Čínské úřady doplňují personál v továrně na iPhony venkovany a kádry, píše tisk

Čínské úřady se snaží vesničany a stranickými kádry doplnit personál v továrně společnosti Foxconn ve městě Čeng-čou, kde se mimo jiné vyrábí poslední modely chytrých telefonů od společnosti Apple. Napsaly to včera deníky Financial Times a Le Monde.

Řada zaměstnanců z rozsáhlého průmyslového areálu, kde obvykle pracují stovky tisíc lidí, totiž odjela, když na začátku listopadu úřady v oblasti vyhlásily přísná pandemická opatření.

Jeden z představitelů venkovských oblastí v provincii Che-nan, kde se továrna nachází, uvedl, že z jeho oblasti vyslali do závodu Foxconnu na 300 lidí. I další venkovské okresy dostaly podle deníku Financial Times pokyn naplnit kvóty na pracovníky v Čeng-čou. "Je to poprvé, co jsem dostal takto závazný a specifický příkaz," uvedl další představitel s tím, že doteď se úřady snažily lidi z venkova nalákat na práci ve městě prostřednictvím nejrůznějších výhod.

Podle deníku Le Monde každá vesnice v provincii dostala příkaz poslat do továrny alespoň dva své obyvatele.

Podle francouzského listu se s nedostatkem personálu ve výrobě snaží pomoci i komunistická strana, která do továrny vlastněné tchajwanskou firmou vyslala i své funkcionáře a členy. Podle deníku to ukazuje, že pro Čínu je nyní prioritou uchovat si své průmyslové renomé.

V rámci takzvané politiky nulové tolerance vůči pandemii covidu-19 zavedly místní úřady pandemická opatření ve městě Čeng-čou, když se tam potvrdilo několik případů koronaviru. Část zaměstnanců ale utekla kvůli obavám, že budou muset strávit dlouhou karanténu v průmyslovém areálu.

V továrně se mimo jiné vyrábí poslední modely chytrého telefonu od společnosti Apple iPhone 14 Pro a 14 Max. Americká společnost oznámila, že kvůli výraznému poklesu výroby v Číně se dodací lhůty u těchto modelů na konci roku prodlouží.

