Sazby ČNB – zvýšení na 7,0 %

Čtěte více

• Saylorova odvážná předpověď: Může Bitcoin dosáhnout 13 milionů dolarů?
  Bitcoin (BTC) se momentálně obchoduje téměř 25 % pod svým historickým maximem 73 750 USD, kterého dosáhl začátkem letošního roku. Přesto zůstává řada býčích investorů přesvědčena, že v dlouhodobém horizontu jeho hodnota výrazně vzroste. Mezi tyto investory patří i Michael Saylor, zakladatel a výkonný předseda společnosti MicroStrategy (NASDAQ: MSTR), který nedávno zopakoval svou předpověď, že Bitcoin dosáhne do roku 2045 hodnoty 13 milionů dolarů.
• Sazba úvěru na spotřebitelské úvěry je po listopadovém mírném poklesu nejvyšší za období posledních pěti let
  Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů zaznamenal ke konci letošního roku nejdříve pokles na 8,94 procenta, aby během prosincového období opět vystoupal a dosáhl tak nejvyšší hodnoty za posledních více než pět let, a to 9,49 procenta. Na začátku tohoto roku se přitom měřená hodnota indexu pohybovala o 3,39 procentního bodu níže, než je tomu nyní.
• Sazba úvěru na spotřebitelské úvěry je před blížícími se svátky opět vyšší
  S nastupujícím koncem roku vykazuje Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů další růst spotřebitelských úvěrů. Úroková sazba u bezúčelových úvěrů v říjnu stoupla na 9,46 procenta a posílila tak o 0,87 procentního bodu. Potvrzuje se tak trend, který byl charakteristický i v předchozích měsících letošního roku. Podle předběžných odhadů by se mohl tento ukazatel ve zbytku roku ještě navyšovat.
• Sazby ČNB beze změny, rétorika jestřábí
  Ačkoliv zasedání bankovní rady v souladu s předpoklady nepřineslo změnu základní úrokové sazby, která tak zůstala na 2,00 %, následná tisková konference přece jen pár zajímavých informací nabídla. Poměr hlasů v radě byl 5 pro stabilitu a 2 pro zvýšení, došlo ke korekci prognózy vývoje české ekonomiky směrem dolů, zároveň však bankéři údajně cítí ze zahraničí mírné náznaky obratu k lepšímu.
• Sazby ČNB jdou opět vzhůru, a to o 75 bb
  Česká národní banka dnes podle očekávání rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Základní repo sazbu zvedla z 3,75 na 4,5 procenta, což bylo v souladu s naší prognózou a konsensem analytiků. Finanční trh však ve svých cenách čekal výraznější vzedmutí úrokových sazeb, konkrétně o jeden celý procentní bod.
• Sazby ČNB opět beze změny, jejich pokles je už na obzoru
  Česká národní banka v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí 7 %. Na této úrovni se přitom nachází již přesně rok, když k jejímu poslednímu zvýšení došlo ještě za minulé bankovní rady vedené guvernérem Rusnokem.
• Sazby ČNB v únoru dále porostou
  Do začátku mediální karantény před prvním zasedáním bankovní rady ČNB v tomto roce zbývá ještě deset dní, ale většina členů se již stihla vyjádřit k otázce dalšího zvyšování úrokových sazeb. Důvodem častých vystoupení může být nedávný pokles tržních výnosů státních dluhopisů a úrokových swapů. Za poklesem byl právě nárůst nedůvěry investorů v další zvyšování úrokových sazeb ČNB. Nicméně výnosy v posledním týdnu opět lehce rostou.
• Sazby ČNB zůstanou nejspíše nejen v září beze změny
  Centrální banka bude podle nás na blížícím se zářijovém zasedání nadále držet úrokové sazby beze změny. Tomuto postoji bankovní rady nahrává poslední vývoj inflace a ekonomiky. V poslední době se také zmírnil tlak na oslabování koruny a s tím i na intervence ČNB na devizovém trhu. Vlivem posledních známých dat a přetrvávající neochoty většiny bankovní rady k dalšímu nárůstu sazeb jsme se rozhodli z naší prognózy vypustit jejich listopadové zvýšení. Nyní čekáme stabilitu repo sazby na současných 7 % až do poloviny příštího roku. Sazby se tedy podle naší nové prognózy nedostanou tak vysoko, klesat však budou později a také pozvolněji. Rizika naší prognózy vidíme vychýlená ve směru vyšších sazeb, a to hlavně s ohledem na další vývoj mezd.
