Inflace eurozóna – 08/2022 – 9,1 % Y/Y

Čtěte více

• Inflace dle očekávání zpomalila
  Spotřebitelské ceny v červnu dle očekávání zpomalily, i když o desetinku méně, než se očekávalo. Jejich růst dosáhl 2,8 % (odhad 2,7 %) po květnových 2,9 %.
• Inflace dnes tvrdě dopadá na dluhopisy i akcie
  Srpnová inflační data z USA trhy zrovna nepotěšila, když byla vyšší, než se čekalo. Rozebrali jsme je už v samostatné zprávě. Z tržního pohledu je klíčové, že padla jedna z nadějí, ke kterým se investoři v posledních pozitivních dnech upínali. Tedy že po dosažení vrcholu inflace Fed postupně zmírní rétoriku a dočkáme se i příznivější měnové politiky.
• Inflace dosáhla svého cíle
  „V únoru došlo k meziročnímu růstu cen o 2,0 procenta. Inflace tak přesně dosáhla cílované hodnoty stanovené Českou národní bankou. Období vysoké inflace se stalo minulostí. Nyní se můžeme zaměřit na snižování úrokových sazeb, které podpoří ekonomický růst,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Inflace dosahuje vrcholu poblíž 10 %
  Inflace na začátku roku zrychlila na meziroční tempo 9,9 %. To bylo lehce nad očekáváním trhu i ČNB, ale nenaplnily se obavy z mnohem většího zdražení. Jádrová inflace podle našeho předběžného odhadu oproti očekávání naopak mírnější, což snižuje potřebu dalšího utahování měnové politiky. Přesto z důvodu obav z inflačních očekávání a průsaku vyšších cen energií do dalších položek spotřebitelského koše počítáme s mírným navýšením hlavní úrokové sazby ČNB na nejbližším zasedání.
• Inflace dosud nesledovala nižší míru nezaměstnanosti v Americe
  To, že centrální banky nemohou nekonečně snižovat nezaměstnanost bez vyvolání inflace, je ekonomickým evangeliem. Podle Janet Yellen, předsedkyně Federálního rezervního úřadu, vyplývá, že „značné množství teorií je informováno významnými historickými důkazy“. Její přesvědčení vysvětluje, proč dne 14. června Fed zvýšil úrokové sazby o čtvrtinu procentního bodu na úroveň 1-1,25%.
• Inflace dramaticky klesla, je poprvé od června 2021 v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. Je nižší než na Slovensku, v Rakousku, v Maďarsku, v Polsku i než v Německu, pod průměrem eurozóny
  Lednová inflace činila 2,3 procenta v meziročním vyjádření a rovná 1,5 procenta ve vyjádření meziměsíčním. Poprvé za celé období od června 2021 tak skončila v tolerančním pásmu ČNB pro cílování inflace. Je nejnižší od března 2021. Lednová inflace do značné míry určí i letos, podobně jako loni, úroveň celkové inflace, tedy průměrné celoroční míry inflace. Ta by tak letos měla činit 2,3 procenta, což značí znatelný pokles oproti loňským 10,7 procenta.
• Inflace drtí firmy na obou stranách
  Ukazatel PMI aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu za červenec zklamal. Již v červnu se propadl pod hladinu 50 bodů, tedy do pásma kontrakce. Červenec znamenal další pád, a to až na 46,8 bodu. Tržní konsensus sice počítal se snížením, ale ne tak výrazným (v průměru analytici čekali 47,5 bodu).
• 💥Inflace drtí Wall Street!
  Dnešní údaje o inflaci ukázaly mnohem menší pokles CPI, než se očekávalo. Jádrová inflace narostla vykázala velmi silný růst. Core CPI ve výši 6,3 % meziročně ukazuje, že rostoucí náklady na bydlení jsou pro americké občany problémem. Tato data způsobila, že trhy příští středu očekávají zvýšení sazeb o 75 bp a mohou znamenat, že Fed po dalším rozhodnutí zvýšení sazeb nezpomalí.
• Inflace druhý měsíc nad třemi procenty
  Spotřebitelské ceny se v prosinci meziměsíčně zvedly o 0,2 %, v meziročním srovnání inflace přidala další desetinu procentního bodu a dosáhla na 3,2 %. Tato hodnota je mírně nad naší prognózou i nad konsenzem trhu. Oproti listopadu byly vyšší zejména ceny potravin, nealkoholických nápojů a elektřiny, naopak poklesly ceny alkoholických nápojů a tabáku.
• Inflace: EMU deflace, USA pod cílem Fedu
    Makroekonomické události 16. leden   Inflace: EMU deflace, USA pod cílem Fedu   11.00 SEČ - E...
• Inflace eurozóny vzrostla o 8,1 %
  Jádrový index spotřebitelských cen v květnu podle předběžných odhadů vzrostl o 3,8 meziročně.
