Česká nezaměstanost zůstává na historických minimech, inflace v eurozóně padá pod cíl

Čtěte více

• Česká národní banka vytvorila magnet pre špekulantov
  Pevné menové kurzy padajú predovšetkým kvôli tomu, že zafixované meny sa postupom času stanú nadhodnotenými a na udržanie pevného kurzu musia centrálne banky páliť devízové rezervy (teda nakupovať za ne domáce meny, aby vyrovnali deficit dopytu po domácej mene voči ponuke). A tieto devízové rezervy sa časom vyčerpajú. Aj v posledných dvoch rokoch sme boli svedkami takých prípadov, jednalo sa o exportérov ropy (napr. Kazachstan, Azerbajdžan), pri ktorých dopyt po ich menách potopila lacná ropa.
• Česká národní banka začala mimořádně intervenovat za silnější korunu. Intervenuje tak vlastně proti svému nadcházejícímu guvernérovi Michlovi
  Koruna začala před malou chvílí citelně posilovat poté, co Česká národní banka de facto intervenovala proti svému nadcházejícímu guvernérovi. Prodejem části devizových rezerv se totiž snaží zvrátit trend znatelného oslabování koruny, který nastal v souvislosti se včerejším jmenováním holubičího radního Michla guvernérem a spekulacemi, jež jmenování předcházely.
• Česká národní banka zítra úrokové sazby nezvýší
  Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání příští týden ve středu ponechá klíčové úrokové sazby na stávající úrovni, ačkoli její rozhodnutí nebude jednomyslné. Lze očekávat minimálně dva disentní hlasy. Jednání zřejmě bude patřit k těm náročnějším. Už při listopadovém zasedání se vyskytly dva disentní hlasy, přičemž listopadová inflace předčila prognózu centrální banky, když tempo růstu spotřebitelských cen poprvé od roku 2012 překročilo horní mez tolerančního pásma inflačního cílování ve výši tří procent. Domácí inflační tlaky však podle většiny bankovní rady budou na horizontu měnové politiky, tj. během následujících 18 měsíců, vyvažovány protiinflačními tlaky, přicházejícími zejména ze zahraničí. Mezinárodní trhy totiž stále ochromuje nejistota plynoucí z celní války USA a Číny nebo stále nedořešeného brexitu. Skutečnost, že oba tyto děje se nyní dočkávají svého alespoň částečného rozuzlení, které způsobuje jisté opadnutí zmíněné nejistoty, bude disentéry v bankovní radě ČNB připomínána coby argument pro zvýšení základní úrokové sazby.
• Česká národní banka zpomaluje tempo snižování úrokových sazeb, obává se příliš slabé koruny, jež by mohla být proinflační
  Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu, na 4,5 procenta. Koruna v bezprostřední reakci zvrátila své dosavadní dnešní oslabování vůči euru. Část trhu tedy započítávala do kursu koruny výraznější snížení základní sazby, o 0,5 procentního bodu. Tomu se však ČNB letos poprvé vyhnula.
• Česká národní banka zvýšila úrokové sazby
  „Díky České národní bance budou komerční banky motivovány k navýšení úrokových sazeb na běžných a spořících účtech. Dnešní úrokové sazby nepokryjí inflaci a střadatelé přichází o reálnou hodnotu svých úspor,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
• Česká národní banka zvýší úrokové sazby
  Maďarská centrální banka dnes ponechala sazby beze změny. A to nejen klíčovou tříměsíční depozitní sazbu ale i jednodenní zápůjční sazbu. Tu naposledy zvýšila v březnu a to o 10 bb na -0,05 bb. Další zvýšení O/N sazby by přicházelo v úvahu v červnu, kdy banka bude diskutovat novou inflační zprávu. Zvýšení tříměsíční sazby očekáváme nejdříve v závěrečném čtvrtletí letošního roku a to i přesto, že se inflace již nachází výrazně nad 3% inflačním cílem (3,7 % y/y v březnu). Centrální banka zřejmě nebude chtít ohrozit domácí hospodářský růst, a tak ke zpřísňování měnových podmínek bude přistupovat jen opatrně.
