EP zaujal pozici pro vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu EU

Europoslanci dnes schválili svou vyjednávací pozici pro jednání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027, včetně přesných částek na financování jednotlivých programů. Požadují mimo jiné více peněz na podporu mladých, na výzkum či na růst zaměstnanosti. Konečnou dohodu o rozpočtu, které musí předcházet vyjednávání s členskými státy, chce Evropský parlament (EP) uzavřít před evropskými volbami plánovanými na květen příštího roku, aby se zabránilo výraznému zpoždění při zahájení nových programů.

EP vyjádřil svou "jednotu a připravenost" pro nadcházející jednání s ministry členských zemí EU o víceletém finančním rámci na roky 2021-2027 a zároveň lituje, že členské státy zatím neučinily "významný pokrok" ve stanovení společného postoje.

Europoslanci považují rozpočtový návrh Evropské komise (EK) za nedostatečný pro naplnění všech priorit, ač je podle nich krokem vpřed. V rámci svého stanoviska tak EP navrhuje například více prostředků na výzkum či dopravní infrastrukturu. Dále europoslanci požadují nesnižovat financování na politiku soudržnosti či na společnou zemědělskou politiku, zdvojnásobit prostředky na boj s nezaměstnaností mladých či ztrojnásobit prostředky na program Erasmus+. Zároveň chtějí zvýšit objem peněz na boj proti klimatickým změnám.

Příspěvky členských států EU by měly podle poslanců být částečně nahrazeny novými vlastními zdroji financování unie.

"Velmi vítám snahu o zjednodušení administrativy, větší efektivnost, princip jednotného auditu a také důraz na evropskou přidanou hodnotu. O to ostatně usiluji už od roku 2015, kdy jsem byla zpravodajkou za celý Evropský parlament v procesu schvalování účetní závěrky Komise. Jsem ráda, že se tento přístup promítá i do budoucího rozpočtu," uvedla k vyjednávací pozici europarlamentu europoslankyně Martina Dlabajová (ANO). "Naopak ale naprosto nesouhlasím s návrhem parlamentu na další navýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu EU až na úrovni 1,3 procenta hrubého národního důchodu (HND). Podle mého názoru je více realistická varianta, kterou představila Evropská komise a která počítá s příspěvkem zemí na úrovni 1,11 procenta HND," dodala.