• Sazby ČNB zůstávají beze změny, jejich první zvýšení čekáme v listopadu
  Centrální banka ponechala na dnešním měnově politickém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 0,25 %. Beze změny zůstala také diskontní a lombardní sazba.
• Sazby ČNB – zvýšení na 5,75 %
  „Zvýšení úrokové sazby na 5,75 % z Česka dělá zemi s nejdražšími penězi v Evropské unii. Tímto zvýšením jsme předběhli Maďarsko, které má základní úrokovou sazbu 5,4 %. Čeští podnikatelé, rodiny a jednotlivci si tak velmi draze půjčují ve srovnání s ostatními zeměmi EU.
• Sazby ČNB – 6,75 %
  „Z České národní banky vyletěl první holub v podobě mírného snížení sazeb. V tuto chvíli tento krok můžeme vnímat jako jasný signál toho, co se bude dít příští rok. Můžeme očekávat další uvolňování měnové politiky a podporu českého hospodářství, které je stále slabé. Zatím to vypadá, že se jedná o logický krok. Doufejme, že jej nebude třeba revidovat, až budou mít bankéři data o inflaci na únorovém zasedání. Když by ceny začaly znovu růst, byl by to důvod k zamyšlení, jestli nebylo rozhodnutí snížit sazby předčasné. Každopádně můžeme si být jisti, že základní úroková sazba i inflace budou v roce 2024 určitě nižší, než byly letos.“
• Sazby ČNB – 7,0 %
  „Česká národní banka opět dala přednost stabilitě sazeb a podpoře hospodářství před bojem s inflací. A to i přes fakt, že tlak na zvyšování cen stále neustává. Můžeme očekávat, že ceny sníží svoji dynamiku růstu. Dnes jde ale především o to, jak dlouho se budou ceny zvyšovat a jak moc zakoření naše inflační očekávání v ekonomice. Pokud budeme i nadále inflaci přehlížet, tak nám může vzniknout mnohem větší problém než jen pokles hospodářství. Turecký scénář nám sice nehrozí, nicméně bylo by dobré inflaci už v tomto roce udržet na uzdě a vrátit ji do snesitelných jednociferných hodnot.“
• Sazby ČNB – 7,0 %
  „Nové složení bankovní rady rozhodlo, že se základní úroková sazba nebude zvyšovat. Naplno se tak projevil „efekt Michl“, který dlouhodobě bojoval proti zvyšování sazeb, protože nechtěl tolik tlumit ekonomiku. Je otázkou, jestli se tímto rozhodnutím nevydáváme tureckou cestou. Inflace je stále vysoká a to by měly reflektovat také sazby. Předpokládám, že setrvání sazeb povede k částečnému oslabení koruny, což by mohlo mírně zvýšit inflaci kvůli dražšímu importu zboží. Rozhodující pro další směřování ekonomiky bude makroekonomická prognóza ČNB, která napoví další vývoj sazeb. Pokud nebude výhled příliš dobrý, pak asi i pozměněná bankovní rada na příštím zasedání sazby mírně zvýší.“
• Sazby ČNB – 7,0 %
  „Česká národní banka nechala sazby na stejné úrovni. Nyní se dá předpokládat, že případné zvýšení sazeb už definitivně vzalo za své a na pořadu dne je opačná otázka. ČNB bude patrně sazby dříve či později spíše snižovat, protože se nám mírně uklidňuje inflace. Očekávám, že k prvnímu snížení základní úrokové míry dojde na přelomu třetího a čtvrtého kvartálu tohoto roku. Myslím si, že ČNB mohla být dlouhodobě přísnější a více tlačit na inflaci, ale je dost možné, že čas nám ukáže, že kroky ČNB byly v souladu s potřebami hospodářství.“
• Sazby ČNB – 7,0 %