• Česká národní banka zvyšuje sazby nejvýše za posledních více než deset let
  Máme za sebou jedno z nejnapínavějších zasedání bankovní rady ČNB posledních let. Vůbec to nebylo jednoznačné. Bankovní rada ČNB se – v souladu s očekáváním trhu – i kvůli závěrům nové prognózy světového i domácího makroekonomického vývoje rozhodla sazby zvýšit. Základní sazba, dvoutýdenní repo sazba, se tak ocitá nejvýše od začátku února roku 2009. Úvěry by tak čistě z tohoto důvodu měly být v Česku nejdražší v posledním desetiletí. Do hry však vstoupí také jiné faktory, jako jsou například obří devizové rezervy ČNB, vzniklé v důsledku intervence ČNB z let 2013 až 2017. Ty budou sazby například u hypoték držet kolem stávající úrovně tří procent., stejně jako je tam bude držet zatím stále dosti nejistý mezinárodní ekonomický vývoj.
• Česká národní banka zvyšuje své investice do zlata. Je to prozíravé i z hlediska drobného investora
  Česká národní banka, jež se ke zlatu dlouhá léta stavěla odmítavě, prodávala jej, předloni otočila. Postupně kov opět dokupuje. Ke konci loňského roku měla v trezoru v rámci devizových rezerv 340 tisíc troyských uncí kovu a nějakých necelých deset tisíc pak ještě mimo oficiální rezervy. Dohromady tak ČNB disponuje necelými deseti tunami kovu za 13,4 miliardy korun. To se sice může jevit jako ne zcela zanedbatelná částka, představuje však jen 0,35 procenta celkového objemu devizových rezerv ČNB.
• Česká národní banka zvyšuje úroky na 5,75 procenta
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Základní repo sazbu zvedla o tři čtvrtě procentního bodu na 5,75 procenta. To předčilo očekávání naší prognózy, konsensu analytiků, a také očekávání investorů na finančním trhu. Odhady totiž tentokrát hovořily jednoznačně pro zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Stejně tak vyjádření centrálních bankéřů před zasedáním ukazovaly spíše na mírnější reakci. Odezva finančních trhů bezprostředně po rozhodnutí je téměř nulová, pozornost však bude směřovat na následnou tiskovou konferenci guvernéra Rusnoka. Důležitá pro investory bude hlavně nová prognóza centrální banky, která může ukazovat na potřebu ještě výraznějšího utažení měnové politiky, a postoj k ní ze strany bankovní rady.
• Česká „nároková“ ekonomika, aneb každý natahuje ruku
  Stále častěji se setkávám s jedním pozoruhodným fenoménem – mileniálové se slušným příjmem čerpají příspěvek na bydlení, díky kterému si mohou dovolit bydlet v těch nejlukrativnějších částech Prahy. Vláda jim to umožnila díky štědře nastaveným limitům a někteří mladí se řídí jednoduchým heslem – hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. Jen pro představu, průměrně vydělávající zaměstnanec v Praze s hrubou mzdou 52 000 Kč dosáhne na příspěvek téměř pět tisíc korun.
• Česká nezaměstnanost dál klesala
  Míra nezaměstnanosti v Česku poklesla v únoru na 3,5 %, a počet neobsazených pracovních míst zdolal nová maxima - necelých 364 tisíc pracovníků. Částečně pomohla trhu práce lehčí únorová zima, současně také pravděpodobně pokračující rozjezd průmyslové výroby. A ten se ve světle ruské invaze, dražších energií a hůře dostupných vstupů pravděpodobně opět bude potýkat s novými problémy.
• Česká nezaměstnanost údajně stagnuje
  Podíl nezaměstnaných: V našem odhadu vývoje podílu nezaměstnaných jsme na březen počítali s výrazným nárůstem. Důvodem bylo zjevné omezení aktivity v řadě sektorů a naprosté zavření v některých služeb. Anekdotické zprávy o tom, jak lidé přicházejí na pracovní úřad nás vedly k očekávání, že počet nezaměstnaných bude rychle stoupat a již v březnu překročil 4 %. S ohledem na vývoj statistik v zahraničí jsme se intuitivně obávali ještě horších čísel. Avšak ministryně práce a sociálních věcí včera v debatě na ČT oznámila, že dle dat ministerstva setrval podíl nezaměstnaných na úrovni 3,0 %. To je stejně jako v únoru. To by sice znamenalo, že po sezónním očištění nezaměstnanost sice vzrostla, ale v současném kontextu naprosto zanedbatelně.
