Koruna na rozdíl od svých protějšků neztrácí

Kurz české měny se vůči euru ani minulý týden výrazně nerozkolísal. Koruna zůstala v úzkém pásmu deseti haléřů bez výraznějšího trendu. Týden zakončila na úrovni 27,50 CZK/EUR, tedy o jeden haléř pod úrovní, na které minulý týden své obchodování zahajovala. Polskému zlotému i maďarskému forintu se dařilo o poznání hůře. Polská měna oslabila o necelé jedno procento přesto, že tamní spotřebitelské ceny stagnovaly, zatímco trh předpokládal jejich pokles. Navíc průmyslové tržby zaznamenaly lepší než očekávané výsledky. Zlotému naopak neprospělo prohlášení centrálního bankéře Andrzeje Bratkowského, že centrální banka pravděpodobně na svém příštím zasedání přijde s dalším uvolněním své měnové politiky. Maďarský forint pak minulý týden postupně oslabil o 0,4 %.

Z domácí ekonomiky jsme se minulý týden dočkali údajů o cenách v produkční sféře a o platební bilanci. Ceny průmyslových výrobců se během září snížily o 0,3 % m/m, zatímco trh čekal pouze stagnaci. Meziročně byly v září ceny o 0,3 % y/y níže, v srpnu to bylo ještě 0,0 % y/y. A co je podstatné, v následujících měsících nás zřejmě čeká další cenový pokles. Výrazné propady zaznamenala cena ropy, která bude tlačit směrem dolů zejména ceny rafinovaných ropných výrobků (cena ropy Brent poklesla z lokálního vrcholu zaznamenaného 23. června do dnešního dne o 24,5 % na 86,9 USD/bbl). Velmi dobrá letošní úroda spolu s ruskými sankcemi budou tlačit ceny dolů v potravinářském průmyslu. Nakonec na začátku roku patrně poklesnou i ceny elektřiny a pravděpodobně v příštím roce i ceny plynu.

Protiinflačně působí i vývoj cen zemědělských producentů. Sezónně očištěné ceny v zemědělství byly meziměsíčně nižší o 1,1 %. Jedná se o pátý pokles v řadě (kumulativně o 2,9 %) a nic nenasvědčuje tomu, že by ceny v zemědělství v nacházejících měsících měly výrazněji růst. Přebytek potravin kvůli ruským sankcím bude tlačit ceny na potravinářském trhu dolů. Podle ČSÚ by letošní úroda měla být velmi dobrá, což je další faktor, který bude omezovat inflační tlaky v tomto sektoru.

Běžný účet české platební bilance skončil v srpnu v deficitu 15,5 mld. CZK. Zhoršení vykázala především bilance se zbožím a službami, kde přebytek za červenec dosáhl pouze 9,6 mld. CZK, což bylo způsobeno především dovolenými v oblasti automobilového průmyslu. I přesto se deficit běžného účtu ve srovnání s loňským srpnem o 1 mld. CZK snížil. Bilance zboží a služeb sice zaznamenala zhoršení o přibližně 2 mld. CZK, ale mírně se snížily deficity jak bilance výnosů, tak i běžných převodů, když podle ČNB byly v červenci vyplaceny dividendy ve výši 16,8 mld. CZK. V úhrnu od začátku letošního roku si běžný účet ještě drží kladnou bilanci, když dosahuje přebytku 8,4 mld. CZK.

Tento týden nás z domácí ekonomiky čeká pouze zveřejnění konjunkturálního průzkumu. V září celková důvěra v ekonomiku dosáhla své nejvyšší hodnoty od února 2011. Zvýšila se podnikatelská důvěra (hlavně v průmyslu a ve stavebnictví). Rusko-ukrajinská krize zasáhla hlavně vnímání spotřebitelů. Jejich důvěra tak druhý měsíc v řadě zaznamenala pokles.

V Polsku se dočkáme údajů o maloobchodních tržbách a nezaměstnanosti. Zajímavý bude také zápis z posledního zasedání polské centrální banky, na kterém bankovní rada snížila klíčovou úrokovou sazbu o překvapivých 50 bb.

Viktor Zeisel
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komerční banka, a. s.