Čo bolo, čo bude

Čtěte více

• ČNB zvyšuje sazby. Hlavní z nich reposazba zamířila na 1,75 %
  Česká národní banka v souladu s odhady analytiků a ekonomů zvyšuje základní úrokovou sazbu 2T repo o čtvrt procentního bodu na 1,75 procenta. Jde o čtvrté zvýšení sazeb v řadě a celkově páté v letošním roce. Centrální banka dnes také představuje novou makroekonomickou prognózu.
• ČNB zvyšuje sazby o 50bps a ještě není u konce
  Česká národní banka dnes zvýšila sazby, tak jak jsme očekávali, o 50bps na 5,00 %. Současně si ponechala otevřené dveře pro další výraznější růst sazeb v nejbližších měsících. Invaze Ruska na Ukrajinu je pro ČNB novým výrazným stagflačním šokem a zdrojem nejistoty. ČNB navíc tentokrát neměla k dispozici novou prognózu, ale pouze situační zprávu.
• ČNB zvyšuje úrokové sazby
  Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 25 bazických bodů na 1,25 %. Tento krok byl analytiky a ekonomy dle konsensu očekáván. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 25 bazických bodů na 2,25 % a diskontní sazby o 20 bazických bodů na 0,25 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 3. srpna 2018.
• ČNB zvyšuje úrokové sazby
  Česká národní banka na svém dnešním zasedání zvyšuje dle očekávání úrokové sazby. Základní dvoutýdenní repo sazba roste o 25 bps na 0,5 %, lombardní sazba roste na 1,25 % a diskontní sazba, která představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu, byla ponechána na 0,05 %. Banka oznámila růst základní úrokové sazby v tiskové zprávě. ČNB následovala včerejší rozhodnutí maďarské centrální banky. Zvýšení sazeb by mělo přinést zdražení úvěrů, pomoci by naopak mělo s rostoucí inflací. Index CPI vzrostl v České republice v květnu o 2,9 %.
• ČNB zvyšuje úrokové sazby
  ČNB dnes zvýšila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,25 %. Poté, co centrální banka tak neučinila na předchozích zasedáních, už na trhu prakticky nikdo zvýšení sazeb nečekal. Argumenty pro zvýšení sazeb navíc zůstávají stejné. Akorát zvýšení přichází v situaci, kdy inflace už vzrostla a koruna posiluje. A protože s tím finanční trh vůbec nepočítal, reaguje koruna skokovým posílením k CZK/EUR 24,93.
• ČNB zvyšuje úrokové sazby, koruna posiluje pod 25 korun za euro a je nejsilnější od roku 2012
  Jedno se České národní bance (ČNB) musí nechat. Trhy dokáže překvapit a způsobit výraznou reakci české koruny na měnových trzích. Na dnešním zasedání zvýšila ČNB repo sazbu o 25 bps na 2,25 %. Lombardní sazba vzrostla na 3,25 % a diskontní sazba se zvyšuje na 1,25 %. Koruna reagovala výrazným posílením. Pár EURCZK se dostal pod úroveň 25 korun za euro na nejsilnější hodnoty od konce roku 2012. Rozhodnutí bylo zveřejněno s hodinovým zpožděním netradičně až ve 14. hodin. Nikdo z 21 analytiků oslovených agenturou Bloomberg zvýšení sazeb nečekal. Naopak všichni očekávali ponechání hlavní repo sazby beze změny na 2 %. Banka reagovala na rostoucí inflační tlaky v české ekonomice. Naopak upozadila strach z ekonomického zpomalení a ani rizika pro globální ekonomiku související s šířící se epidemií koronaviru ji očividně nedokázala přesvědčit k ponechání sazeb beze změny.
• ČNB zvyšuje úrokové sazby – tržní analýza 2.11.2018
  Na včerejším zasedání bankovní rady ČNB bylo odhlasováno zvýšení základní repo sazby na 1,75 %, lombardní sazby na 2,75 % a diskontní na 0,75 %. Na tiskové konferenci, která následovala poté, hovořil Jiří Rusnok o makroekonomickém výhledu v ČR a EU. Ekonomika v EU má zpomalit. Euro má oslabit, inflace se má pohybovat těsně pod 2 %. To ECB umožní ukončit kvantitativní uvolňování. Hlavní nejistoty vidí v protekcionismu ve světovém obchodě, způsobu odchodu UK z EU, v rozpočtové situaci v Itálii a v kolísající ceně ropy. Koruna vůči euru po vyhlášení změny sazeb posílila, na měnovém páru EUR/CZK z 25,92 na 25,82. Výhled od ČNB je posilování koruny vůči euru, které bude taženo kladným úrokovým diferenciálem vůči EU, ale také konvergencí české ekonomiky. V příštím roce chce ČNB dále postupně zvyšovat úrokové sazby.