• Česká pomoc Ukrajině dosud činí 232 miliard korun, spočítal německý institut. Je pátá nejvyšší v EU, absolutně vyšší než třeba pomoc francouzská, takže zaráží, že Česko o Ukrajině nejedná
  Česká republika dosud Ukrajině poskytla vládní pomoc v přepočtu za 232 miliard korun, v Evropské unii jí tak náleží páté místo. Vyplývá to z dat Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu (viz graf níže). Institut průběžně sleduje a vyhodnocuje vojenskou, finanční i humanitární pomoc Ukrajině realizovanou několika desítkami zemí světa.
• Česká pomoc Ukrajině? Jako když si člověk s příjmem 30 000 korun dá jedno pivo
  Poměrně často je nyní slyšet názor, že Fialova vláda vydává na pomoc Ukrajině až příliš veřejných peněz, zatímco vůči českým občanům je skoupá. I v nejvyšších politických patrech se objevilo stanovisko, které tomuto názoru přitakává. Ukrajincům totiž prý vláda pomáhá na úkor vlastních občanů. Jak velký je ale ten „úkor“? Stojí za řeč?
• Česká pošta čeká na 3,3 miliardy korun od státu
  Česká pošta chystá další změny. Stát jí má příští rok vyplatit dluh ve výši 3,3 miliardy. Čeká se na schválení Evropské komise. Informaci zveřejnil premiér Andrej Babiš.
• Česká pošta chystá od ledna další zdražení. Postupuje „salámovou metodou“, zdražila už totiž nyní v listopadu
  Státní podnik Česká pošta chystá začátkem příštího roku další zdražení. Vyplývá to z informací, které dnes poskytla ČTK. Pošta tak postupuje „salámovou metodou“, neboť zdražovala už nyní v listopadu. Zřejmě vyhodnotila postupné zdražování, „kolečko po kolečku“, jako přijatelnější jak z hlediska veřejnosti, tak politické reprezentace, zejména pak ministerstva vnitra, které má Českou poštu coby její formální zakladatel v gesci.
• Česká pošta loni snížila ztrátu na tři čtvrtě miliardy Kč
  Česká pošta v loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu na 756 milionů korun. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,114 miliardy Kč. Uvedli to zástupci České pošty na dnešním setkání s novináři.
• Česká pošta loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů Kč
  Česká pošta loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Loňské hospodaření ovlivnila pandemie koronaviru. Ke snížení ztráty přispěly vedle vyšších výnosů úspory v nákladech nebo vyšší výnosy z prodeje nepotřebného majetku. Státní podnik to dnes oznámil v tiskové zprávě.
• Česká pošta má z pandemie ztráty 779 mil. Kč, Hamáček pro ni chce kompenzace
  Česká pošta měla kvůli koronavirové krizi ztráty za 779 milionů korun. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) kvůli tomu chce jednat s ministerstvem financí o covidových kompenzacích pro podnik. Dosavadní pokusy však podle něj byly neúspěšné. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci. Ministr také označil situaci ve firmě za stabilní, jednání mezi vedením a odbory podle něj fungují. Hrozbu stávky, kterou na konec měsíce ohlásily menší odborové organizace, označil za bezdůvodnou.
• Česká pošta na začátku příštího roku zvýší ceny základních služeb
  Česká pošta chystá na začátku příštího roku další zvýšení cen všech základních služeb. Zdraží mimo jiné i obyčejná nebo doporučená psaní. Ceny by měly stoupnout řádově o jednotky korun. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Generální ředitel pošty Roman Knap v rozhovoru v dnešních Lidových novinách uvedl, že zdražování je reakcí na rostoucí náklady, zejména drahé energie a pohonné hmoty.