Čína nabídla Srí Lance pomocnou ruku, kritici to považují za dluhovou past

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes nabídl novému srílanskému prezidentovi svou podporu, uvedla agentura Reuters s odkazem na státní televizi CCTV. Ostrovní země v Indickém oceánu se momentálně potýká s nejhorší hospodářskou krizí za poslední desetiletí.

Si podle svých slov věří, že Srí Lanka bude schopna vykročit směrem k hospodářské a sociální obnově a je připraven poskytnout prezidentovi Ranilu Vikremesinghemu a srílanskému lidu podporu a pomoc, jak nejlépe bude umět, uvedla televize CCTV.

Srí Lanka dluží Číně nejméně pět miliard dolarů (120 miliard korun), i když některé odhady uvádějí téměř dvojnásobek této částky. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) Srí Lance půjčila 3,8 miliardy dolarů (91,7 miliard korun) také Indie a nejméně 3,5 miliardy dolarů (84,4 miliard korun) dluží Srí Lanka Japonsku, další miliardu dolarů (24 miliard korun) pak ostrov dluží dalším zemím.

Čína v uplynulém desetiletí napůjčovala Srí Lance miliardy dolarů na různé projekty, mimo jiné na stavbu silnic, přístavů a letiště. Kritici nicméně tvrdí, že peníze směřovaly do zbytných projektů s nízkou návratností. Jedním z nich byl například nákladný přístav v Hambantotě, rodném městě politické dynastie Radžapaksů, nedávno svržené masovými nepokoji. Ten byl před několika lety fakticky předán pod čínskou kontrolu poté, co srílanské úřady uznaly, že již nemohou splácet půjčky, uvedl list The Washington Post.

Srí Lanka je klíčovou součástí čínského projektu nové Hedvábné stezky, tedy dlouhodobého plánu na financování a výstavbu infrastruktury propojující Čínu se zbytkem světa.

Srí Lanka se však dostala do situace, kterou Spojené státy a některé další země označují za dluhovou past pro menší a chudší ekonomiky. Peking taková tvrzení odmítá a označuje je za snahu o poškození pověsti Číny.

Ostrov v roce 2020 obdržel podle listu The Washington Post od Číny snadný úvěr ve výši třech miliard dolarů (72,2 miliardy korun), který mu měl pomoci při splácení stávajících dluhů. Srí Lanka se rozhodla pro tuto zkratku, místo toho, aby podnikla náročnější restrukturalizaci svých dluhů v dialogu s MMF a prosadila úsporná opatření.

Na Čínu připadá asi deset procent zahraničního dluhu Srí Lanky, někde je ale podle kritiků situace ještě závažnější. Přibližně 30 procent zahraničního dluhu připadá na Čínu například v Zambii. Miliardy dolarů z čínského financování vodní elektrárny a železniční infrastruktury nyní směřují také Laos k neschopnosti splácet svůj dluh.

