Česko a další populistické země zvládly pandemii podstatně hůře než země nepopulistické, zjistil renomovaný Kielský institut světového hospodářství

Čtěte více

• České vládě citelně roste úrok na dluh, bude méně na důchody. Úrok se včera dostal nejvýše od roku 2018
  Úrok na českém desetiletém dluhopisu se podle dat Bloombergu dostal během včerejšího obchodování na úroveň 2,067 procenta (viz graf níže). To je nejvyšší hodnota od prosince 2018. Je to nepříznivá zpráva pro vládu, neboť jí prodražuje financování jejího dluhu, který během pandemie dramaticky narůstá.
• České vládě dnes zdražuje dluh nejvýše od roku 2011. Česká národní banka přitvrzuje, úroky hypoték mohou vzrůst až k 7 %
  Viceguvernér České národní banky Marek Mora podle svých dnešních slov připouští, že základní úroková sazba tuzemské centrální banky letos vzroste citelně nad úroveň pěti procent. Jde o první vyjádření člena bankovní rady ČNB, které v podstatě připouští letošní růst základní sazby až k hodnotě šesti procent.
• České vládě teď nepůjčujte, varuje americký správce investic České národní banky
  Nastupující Fialova vláda od mezinárodních finančníků zrovna moc hezký dárek na uvítanou nedostává. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, varuje mezinárodní investory před půjčováním novému českému kabinetu. A to přesto, že úrok na dluhu české vlády převyšuje úrok na dluhu německém nejvýrazněji od roku 1999.
• České vládní dluhopisy poskytují zajímavé investiční příležitosti
  Není pochyb o tom, že rok 2017 byl pro mnohé regiony výjimečným rokem. V tomto článku bych se ale chtěla zaměřit na region, který dlouhé roky za svými sousedy zaostával. Mnohé se ale změnilo. Mluvím o regionu střední a východní Evropy. Ačkoliv dluhopisy zemí regionu střední a východní Evropy představují riziko z pohledu dostatečné likvidity trhu, můžeme pozorovat, že jsou relativně dobře odolné v obdobích vysoké volatility trhů.
• České zemědělství mělo loni čtvrtý nejlepší rok v tomto tisíciletí. Navzdory ztíženým povětrnostním podmínkám
  Českému zemědělství se loni nakonec nevedlo tak špatně, a to navzdory ztíženým povětrnostním podmínkám. Dokonce vykázalo čtvrtý nejlepší inflačně očištěný výsledek za celé období od roku 2000. Hrubá přidaná hodnota zemědělské produkce vzrostla v běžných cenách meziročně o 3,7 procenta na 44,9 miliardy korun, a byla tak druhá nejvyšší v historii. Vyšší byla jen v roce 2016, kdy v běžných cenách dosáhla 45,7 miliardy korun.
• České zemědělství prohlubuje schodek zahraničního obchodu, některé potraviny letos zdraží až o dvacet procent
  Zpráva Mze: "Celková produkce českého zemědělství v roce 2019 vzrostla na 151 miliard korun. Ve srovnání s předešlým rokem je to o 9 miliard více. Vzrostl i čistý důchod zemědělského sektoru, zemědělcům však zároveň stouply náklady o 6 miliard na 175 miliard korun."
• České zemědělství vykazuje slušnou ziskovost. Krizová léta byla dokonce rekordní
  Pozornost široké veřejnosti se směrem k českému zemědělství stočí zpravidla ve chvíli, kdy tuzemští farmáři hrozí tím, že svou technikou vyrazí do větších českých měst. Jedny z největších zemědělských protestů u nás se za poslední roky udály letos na jaře. Účastníci si hromadně stěžovali na špatný stav českého agrárního sektoru nebo na hrozbu dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny. Tuzemské zemědělství si však zdaleka nevede tak špatně, jak by se z mediálních výstupů mohlo zdát.
• České zlaté rezervy se poprvé v tomto tisíciletí zvýšily, Česká národní banka v červnu nakoupila 1,2 tuny zlata. V posledním čtvrtstoletí ale Česko snížilo nejvýraznější podíl svých zlatých rezerv ze zemí EU
  Zlaté rezervy České republiky se letos v červnu poprvé v tomto tisíciletí zvýšily. Vyplývá to z data České národní banky a Mezinárodního měnového fondu. Ještě letos v květnu Česká národní banka držela 0,252 milionu troyských uncí zlata, ke konci června už to bylo 0,291 troyských uncí. Na navýšení zlatých rezerv upozornil web Zlato.cz. V červnu se tak zlaté rezervy ČR zvýšily o 1,2 tuny, ze 7,8 na devět tun. Naposledy k navýšení zlatých rezerv došlo v prosinci 1999, kdy se dle údajů MMF zvýšily z 0,286 na 0,446 milionu troyských uncí (viz graf níže).
• České ženy mají v důsledku platové nerovnosti o více než 3 tisíce korun nižší důchody než muži
  České ženy vydělávají v průměru o téměř 18 % méně než muži, což je v peněžním vyjádření o zhruba 8 400 korun méně. Zvýšit povědomí o tomto stále přetrvávajícím fenoménu má Equal Pay Day, symbolický den rovných platů pro ženy, který letos připadá na 15. listopadu. I přes nižší výdělky ženy zvládají zodpovědně odkládat stranou, u investiční společnosti Portu činí jejich průměrná úložka 73 % průměrné úložky mužů. Ženy jsou také zodpovědnější a opatrnější investorky, což jim v dlouhodobém horizontu hraje do karet.
• ČESKO A COVID-19 aneb na jaký scénář jste připraveni?
