by se mělo odškodné odpovídajícím způsobem zvyšovat.

Francouzská vláda o návrhu reformy s odbory jednala několik týdnů, než předložila konečnou podobu textu. Pouze druhý největší odborový svaz CGT oznámil, že bude proti návrhu protestovat. Demonstrace je naplánována na 12. září. Největší odborová centrála CFDT uvedla, že nebude proti reformě protestovat v ulicích, označila ji ale za zmařenou šanci na zlepšení pracovních vztahů.

"CFDT he zklamaná," řekl novinářům předseda konfederace Laurent Berger. "Dostat lidi do ulic není ale jedinou možností, které odbory mají," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• Francouzská ekonomika ve 4Q vzrostla
  Francouzská ekonomika v loňském posledním čtvrtletí vzrostla o 0,3 procenta po stagnaci ve třetím kvartálu...
• Francouzská ekonomika v 1Q rostla
  Francouzská ekonomika rostla v prvním čtvrtletí tempem 0,6 procenta a překonala stagnaci předešlého...
• Francouzská firma Imerys bude těžit lithium z rozsáhlého ložiska v Británii
  Francouzská společnost Imerys plánuje těžbu lithia v Británii. Do roku 2030 by z lokality Cornwall na jihozápadě Anglie mohla dodávat materiál potřebný k výrobě dvou třetin baterií pro elektromobily na britských silnicích. Firma dnes uvedl, že hodlá ve svém těžebním závodě ve spolupráci se společností British Lithium do konce desetiletí produkovat asi 20.000 tun ekvivalentu uhličitanu lithného ročně. To by stačilo na zásobování přibližně 500.000 elektrických vozidel.
• Francouzská hudební firma Believe chystá vstup na pařížskou burzu
  Francouzská společnost Believe, která pomáhá hudebníkům a vydavatelům prosadit se na trhu streamování hudby, chystá vstup na pařížskou akciovou burzu. Chce na ní získat asi půl miliardy eur (12,8 miliardy Kč), aby mohla expandovat v zahraničí, uvedla ve svém včerejším sdělení. Firma se zaměřuje především na méně známé zpěváky mimo hlavní světové žebříčky.
• Francouzská socialistická vláda má důvěru
  Francouzská socialistická vláda včera přežila hlasování o nedůvěře, ke kterému v Národním shromáždění...
• Francouzská společnost EDF skončila na burze, jediným akcionářem je opět stát
  Na pařížské burze včera oficiálně skončilo obchodování s akciemi francouzské elektrárenské společnosti EDF. Všechny její akcie vlastní francouzský stát, napsalo včera ministerstvo financí a hospodářství. Odkup akcií menšinových akcionářů, který začal v listopadu loňského roku, stál zhruba deset miliard eur (na 240 miliard korun), napsala agentura AFP.
• Francouzská TotalEnergies už nebude investovat v Rusku, ze země ale neodejde
  Francouzská energetická skupina TotalEnergies už nebude poskytovat kapitál na nové projekty v Rusku. Firma dnes odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, ale z Ruska - bohatého na suroviny - na rozdíl od konkurenčních britských firem BP a Shell neodejde. Změnu strategie s ohledem na invazi dnes oznámila německý finanční ústav Commerzbank, informovala agentura Reuters.
• Francouzská vláda dnes podala demisi
  Francouzská vláda dnes podala demisi a premiér Manuel Valls byl pověřen sestavením nového kabinetu...
• Francouzská vláda letos navzdory válce a vysoké inflaci čeká růst ekonomiky
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire předpokládá, že francouzská ekonomika v letošním roce navzdory válce na Ukrajině a vysoké inflaci vykáže růst. Ministr to podle agentury Reuters řekl v rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí Europe 1. Dodal nicméně, že vláda začátkem příštího měsíce zreviduje své hospodářské prognózy.
• Francouzská vláda navrhla rozpočet: sráží výdaje, deficit i daně
  Francouzská vláda dnes předložila návrh rozpočtu pro rok 2018 a ekonomická opatření plánovaná pro pět let mandátu prezidenta Emmanuela Macrona. Deficit Francie se podle ministra financí Bruna Le Maira vrací pod unijní strop tří procent hrubého domácího produktu. Vláda rovněž chystá reformy majetkové daně či daně z nemovitosti s cílem podpořit ekonomický růst, napsala agentura AFP. Macron by tak naplnil celou řadu předvolebních slibů.