Zdroj: Reuters, ČTK, CCTV

Čtěte více

• Čína loni díky růstu vývozu zaznamenala rekordní obchodní přebytek
  Čína má za loňský rok díky růstu vývozu rekordní obchodní přebytek 877,6 miliardy dolarů (19,5 bilionu Kč). Rekordní byl také obchod s Ruskem, který činil 1,28 bilionu jüanů (4,2 bilionu Kč), informují dnes tiskové agentury s odkazem na čínskou vládu a data celního úřadu. V prosinci už byl však vývoj odlišný, kvůli slábnoucí zahraniční poptávce objem obchodu výrazně klesl.
• Čína loni převzala méně evropských firem
  Počet převzetí evropských firem čínským podniky v loňském roce klesl na nejnižší úroveň od roku 2012. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY. Čínské společnosti loni podle analýzy koupily v Evropě celkem 119 podniků, což je o 20 méně než v předchozím roce a téměř o 200 méně než v rekordním roce 2016, napsala agentura DPA.
• Čína loni v žádostech o mezinárodní patenty poprvé překonala USA
  Čína loni podala ze všech zemí nejvíce žádostí o mezinárodní patenty. Překonala tak Spojené státy, které si pozici jedničky držely od založení globálního systému patentů před více než 40 lety. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová organizace na ochranu duševního vlastnictví (WIPO). Ta dohlíží na systém, ve kterém země sdílejí uznávání patentů.
• Čína loni zaznamenala velmi slabý příliv zahraničních investic
  Čína loni zaznamenala nejslabší příliv přímých zahraničních investic za 30 let. Investory odrazuje slábnoucí ekonomický růst, nejisté podnikatelské prostředí a částečně i nižší úrokové sazby ve srovnání s jinými zeměmi. Peking má také problém přitáhnout zahraniční kapitál kvůli napjatým vztahům se Západem. Píše o tom zpravodajský web Nikkei Asia.
• Čína loni zůstala největším obchodním partnerem Německa, je jím už sedm let
  Objem obchodu mezi Německem a Čínou se loni zvýšil o 21 procent na rekordních 298 miliard eur (7,1 bilionu Kč). Čína tak už sedmým rokem zůstala nejdůležitějším obchodním partnerem Německa, navzdory varování některých politiků před přílišnou závislostí Berlína na této asijské zemi. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na údaje, které jí poskytl německý statistický úřad.
• Čína má největší střední třídu na světě
  Čína překonala v počtu lidí náležejících ke střední třídě Spojené státy a má nejpočetnější střední třídu na...
• Čína má zájem o portugalské dluhopisy
  Euro pokračuje v posilování, Čína potvrdila zájem o portugalské dluhopisy.
• Čína měla v březnu deficit obchodní bilance
  Čína v březnu kvůli nečekanému poklesu vývozu zaznamenala výjimečný deficit své globální obchodní bilance. Její přebytek obchodu se Spojenými státy, který je jádrem gradujícího sporu s Washingtonem, ale zůstal beze změny na 15,4 miliardy dolarů (316 miliardy Kč). Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů čínské celní správy.
• Čína mění úvěrovou politiku, ceny akcií v reakci výrazně zpevňují
  Čínské akciové trhy dnes zažily nejvýraznější růst za poslední dva měsíce, hlavní indexy přidaly více než dvě procenta. Investoři tak reagují na změny v určování základní úrokové sazby v Číně, které místní centrální banka oznámila o víkendu. Opatření mají podnikům pomoci snížit náklady na výpůjčky a podpořit podnikání poznamenané oslabením domácí poptávky a rok trvající obchodní válkou se Spojenými státy.
• Čína mírně snížila novou referenční úvěrovou sazbu
  Čína dnes podle očekávání mírně snížila svou novou referenční úvěrovou sazbu. Centrální banka se pomocí reforem úrokových sazeb snaží firmám snížit náklady na půjčky, aby tak podpořila domácí ekonomiku. Podle analytiků lze předpokládat, že banka bude muset ve snižování úroků pokračovat.
• Čína nabídne na olympiádě digitální jüan, aby otestovala jeho atraktivitu
  Čína nabídne na zimních olympijských hrách v Pekingu sportovcům a divákům možnost platit digitálním jüanem. Má to být první velký test atraktivity této virtuální měny mezi cizinci, uvedla agentura Bloomberg.
• Čína nabízí Spojeným státům razantní zvýšení dovozu
  Čína nabídla Spojeným státům, že během šesti let výrazně zvýší dovoz z USA, aby do roku 2024 snížila přebytek vzájemné obchodní výměny na nulu. S odvoláním na informované zdroje o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Znamená to, že pokud bude prezident Donald Trump znovuzvolen, obchodní nerovnováha mezi oběma zeměmi zmizí do konce jeho druhého funkčního období. Obchodní spory mezi USA a Čínou začaly loni přerůstat v obchodní válku a stále nejsou vyřešeny.
