Erdogan otevřel v Istanbulu nové finanční centrum, je poloprázdné

V největším tureckém městě Istanbul bylo dnes otevřeno nové finanční centrum za 3,4 miliardy dolarů (72,6 miliardy Kč). Komplex, který nabízí 3,4 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch, uvedl slavnostně do provozu prezident Recep Tayyip Erdogan. Kritici tvrdí, že se jedná jen o další zastávku v jeho prezidentské kampani. Erdogan se ve volbách 14. května pokusí potřetí obhájit mandát. Kvůli jeho nevyzpytatelné politice však důležití hráči finančního světa Istanbul přehlížejí, napsala agentura Bloomberg. Komplex tak zůstává poloprázdný.

Istanbulské finanční centrum (IFC) se nachází v asijské části města, od stávajícího obchodního těžiště v evropské části ho odděluje Bosporský průliv. Stěhování do nového centra se obávají i místní finanční instituce. Mezi několik málo nájemců se řadí turecká centrální banka, státní banky a regulační úřady. Velké americké banky už několik let snižují počet svých istanbulských poboček a změna situace je podle Bloombergu v nedohlednu.

"Jak zřídit finanční centrum bez makroekonomické a finanční stability?" konstatoval ekonom Öner Günçavdi z Istanbulské technické univerzity (ITU). Má za to, že otevření komplexu byla jen "volební show".

Projekt od zahájení v roce 2009 provází problémy. V roce 2019 ho musel převzít turecký státní investiční fond, protože dodavatelé nedokázali kvůli nezájmu případných nájemců zajistit spolehlivé financování výstavby.

Malý zájem o IFC koresponduje s odlivem zahraničních finančních prostředků z tureckých aktiv, který nabral na rychlosti poté, co Erdogan v roce 2018 jmenoval ministrem financí svého zetě Berata Albayraka.

Za tohoto ministra financí Turecko znesnadnilo obchodování s aktivy v tureckých lirách a zajištění proti pohybu měny. Podle oficiálních údajů klesla zahraniční držba dluhopisů denominovaných v lirách z maxima 72 miliard dolarů v roce 2013 na 1,2 miliardy dolarů letos v březnu. Zahraniční vlastnictví akcií se ve stejném období snížilo na 29 procent z historického průměru 61 procent. Společnosti jako Morgan Stanley, Citigroup či JPMorgan Chase mezitím snižovaly počet svých zaměstnanců v Istanbulu nebo tam zavíraly své divize.

Erdogan od voleb v roce 2018 konsolidoval veškerou výkonnou moc do svých rukou, připomíná Bloomberg. Pod jeho tlakem turecká centrální banka v únoru snížila svou základní úrokovou sazbu na 8,5 procenta, a to navzdory rychle rostoucí inflaci. Prezident je zastáncem nekonvenčního názoru, že nižší sazby zpomalí růst cen.

Do loňského října míra inflace v Turecka vzrostla na 85,5 procenta, maximum za 24 let. Od té doby klesá. V březnu inflace zvolnila na 50,5 z únorové hodnoty 55,2 procenta.

Hlavní turecké opoziční strany slibují normalizaci hospodářské politiky, pokud Erdogan příští měsíc ve volbách prohraje. Hlavní opoziční kandidát Kemal Kiliçdaroglu, který v mnoha průzkumech vede nad Erdoganem, slíbil vrátit sídlo centrální banky do hlavního města Ankary a konec zásahů do měnové politiky.