  Níže naleznete speciální analýzu dopadu šíření nového koronaviru COVID-19 na českou ekonomiku. Doufáme, že nový formát naší analýzy Vám nabídne informace přehledně a stručně. Budeme rádi za zpětnou vazbu k novému formátu analýzy.
• Česko bez imigrantů vymírá, byť počet jeho obyvatel se blíží 11 milionům. Český průmysl ale spíše než pracovníky třeba z Mongolska potřebuje roboty a modernizaci, Mongolové vyšší přidanou hodnotu nezajistí
  Počet obyvatel České republiky se nezadržitelně blíží hodnotě jedenácti milionů. Ke konci letošního června mělo Česko přesně 10 873 553 obyvatele. To je meziročně o zhruba 114 tisíc osob více. Rozsah přírůstku obyvatelstva se však v letošním prvním pololetí citelně snížil. Zatímco loni v prvním pololetí Česku přibylo takřka 243 tisíc obyvatel, letos už to bylo jen přibližně 46 tisíc osob.
• Česko bude během tří lety ekonomicky výkonnější než Japonsko, prognózuje Mezinárodní měnový fond
  Už v roce 2024 by Česká republika měla být ekonomicky výkonnější než Japonsko. Vyplývá to z nejnovější, dubnové prognózy Mezinárodního měnového fondu. MMF počítá s tím, že za tři roky bude Česko vykazovat hrubý domácí produkt přepočtený ne jednoho obyvatele v paritě kupní síly měny celkem bezmála 44 389 dolarů. Japonsko v té době bude vykazovat hodnotu téhož ukazatele čítající jen necelých 43 912 dolarů (viz graf níže).
• Česko bude mít na odstřižení od ruské ropy více času, až do června 2024. Zatím na odstřižení není připraveno
  Evropská komise navrhuje kompletní odstřižení EU od ruské ropy už během šesti měsíců. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku mají mít Slovensko a Maďarsko, jimž Brusel vyhradí čas na odstřižení do konce roku 2024, nikoli tedy jen do konce roku 2023, jak zněl návrh původní. Dnes o tom informuje agentura Bloomberg. Delší lhůtu si nakonec podle téže agentury vyboxuje také Česko, čas bude mít do června 2024. Je to nutnost, alespoň ekonomicky.
• Česko bude muset na elektřinu či plyn chudším přispívat trvaleji. Zátěž to bude hlavně pro střední třídu, hrozí nástup politických extrémistů
  Česká vláda v nejbližších dnech představí dotační program, jenž domácnostem s nižšími příjmy pomůže hradit účty za energie. Cena elektřiny či plynu nyní na velkoobchodním trhu EU prudce roste a v blízké době se tento nárůst promítne také na účtech, které platí domácnosti. Cena elektřiny jim v nejbližších měsících vzroste zhruba o dvacet procent, plyn zdraží o patnáct procent, teplo o deset. Růst cen energií bude ale pokračovat i v dalších letech.
• Česko bude muset razantně, o desítky miliard, navýšit výdaje na obranu, aby dostálo závazku vůči NATO. Již příští rok by výdaje na armádu měly vzrůst až o více než 100 procent v porovnání s loňskem
  Summit NATO ve Vilniusu má zásadní dopad i na české veřejné finance. Alianční spojenci se totiž zavázali vynakládat na armádu každoročně částku odpovídající minimálně dvěma procentům hrubého domácího produktu.
• Česko bude ze zemí střední a východní Evropy vůbec nejvíce ekonomicky zasaženo v případě výpadku dodávek ruského plynu, varuje Bank of America
  Českou republiku případný výpadek nebo trvalejší citelné snížení dodávek ruského plynu do EU zasáhne ze zemí regionu střední a východní Evropy vůbec nejtíživěji, varuje přední americká banka Bank of America. Klíčové závěry její příslušné analýzy dnes zveřejnila agentura Bloomberg.
• Česko by mělo předsednictví EU využít zejména k nakročení zpět k energetické racionalitě, tedy ke zlevnění energií bez zadlužování
  Česko by mělo své předsednictví EU, které dneškem začíná, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala tedy hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.
• Česko by mělo vstoupit do eurozóny teprve tehdy, až její členové budou plnit její základní pravidla rozpočtové kázně, protože jinak euru hrozí závažná dluhová krize. Ostatně Německo své vzdání se marky podmínilo přesně tím samým
  Česko se vstupem do EU zavázalo přijmout euro. Ale nepřistoupilo na žádný konkrétní termín. Nelze tedy tvrdit, že svému závazku nedostává.
• Česko by mohlo zvládnout kýžené „měkké přistání“, říkají nejnovější čísla k důvěře v ekonomiku. Zkrocení inflace bez vyvolání růstu míry nezaměstnanosti je přitom vzácný jev
  Spotřebitelům v Česku se rychle vrací důvěra v ekonomiku. V dubnu je jejich nálada v tomto směru lepší, než odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2023; přitom lepší než dlouhodobě průměrnou náladu mají čeští spotřebitelé poprvé za celé období od podzimu 2021.
• Česko by zastavení dodávek ruského plynu významně poznamenalo. Řešením by mohlo být masivní rozšíření výroby energie z obnovitelných zdrojů
  V případě, že by Rusko zcela uzavřelo kohouty plynovodů vedoucích do Evropy, Česko by bylo společně s Maďarskem a Slovenskem jednou z nejzasaženějších zemí v rámci EU. ČR by takto přišla téměř o čtvrtinu (24 %) z celkové spotřeby energie, přičemž evropský průměr je 9 %. Přestože se tato varianta zatím nejeví jako zcela pravděpodobná, země Evropské unie by už nyní měly aktivně začít připravovat plán, jak zajistit bezpečnost dodávek pro příští zimu a další období.