Zdroj: Reuters, ČTK, Financial Times, Le Monde

Čtěte více

• Čínské investice v Evropě loni klesly o 22 pct., kromě baterií pro elektromobily
  Čínské investice v Evropě se loni propadly o 22 procent na 7,9 miliardy eur (185 miliard Kč), což byla nejnižší hodnota za deset let. Prudce klesl objem fúzí a akvizic, který jen částečně kompenzoval přesun k investicím do nových závodů na baterie pro elektromobily. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na zprávu vytvořenou berlínskou pobočkou institutu čínských studií MERICS a newyorskou analytickou společností Rhodium Group.
• Čínské investice v Evropě loni vzrostly o třetinu
  Dokončené čínské přímé zahraniční investice v Evropě v loňském roce stouply o třetinu na 10,6 miliardy eur (259,8 miliardy Kč). Vyšší byly akvizice i transakce na zelené louce. Vyplývá to ze zprávy společností Rhodium Group a Mercator Institute for China Studies.
• Čínské investice v USA byly loni nejnižší od roku 2009
  Přímé investice Číny ve Spojených státech loni klesly nejníže od recese v roce 2009. Pokles odráží napětí mezi oběma největšími ekonomikami a omezení zahraničních investic, k němuž přistoupila čínská vláda. Celkem investice klesly na pět miliard dolarů (125,5 miliardy Kč) z 5,4 miliardy USD v roce 2018. Vyplývá to ze zprávy konzultační společnosti Rhodium Group a Národního výboru pro vztahy mezi USA a Čínou.
• Čínské investice v USA míří k rekordní úrovni
  Čínské firmy investují ve Spojených státech i přes odpor řady tamních politiků stále více a letošní rok by mohl být pro ně v tomto ohledu rekordní. Čínský podíl v americké ekonomice je ale stále jen zlomkem toho, kolik zde investovaly společnosti z Británie nebo Japonska, které jsou v USA největšími zahraničními investory. Uvedla to včera agentura Reuters.
• Čínské investice v USA od začátku roku klesly o 92 procent
  Čínské investice ve Spojených státech se kvůli rostoucímu napětí mezi oběma zeměmi za prvních pět měsíců letošního roku snížily meziročně o 92 procent na 1,8 miliardy dolarů (40,1 miliardy Kč). To je nejnižší hodnota za sedm let, vyplývá ze studie poradenské společnosti Rhodium Group.
• Čínské investice zvolňují, ale v cizině rostou
  Přímé zahraniční investice v Číně v loňském roce vzrostly o necelá dvě procenta, což bylo nejpomalejší tempo jejich přírůstku za dva roky. Výrazně naopak rostly přímé čínské investice v zahraničí, které by nynějším tempem mohly brzy být vyšší než investice směřující do země. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů čínského ministerstva obchodu.
• Čínskému obchodu se v srpnu nad očekávání dařilo, rostl vývoz i dovoz
  Čínskému zahraničnímu obchodu se v srpnu dařilo mnohem více, než se očekávalo. Vývoz meziročně vzrostl o 25,6 procenta a dovoz dokonce o 33,1 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z dnešních údajů čínského celního úřadu. Země těžila ze silné globální poptávky. Údaje znamenají úlevu pro čínskou ekonomiku, jejíž zotavování po krizi způsobené koronavirem se zadrhává.
• Čínské otřesy budou mít stále větší odezvu na trzích
  Dopad čínských hospodářských otřesů na světové finanční trhy se bude v příštích letech prohlubovat. Vliv Číny ve...
• Čínské technologické firmy slíbily pomoc Pekingu na cestě ke společné prosperitě
  Vedoucí představitelé čínských technologických společností, které jsou v poslední době pod zvýšeným tlakem ze strany regulačních úřadů, včera slíbili, že budou podporovat snahu Pekingu o zajištění "společné prosperity" a pomáhat menším podnikům. Informovala o tom agentura Reuters. Upozornila, že termínem společná prosperita označuje Čína snižování rozdílů mezi bohatými a chudými.
• Čínské trhy výrazně oslabila Trumpova hrozba zvýšení cel
  Čínské akciové trhy dnes výrazně oslabily a hlavní indexy by mohly zaznamenat nejhlubší jednodenní propad za tři roky. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy od pátku zvýší cla na čínské zboží v objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu Kč) ročně z deseti na 25 procent. Trump zároveň pohrozil dalšími cly na čínské zboží v objemu 325 miliard USD.
• Čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu nechávají světové trhy v klidu
  Čínské vojenské manévry kolem Tchaj-wanu zatím nechávají světové trhy v klidu, čínské i tchajwanské akciové indexy zahájily týden růstem. Americké akciové indexy dokonce zdolávají další maxima. Takzvané futures na index S&P 500 včera dopoledne atakovaly hodnotu 5815 bodů, ukazují burzovní statistiky.
