Rozbřesk: Česko jako ekonomika dvou tváří, slabý dolar a zlato nad 2000 USD

Čtěte více

• Rozbřesk: České dluhopisy se učí plavat v post-intervenčních vodách
  Tomáš Holub z ČNB se přidal k hlasům tlumícím sázky na rychlý růst úrokových sazeb v Česku. Podle jeho prezentace nelze současnou prognózu ukazující na růst úrokových sazeb od třetího kvartálu 2017 brát úplně vážně. Jedná se o modelový výstup, který měl více než cokoliv jiného sloužit jako “vodítko pro správné načasování kurzového závazku? - k prvnímu kroku k utažení měnových podmínek. I z našeho pohledu se zdá být více než jasné, že si na vyšší úrokové sazby budeme muset počkat do roku 2018. Do chvíle, kdy se usadí post-intervenční volatilita na koruně (zatím pravda nijak vysoká) a kdy se přece jen více přiblíží konec měnové expanze v eurozóně.
• Rozbřesk: České firmy si loni udržovaly solidní ziskovost
  Zatímco trhy se už v pátek dozví, jak si asi vedla eurozóna v posledním kvartále loňského roku, na první české předběžné odhady si budeme muset počkat ještě do poloviny února. Centrální banka tak nebude mít k dispozici jedno z nejvýznamnějších a pozornosti nejvíce dostávající číslo, nicméně už na začátku únorového zasedání se alespoň dozví, jak si vedlo největší tuzemské odvětví – průmysl – v závěru roku. Stěží se dá čekat, že to bude výborný nebo alespoň dobrý výsledek, a tak se nedá asi předpokládat, že by se většina v bankovní radě hned chtěla přiklonit ke zvýšení úrokových sazeb. V každém případě mají centrální bankéři už jen jeden den na to, aby své aktuální naladění odkryli prostřednictvím komentářů a možná alespoň naznačili, jakým směrem se ubírá nová prognóza ČNB, která bude zveřejněna až po zasedání.
• Rozbřesk: Českému průmyslu začal v srpnu docházet dech, počty nakažených v ČR zdolaly další rekord
  Česká ekonomika začala už na konci druhého čtvrtletí nabírat dech, avšak ten jí už v srpnu – jak ukázala včera zveřejněná čísla – začal docházet. Průmysl, jako největší tuzemské odvětví, ať už z pohledu podílu na přidané hodnotě nebo zaměstnanosti, meziměsíčně poklesl o necelé procento, meziročně byl níže o 5,5 %. Dá se proto říct, že poté, co se firmy po uvolnění pustily do dokončování dříve přijatých objednávek sice produkce na začátku léta rychle poskočila nahoru a poklesla i rozpracovanost výroby, avšak výrobní kapacity zůstávají dál ve větší míře nevyužity. Optimismus pro další měsíce zatím nepřidávají ani statistiky nových zakázek, které byly tentokrát meziročně nižší o téměř celou desetinu.
• Rozbřesk: České mzdy brzdí. Dopřeje omikron trhům oddych?
  České mzdy ve třetím kvartále podle očekávání zpomalily. Ovšem ne o tolik, co čekala Česká národní banka – dynamika mezd klesla z 11,3 % na 5,7 % (očekávání centrální banky 4,7 %). Vedle slabší koruny a pozitivní revize HDP to je v bankovní radě další argument pro vyšší úrokové sazby. Zvolnění mezd je důsledek postupného ukončení mimořádných příplatků ve zdravotnictví a pohled na klíčová odvětví české ekonomiky nevypadá zatím z pohledu zaměstnanců nijak špatně.
• Rozbřesk: České mzdy rozhodnou o prosincové ČNB
  První prosincový týden bude ve znamení čísel z trhu práce. Jak v Česku, tak v USA to budou poslední čísla, která mohou ovlivnit prosincové rozhodnutí centrálních bank. Zatímco v USA je poměrně jasno a trhy počítají s dalším růstem sazeb s pravděpodobností 98 %, situace v Česku zdaleka tak jednoznačná není. V našem základním scénáři počítáme s dalším růstem sazeb již v prosinci, trhy ovšem jako by v posledním týdnu začaly více váhat - sazby FRA poklesly a koruna se vrátila nad 25,50 EUR/CZK. Důvodem může být nejistota před dnešním důležitým číslem - růstem mezd za 3Q 2017.