• ČNB zvyšuje úrokovou sazbu o 125 bodů. Fed začíná s taperingem, razantně sníží nákupy dluhopisů
  Česká národní banka se na svém měnověpolitickém zasedání rozhodla k prudkému zvýšení základní úrokové sazby z 1,50 % na 2,75 %. Jednalo se tedy o hike o úctyhodných 125 bazických bodů, což představuje nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Analytici přitom predikovali zvýšení sazby maximálně o třičtvrtě procentního bodu.
• ČNB žádá vládu o podporu ekonomiky
  Guvernér České národní banky Jiří Rusnok se vyjádřil, že o poklesu ekonomiky nikdo nepochybuje a podpořit ji může jedině vláda. Očekává se další snížení sazeb.
• ČNB žářijová zadluženost českých domácností
  „Růst zadlužení domácností v září celkově zvolnil. Jak v úvěrech na bydlení, tak i na spotřebitelských úvěrech vidíme nižší tempo růstu než po většinu tohoto roku. I meziročně se tempo zadlužování snížilo. Pravděpodobně to souvisí s velmi nízkým indikátorem důvěry spotřebitelů v ekonomiku, která byla nedávno zveřejněna. Ani maloobchodní tržby se nevyvíjejí nijak příznivě čili lidé spíše šetří, méně utrácejí a pomaleji se zadlužují.“
• Čo bolo, čo bude...
  Ceny ropy zaznamenali minulý týždeň prudký pokles, pričom cena severomorskej ropy Brent sa v jednom okamihu obchodovala až o viac ako 8 percent nižšie. Krátkodobú volatilitu na trhu s ropou ovplyvňovali najmä dva faktory.
• Čo bolo, čo bude...
  Počas minulého týždňa sa konalo viacero kľúčových zasadaní centrálnych bánk, na ktorých sa riešila hlavne vysoká inflácia. Americký FED, ECB, či Bank of England upustili od tvrdenia, že rýchlo rastúce ceny sú dočasné, alebo prechodné. Namiesto toho sa začali obávať, že vysoká inflácia je „pretrvávajúca“. ECB a FED sa rozhodli osekať svoje programy nákupov aktív a avizovali zvýšenie úrokových sadzieb. Centrálne banky v dvoch bohatých ekonomikách, Veľkej Británii a Nórsku už pristúpili k zvýšeniu úrokových sadzieb. Deväť centrálnych bánk rozvíjajúcich sa ekonomík, od Čile po Rusko taktiež pristúpilo k zvýšeniu sadzieb. Dokonca aj Bank of Japan , ktorá sa častejšie zaujímala o defláciu, zastavila svoju menovú podporu v súvislosti s koronavírusovou krízou.
• Čo bolo, čo bude...
  Krátka a hlboká recesia z roku 2020 nasledovaná stimulovaným boomom vytvorila na trhoch aj v ekonomike podmienky, ktoré sú veľmi ťažko čitateľsné. Štandardné hodnotenie fáz cyklu prebieha z pohľadu expanzie, dozrievania alebo jeho spomaľovania. Problémom však je, že ekonomický cyklus už nemusí fungovať štandardným spôsobom, takže všetky modely postavené na historických dátach nemusia byť zďaleka také spoľahlivé, ako by sme si mohli myslieť
• Čo bolo, čo bude...
  Zvýšená inflácia čím ďalej, tým viac negatívne vplýva na spotrebiteľov, čo v konečnom dôsledku prispieva k destabilizácii ekonomiky. Problém nie je len na strane ponuky, a teda, že globálna ekonomika čelí v mnohých sektoroch nedostatkom (najviac sa to týka energetického sektora), ale prudký nárast cien vedie k znižovaniu životnej úrovne vo svete, nakoľko ľudia si nemôžu dovoliť za súčasných cenových podmienok financovať rovnaký blahobyt, aký dokázali v období zníženej inflácie, teda pred pandémiou.