  „Česká národní banka nezvýšila sazby a ukazuje se, že nezvedat firmám dál náklady na financování je pro ni důležitější, než razantně bojovat s inflací pomocí vyšších úrokových měr. Jestli je to správná volba, nám ukáže teprve čas. Nyní přichází pro naši ekonomiku ta nejnáročnější etapa od nového tisíciletí. Vývoj je přitom velmi těžko predikovatelný, ale troufnu si tvrdit, že inflace jen tak neodejde, a sazby se ještě budou muset v dohledné době zvýšit – i na úkor toho, že budou mít firmy a domácnosti dražší úvěry.“
• Sazby ČNB – 7,0 %
  „Česká národní banka se neinspirovala na západ od našich hranic a ponechala základní úrokovou míru na sedmi procentech. Nadále tak v radě přetrvává úvaha, že současná výše sazeb je pro zklidnění inflace dostačující, a bankéři nechtějí více dusit české hospodářství. I když mezi pravomoci nového prezidenta patří jmenování členů bankovní rady, bude mít Petr Pavel v tomto ohledu jen malou možnost směr jakkoliv měnit, jelikož většina členů rady má, nebo bude mít nový mandát na šest let. Dá se tedy předpokládat, že se na politice držet sazby na současné úrovni nic v dohledné době nezmění. Pro Česko to znamená, že patrně bude období inflace delší, ale zase si nebudeme půjčovat za vysoký úrok.“
• Sazby ČNB – 7,0 %
  „Česká národní banka nechala sazby opět beze změny. Ukazuje se, že ochota zvyšovat základní úrokovou míru kvůli vyšší inflaci se zcela vytratila. Bankéři jsou toho názoru, že současná výše sazeb je při inflaci sahající ke dvaceti procentům dostačující. ČNB tím prodlužuje dobu, po kterou tu s námi inflace bude. Zároveň ale nedochází k dalšímu prodražování úvěrů. Jak na to vše zareaguje hospodářství zejména v příštím roce je náročnou otázkou. Až si spotřebitelé zapnou opasek na poslední dírku, může dojít i k snížení HDP a zvýšení nezaměstnanosti při zachování vysoké inflace. Takzvaná stagflace klepe na dveře stále silněji.“
• Sazby ČNB – 7,0 %
  „Česká národní banka ponechala sazby beze změny. Dalo se předpokládat, že na posledním zasedání letošního roku nebude příliš velký tlak na to sazby zvyšovat – nahrává tomu zejména silná koruna a špatné zprávy o výkonu českého hospodářství. ČNB tak nechce čeřit vodu nadměrným bojem „pouze“ s inflací. Myslím, že sazby se ještě na nějaký měsíc ustálí na hranici 7 procent, a bankéři budou sledovat další vývoj hospodářství. Jejich postoj je nyní velmi konzervativní a nechtějí českému průmyslu uštědřit další ránu v podobě zvýšení cen úvěrů. Už nyní existují dvě „kategorie“ domácích firem. Výhodu mají totiž ty společnosti, které si mohou půjčovat v eurech, což vytváří dvourychlostní ekonomiku, kde by se další zvýšení sazeb projevilo širším rozevřením nůžek.“
• Sazby ECB zůstaly beze změny, konference však přinesla euru posílení na 1,3000, polepšila si také koruna
  Eurodolar si už dopoledne polepšil a na informace z ECB vyčkával na hladině 1,2950. Sazby podle očekáván...
• Sazby ECB – 1,25 %
  „Evropská centrální banka (ECB) opět zvýšila úrokovou sazbu. V kontextu celkového přístupu ECB se toto zvýšení dá považovat za poměrně razantní. To, co nyní cítíme v Česku, tedy nárůst úrokových sazeb úvěrů, nyní čeká i eurozónu. Začínají se nám tak relativně srovnávat podmínky pro podnikatele v jednotlivých zemích, i když k úplné rovnosti máme v tomto směru stále daleko. Každopádně se dá říct, že i přes nevoli ECB sazby zvyšovat se dostáváme v Evropě do éry konce levných peněz. Už i v eurech si budeme muset půjčovat s vyšším úrokem.“