Český výbor Mezinárodního tiskového institutu apeluje kvůli TV Markíza na PPF

Čtěte více

• Český trh fúzí a akvizic po útlumu opět nabírá dech, investory po období krizí zajímá odolnost firem
  Podle odborníků z poradenské skupiny Moore Czech Republic se v průběhu tohoto roku opět začíná zvyšovat aktivita na poli fúzí a akvizic. Následkem pandemie a války na Ukrajině je však patrná větší rozvážnost investorů. Ti kladou zvýšený důraz na odolnost firem vůči otřesům, jako byla právě nemoc Covid-19 či ekonomické dopady agrese na Ukrajině.
• Český trh opět překonal západní indexy, daří se technologiím
  Evropské akcie dnes pokračují v negativním trendu. Strach z protikoronavirových opatření překonal převahu dobrých hospodářských výsledků. Německý DAX (DE30) ztrácel krátce před svým závěrem 1,1 % a blížil se k úrovni 12 000 bodů. Horší výsledky dnes předváděla italské a španělské indexy, na kterých rezonoval rychlý návrat koronaviru do jižního křídla eurozóny. Na Wall Street se po otevření dařilo technologickým akciím. Index Nasdaq (US100) rostl takřka o 1 % a pohyboval se v blízkosti úrovně 11 450 bodů. Index S&P 500 (US500) se po otevření držel v blízkosti kulaté hladiny 3 400 bodů.
• Český trh otevřel do černých čísel
  Český akciový index PX roste krátce po otevření o 0,4 % na 870 bodů. Následuje tak západoevropské indexy a také pozitivní asijskou seanci. Nejvíce rostou bankovní tituly v čele s Erste bank, která přidává 1,4 % na 483 korun za akcii. V minulém týdnu klesl index PX o 2,34 % a zaznamenal tak první říjnový pokles. V dnešním rozhovoru pro Lidové noviny řekl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzky, že nejpravděpodobnějším scénářem dalšího vývoje sazeb je jejich stabilita. Podobně se vyjádřil také člen bankovní rady Vojtěch Benda pro HN. Hlavním důvodem stability sazeb jsou ve střednědobém horizontu slabší koruna, která zvyšuje inflaci, a také slabší hospodářský růst. Česká koruna se v pondělí dopoledne obchoduje v blízkosti úrovně 27,24 EURCZK. V posledních hodinách měla spíše tendenci oslabovat.
• Český trh práce má za sebou historicky úspěšný rok 2019, překonal trh práce japonský i německý a podal nejlepší výkon od 90. let, od přechodu z centrálně plánované na tržní ekonomiku
  Míra nezaměstnanosti v ČR sice v prosinci dle očekávání stoupla z 2,6 na 2,9 procenta, avšak celý rok zakončuje jako nejnižší nejen v rámci zemí Evropské unie, ale také mezi státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD. Trh práce v Česku svým výkonem loni překonal i „učebnicově“ výkonné trhy práce, jako je ten japonský či německý. Poprvé od 90. let také prosincová míra nezaměstnanosti v ČR vykazuje hodnotu nižší než tříprocentní. Korunuje tak rok, jenž byl z hlediska vývoje na trhu práce v ČR nejúspěšnější v celém období od transformace tuzemské ekonomiky z centrálně plánované, socialistické ekonomiky, v jejímž rámci byla nezaměstnanost jednotlivce trestným činem příživnictví, na ekonomiku tržní. To je další historický milník českého trhu práce roku 2019.
• Český trh práce….ochlazení na obzoru?
  Český pracovní trh se dlouhodobě počítá k těm “nejpřehřátějším” - zaměstnavatelé v Česku si dvakrát rozmyslí než propustí zaměstnance, protože jejich shánění nebylo v uplynulých pěti letech vůbec jednoduché. I český pracovní trh však v tuto chvíli začíná vykazovat první známky ochlazení. Doléhá na něj se zpožděním utažená měnová politika a útlum hospodářství z konce roku 2022 a roku 2023. Počet nezaměstnaných zatím nijak výrazně nenarostl a míra registrované nezaměstnanosti na konci roku stoupla jen lehce nad 3,7%.
