Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, únor 2023

Čtěte více

• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Na důvěru v tuzemské ekonomice dopadá stávající vlna pandemie koronaviru: na počátku nového roku se nálada zhoršila jak mezi podnikateli, tak u spotřebitelů. Zhoršení důvěry není překvapivé s tím, jak omezení spojená se stávající vlnou pandemie dopadají na aktivitu ve vybraných odvětvích ekonomiky a na důvěru spotřebitelů, především skrze obavy z růstu nezaměstnanosti. Indikátory důvěry ovšem zůstávají výrazně nad úrovněmi z loňského druhého čtvrtletí, kdy na ekonomiku dopadala omezení spojená s první vlnou pandemie.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, květen 2023
  Důvěra v české ekonomice se v květnu zhoršila, přičemž zhoršení důvěry bylo patrné jak na straně podnikatelů, tak mezi spotřebiteli.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, leden 2024
  Důvěra v české ekonomice v lednu přerušila sérii zlepšování, kterou zaznamenala ve všech měsících loňského závěrečného čtvrtletí.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, leden 2025
  Důvěra v české ekonomice zahájila letošní rok mírným poklesem, jenž byl tažen horší náladou spotřebitelů, slabší důvěru ale hlásila také většina sektorů mezi podnikateli.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, listopad 2023
  Důvěra v české ekonomice v listopadu mírně stoupla a dostala se tak na své tříměsíční maximum.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, listopad 2024
  Důvěra v české ekonomice se v listopadu zlepšila, čemuž pomohla zejména lepší nálada mezi podnikateli, zlepšení důvěry je ale patrné i na straně spotřebitelů.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, prosinec 2022
  Důvěra v české ekonomice se v závěru letošního roku vrátila k meziměsíčnímu zhoršení, jehož tahounem byl slabší sentiment ve stavebnictví a v maloobchodu, zhoršení nálady hlásí také spotřebitelé.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, říjen 2023
  Důvěra v české ekonomice v říjnu poměrně výrazně stoupla, zlepšení se nicméně plně koncentrovalo jen do dvou oblastí: do průmyslu a mezi spotřebitele.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, srpen 2023
  Důvěra v české ekonomice se v srpnu zlepšila, tahounem bylo zlepšení nálady na straně podnikatelů, zatímco důvěra mezi spotřebiteli klesla.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, srpen 2024
  Důvěra v české ekonomice se v srpnu druhý měsíc v řadě zhoršila a celkový indikátor spotřebitelské a podnikatelské důvěry dosáhl nejnižší úroveň od letošního února.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, září 2023
  Důvěra v české ekonomice v září klesla, tahounem bylo zhoršení nálady jak na straně podnikatelů, tak mezi spotřebiteli klesla.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, září 2024
  Důvěra v české ekonomice se v září zlepšila, čemuž pomohla zejména lepší nálada mezi podnikateli, zlepšení důvěry je ale patrné i na straně spotřebitelů.
• Spotřebitelská poptávka po zboží navzdory zhoršené náladě v únoru rostla
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut v únoru opět rostly a korigovaly tak lednový pokles. Oproti lednu meziměsíčně vzrostly o 0,4 % m/m. V meziročním vyjádření byly tržby v nemotoristickém segmentu vyšší o 3,8 %, což bylo mírně nad tržním konsensem ve výši 3,5 % a shodně s naší prognózou (3,8 %). Celkové tržby v maloobchodě s přispěním růstu prodejů v motoristickém segmentu meziměsíčně narostly o 0,3 % a setrvale tak rostou již od loňského června. Celkově to potvrzuje naše očekávání ohledně růstu spotřebitelské poptávky. A to navzdory zhoršené spotřebitelské náladě na začátku letošního roku, která by se ale s ohledem na přetrvávající nejistoty v globální i tuzemské ekonomice mohla odrazit ve vyšších úsporách a ukrojit tak z tempa oživování spotřebitelské poptávky. Zhoršená situace v domácím průmyslu, kterého se nepochybně rostoucí riziko obchodních válek dotkne, se může negativně odrazit na trhu práce a rovněž omezit útraty domácností.
• Spotřebitelská poptávka v červenci zklamala
  Tuzemské maloobchodní tržby za červenec zklamaly. Jejich reálný objem bez prodejů aut se zvýšil meziměsíčně pouze o 0,1 %, zatímco my jsme očekávali růst o 0,5 %. V meziročním vyjádření byly tržby nižší o 1,8 %, což byl ve srovnání s naší prognózou (-3,0 % y/y) i tržním konsensem (-3,1 % y/y) naopak lepší výsledek. Na meziroční vývoj totiž působily revize historických dat, když statistický úřad zhruba o desetinu zvýšil meziměsíční dynamiku pro každý měsíc v období od listopadu 2022 až do červena 2023.