• Rozbřesk: České veřejné finance pod tlakem
  Od počátku 90. let minulého století byla integrální součástí české hospodářské politiky ambice pečovat o vnitřní i vnější stabilitu domácí měny a udržovat fiskální disciplínu. Česko se na rozdíl od řady jiných zemí (a to ani v časech centrálně plánovaného hospodářství) nadměrně nezadlužovalo, a i díky této chvályhodné tradici bylo na konci prvního čtvrtletí 2022 v EU ekonomikou se sedmým nejnižším poměrem veřejného dluhu k HDP. Během předchozích dvou let (od propuknutí covidové pandemie do vzplanutí válečného konfliktu na Ukrajině) se ovšem naše fiskální situace už začala měnit k horšímu: zadluženost relativně k HDP se zvýšila téměř o 13 procentních bodů, tzn. rychlejším tempem, než ve dvou třetinách zemí Unie.
• Rozbřesk: Česko čeká na HDP, pro investory je ale důležitější úspěšný přechod na chytrou karanténu
  I Česko se na konci týdne dozví, jaké jsou první reálné dozvuky epidemie v ekonomice - v pátek bude zveřejněn odhad HDP za první kvartál a podle březnových propadů průmyslu a maloobchodu se karanténní opatření v tomto měsíci již naplno zakousla do ekonomického výkonu. Počítáme s tím, že více než v sousedním Německu, kde byl náběh karanténních omezení mírnější a pomoc podnikům a domácnostem přicházela rychleji. I proto počítáme s mezikvartálním propadem mezi 3-4 %.
• Rozbřesk: Česko druhou vlnou pandemie prochází s většími náklady než Německo
  Procházíme další fází rozvolnění vládních nařízení. Otevřely restaurace a hospody a soudě podle včerejší vycházky Prahou se do nich řada lidí skutečně těšila. Rozvolnění přichází sice ve chvíli, kdy je druhá vlna pandemie zjevně za vrcholem a má tendenci odeznívat. Na druhou stranu ve chvíli, kdy se na rozdíl od jara vir na většině území dál šíří komunitně a nefunguje efektivní trasování. I vládní systém PES ostatně ukazuje, že do třetího stupně pohotovosti umožňujícího otevřít například restaurace a ubytovací zařízení jsme se dostali jen těsně. Jakékoliv výraznější uvolnění sociálních kontaktů může tak velice jednoduše zadělat na třetí vlnu pandemie.
• Rozbřesk: Česko hlásí další rekord, strach z tvrdých uzavírek ekonomiky “a la Izrael” roste
  Česko v úterý zlomilo další rekord – za jeden den přibylo 4457 nově nakažených. Na podobné úrovni jen o něco menší Izrael (9 mil. obyvatel) sáhl k drastickým opatřením a na čtrnáct dní jednoduše zavřel celou ekonomiku a zakázal lidem opouštět (až na nezbytné případy) bydliště. Pravděpodobnost tvrdších opatření v Česku je tak den ode dne vyšší a mělo by to být znát i na české koruně, které se za dnešní situace asi nebude chtít absolvovat dlouhé výlety pod 27,00 EUR/CZK.
• Rozbřesk: Česko hlásí kombinaci super-nízké nezaměstnanosti a “normální” inflace
  Dnešní česká čísla opět centrální bance dokresllila obrázek ekonomiky, která se pomalu ale jistě přehřívá a kde je zapotřebí postupně utahovat měnové kohouty. Nezaměstnanost v dubnu měla klesla na nová historická minima (3,2 %) a inflace lehce zrychlila k 1,9 %. Jádrová inflace (očištěná zejména o potraviny a pohonné hmoty), která odráží lépe inflační tlaky z domácí ekonomiky, může růst ještě o desetinku rychleji.
• Rozbřesk: Česko je definitivně napřed...
  Dnešní česká čísla opět centrální bance dokreslují obrázek ekonomiky, která se pomalu ale jistě přehřívá a kde je zapotřebí postupně utahovat měnové kohouty. Nezaměstnanost v dubnu měla klesnout na nová historická minima (3,1 %), skutečností je pokles na 3,2 procenta z 3,5 procenta. Inflace měla lehce zrychlit k 1,8 procenta, skutečností je 1,9 procenta.
• Rozbřesk: Česko má na krku poloviční lockdown a 15 tisíc nakažených za den
  ČR se stejně jako na jaře pod tlakem čísel o vývoji pandemie uchýlila k částečnému omezení ekonomiky. I tentokrát restrikce míří především na služby, zejména maloobchod, odvětví ubytování a dalších osobních služeb atp., které se v podstatě ještě nestihly vzpamatovat z předchozího útlumu. I tentokrát není rovněž jasné, zda nedojde k dalšímu zpřísnění těchto restrikcí a už vůbec ne, jak dlouho zůstanou v platnosti.
