Zadlužení veřejného sektoru dosáhlo úrovně 44 procent HDP

Čtěte více

• Začne se firmám díky levným komoditám blýskat na lepší časy?
  Dnes ráno zaujaly výsledky z Číny, která zveřejnila tempo růstu spotřebitelských cen (CPI) a tempo růstu cen ve výrobě...
• Začne zítra válka? Strach z útoku na Ukrajinu způsobil růst ceny zlata
  Každým dnem rusko-ukrajinský konflikt sílí. Olej do ohně přilil v pátek Bílý dům, když prohlásil, že Moskva může nyní na Ukrajinu zaútočit kdykoliv.
• Za čtyři měsíce roku je schodek státního rozpočtu na úrovni schodku za celý rok 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Vláda nepřichází se strategií ozdravení veřejných financí a ratingovým agenturám dochází trpělivost
  Státní rozpočet je po prvních čtyřech měsících roku v rekordním schodku 192 miliard korun. Loni deficit činil za měsíce leden až duben „pouze“ necelých 94 miliard. Letos je tedy schodek o takřka sto miliard hlubší než za stejné období loňského roku. Pandemickou situací ovšem loni na rozdíl od letoška prakticky nebyl dotčen vývoj státních financí v měsících lednu a únoru. I tak je letošní situace závažná.
• Za Den matek letos utratí Češi mírně nad 450 milionů korun, v Rakousku desetkrát tolik. Tradici tam totiž nepošlapali komunisté, u nás stále „vítězí“ Mezinárodní den žen
  Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny (oblíbené jsou zvláště tulipány, růže či hortenzie), šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí mírně přes 450 milionů korun. O několik milionů více než loni a přibližně o 40 milionů korun více než předloni. Za vyšší výdaje v porovnání s rokem 2022 ale může zejména rapidní inflace, nikoliv růst popularity Dne matek.
• Za Den matek letos utratí Češi navíc 450 milionů. Hlavně za květiny, sladkosti, kosmetiku či šperky
  Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny, šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí 450 milionů korun. O přibližně 40 milionů korun více než loni. Za vyšší výdaje může zejména rapidní inflace.
• Zadlužená Itálie stále drží podprůměrné tempo růstu
  Třetí největší ekonomika eurozóny si v prvním čtvrtletí udržela podprůměrnou růstovou dynamiku z posledního čtvrtletí loňského roku. Italský HDP vzrostl o 0,3 % mezikvartálně, v meziročním srovnání pak o 1,4 %. Pozitivně se na dynamice italského hospodářství podílela domácí poptávka, naopak dynamika čistého exportu přispěla k růstu HDP negativně.
• Zadlužení České republiky vzrostlo na 38,1 procenta HDP
  „Přestože se hospodaření České republiky v roce 2020 výrazně zhoršilo, náš dluh vůči hrubému domácímu produktu stále patří k nejnižším v Evropské unii. To nám dává prostor pro tvorbu stimulačních opatření, kterými můžeme nastartovat ekonomiku po odeznění pandemie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadlužení čínských obchodníků s akciemi prudce kleslo, volatilita by mohla konečně polevit
  Pokud jde o obchodování na páku, Čína nemá příliš konkurenci. I zlaté období čínského obchodování na páku, ale zdá se pomalu zažívá útlum a situace na tamním trhu se snad konečně začíná normalizovat. Není žádným tajemstvím, že jednou z hlavních příčin bubliny na čínském akciovém trhu bylo obchodování na páku. Kombinace málo regulovaného trhu, dalšího uvolňování měnové politiky a klesající atraktivity předražených nemovitostí jako primární investice, vedla k tomu, že si čínský finanční průmysl prošel nebývalým zájmem o nové obchodní účty, který odstartoval příliv čerstvého spekulativního kapitálu. Růst cen akcií se však ukázal být neúnosný a po velkém boomu přišel krach a bolestivý návrat k normálu.
• Zadlužení hlavní brzdy skupiny: Volkswagen je tahounem zisku Porsche SE
  ‚‚Jsme přesvědčeni, že Porsche SE je výrazně podhodnoceno,‘‘ uvedl předseda představenstva Porsche SE Hans Dieter Poetsch, ale zdá se, že trhy s tím nesouhlasí, protože akcie se obchodují rozhodně pod úrovní svých konkurentů.