• Inflace EU 08/2022 – 9,1 %
  „Inflace v eurozóně dál roste a směřuje k dvouciferné hranici. Myslím si, že přes deset procent se podíváme v eurozóně už na podzim. Je zajímavé sledovat, jak menší ekonomiky typu pobaltských republik nebo střední Evropy zvyšují ceny rychleji než měnový obr v podobě eurozóny. O to nebezpečnější čísla to pro tak stabilní ekonomický spolek ovšem jsou. Evropská centrální banka by se ke zvyšování cen měla postavit daleko ostřeji, protože zatím svým programem nákupu dluhopisů inflaci spíše podporuje.“
• Inflace EU 10/2022 – 10,7 %
  „Inflace v eurozóně přesáhla desetiprocentní hranici a dál roste. Ve světle utahování měnové politiky Evropské centrální banky, která minulý týden zvýšila základní sazbu o 0,75 %, se zdá, že by se v příštím roce mohl růst cen uklidnit. Otázkou je za jakou cenu. Předpokládám, že hospodářství bude zpomalovat svůj růst a tento trend bude doprovázen zvyšující se nezaměstnaností. Firmy v celé Evropě už jsou zasaženy energetickou krizí a manévrovací prostor se jim zužuje. S velkou pravděpodobností tak začnou pod tíhou velkých nákladů co nevidět propouštět.“
• Inflace EU 2/2023 – 8,5 % Y/Y
  „Zdá se, že se inflace v eurozóně uklidňuje, když nejvyšších čísel dosáhlo zdražování na konci minulého roku. O takových číslech se nám může v Česku jenom zdát. Ukazuje to, jak jsou menší státy s vlastní měnou daleko citlivější na dění okolo a makroekonomické zásahy zvenčí. Potvrzuje to tak teorie, že čím větší trh a konkurence, tím lepší odolnost vůči hospodářským otřesům. Inflace z Evropy jen tak nevymizí, ale je dobré ji udržet v jednociferných hodnotách, kam se doufám i v Česku letos dostaneme.“
• Inflace Fedu značí, že zvyšování sazeb proběhne i ve 2Q 2023
  Lednová americká inflace nebyla zrovna tím reportem, který by si Fed přál. Ne snad, že by inflační čísla nějak zásadně překvapila vyšším než očekávaným růstem, ale aktuální inflační hodnoty zůstávají poměrně vysoko nad dvouprocentním cílem, přičemž samotná struktura inflace rovněž nevěští to, že by Fed dostal rychlý růst cen konečně pod kontrolu. Pomineme-li dobře známý argument o tom, že k růstu jádrové inflace (0,4 % m/m) opět masivně přispělo nájemné, tak pro centrální bankéře lze v reportu najít několik velmi nepříjemných faktů.
• Inflace, geopolitika, zlato
  Úřad pro ekonomickou analýzu (Bureau of Economic Analysis, BEA) v pátek zveřejnil nejnovější údaje o aktuální úrovni inflace oproti cenovému indexu PCE (index výdajů na osobní spotřebu). Podle této zprávy inflace v lednu vzrostla o 0,6 %, což je největší meziroční nárůst od roku 1982. Lednový nárůst o 0,6 % představuje meziroční zvýšení o 6,1 %. Poslední zpráva o indexu spotřebitelských cen včetně energií a potravin odhalila 7,5% nárůst inflace, což je nejvyšší úroveň od roku 1982. Pro pochopení toho, jak dochází k pokračujícímu růstu inflace, je třeba vzít v úvahu zářijový index PCE. V meziročním srovnání dosáhl v září 4,4 %, v říjnu 5,1 %, v listopadu 5,6 % a v prosinci 5,8 %. Od září 2021 se inflace reprezentovaná preferovaným indexem PCE Federálního rezervního systému zvýšila o 1,7 %. Není pochyb o tom, že inflace působí na trh a ovlivňuje ceny zlata. Zlato je dlouhodobě považováno za bezpečný přístav, který investoři využívají jako zajištění proti rostoucí inflaci.
• Inflace indikátorem číslo jedna
  Inflace bezesporu zůstává na globálních trzích indikátorem číslo jedna, na který se dnes soustředí největší pozornost investorů. Její intenzita v tomto a příštím roce do značné míry rozhodne o tom, jak výrazně ochladne spotřebitelský apetit domácností ve vyspělém světě. Americká inflace v březnu vystoupala na nejvyšší úrovně od roku 1981 (8,5 %) a i to byl jeden z důvodů, proč klíčové americké akciové indexy včera klesaly třetí den v řadě.
• Inflace i zadlužení výrazně klesají, Fialova pětikoalice si jde pro triumf ve sněmovních volbách 2025
  Inflace v Česku prudce klesá. Podle dnešních čísel Eurostatu ji Česko mělo letos v lednu devátou nejnižší v EU (viz graf níže). Byla podprůměrná jak v rámci EU, tak i eurozóny. Česko navíc vykazovalo citelně nižší inflaci než všechny další země Visegrádské čtyřky. Co více, tuzemská inflace by letos měla zůstat na poměry EU podprůměrná celoročně.
• Inflace - jak daleko jsme od vrcholu?
  Inflace nás v posledních dvou měsících překvapovala vesměs nižšími výsledky - v srpnu meziroční dynamika dokonce lehce poklesla ze 17,5 na 17,2 %. Do značné míry je to ovšem důsledek pozdějšího navyšování ceníků energetických společností, než jsme očekávali my i celý trh.
• Inflace jako cesta z dluhové krize. Hodnotové akcie možná zrychlí
  Rostoucí výnosy od začátku roku odráží zrychlující ekonomické zotavení a signalizují návrat inflace. Velkou mírou se pod tím podepsaly mohutné fiskální a monetární stimuly a jak to už bývá, tak se rostoucí zadlužení zaplatí buď vyššími daněmi nebo inflací. V následujících letech můžeme nejspíše čekají obojí, což je pro investory signál přesunout opět pozornost k hodnotovému investování.