Asi 94 procent prostředků z rozpočtu EU směřuje zpět občanům, regionům, zemědělcům a podnikům. Zbývajících šest procent tvoří administrativní výdaje EU.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Epiq: Počet firemních bankrotů v USA letos zatím stoupl o třetinu
  Počet firemních bankrotů ve Spojených státech v prvních třech čtvrtletích letošního roku vrostl o 33 procent na 5529 případů, protože hospodářská recese způsobená pandemií covidu-19 těžce zasáhla řadu podniků. Vyplývá to z údajů společnosti Epiq. V samotném září se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil dokonce o 78 procent na 747 případů.
• EP schválil balík 672,5 miliardy eur na pokrizovou obnovu EU
  Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil baík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Vyplývá to z dnes oznámených výsledků úterního hlasování. Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.
• EP schválil koronavirovou pomoc zemím EU, podpořil dluhopisy
  Evropský parlament dnes schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.
• EP schválil přísnější kontrolu národních rozpočtů
  Evropský parlament (EP) včera velkou většinou hlasů schválil balík zákonů pro přísnější kontrolu národních...
• EP schválil rozpočet EU na příští rok, zelenou má i krizový fond
  Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie dnes Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet EU na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna. Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování zásadní části mimořádného fondu obnovy ekonomik zasažených koronavirovou krizí.
• EP schválil sedmiletý rozpočet EU i spojení peněz a vlády práva
  Evropský parlament dnes schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.
• EP schválil unijní záruky na podporu investic stovek miliard eur
  Evropský parlament včera schválil vyhrazení 26 miliard eur (asi 681 miliard korun), které budou v začínajícím sedmiletém období sloužit k podpoře investic do hospodářského oživení. Garance ve fondu nazvaném InvestEU by měly aktivovat veřejné a soukromé investice v celkové výši až 400 miliard eur. Cílem fondu má být mimo jiné podpora projektů v oblastech zdravotnictví, digitalizace či klimaticky šetrných technologií.
• EP schválil vznik fondu na boj proti koronaviru
  Evropský parlament včera jasnou většinou schválil trojici návrhů, které mají státům Evropské unie či firmám pomoci v boji proti koronaviru a jeho ekonomickým následkům. Poslanci podpořili mimo jiné vznik investičního fondu, který umožní členským zemím přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion korun) ze strukturálních fondů do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Česko z tohoto balíku dostane téměř 1,2 miliardy eur (326 miliard Kč).
• EP vyloučil možnost schválení dohody s Británií do konce roku
  Evropský parlament již letos nestihne schválit případnou dohodu mezi Evropskou unií a Británií, podle níž se měly obchodní a další vztahy obou stran řídit od začátku ledna. Europoslanci dnes konstatovali, že na prostudování a schválení dokumentu nebudou mít dostatek času, i kdyby Brusel a Londýn v nejbližších hodinách či dnech úmluvu nakonec podepsaly. Vyjednávací týmy mezitím pokračují v rozhovorech, nabízené ústupky ve zbývajících sporných otázkách však zatím shodu nepřiblížily.
• EP vyzval k rychlému schválení nových zdrojů unijního rozpočtu
  Státy Evropské unie by se měly co nejrychleji dohodnout o nových zdrojích peněz, kterými budou financovat příští sedmiletý rozpočet a splácet dluh za chystaný pokrizový fond pomoci ekonomikám. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu, podle nichž by unie měla již od příštího roku těžit z většího počtu zdrojů, než navrhli lídři členských zemí na červencovém summitu. Europoslanci předpokládají celkem šest nových daní či poplatků.
• EP žádá nové příjmy rozpočtu a dva biliony eur na obnovu ekonomik
  Evropský parlament požaduje, aby Evropská unie do obnovy ekonomik po koronavirové krizi investovala dva biliony eur (55 bilionů korun). Příští víceletý rozpočet, jehož objem má být v souvislosti s investicemi do oživení oproti předchozímu mnohem vyšší, musí podle europoslanců počítat s novými zdroji příjmů. Parlament v usnesení schváleném dnes výraznou většinou poslanců pohrozil, že v opačném případě by mohl rozpočet zablokovat.
• Equity křivka člena VIP zóny
  Finanční trhy na základě námi zveřejněných informací o institucionálních objednávkách z mezibankovního trhu...
• Erdogan otevřel v Istanbulu nové finanční centrum, je poloprázdné
  V největším tureckém městě Istanbul bylo dnes otevřeno nové finanční centrum za 3,4 miliardy dolarů (72,6 miliardy Kč). Komplex, který nabízí 3,4 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch, uvedl slavnostně do provozu prezident Recep Tayyip Erdogan. Kritici tvrdí, že se jedná jen o další zastávku v jeho prezidentské kampani. Erdogan se ve volbách 14. května pokusí potřetí obhájit mandát. Kvůli jeho nevyzpytatelné politice však důležití hráči finančního světa Istanbul přehlížejí, napsala agentura Bloomberg. Komplex tak zůstává poloprázdný.
• Erdoganovy plány na obnovu nejsou realistické, myslí si odborníci
  Plány tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na obnovu oblastí po ničivém zemětřesení nejsou realistické. Myslí si to experti, na které se odvolávají zahraniční média. Erdogan slíbil začít s obnovou už v březnu a dokončit ji v průběhu jednoho roku. Odborníci také varují před výstavbou bez městského plánování či protežování firem spřátelených s vládou.
• Erdogan: Turecko by mohlo zakročit na pomoc Palestincům
  Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli řekl, že jeho země by mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v jiných oblastech. Nespecifikoval však, o jaký zásah by se mělo jednat, informovala agentura Reuters. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac v reakci Erdogana přirovnal k někdejšímu iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi.
• Erdogan: USA se k Ankaře otočily zády
  Spojené státy kvůli sporům o amerického pastora zadržovaného v Turecku Ankaru rozčilily a znechutily. Řekl to včera turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi oběma zeměmi se v poslední době prudce zhoršily, což se odrazilo mimo jiné i v mohutném propadu kurzu turecké liry a tureckých akcií. Erdogan včera ale řekl, že turecká ekonomika neprochází krizí a že s Čínou, Ruskem a s Ukrajinou bude jeho země obchodovat v národních měnách.
• Erdogan v době obrovského propadu turecké liry vyměnil ministra financí
  Kvůli propadu turecké liry a s tím spojeným ekonomickým problémům prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu vyměnil ministra financí. Lütfi Elvan byl v úřadu něco přes rok, nahradí ho jeho dosavadní náměstek Nureddin Nebati, který je podle internetového portálu Daily Sabah zastáncem Edroganovy politiky nízkých úrokových sazeb.
• Erdogan: Vláda odrazila útok finančních spekulantů z Turecka i ze zahraničí
  Kurz turecké liry se po masivním propadu ze začátku týdne po zásahu vlády stabilizoval. Prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že přijatá opatření na ochranu vkladatelů fungují a že se vládě podařilo odvrátit útok finančních spekulantů vedený z Turecka i ze zahraničí.
• Erdogan: Vztahy mezi USA a Tureckem budou posíleny obchodem
  Vztahy mezi Spojenými státy a Tureckem budou posíleny investicemi a obchodem, prohlásil včera turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před zástupci amerických společností. S odvoláním na text Erdoganova projevu o tom informovala agentura Reuters. Vztahy mezi oběma zeměmi se v poslední době zhoršily mimo jiné kvůli obchodním sporům.
• Eset: Počet hackerských útoků v souvislosti s kryptoměnami se zdvojnásobil
  V letošním roce se zdvojnásobil počet hackerských útoků v souvislosti s kryptoměnami. Vzrostlo množství phishingových útoků snažících se získat údaje z platebních karet při nákupech kryptoměn i útoky snažící se přímo odcizit kryptoměny uživatele. Uvedla to bezpečnostní firma Eset.