• Zadlužení veřejného sektoru dosáhlo úrovně 40,5 procenta
  „Především kvůli deficitnímu hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně zvýšila míra zadlužení veřejného sektoru na 40,5 procenta. Česká republika však stále patří mezi nejméně zadlužené země Evropské unie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadlužení veřejného sektoru mírně kleslo
  „Zadlužení sektoru vládních institucí mírně kleslo. Zatímco na konci roku 2022 dosahovalo úrovně 44,2 procenta HDP, na konci roku 2023 to bylo 44,0 procenta HDP,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadné vrátka pre paralelné euro
  Taliansko má plán B. Presnejšie povedané mini-B. Plán s názvom mini-BOT dokáže zabiť dve muchy jednou ranou. Dokáže zvýšiť dlh krajiny bez toho, aby krajina emitovala nové dlhopisy, a zároveň vytvorí potenciál pre nové peniaze v prípade potreby nahradiť euro. Má plán šancu na úspech?
• Za dobu Fialovy vlády zlevnil benzín reálně už o 20 %. Zlevňují jej ovšem pokračující mimořádně vysoké dodávky z Ruska a Ficův lobbing v Bruselu
  Vláda premiéra Petra Fialy bývá ve veřejné diskusi často spojována s drahými pohonnými hmotami, resp. hlavně s tím, že jejich zdražování dostatečně nebránila. Jenže jde do značné míry o zcela scestnou diskusi. Například benzín totiž za dobu úřadování Fialova kabinetu zlevnil reálně už takřka o 20 %. Jak to?
• Zádrhely ve výrobě aut brzdí maloobchod
  Maloobchodní tržby vyjma prodejů aut v září vykázaly meziroční tempo 3,6 %, téměř v souladu s naším očekáváním. Nicméně celkovou statistiku kategorie aut stáhla dolů více, než se čekalo, a to na 0,6 %. Současně ale došlo k vylepšení srpnových čísel. V meziměsíčním srovnání se dostavil pokles o 0,3 %, po zahrnutí aut o 0,8 %.
• Zádrhely ve výrobě aut přibrzdily i maloobchod
  Maloobchodní tržby v srpnu mírně zaostaly za odhady. Meziročně byly vyšší o 5,1 %, po zahrnutí prodejů automobilů byly dle očekávání nižší, když vzrostly o 3,1 %. Meziměsíčně po sezónním očištění přidaly 0,3 %, včetně aut pak o 0,4 % poklesly. Současně byla revidována červencová čísla zhruba o jeden procentní bod dolů.
• Za Dušičky letos Češi utratí hodně přes miliardu. Z ekonomického hlediska jsou stále významnější než Hallowen, který slaví spíše jen mladí
  Zítřejší Dušičky jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 140 korun za osobu. Celkově pak přes miliardu korun (viz tabulka níže). Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí.
• Za Dušičky letos Češi utratí necelou miliardu. Mnozí netuší, že pietní předměty budou moci nakupovat i zítra, protože počítají s plošným zákazem nedělního prodeje
  Dušičky, které letos připadají na pondělí, 2. listopadu (Památka zesnulých), jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích (viz tabulka níže).
• Za Dušičky letos Češi utratí přes miliardu korun, budou nejdražší v historii. Připomíná si je stále osmkrát více lidí než dnešní Halloween, který slaví spíše jen mladí
  Dušičky, které si letos připomeňme už toto úterý, jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 160 korun za osobu. Celkově pak 1,2 miliardy korun. Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí. Kvůli inflaci, například kvůli zdražování smutečních květin v důsledku drahého plynu, se ale bude jednat o nejdražší Dušičky české historie.
• Za energetickou krizi i rapidní inflaci si může Západ sám, píše Wall Street Journal. Desetiletí prosazování zelené agendy oslabilo demokracie, posiluje autokracie
  Dva stěžejní problémy, kterým dnes Západ čelí, nelze svádět na vnější síly. Za energetickou krizi, ani za rapidní inflaci ve své podstatě nemůže pandemie či Putin a jeho únorová invaze na Ukrajinu. Může si za ně Západ sám. V komentáři listu Wall Street Journal to píše člen jeho redakční rady Joseph Sternberg.
• Za explozí plynovodů Nord Stream zřejmě stáli Ukrajinci. Německo už vydalo příslušný zatykač
  Německo vydalo zatykač na Ukrajince, jenž se měl podílet na přípravě exploze plynovodů Nord Stream v září 2022, uvádí ve své dnešní zprávě list Süddeutsche Zeitung. Jde o potápěčského instruktora, který žije v Polsku.