Čínské investice zvolňují, ale v cizině rostou

Přímé zahraniční investice v Číně v loňském roce vzrostly o necelá dvě procenta, což bylo nejpomalejší tempo jejich přírůstku za dva roky. Výrazně naopak rostly přímé čínské investice v zahraničí, které by nynějším tempem mohly brzy být vyšší než investice směřující do země. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů čínského ministerstva obchodu.

Investice zahraničních subjektů do nákupů čínských firem, výrobních zařízení, realit a dalších fyzických aktiv se zvýšily o 1,7 procenta na rekordních 119,6 miliardy dolarů. Přímé investice čínských firem v zahraničí posílily o 14,1 procenta na dosavadní maximum 102,9 miliardy USD. Před rokem ministerstvo odhadlo, že čínské investice v zahraničí by mohly překročit výši zahraničních investic v Číně v roce 2016.

Druhá největší světová ekonomika zpomaluje silný růst, který dosud hnaly hlavně investice do průmyslu a vývoz. Čínské vedení chce ekonomiku více zaměřit na domácí poptávku a služby a s určitým zpomalením růstu v rámci této strategie počítá. Tempo růstu čínské ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalilo na 7,3 procenta, což byl nejslabší nárůst za více než pět let. Čína zřejmě za celý rok zaznamenala nejslabší růst za 24 let.

Vládou řízený odklon od důrazu na průmysl se projevil i v investicích. Objem přímých zahraničních investic do čínského průmyslu klesl o 12,3 procenta, zatímco investice do sektoru služeb vzrostly o 7,8 procenta a tvořily přes 55 procent celkového objemu těchto investic.

Celkové tempo čínských investic v cizině se sice proti roku 2013 mírně zpomalilo, čínské firmy se ale mnohem více zaměřují na západní trhy. Čínské investice v Evropské unii loni vyskočily o 70 procent a v USA se zvýšily o 24 procent. Čínské firmy se stávají významným aktérem na globálním trhu fúzí a akvizic.

Také v zahraničí se čínské firmy začaly více zajímat o sektor služeb, do nějž jejich investice vzrostly o 27 procent. Ochladl naopak zájem o odvětví těžbu surovin, kde se čínské investice snížily o čtyři procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, Nejlepší investice peněz