• Spotřebitelská poptávka v ČR stále klesá
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut v září nadále klesaly. Meziměsíčně byly v reálném vyjádření nižší o 0,4 % po srpnovém poklesu o 0,8 %. Meziroční pokles po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní se prohloubil z -2,8 % na -4,0 %, což bylo zhruba v souladu s naší prognózou (-3,9 %) a mírně pod tržním konsensem (-3,7 %). Oproti předpandemickému únoru 2020 byla úroveň tržeb letos v září nižší o 7,7 %.
• Spotřebitelská poptávka v samotném závěru loňského roku citelně posílila
  Maloobchodní tržby v prosinci loňského roku citelně vzrostly, když se jejich objem bez prodejů aut meziměsíčně zvýšil reálně o výrazných 1,2 %. Meziročně byly vyšší o 6,2 %, což výrazně překonalo tržní konsensus ve výši 4,1 % a i náš odhad na úrovni 4,2 %. Částečně se na tom ale podepsala i revize předchozích dat, která revidovala úroveň tržeb v maloobchodě lehce směrem dolů v první polovině loňského roku, a naopak nahoru v té druhé. Dobrý výsledek maloobchodních tržeb v prosinci zapadá do předpokladu, že v závěru loňského roku k růstu tuzemské ekonomiky, který podle předběžného odhadu HDP dosáhl 0,5 % q/q, významně přispěla spotřebitelská poptávka.
• Spotřebitelská poptávka v únoru nečekaně a silně klesla
  Maloobchodní tržby bez prodeje aut v únoru meziměsíčně klesly v reálném vyjádření o 0,8 %, zatímco ještě měsíc předtím rychle rostly o 1,3 %. Meziročně byly zmíněné tržby vyšší o 1,6 % a únorový výsledek tak zaostal za očekáváními, když tržní konsensus předpokládal růst o 2,3 % y/y. Směrem výše byl ale revidován lednový údaj, který původně ukazoval na meziměsíční nárůst o 1,0 %. Zklamání z únorového výsledku podtrhuje také fakt, že zatímco od října do ledna maloobchodní tržby meziměsíčně rostly a naznačovaly trend postupného oživování spotřebitelské poptávky, tak v únoru přišla poměrně výrazná korekce. Oproti předpandemickému únoru 2020 tak byly tržby bez prodejů aut v reálném vyjádření stále nižší o 5 %.
• Spotřebitelská poptávka zůstala i na začátku druhého čtvrtletí slabá
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v dubnu nadále snižovaly. Tempo meziměsíčního poklesu se však zmírnilo z březnových -1,3 % na -0,3 %. Nižší byly tržby za prodej pohonných hmot (-2,9 % m/m), ty za potraviny naopak nepatrně vzrostly (+0,2 % m/m), zatímco prodeje nepotravinářského zboží stagnovaly. Vynecháme-li období pandemie, kdy byla řada obchodů buď zavřena nebo určitým způsobem omezena, tak současná úroveň reálných maloobchodních tržeb odpovídá začátku roku 2018. V meziročním srovnání byly maloobchodní tržby bez prodejů aut letos v dubnu nižší o 7,7 %, což bylo výrazně pod tržním očekáváním (-6,1 %). Na této odchylce se ale podepsala také revize dat z předchozích měsíců směrem k horšímu. Zatímco původně statistici udávali, že v březnu tržby klesly meziročně o 8,1 %, po revizi se tento pokles výrazně prohloubil na -9,5 %.
• Spotřebitelská poptávka zůstává v ČR slabá
  Tuzemské maloobchodní tržby nezahrnující prodeje aut v září meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření pouze o 0,2 %. Pokračoval tak jejich utlumený vývoj, když v srpnu došlo k nárůstu o nepatrných 0,1 % m/m. Meziročně byly zářijové maloobchodní tržby vyšší o 5,6 %, což bylo zhruba v souladu s tržním konsensem (5,5 %). Částečně ale na to stále působil vliv nízké srovnávací základny. Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byly reálné maloobchodní tržby bez aut nižší o 1,5 %.
• Spotřebitelské ceny opět vzrostly
  „Od začátku letošního roku dochází k růstu spotřebitelských cen, což zvyšuje míru inflace nad cíl České národní banky. V případě, že tento vývoj bude pokračovat, je možné, že centrální banka zasáhne prostřednictvím zvýšení úrokových sazeb. V průběhu letošního roku by úrokové sazby mohly vzrůst až o polovinu procentního bodu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.