Zdroj: Reuters, Bloomberg, ČTK

Čtěte více

• EP schválil přísnější kontrolu národních rozpočtů
  Evropský parlament (EP) včera velkou většinou hlasů schválil balík zákonů pro přísnější kontrolu národních...
• EP schválil rozpočet EU na příští rok, zelenou má i krizový fond
  Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie dnes Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet EU na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna. Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování zásadní části mimořádného fondu obnovy ekonomik zasažených koronavirovou krizí.
• EP schválil sedmiletý rozpočet EU i spojení peněz a vlády práva
  Evropský parlament dnes schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.
• EP schválil unijní záruky na podporu investic stovek miliard eur
  Evropský parlament včera schválil vyhrazení 26 miliard eur (asi 681 miliard korun), které budou v začínajícím sedmiletém období sloužit k podpoře investic do hospodářského oživení. Garance ve fondu nazvaném InvestEU by měly aktivovat veřejné a soukromé investice v celkové výši až 400 miliard eur. Cílem fondu má být mimo jiné podpora projektů v oblastech zdravotnictví, digitalizace či klimaticky šetrných technologií.
• EP schválil vznik fondu na boj proti koronaviru
  Evropský parlament včera jasnou většinou schválil trojici návrhů, které mají státům Evropské unie či firmám pomoci v boji proti koronaviru a jeho ekonomickým následkům. Poslanci podpořili mimo jiné vznik investičního fondu, který umožní členským zemím přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion korun) ze strukturálních fondů do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Česko z tohoto balíku dostane téměř 1,2 miliardy eur (326 miliard Kč).
• EP vyloučil možnost schválení dohody s Británií do konce roku
  Evropský parlament již letos nestihne schválit případnou dohodu mezi Evropskou unií a Británií, podle níž se měly obchodní a další vztahy obou stran řídit od začátku ledna. Europoslanci dnes konstatovali, že na prostudování a schválení dokumentu nebudou mít dostatek času, i kdyby Brusel a Londýn v nejbližších hodinách či dnech úmluvu nakonec podepsaly. Vyjednávací týmy mezitím pokračují v rozhovorech, nabízené ústupky ve zbývajících sporných otázkách však zatím shodu nepřiblížily.
• EP vyzval k rychlému schválení nových zdrojů unijního rozpočtu
  Státy Evropské unie by se měly co nejrychleji dohodnout o nových zdrojích peněz, kterými budou financovat příští sedmiletý rozpočet a splácet dluh za chystaný pokrizový fond pomoci ekonomikám. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu, podle nichž by unie měla již od příštího roku těžit z většího počtu zdrojů, než navrhli lídři členských zemí na červencovém summitu. Europoslanci předpokládají celkem šest nových daní či poplatků.
• EP zaujal pozici pro vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu EU
  Europoslanci dnes schválili svou vyjednávací pozici pro jednání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027, včetně přesných částek na financování jednotlivých programů. Požadují mimo jiné více peněz na podporu mladých, na výzkum či na růst zaměstnanosti. Konečnou dohodu o rozpočtu, které musí předcházet vyjednávání s členskými státy, chce Evropský parlament (EP) uzavřít před evropskými volbami plánovanými na květen příštího roku, aby se zabránilo výraznému zpoždění při zahájení nových programů.
• EP žádá nové příjmy rozpočtu a dva biliony eur na obnovu ekonomik
  Evropský parlament požaduje, aby Evropská unie do obnovy ekonomik po koronavirové krizi investovala dva biliony eur (55 bilionů korun). Příští víceletý rozpočet, jehož objem má být v souvislosti s investicemi do oživení oproti předchozímu mnohem vyšší, musí podle europoslanců počítat s novými zdroji příjmů. Parlament v usnesení schváleném dnes výraznou většinou poslanců pohrozil, že v opačném případě by mohl rozpočet zablokovat.
• Equity křivka člena VIP zóny
  Finanční trhy na základě námi zveřejněných informací o institucionálních objednávkách z mezibankovního trhu...
• Erdoganovy plány na obnovu nejsou realistické, myslí si odborníci
  Plány tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na obnovu oblastí po ničivém zemětřesení nejsou realistické. Myslí si to experti, na které se odvolávají zahraniční média. Erdogan slíbil začít s obnovou už v březnu a dokončit ji v průběhu jednoho roku. Odborníci také varují před výstavbou bez městského plánování či protežování firem spřátelených s vládou.
• Erdogan: Turecko by mohlo zakročit na pomoc Palestincům
  Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli řekl, že jeho země by mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v jiných oblastech. Nespecifikoval však, o jaký zásah by se mělo jednat, informovala agentura Reuters. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac v reakci Erdogana přirovnal k někdejšímu iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi.
• Erdogan: USA se k Ankaře otočily zády
  Spojené státy kvůli sporům o amerického pastora zadržovaného v Turecku Ankaru rozčilily a znechutily. Řekl to včera turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vztahy mezi oběma zeměmi se v poslední době prudce zhoršily, což se odrazilo mimo jiné i v mohutném propadu kurzu turecké liry a tureckých akcií. Erdogan včera ale řekl, že turecká ekonomika neprochází krizí a že s Čínou, Ruskem a s Ukrajinou bude jeho země obchodovat v národních měnách.
• Erdogan v době obrovského propadu turecké liry vyměnil ministra financí
  Kvůli propadu turecké liry a s tím spojeným ekonomickým problémům prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu vyměnil ministra financí. Lütfi Elvan byl v úřadu něco přes rok, nahradí ho jeho dosavadní náměstek Nureddin Nebati, který je podle internetového portálu Daily Sabah zastáncem Edroganovy politiky nízkých úrokových sazeb.
• Erdogan: Vláda odrazila útok finančních spekulantů z Turecka i ze zahraničí
  Kurz turecké liry se po masivním propadu ze začátku týdne po zásahu vlády stabilizoval. Prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že přijatá opatření na ochranu vkladatelů fungují a že se vládě podařilo odvrátit útok finančních spekulantů vedený z Turecka i ze zahraničí.
• Erdogan: Vztahy mezi USA a Tureckem budou posíleny obchodem
  Vztahy mezi Spojenými státy a Tureckem budou posíleny investicemi a obchodem, prohlásil včera turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před zástupci amerických společností. S odvoláním na text Erdoganova projevu o tom informovala agentura Reuters. Vztahy mezi oběma zeměmi se v poslední době zhoršily mimo jiné kvůli obchodním sporům.
• Eset: Počet hackerských útoků v souvislosti s kryptoměnami se zdvojnásobil
  V letošním roce se zdvojnásobil počet hackerských útoků v souvislosti s kryptoměnami. Vzrostlo množství phishingových útoků snažících se získat údaje z platebních karet při nákupech kryptoměn i útoky snažící se přímo odcizit kryptoměny uživatele. Uvedla to bezpečnostní firma Eset.
• ESM dnes poskytl Řecku 7,5 miliardy eur
  Evropský stabilizační mechanismus (ESM) dnes poskytl Řecku 7,5 miliardy eur ze záchranného úvěrového...
• ESM možná nebude přímo pomáhat bankám
  Záchranný fond eurozóny ESM možná nebude poskytovat přímou pomoc bankám v potížích...
• ESM může být Evropským měnovým fondem
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová nemá žádné námitky vůči plánům na přeměnu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) v Evropský měnový fond, tedy jakousi evropskou verzi MMF. Lagardeová to řekla v rozhovoru se švýcarským listem Tages-Anzeiger.