• Čína naplní své letošní hospodářské cíle, řekl Si Ťin-pching na summitu BRICS
  Čína nasadí efektivnější prostředky, aby naplnila své hospodářské cíle pro letošní rok. Na zahájení summitu předních rozvíjejících se ekonomik to řekl čínský prezident Si Ťin-pching. Informoval o tom dnes zpravodajský server CNBC. Skupina označovaná jako BRICS kromě Číny zahrnuje také Rusko, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Konflikt na Ukrajině označil Si za "výstražný signál" pro lidstvo. Čína si ohledně Ruské invaze zachovává neutralitu. Na dvoudenním summitu má vystoupit i ruský prezident Vladimir Putin.
• Čína nařídila "audit všech vládních dluhů"
  Čína vyzvala k auditu všech vládních dluhů v době, kdy sílí obavy z finančních závazků v druhé největší ekonomice...
• Čína nařídila kryptoměnovým burzám zastavit obchodování
  Čínská vláda nařídila kryptoměnovým burzám se sídlem v Pekingu zastavit obchodování. Ještě během dneška o tom musejí spolu s přesným datem, kdy tak učiní, vyrozumět své uživatele a ode dneška také nesmějí registrovat uživatele nové. Nařízení koluje po internetu a je podepsáno pekingskou skupinou, která zodpovídá za dohled nad riziky v oblasti internetového financování. Agentuře Reuters jeho pravost potvrdil vládní zdroj. O nařízení státních orgánů dnes také informoval list Securities Times.
• Čína na summitu nepodepsala smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu
  Čínští představitelé nepodepsali smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu ani o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Upozornil na to včera list The Moscow Times. O projektu plynovodu se mělo jednat v úterý v Pekingu v rámci summitu věnovaného takzvané nové Hedvábné stezce, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. V ruské delegaci nechyběl vicepremiér Alexander Novak, který dohlíží na energetický sektor, šéf plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller a šéf ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin. Souhlas čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se přesto nepodařilo získat, napsal citovaný deník.
• Čína naznačila, že zatím neoplatí poslední Trumpovo zvýšení cel
  Peking dnes naznačil, že zatím neoplatí poslední pětiprocentní zvýšení amerických cel na dovoz z Číny, které minulý pátek oznámil americký prezident Donald Trump. Vyplývá to z prohlášení mluvčího čínského ministerstva obchodu Kao Fenga, napsala agentura Bloomberg. Peking dosud na každé zvýšení cel obratem reagoval, může se tedy jednat o změnu strategie před vyjednáváním, které je chystané na září.
• Číňané během svátečního týdne povzbudili domácí ekonomiku
  Číňané během tradičního svátečního týdne na začátku října utratili na cestách a na nákupech v přepočtu desítky miliard dolarů, a pomohli tak procesu zotavování ekonomiky po krizi způsobené šířením nového koronaviru. V porovnání s loňskem cest sice o 21 procent ubylo a výdaje klesly o 30 procent, přesto je to podle analytiků pozitivní znamení, že ekonomiky zemí, které zvládly pandemii, se mohou vzpamatovat velice rychle. Uvedla to dnes agentura AP.
• Čína nečekaně snížila úrok u střednědobých úvěrů, aby podpořila ekonomiku
  Čínská centrální banka (PBOC) dnes nečekaně snížila úrokovou sazbu u střednědobých úvěrů. Banka tak učinila podruhé za tři měsíce; rozhodnutí přišlo současně s novou statistikou, která ukázala, že růst průmyslové výroby a maloobchodních tržeb v červenci zpomalil a zaostal za prognózami. Čína uvolňuje měnovou politiku s cílem podpořit skomírající ekonomické oživení. Podle analytiků nejnovější krok otevřel dveře k možnému snížení základní primární úrokové sazby (LPR) příští týden, napsala agentura Reuters.
• Čína nečekaně zvýšila úrokové sazby
  Čínská centrální banka dnes překvapila finanční trhy zvýšením krátkodobých úrokových sazeb, týdenní sazbu pro finanční operace na volném trhu zvedla o 0,10 bodu na 2,35 procenta. Nárůst je to sice mírný, podle analytiků ale potvrzuje předpoklad, že čínské úřady hodlají omezit odliv kapitálu a zmírnit rizika ve finančním sektoru. Vyšší úroky by měly vést firmy ke snižování dluhů a odrazovat od spekulativních investic.