Lidé v Argentině se údajně v důsledku inflační krize obrací k Bitcoinu

Čtěte více

• Lidé se chystají na krizi. Vykupují lékárny a vybavují si domovy
  „Lidé si v září dělali zásoby léků. Tržby za farmaceutické a zdravotnické zboží vzrostly o 7,1 procenta, což souvisí s rostoucími čísly o šíření onemocnění COVID-19. Rovněž narůstaly tržby za prodej výrobků pro domácnost o 3,9 procenta. To pravděpodobně souvisí s častějším pobytem lidí ve svých domovech a nutností zajistit si vlastní stravování,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé se omezují i při nákupu potravin
  „Vzhledem k prudkému zvyšování cen dochází k omezování spotřeby, což se negativně projevuje na tržbách obchodníků. Lidé se ještě více orientují na akční nabídky a často preferují nákupy nejlevnějších variant nabízených produktů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé se poflakují doma. Netflix na tom vydělává
  „Společnost Netflix varovala investory, že rozvolňování restriktivních opatření proti šíření koronaviru by mohlo vést ke snížit zájmu o poskytované služby. Za první tři měsíce letošního roku získal Netflix dvakrát víc uživatelů než obvykle. Od začátku roku vzrostly akcie společnosti o třetinu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé se pomalu vrací do obchodů
  Maloobchodní tržby bez zahrnutí prodeje aut v dubnu oproti březnu vzrostly o 0,8 %. S ohledem na to, že už v dubnu došlo k rozvolnění opatření proti šíření pandemie, je to spíše slabší údaj. My jsme počítali s meziměsíčním růstem o více než 3 %. Jedná se o zklamání v rámci všech odhadů. Meziroční růst dosáhl sice díky nižší srovnávací základně na první pohled slušného růstu 7,5 %, ale i to bylo pod všemi odhady, které v průměru ukazovaly 10,5 %. Jedním dechem je ale třeba připomenout, že nejistota těchto údajů je stále velmi vysoká a není dobré dělat silné závěry. Je možné, že obnovení spotřeby domácností po uvolnění restrikcí nebude až tak rychlé, stejně jako je možné, že to domácnosti budou dohánět v dalších měsících, kdy rozvolňování nabralo na obrátkách. O vysoké nejistotě dat také svědčí silná revize předchozích údajů, když za březen nově Statistický úřad ukazuje meziroční růst o 9,2 %, zatímco původně uváděl ke zklamání většiny analytiků jen 6,6 %.
• Lidé se připravují na příchod krize
  „Lidé očekávají příchod horších časů a začali si více spořit. Přesto stále platí, že drtivou většinu svých příjmů hned utratí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé si na hypotéce půjčují o milion více než před třemi lety. Přesto leckomu hypotéka nestačí, kvůli prudkému zdražení cen materiálů – třeba dřevostavba je o 50 procent dražší než loni
  Lidé v Česku si berou na hypotéce stále více a více peněz. Růst objemu průměrné hypotéky je v posledních měsících dramatický i kvůli nebývalému růstu cen stavebních materiálů. Letos v červnu za výše průměrné hypotéky činila 3 161 080 korun. To je o více než milion korun více, než kolik činila výše průměrné hypotéky ještě v červnu 2018.
• Lidé si neodkládají peníze na horší časy
  „Češi málo spoří a dodatečně vydělané peníze utrácí. Takové chování je neodpovědné a může se lidem vymstít v případě zhoršení ekonomických podmínek,“ upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé spotřebovávají zásoby potravin a vrací se do obchodů
  „Automobilky stále hlásí problémy s odbytem. Nižší poptávka zákazníků vedla ke snížení cen vozů v základní výbavě. Ty ve druhém čtvrtletí letošního roku zlevnily o 3,2 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé šetří, obchodníci trpí
  „Někteří lidé realizují útraty mimo území České republiky. Raději jezdí na nákupy do zahraničí, kde jsou mnohé produkty levnější,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé utrácí, obchodníci zdražují, tržby rostou
  „Vyšší tržby obchodníků jsou důsledkem rostoucích příjmů českých domácností. Vyšší poptávka po zboží a službách však vede k růstu inflace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé v březnu neměli kde nakupovat
  Maloobchodní tržby bez zahrnutí prodeje aut v březnu proti únoru klesly o 1,6 %. Počítali jsme s jejich mírnějším poklesem o 0,1 %, ale s ohledem na březnový stupeň uzavření ekonomiky s omezenou možností obyvatel cestovat to není nikterak dramatické překvapení. Tržby za potraviny meziměsíčně klesly o 0,5 % a za nepotravinářské zboží o 1,2 %. Omezení cestování se podepsalo na propadu prodeje pohonných hmot o 7,5 %.
