Konstatování obsažené v úvodu je triviální, ale přesto myslím stojí za krátký blog. Uvažujme hypotetický měnový pár, u něhož jsou změny ceny pro libovolně zvolenou jednotku času (time frame) mezi sebou nezávislé a v dlouhodobém průměru rovny nule. Pokud tedy budeme sledovat třeba hodinové svíčky, tak můžeme z hlediska jejich close cen pozorovat např. následující vývoj v pipech: +6, -12, +8, +2, -9 atd., přičemž dlouhodobý průměr bude konvergovat k nule a každá další hodnota této řady nebude nijak souviset s předchozími hodnotami. Matematicky řečeno, cenové diference našeho hypotetického měnového páru jsou nezávislé náhodné veličiny s nulovou střední hodnotou.
Nyní se postavme před úkol takový měnový pár úspěšně obchodovat. Protože vývoj ceny nezávisí na minulosti, nemusíme řešit vstup do obchodu a můžeme do něj vstoupit kdykoli. Otázkou je, kdy z obchodu vystoupit, popř. kdy částečně odprodávat. Na první pohled se zdá, že vhodně nastaveným systémem bychom mohli získat kladnou výhodu a dlouhodobě vydělávat. Např. si stanovit nízký profit target (PT) a velmi vysoký stop loss (SL), protože dříve nebo později musí cena náš profit target překonat. Dalším lákavým způsobem je přitahovat stop loss, pokud jde cena naším směrem. Také bychom mohli část pozice odprodat, kdykoli otevřený profit překoná nějakou úroveň. Lze vymýšlet další a ještě důmyslnější způsoby řízení pozice. Lze však dokázat, že bez ohledu na sofistikovanost zvoleného systému bude průměrný zisk našich prováděných obchodů konvergovat k nule. A to navíc nebereme navíc v úvahu spread a skluz.
Ukažme si to na extrémně zjednodušeném příkladu. Předpokládejme, že se cena každou minutu pohne buď o 1 pip nahoru nebo o 1 pip dolů. Otevřeme dlouhou pozici s PT = 1 pip a SL = -3 pipy, přičemž v pozici chceme být maximálně 3 minuty. Rozdíly close-close mohou pro minutové svíčky vytvořit celkem 8 možných posloupností:
+1, +1, +1 = zisk 1 pip (uzavřeno na PT)
+1, +1, -1 = zisk 1 pip (uzavřeno na PT)
+1, -1, +1 = zisk 1 pip (uzavřeno na PT)
+1, -1, -1 = zisk 1 pip (uzavřeno na PT)
-1, +1, +1 = zisk 1 pip (uzavřeno na PT)
-1, +1, -1 = zisk -1 pip (uzavřeno po třetí svíčce)
-1, -1, +1 = zisk -1 pip (uzavřeno po třetí svíčce)
-1, -1, -1 = zisk -3 pipy (uzavřeno na SL po třetí svíčce)
Všechny trajektorie mají stejnou pravděpodobnost rovnou 1/8, takže celkový očekávaný zisk je roven 1/8*(1+1+1+1+1-1-1-3) = 0. Pro pozice držené delší dobu, pro jinou volbu SL a PT či pro složitější obchodní systémy s dynamicky řízeným SL a PT doplněným o částečné odprodeje by byl výpočet složitější, ale výsledek by zůstal stejný: čistá nula.
Totéž platí i tehdy, pokud bychom uvažovali realističtější situaci, kdy cenové rozdíly mohou nabývat libovolných hodnot a čas poběží spojitě.
Jaký z toho všeho plyne závěr. Je-li cenový vývoj ryze náhodný, tak nepomůže sebelepší řízení pozice. Základním předpokladem ziskového obchodování je, aby budoucí vývoj ceny nějak závisel na minulosti. Tato závislost může být složitá a nesnadno odhalitelná, může se projevovat jen v kratším časové horizontu a může být poměrně slabá, ale nějaká být musí, aby bylo možné dané aktivum ziskově obchodovat. Úspěšná strategie musí alespoň část této závislosti vyhmátnout a díky tomu do určité míry predikovat budoucnost. K tomu je navíc nutné, aby tyto vnitřní zákonitosti byly natolik silné, aby je bylo možné odhalit metodami, které daný trader ovládá. Je to jako u zlata zmíněného v úvodu: v surovině ho musí být tolik, aby se těžba vyplácela pomocí nástrojů, které má daný těžař k dispozici. V jiné situaci bude amatérský zlatokop s rýžovací pánví a v jiné bude velká korporace s bagry, drtiči horniny a další technikou.
To vše by bylo možné označit za ryzí teoretizování, ale podle mého názoru z těchto úvah plyne důležitý praktický závěr, kterým se osobně řídím: vyplatí se věnovat víc času a úsilí hledání a ověřování zákonitostí v chování trhu, než experimentům s různými způsoby řízení pozice. Tím neříkám, že by řízení pozice nebylo důležité, ale ještě důležitější je vyhmátnout nějaký edge typu "jestliže je aktuálně splněna podmínka A, pak s určitou pravděpodobností nastane situace B".
Poznámka pod čarou (není nutné číst): Výše uvedená úvaha s hypotetickým měnovým párem není matematicky zcela korektní a je záměrně zjednodušená pro účel krátkého blogu. Lze namítnout, že výše uvedený hypotetický měnový pár nemůže existovat, protože měnový kurz nemůže nikdy klesnout pod nulu, takže pokud by se začal blížit k nule, tak by se cenové diference začaly chovat jinak, tedy by přestaly být nezávislé. V praxi jsou však měnové kurzy od nuly dostatečně vzdálené a uvedený modelový příklad je tak postačující aproximací pro vyjádření myšlenky blogu. Dále je například možné namítnout, že pro náš hypotetický měnový pár stačí otevřít dlouhou pozici bez SL a počkat si dostatečně dlouho, až cena překročí zvolený PT. V praxi však nemáme k dispozici neomezeně mnoho času a musíme dobu držení obchodu nějakým časem limitovat (ani my, ani náš broker, ani obchodované měny tu nebudou nekonečně dlouho) a každý časový limit pro trvání jednotlivých obchodů implikuje nulovou střední hodnotu zisku.