• Čínské vstupní ceny z továren klesly v červnu nejrychleji za více než sedm let
  Čínské vstupní ceny z továren se v červnu snížily nejrychleji za sedm a půl roku. Spotřebitelská inflace je beze změny a nejnižší za dva roky. Údaje dnes podle agentury Reuters zveřejnil čínský statistický úřad. Dynamika čínského oživení po pandemii covidu-19 zpomalila z rychlého oživení zaznamenaného v prvním čtvrtletí. Poptávka po průmyslových a spotřebních výrobcích slábne, což vyvolává obavy o zdraví druhé největší světové ekonomiky a také obavy z možné deflace. V reakci na zveřejněná data oslabil čínský jüan a dolů zamířily i asijské akcie.
• Čínské výdaje na akvizice v Evropě loni klesly o třetinu
  Čínští investoři loni vynaložili na akvizice v evropském firemním sektoru 57,6 miliardy dolarů (1,2 bilionu Kč), což je o třetinu méně než v předchozím roce. Vyplývá to ze včerejší zprávy poradenské společnosti EY. Počet čínských akvizic v Evropě se podle této zprávy snížil o pětinu na 247 transakcí.
• Čínský akciový trh by letos mohl překonat Wall Street
  Čínský akciový trh by letos mohl překonat Wall Street, píše agentura Reuters. Čínský index CSI300, který zahrnuje největší firmy registrované na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, v závěru letošního obchodování přidal 36,1 procenta a uzavřel na osmiměsíčním maximu 4096,58 bodu. Letošní zisky amerických indexů se zatím pohybují pod třiceti procenty.
• Čínský akciový trh STAR Market si vede lépe než americký Nasdaq
  Čínský akciový trh STAR Market, který vznikl před rokem, vykázal od začátku letošního roku zhruba dvojnásobný růst ve srovnání se svým americkým rivalem, trhem Nasdaq. Ukázal to index STAR 50, který začala burza používat ode dneška. Trh vznikl na žádost čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a Peking doufá, že s pomocí nového akciového trhu bude možné snáze financovat začínající technologické firmy z pevninské Číny i Hongkongu, aby Čína snížila inovativní náskok Spojených států.
• Čínský dovoz a vývoz klesly v listopadu nejvíce za dva a půl roku
  Čínský dovoz a vývoz klesly v listopadu nejvyšším tempem za dva a půl roku, protože druhou největší ekonomiku světa ohrožuje slabá globální a domácí poptávka, narušení výroby v souvislosti s nemocí covid-19 a propad realitního trhu. Přebytek bilance zahraničního obchodu se snížil na 69,84 miliardy USD (1,6 bilionu Kč) z říjnových 85,15 miliardy USD a byl nejnižší od dubna, kdy úřady kvůli covidu-19 uzavřely Šanghaj. Meziročně se přebytek snížil o 2,5 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil čínský celní úřad. Analytici čekali přebytek 78,1 miliardy USD.
• Čínský dovoz a vývoz v červnu klesly více, než se čekalo
  Vývoz z Číny se v červnu propadl o 12,4 procenta, což byl jeho nejhorší pokles od začátku pandemie nemoci covid-19 před více než třemi lety. Dovoz se snížil o 6,8 procenta. Pokles dovozu i vývozu byl horší, než čekali analytici. Údaje, které dnes zveřejnil celní úřad, ukazují, že čínští výrobci se snaží najít kupce pro své zboží, zatímco zámořské ekonomiky bojují s inflací a rostoucími úrokovými sazbami.
• Čínský dovoz i vývoz v lednu rostly
  Dovoz i vývoz z Číny na počátku nového roku rostly mnohem rychleji, než se čekalo. Přebytek bilance zahraničního obchodu pak klesl na 20,34 miliardy USD (418,7 miliardy Kč) z prosincových 54,69 miliardy USD a byl nejnižší za 11 měsíců. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil čínský celní úřad.
• Čínský dovoz i vývoz v lednu silně rostly
  Čínský dovoz i vývoz v prvním měsíci nového roku rostly rychleji, než se očekávalo. Růst vývozu byl nejvyšší za téměř rok a dovozu za čtyři roky. Přebytek bilance zahraničního obchodu se pak zvýšil na 51,35 miliardy USD (1,3 bilionu Kč) z prosincových 40,71 miliardy USD a byl nejvyšší za téměř rok. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil čínský celní úřad.
• Čínský dovoz i vývoz v září výrazně rostly
  Dovoz do Číny se v září zvýšil nejvíce v letošním roce a vývoz pokračoval v silném růstu spolu s tím, jak další obchodní partneři Číny uvolňovali koronavirová omezení. Přebytek bilance zahraničního obchodu činil 37 miliard USD (852,1 miliardy Kč) a výrazně zaostal za očekáváním analytiků, protože tempo růstu dovozu bylo výrazně vyšší, než vývozu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil čínský celní úřad.