Čtěte více

• Čínské investice do německých firem klesly
  Čínské investice do německých firem se v letošním druhém pololetí prudce snížily a dosáhly pouhých 311 milionů dolarů (7,1 miliardy Kč) proti téměř deseti miliardám dolarů v prvních šesti měsících. Vyplývá to z údajů společnosti Ernst & Young (EY). Propad souvisí s novými pravidly, která zavedla vláda kancléřky Angely Merkelové a jejichž cílem je chránit firmy před akvizicemi ze strany zahraničních podniků mimo Evropskou unii.
• Čínské investice do Severní Ameriky a Evropy loni prudce klesly
  Příliv čínských přímých zahraničních investic do Severní Americky a Evropy se v loňském roce propadl o 73 procent na šestileté minimum 30 miliard dolarů (668 miliard Kč). Za poklesem stojí hlavně přísnější posuzování investičních dohod ve Spojených státech a čínské restrikce na investice do zahraničí. Vyplývá to z údajů právnické společnosti Baker McKenzie.
• Čínské investice prý v USA letos stoupnou
  Čínské podniky by letos mohly ve Spojených státech investovat rekordních 20 až 30 miliard dolarů, zejména prostřednictvím fúzí a akvizic. Předpovídá to výzkumná skupina Rhodium Group a americká Národní komise pro vztahy mezi Spojenými státy a Čínou (NCUSCR). Loni investice čínských firem v USA vystoupily na rekordních 15 miliard dolarů z 11,9 miliardy dolarů o rok dříve.
• Čínské investice v ČR nedosáhly plánovaných objemů
  Výběr informací o čínských investicích v ČR (čínská skupina CITIC Group prodala fotbalový klub Slavia Praha miliardářovi Pavlu Tykačovi):
• Čínské investice v EU klesly o 40 procent
  Přímé zahraniční investice Číny v zemích Evropské unie se loni snížily o 40 procent na 17,3 miliardy eur (442,3 miliardy Kč), což byla nejnižší hodnota za čtyři roky. Přísnější pravidla EU zřejmě sníží zájem o fúze a akvizice čínských firem v regionu i letos. Vyplývá to z průzkumu německého institutu pro čínská studia MERICS a newyorské výzkumné společnosti Rhodium Group (RHG), o které informovala agentura Reuters.
• Čínské investice v Evropě loni klesly o 22 pct., kromě baterií pro elektromobily
  Čínské investice v Evropě se loni propadly o 22 procent na 7,9 miliardy eur (185 miliard Kč), což byla nejnižší hodnota za deset let. Prudce klesl objem fúzí a akvizic, který jen částečně kompenzoval přesun k investicím do nových závodů na baterie pro elektromobily. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na zprávu vytvořenou berlínskou pobočkou institutu čínských studií MERICS a newyorskou analytickou společností Rhodium Group.
• Čínské investice v Evropě loni vzrostly o třetinu
  Dokončené čínské přímé zahraniční investice v Evropě v loňském roce stouply o třetinu na 10,6 miliardy eur (259,8 miliardy Kč). Vyšší byly akvizice i transakce na zelené louce. Vyplývá to ze zprávy společností Rhodium Group a Mercator Institute for China Studies.
• Čínské investice v USA byly loni nejnižší od roku 2009
  Přímé investice Číny ve Spojených státech loni klesly nejníže od recese v roce 2009. Pokles odráží napětí mezi oběma největšími ekonomikami a omezení zahraničních investic, k němuž přistoupila čínská vláda. Celkem investice klesly na pět miliard dolarů (125,5 miliardy Kč) z 5,4 miliardy USD v roce 2018. Vyplývá to ze zprávy konzultační společnosti Rhodium Group a Národního výboru pro vztahy mezi USA a Čínou.
• Čínské investice v USA míří k rekordní úrovni
  Čínské firmy investují ve Spojených státech i přes odpor řady tamních politiků stále více a letošní rok by mohl být pro ně v tomto ohledu rekordní. Čínský podíl v americké ekonomice je ale stále jen zlomkem toho, kolik zde investovaly společnosti z Británie nebo Japonska, které jsou v USA největšími zahraničními investory. Uvedla to včera agentura Reuters.
• Čínské investice v USA od začátku roku klesly o 92 procent
  Čínské investice ve Spojených státech se kvůli rostoucímu napětí mezi oběma zeměmi za prvních pět měsíců letošního roku snížily meziročně o 92 procent na 1,8 miliardy dolarů (40,1 miliardy Kč). To je nejnižší hodnota za sedm let, vyplývá ze studie poradenské společnosti Rhodium Group.
• Čínskému obchodu se v srpnu nad očekávání dařilo, rostl vývoz i dovoz
  Čínskému zahraničnímu obchodu se v srpnu dařilo mnohem více, než se očekávalo. Vývoz meziročně vzrostl o 25,6 procenta a dovoz dokonce o 33,1 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z dnešních údajů čínského celního úřadu. Země těžila ze silné globální poptávky. Údaje znamenají úlevu pro čínskou ekonomiku, jejíž zotavování po krizi způsobené koronavirem se zadrhává.
• Čínské otřesy budou mít stále větší odezvu na trzích
  Dopad čínských hospodářských otřesů na světové finanční trhy se bude v příštích letech prohlubovat. Vliv Číny ve...
• Čínské technologické firmy slíbily pomoc Pekingu na cestě ke společné prosperitě
  Vedoucí představitelé čínských technologických společností, které jsou v poslední době pod zvýšeným tlakem ze strany regulačních úřadů, včera slíbili, že budou podporovat snahu Pekingu o zajištění "společné prosperity" a pomáhat menším podnikům. Informovala o tom agentura Reuters. Upozornila, že termínem společná prosperita označuje Čína snižování rozdílů mezi bohatými a chudými.
• Čínské trhy výrazně oslabila Trumpova hrozba zvýšení cel
  Čínské akciové trhy dnes výrazně oslabily a hlavní indexy by mohly zaznamenat nejhlubší jednodenní propad za tři roky. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy od pátku zvýší cla na čínské zboží v objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu Kč) ročně z deseti na 25 procent. Trump zároveň pohrozil dalšími cly na čínské zboží v objemu 325 miliard USD.
• Čínské úřady doplňují personál v továrně na iPhony venkovany a kádry, píše tisk
  Čínské úřady se snaží vesničany a stranickými kádry doplnit personál v továrně společnosti Foxconn ve městě Čeng-čou, kde se mimo jiné vyrábí poslední modely chytrých telefonů od společnosti Apple. Napsaly to včera deníky Financial Times a Le Monde.
• Čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu nechávají světové trhy v klidu
  Čínské vojenské manévry kolem Tchaj-wanu zatím nechávají světové trhy v klidu, čínské i tchajwanské akciové indexy zahájily týden růstem. Americké akciové indexy dokonce zdolávají další maxima. Takzvané futures na index S&P 500 včera dopoledne atakovaly hodnotu 5815 bodů, ukazují burzovní statistiky.
• Čínské vstupní ceny z továren klesly v červnu nejrychleji za více než sedm let
  Čínské vstupní ceny z továren se v červnu snížily nejrychleji za sedm a půl roku. Spotřebitelská inflace je beze změny a nejnižší za dva roky. Údaje dnes podle agentury Reuters zveřejnil čínský statistický úřad. Dynamika čínského oživení po pandemii covidu-19 zpomalila z rychlého oživení zaznamenaného v prvním čtvrtletí. Poptávka po průmyslových a spotřebních výrobcích slábne, což vyvolává obavy o zdraví druhé největší světové ekonomiky a také obavy z možné deflace. V reakci na zveřejněná data oslabil čínský jüan a dolů zamířily i asijské akcie.
• Čínské výdaje na akvizice v Evropě loni klesly o třetinu
  Čínští investoři loni vynaložili na akvizice v evropském firemním sektoru 57,6 miliardy dolarů (1,2 bilionu Kč), což je o třetinu méně než v předchozím roce. Vyplývá to ze včerejší zprávy poradenské společnosti EY. Počet čínských akvizic v Evropě se podle této zprávy snížil o pětinu na 247 transakcí.
• Čínský akciový trh by letos mohl překonat Wall Street
  Čínský akciový trh by letos mohl překonat Wall Street, píše agentura Reuters. Čínský index CSI300, který zahrnuje největší firmy registrované na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, v závěru letošního obchodování přidal 36,1 procenta a uzavřel na osmiměsíčním maximu 4096,58 bodu. Letošní zisky amerických indexů se zatím pohybují pod třiceti procenty.
• Čínský akciový trh STAR Market si vede lépe než americký Nasdaq
  Čínský akciový trh STAR Market, který vznikl před rokem, vykázal od začátku letošního roku zhruba dvojnásobný růst ve srovnání se svým americkým rivalem, trhem Nasdaq. Ukázal to index STAR 50, který začala burza používat ode dneška. Trh vznikl na žádost čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a Peking doufá, že s pomocí nového akciového trhu bude možné snáze financovat začínající technologické firmy z pevninské Číny i Hongkongu, aby Čína snížila inovativní náskok Spojených států.