• Český trh práce opět přepisuje historii, jen jediný okres má míru nezaměstnanosti nad pětiprocentní hranicí. Volných míst ale od srpna ubylo už přes 13 tisíc
  Míra nezaměstnanosti se říjnu opět klesla prakticky na samé dosavadní dno probíhajícího národohospodářského cyklu. Snížila se na úroveň 2,6 procenta, ze zářijové úrovně 2,7 procenta. Nachází se tak opět na svém minimu za období posledních více než dvaceti let – stejně nízké úrovně dosáhla v uplynulých více než dvaceti let už pouze letos v květnu a v červnu. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce. Toto ochlazování se zatím projevuje zejména úbytkem volných pracovních míst. V říjnu jich bylo „jen“ 337,5 tisíce, tedy nejméně od letošního února. Oproti rekordnímu srpnovému údaji už na tuzemském trhu práce ubylo před 13 tisíc volných pracovních míst.
• Český trh práce vykazuje odolnost vůči zpomalování průmyslu, příští rok ale bude hůř
  Český trh práce vykazuje odolnost vůči zpomalování průmyslu, příští rok ale bude hůř. Míra nezaměstnanosti v listopadu setrvala na samém dně probíhajícího národohospodářského cyklu. Vykázala úroveň 2,6 procenta, stejně jako v říjnu a předtím i v květnu a červnu. Nachází se tak na svém minimu za období posledních více než dvaceti let. Zvláště v oblasti průmyslu, například automobilového, jsou ale patrné znaky jistého ochlazování přehřátého trhu práce.
• Český trh průmyslových nemovitostí může díky automotive opět růst
  Trh výrobních, skladových a průmyslových prostor v České republice čelil v nedávné době výzvám spojeným s post-covidovým ochlazením a vysokou inflací. Nyní však prodloužení doby platnosti normy Euro 6 a zmírnění nové regulace Euro 7 u spalovacích motorů přináší automobilovým výrobcům a dodavatelům nové období jistoty a na trhu jsou již patrné signály oživení poptávky v roce 2024, což dává nový impuls i českému trhu s komerčními nemovitostmi.
• Český trh se vzácnými mincemi loni klesl o 36 pct. na 323 mil. Kč
  Objem obchodů s historickými mincemi, bankovkami a dalším numismatickým materiálem se loni propadl o 36 procent na 323 milionů Kč. Numismatiku negativně poznamenala pandemie koronaviru. Nejvzácnější vydraženou mincí se loni stal desetidukát panovníka Ferdinanda III. za 30 milionů korun. Vyplynulo to ze statistik a expertních analýz aukčního domu Macho & Chlapovič.
• Český veřejný dluh poprvé v historii přesahuje dva biliony korun. Za rok a půl, do konce letošního prvního pololetí, se Česko zadlužilo o více než 500 miliard, dluh přitom dále poroste
  Česká republika je zadlužená tolik jako nikdy ve své historii. Ve druhém letošním čtvrtletí totiž její veřejný dluh dosáhl úrovně 2,26 bilionu korun. Dosud přitom své nejvyšší úrovně dosáhl v prvním čtvrtletí roku 2017, kdy činil 1,92 bilionu. Tehdy ovšem zadlužení rostlo jen přechodně, a to kvůli spekulacím investorů na posílení koruny po ukončení kurzového závazku České národní banky a také kvůli souvisejícím extrémně nízkým úrokovým sazbám zejména na krátkodobém českém dluhu. Takže veřejný dluh se posléze poměrně citelně snížil. Například ve čtvrtém čtvrtletí 2018 už dosahoval jen 1,73 bilionu korun.
• Český vynález slaví 10 let – hardwarová peněženka změnila kryptoměnový svět
  V červenci 2024 uplyne deset let od uvedení první hardwarové kryptopeněženky na světě. V roce 2014 Marek „Slush“ Palatinus a Pavol „Stick“ Rusnák totiž představili první model hardwarového zařízení, které umožňovalo bezpečně uchovat přístupový klíč k manipulaci s vlastními kryptoměnami. Široké veřejnosti tak umožnili bezpečně držet kryptoměny bez technických znalostí. „Trezorů“ se dodnes prodaly téměř 2 miliony kusů a poptávka stoupá. Za uplynulou dekádu kolem kryptopeněženek vyrostl trh, jehož hodnota je odhadována na stovky milionů dolarů a v příštích letech má dle mnoha průzkumů i nadále růst. Trezor ale nestojí jen za první hardwarovou peněženkou. Spolu s revolučním hardwarem totiž světu společnost představila i související bezpečnostní standardy, které používají téměř všechny kryptoměnové peněženky na světě a spolu s nimi také přes 100 milionů lidí.