• Lidé v Česku loni poprvé v historii snížili útraty za tabák. Výdaje za alkohol přitom nadále rostly, letos překročí 100 miliard korun
  Růst spotřební daně v kombinaci s pandemickou situací způsobil v Česku historicky nikdy neviděnou věc: výdaje lidí za tabák z roku na rok klesly. Tabáku lidé v ČR nakoupili loni o takřka dvě miliardy korun méně než roku 2019, a to přesto, že zdražil oproti předloňsku o takřka deset procent. Vyplývá z to z nových údajů Eurostatu.
• Lidé v Česku se obávají inflace velmi výrazně, zjistili statistici. A to zatím příliš nezdražují potraviny, zato třeba elektronika ano
  Obavy spotřebitelů v ČR z inflace jsou velmi výrazné. Vyplývá to ze srpnového šetření Českého statistického úřadu. Přesto je nálada mezi spotřebiteli nejlepší od roku 2019, tedy ještě od doby před propuknutím pandemie. Češi navzdory zrychlující inflaci v rostoucí míře předpokládají, že v příštích dvanácti měsících se jim podaří uspořit nějaké finanční prostředky. I vzhledem k tomu, že klesají jejich obavy z růstu nezaměstnanosti a z propouštění, očekávají ve vyšší míře zlepšení jejich vlastní finanční situace.
• Lidé velmi výrazně šetří. Už se ale oklepeme z nejhoršího
  Český statistický úřad dnes zveřejnil nová data z maloobchodu. Reálné tržby se v maloobchodě v lednu meziročně snížily o 7,7 %. Za nepotravinářské zboží klesly o 9,5 % a za potraviny o 8,0 %. Pokles maloobchodu tak trvá již devět měsíců v řadě, což ekonomiku velmi dusí. Nicméně zdá se, že to nejhorší máme už za sebou, protože propad už není tak velký jako na podzim.
• Lidé ve strachu z koronaviru v rekordní míře investují do zlata
  Objem zlata drženého celosvětově příslušnými fondy, takzvanými veřejně obchodovanými fondy, se včera vyhoupl na své historické maximum, které činí 2574 tun. Znamená to, že investoři nikdy v minulosti prostřednictvím těchto fondů nevlastnili takový objem žlutého drahého kovu jako právě teď.
• Lidé více důvěřují firmám než vládám. Rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi narůstají
  „Více než čtyři pětiny lidí žijících v Kolumbii, Indonésii a Indii věří, že se v příštích pěti letech budou mít lépe než nyní. Tyto země jsou tak nejvíce optimistické vzhledem k budoucímu vývoji. Naopak v Japonsku, Francii a Německu jsou lidé nejvíce pesimističtí. V pozitivní budoucnost v příštích pěti letech věří méně než třetina tamní populace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé více utrácí, obchodníci zdražují
  „Vyšší poptávka po zboží a službách vede k růstu inflace. Zdražují především potraviny, výrobky pro domácnost a zdravotnické zboží,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé vsadili na volby prezidenta rekordní částku, přes půl miliardy korun
  Lidé vsadili na výsledek letošních prezidentských voleb více než půl miliardy korun. Objem sázek byl rekordní, výrazně překonal předchozí volby hlavy státu v roce 2018, kdy dosáhl 285 milionů korun. Podle sázkových kanceláří byl zájem srovnatelný s velkými sportovními událostmi. U Fortuny převažovaly sázky na pozdějšího vítěze voleb Petra Pavla, u Chance na jeho soupeře Andreje Babiše (ANO). Bývalý premiér ve čtvrtek na twitteru vyzýval, aby si na něj lidé vsadili ve výhodném kurzu. Sázky na něj ale po jeho prohře propadly a lidé, kteří na jeho zvolení vsadili, přišli o peníze.
• Lidé vyplňují daňová přiznání na poslední chvíli
  „Je přirozené, že nepříjemné věci odkládáme na pozdější termíny. Podání daňového přiznání za rok 2018 bychom však již odkládat neměli, protože čas se nepříjemně krátí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé výrazně omezují spotřebu
  „Lidé začínají propadat špatné náladě, což se projevuje poklesem tržeb obchodníků. Kvůli prudkému zdražování roste zájem o akční nabídky a nejlevnější varianty produktů. Navíc se zvyšuje počet lidí, kteří si před výplatou nemohou koupit vůbec nic,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.