• Čo bolo, čo bude...
  Extrémne počasie poškodzuje plodiny na celom svete a prináša so sebou hrozbu ďalšieho zdražovania potravín v čase, keď ceny potravín dosahujú najvyššie úrovne za posledných desať rokov. Mrazy v Brazílii poškodzujú produkciu kávy v regióne, ktorý je zodpovedný za 40 percent svetovej produkcie kávy Arabica. To viedlo k nárastu jej ceny počas minulého týždňa o 17 percent a prvýkrát od roku 2014 prekonala hranicu 2 doláre za libru. Vplyvom globalizácie sa pestovanie plodín sústreďuje v konkrétnych oblastiach. Tým je svetová produkcia plodín o to viac vystavená riziku negatívnych poveternostných podmienok. Problémom ostávajú aj iné regióny, keďže spaľujúce teplo má negatívny vplyv na produkciu plodín na oboch stranách hranice medzi USA a Kanadou. Záplavy v Európe poškodzujú produkciu poľnohospodárskych plodín, pričom najviac si to odniesla pšenica, keďže Nemecko a Francúzsko sú najväčšími pestovateľmi pšenice v Európe a nedávne povodne a vlhké počasie viedli k poškodeniu úrody. Cena pšenica na to reagovala rastom o viac ako 13 percent za posledné dva týždne.
• Čo bolo, čo bude...
  Počas minulého týždňa sa konalo dôležité zasadanie americkej centrálnej banky, na ktorom sa rozhodovalo o budúcom nastavení monetárnych podmienok, čo sa primárne týka výšky úrokových sadzieb a objemu tlačenia peňazí. To zásadným spôsobom ovplyvňuje ekonomiku a finančné trhy nielen v USA, ale aj v ostatných častiach sveta. Z ekonomického pohľadu bude Fed podporovať ekonomiku do doby, než bude oživenie kompletné. Niektoré sektory, ktoré boli pandémiou najhoršie zasiahnuté sú stále oslabené. Inflácia síce dáva možnosť centrálne banke pristúpiť k zvýšeniu úrokových sadzieb, no na druhej strane bankári očakávajú, že by mala postupne klesať.
• Čo bolo? čo bude...
  Koncom minulého týždňa sa na trhy preliala negatívna nálada. Jedným z dôvodov môže byť report S&P Global PMI, ktorý ukázal na rozširujúcu sa infláciu v sektore služieb v USA, a to rozhodne nie je dobrá správa pre Fed. Očakávania ohľadom agresívnejšieho sprísnenia menovej politiky vytvárajú tlak na akcie a drahé kovy a udržujú výnosy štátnych dlhopisov na vyšších úrovniach.
• Čo bolo, čo bude ...na finančních trhoch
  Joe Biden sa stal definitívne americkým prezidentom po tom, čo boli zamietnuté žaloby, ktoré podal bývali prezident Trump v poltucte sporných štátov. Ako na tento výsledok reagujú trhy?
• Čo bolo, čo bude ...na finančních trzích
  Ceny ropy zaznamenali počas minulého týždňa ďalší nárast, pričom od začiatku novembra vzrástla cena ropy Brent o viac ako 15 percent. Za nárastom cien ropy stáli primárne dva faktory, ktoré krátkodobo zatienili riziká vedúce k nadmernej ponuky ropy na trhu, akým je napríklad navyšovanie produkcie čierneho zlata v Líbyi, alebo pokračujúce šírenie pandémie, ktoré vedie k zavádzaniu prísnejším blokovacích opatrení v Európe a v USA.
• Čo bolo, čo bude... na finančních trzích
  Akciové trhy sa behom minulého týždňa viezli na modrej vlne. Optimizmus bol na trhoch vyvolaný najmä tým, že Kongres v USA získali demokrati. Nový demokratický prezident Joe Biden bude mať teda jednoduchšie vládnutie, a teda dokáže lepšie plniť predvolebné sľuby. Biden totiž tvrdil, že ekonomiku USA chce naštartovať navýšením výdavkov na infraštruktúru. Vláda by teda mala viac investovať do infraštruktúry, na čo reagovali pozitívne akcie najmä stavebných spoločností v USA. Pozitívna nálada sa však tiahla naprieč celým akciovým trhom. Akcie spoločnosti Caterpillar v stredu atakovali historické maximá.