• Český výrobce dronů Primoco oznámil novou zakázku v hodnotě 62 mil. Kč, dva drony poputují do Asie
  Primoco UAV, český výrobce bezpilotních letadel, oznámil zakázku na dva stroje One 150, jež budou plně vybaveny pro kontrolu letiště, kalibraci a vyhodnocení letištních navigačních zařízení. Hodnota transace činí 2,5 mil. EUR, neboli 62 mil. Kč.
• Český výrobce letadel Aircraft Industries dodá pět letounů L 410 NG do Senegalu
  Kunovický výrobce letadel Aircraft Industries ze skupiny Omnipol dodá pět letounů L 410 NG, tedy nové generace, do Senegalu. Létat budou v barvách tamního největšího státního dopravce Air Senegal. První dva stroje dnes odletěly z Kunovic, uvedli zástupci společnosti na webových stránkách. Finanční podmínky obchodu firma nezveřejnila.
• Český výrobní sektor dál expanduje
  Index nákupních manažerů v prosinci vzrostl na 57,0 bodu z předchozí úrovně 53,9 bodu. Je tak nejvýše od dubna 2018. Výsledek přebil i náš na trhu nejoptimističtější odhad 55,0 bodů. Medián odhadů činil 54,3 body. Překvapení sice není až tak veliké ve světle předchozího silného nárůstu těchto indikátorů v eurozóně, ale přece jen s ohledem na pandemickou situaci v ČR je to velmi příznivý výsledek.
• Český zahraniční obchod je na tom nejlépe za poslední dva roky. „Restart“ výroby aut a prudké zlevnění plynu či ropy jej vrací „do plusu“
  Český zahraniční obchod v březnu překonal očekávání. Vykázal přebytek 15,9 miliardy, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů přebytek pouze 14 miliard.
• Český zahraniční obchod míří za rok 2020 k historicky nejlepšímu výsledku. Exportérům nahrává slabší koruna a levnější ropa a plyn, importéři zase osekávají dovoz investičních statků
  Český zahraniční obchod navázal v listopadu 2020 na svůj historicky zcela nevídaný výkon. Potřetí za sebou totiž vykázal přebytek přesahující 30 miliard korun, podobně jako v říjnu a v září loňského roku. Přitom do loňského úderu pandemie koronaviru v měsíčním sledování nikdy v historii ČR zahraniční obchod přebytek přesahující 30 miliard korun nevykázal.
• Český zahraniční obchod se pořád „drží“, vzhledem k mezinárodní situaci
  Český zahraniční obchod se v červenci „držel“, zejména vzhledem k nepříznivé situaci ve světě a vzhledem k horšímu než očekávanému výkonu tuzemského průmyslu.
• Český zpracovatelský průmysl: Ceny klesají, zakázky také
  Situace v českém zpracovatelském průmyslu se v únoru mírně zhoršila. Index nákupních manažerů poklesl z lednových 44,6 bodu na 44,3 bodu. České průmyslníky trápil především silnější propad nových zakázek. Za tím dle průzkumu stály dostatečné zásoby u zákazníků i vysoká inflace, která na odběratele dopadá. V důsledku nižších zakázek pak docházelo ke snižování objemu výroby. Zároveň je ale nutno dodat, že tempo snižování bylo nejmírnější od srpna loňského roku. I tak ale firmy pokračovaly v propouštění zaměstnanců.
• Český zpracovatelský průmysl: ceny vstupů již klesají
  Situace v českém zpracovatelském průmyslu se v březnu podle průzkumu PMI nezlepšila. Index nákupních manažerů stagnoval na únorových 44,3 bodech. I v březnu české průmyslníky trápil především pokles nových zakázek. K tomu docházelo již třináctý měsíc v řadě. V důsledku toho firmy nakupovaly méně vstupů a více využívaly své zásoby.
• Český zpracovatelský průmysl trápí pokles zakázek
  Situace v českém zpracovatelském průmyslu se v dubnu podle průzkumu PMI dále zhoršila. Index nákupních manažerů poklesl z březnových 44,3 bodů na 42,8 bodu. I v dubnu české průmyslníky trápil především pokles nových zakázek. K tomu docházelo již čtrnáctý měsíc v řadě. Tempo snížení bylo přitom nejvyšší od prosince 2020. V důsledku toho firmy nakupovaly méně vstupů a více využívaly své zásoby. Kvůli nižší poptávce po vstupech pak došlo k výraznému zkrácení dodavatelských lhůt. Na slabší poptávku firmy reagovaly optimalizací výrobních kapacit a propouštěním zaměstnanců. K tomu docházelo již sedmý měsíc v řadě.