• Rozbřesk: Česko má rekordní schodek, je třeba více škrtat?
  Česko v uplynulém roce hospodařilo s historicky nejhorším schodkem veřejných financí - necelých 420 miliard korun (okolo 7 % HDP). I když veřejné finance zůstávají bezesporu problémem, který nová vláda bude muset řešit, přirovnání k “hořícímu lesu”, který potřebuje rychle “uhasit”, příliš nesedí.
• Rozbřesk: Česko míří k “rozvolňování”
  Denní počty nově nakažených se sice dál drží nedaleko hranice deseti tisíc, avšak ČR směřuje k rozvolnění. S nedělním koncem nouzového stavu zřejmě nebude možné udržet všechna stávající restriktivní opatření, a proto lze očekávat faktický konec lockdownu v některých zasažených oborech. Kdo všechno a za jakých podmínek bude od pondělí moci znovu fungovat není v tuto chvíli vlastně vůbec jasné, protože o tom rozhodne teprve jednání vlády, krajů a hygieniků v těchto třech dnech.
• Rozbřesk: Česko musí zrychlit vlastní pomoc ekonomice, nové peníze z EU jsou vzdálené
  Slibný zárodek evropského fondu na řešení krize z dílny Francie a Německa začíná narážet. Jeho spuštění dřív než v roce 2021 není podle francouzského ministra financí pravděpodobné, a tak se členské země budou muset primárně spolehnout na pomoc z domácích zdrojů. Objem prostředků (500 miliard euro) by přitom v případě, že by šlo o přímou finanční podporu (ne úvěry) byl už zajímavý. Z pohledu Česka bude tak jako tak kriticky důležité, jak bude definován postižený region, popřípadě odvětví nebo podnik.
• Rozbřesk: Česko na cestě k rekordnímu deficitu - padají příjmy a rostou sociální výdaje
  Stát hospodařil v únoru s rekordním deficitem 86,1 miliard korun. Na hospodaření se negativně podílí jak výpadky daňových příjmů tak rychle rostoucí výdaje kompenzující podnikatelům ztráty.
• Rozbřesk: Česko na konci roku asi překonalo očekávání ČNB, automotive má však k normálu daleko
  Poslední sada čísel z české ekonomiky ukázala, že konec roku 2021 pravděpodobně vůbec nebyl tak špatný, jak se bála centrální banka. Ta očekávala v důsledku rozbitých výrobních řetězců a nové varianty omikron pokles hospodářství o 1,1 % mezikvartálně. Zdá se však, že poslední listopadové statistiky ukazují, že napětí v průmyslu začalo odeznívat o něco rychleji a náš nowcast ukazuje spíše než na propad hospodářství na lehce “kladnou nulu”. Lepší čísla přišla zejména z nejvíce postižených průmyslových odvětví - výrobci dopravních prostředků, zpracovatelé plastů a kovů.
• Rozbřesk: Česko při startu očkování zaostává, rozhodnou však nadcházející měsíce
  Česko není jedinou zemí, kde start očkování proti COVID-19 zatím mírně řečeno “drhne”. Podobně jako my zatím naočkovala méně než půl procenta populace i řada dalších menších evropských zemí, včetně Švédska, Maďarska nebo Nizozemí. Až na Francii si zatím vedou o něco lépe velké evropské země, které se pohybují okolo 1 % proočkovaných.
• Rozbřesk: Česko rozvolňuje
  Dneškem se ČR téměř vrací do dřívějších kolejí a otevírá obchody, hospody, restaurace, fitness centra a další zařízení, která byla od října omezena či zcela uzavřena v rámci boje s druhou vlnou pandemie. Částečný lockdown byl tentokrát kratší než ten jarní, ale i tak za sebou zanechal hluboký propad v tržbách některých obchodníků, ke dnu opět srazil výnosy cestovních kanceláří a vůbec firem působících v oblasti cestovního ruchu a osobních služeb. Zkrátka všude tam, kam ještě zcela nepronikla e-commerce, ať už proto, že na to zákazníci nebo firmy příliš neslyší nebo to zkrátka ani nejde.
• Rozbřesk: Česko-ruská diplomatická přestřelka na trhy nedopadá
  Česko žije aférou kolem vyhoštění ruských diplomatů v odvetě kvůli podezření ze zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v roce 2014. Napjaté vztahy s Ruskem však zatím na české trhy nijak výrazně nedopadají - česká koruna sledovala na konci uplynulého týdne s povděkem pozitivní náladu na amerických akciových trzích a relativně stabilní výnosy globálních dluhopisů a nejinak tomu bude asi i na začátku týdne nového.