• Francouzská vláda se dohodla s řetězci na nabídce potravin za nízké ceny
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire se dohodl s předními řetězci supermarketů na mechanismu, který má spotřebitelům pomoci vypořádat se s růstem cen potravin. Řetězce souhlasily, že budou po dobu tří měsíců nabízet "nejnižší možné ceny" u souboru vybraného zboží. Samy však mohou rozhodnout o tom, které zboží do tohoto souboru zařadí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Francouzská vláda v návrhu rozpočtu hledá peníze u bohatých
  Francouzský premiér Michel Barnier chce deficit státního rozpočtu zacelit hlavně úsporami, příjmy chce získat zejména u největších firem a bohatých občanů. Zhruba 400 firem by mělo ze svých zisků dva roky platit "výjimečné odvody", uvedl včera Barnier při prezentaci návrhu rozpočtu pro rok 2025 v dolní komoře parlamentu, Národním shromáždění. Zadlužení Francie tak sice dál poroste, ale pomaleji, píše agentura AFP.
• Francouzská vláda vyčlení na podporu firem 45 miliard eur
  Francie uvolní na podporu firem zasažených opatřeními proti šíření koronaviru 45 miliard eur (více než 1,2 bilionu Kč). Oznámil to dnes ministr financí Bruno Le Maire. Vláda je podle něj připravena použít "všechny nástroje" ke zmírnění ekonomických dopadů pandemie, včetně zestátňování velkých společností.
• Francouzská vláda zhoršila odhad růstu ekonomiky
  Francouzská vláda zhoršila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na jedno procento, dosud počítala s růstem o 1,4 procenta. V rozhovoru s televizní stanicí TF1 to řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Vyhlídky francouzské ekonomiky zastiňují dopady války na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i slabý hospodářský vývoj v Německu a Číně, což jsou přední obchodní partneři Francie, napsala agentura Reuters.
• Francouzská vláda zhoršila výhled vývoje ekonomiky
  Francouzská vláda zhoršila výhled domácí ekonomiky. Letos počítá s růstem o pouhých 0,1 procenta, napřesrok čeká zrychlení na 1,2 procenta. Vláda také uvedla, že snižování rozpočtového deficitu bude pomalejší, než slibovala. V předchozí prognóze vláda předpokládala, že francouzská ekonomika letos stoupne o 0,8 procenta a napřesrok o rovná dvě procenta.
• Francouzská vláda zpřísní restrikce u mimoevropských investic
  Francouzská vláda zpřísní restrikce mimoevropských investic do francouzských společností, aby omezila zahraniční vliv na strategická odvětví a technologie. V rozhovoru s televizí LCI to dnes řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podobný krok na začátku měsíce učinil i Berlín.
• Francouzské akcie po prvním kole voleb posílily, dařilo se bankám
  Francouzské akcie po prvním kole předčasných parlamentních voleb posílily, k jejich růstu výrazně přispěly bankovní společnosti. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 si připsal 1,09 procenta a uzavřel na 7561,13 bodu. V prvním kole voleb sice zvítězilo krajně pravicové Národní sdružení (RN), jeho vítězství ale bylo méně výrazné, než naznačovaly některé předvolební průzkumy.
• Francouzské akcie po prvním kole voleb posilují
  Francouzské akcie po prvním kole parlamentních voleb posilují. Index CAC 40 kolem 9:40 SELČ přidával přes dvě procenta. Francouzská aktiva oslabovala od překvapivého rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona z 9. června vypsat předčasné volby. Podle agentury Reuters se trhy obávaly především vyhlídky na výraznou většinu krajní pravice nebo krajní levice.
• Francouzské akcie po volbách začaly oslabovat, ztráty však smazaly
  Francouzské akcie po nedělních parlamentních volbách navzdory počátečnímu poklesu mírně zpevňují. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 si krátce před 10:00 SELČ připisoval zhruba 0,3 procenta a nacházel se blízko 7700 bodů. Krátce po začátku obchodování sestoupil až na 7628 bodů. Překvapivým vítězem předčasných parlamentních voleb ve Francii se stala levicová Nová lidová fronta, nezískala však v Národním shromáždění většinu. Francii tak zřejmě čekají obtížná jednání o vládě.
• Francouzské a německé firmy jsou nejaktivnější za šest let
  Aktivita francouzských a německých soukromých firem byla v květnu nejvyšší za posledních šest let a překonala očekávání analytiků oslovených agenturou Reuters. Povzbudilo je celosvětové hospodářské oživení a ve Francii i zvolení Emmanuela Macrona francouzským prezidentem. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu společnosti IHS Markit.