Jak se kryptoměny těží, proč vznikly a znamenají finanční svobodu?

Kryptoměny jsou stále poměrně mladým fenoménem ve světě kryptografie i finančnictví. Průkopníkem na tomto poli se stal Bitcoin v roce 2009. Jeho tvůrce Satoshi Nakamoto, jehož identita však není známa, kritizoval centrální banky a „tisknutí“ peněz. Naproti tomu prosazoval decentralizaci celého systému a „tvrdost“ čili vzácnost své měny prostřednictvím omezení celkového počtu mincí na 21 milionů.

Uvolňování nových mincí aneb těžba bez krumpáče

Bitcoin (zkráceně BTC) přivedl jako první do praxe technologii jménem blockchain. Jde zjednodušeně řečeno o globální účetní knihu. V této virtuální databázi jsou uloženy všechny proběhlé transakce. Jedná se o příchozí i odchozí transakce mezi jednotlivými peněženkami této kryptoměny. Blockchain znamená řetězec bloků. Například bitcoin umožňuje v každém bloku, který je v průměru vytěžen jednou za 10 minut, uložit 1 MB informací o transakcích. Kopie blockchainu je uložena a stále aktualizována tisícovkami tzv. těžařů.

Nyní se dostaneme k tomu, co je ona „těžba“ bitcoinu a jiných kryptoměn. Jde o provozování sítě dané kryptoměny. Během tohoto provozu také dochází k uvolňování nových coinů. Těžaři za každý jeden nový blok dostávají odměnu – u Bitcoinu v současné době 12,5 BTC za jeden blok.

Proof of Work – těžba pomocí hardwaru

Těžení kryptoměn fungujících na protokolu Proof of Work probíhá na specializovaném hardwaru. Na samém počátku šlo bitcoin těžit i doma na osobním počítači. To dnes již možné není. Počítače, které máme běžně doma, na tak vysoký výkon nejsou stavěny. V dnešní době se na těžbu specializují firmy, které naplňují grafickými kartami a jiným hardwarem celé haly. Za pomocí těžebního softwaru pak provádějí specifické výpočty. Hardware nalézají klíč k tomu, aby byl vytěžen následující blok do blockchainu, ve kterém budou zahrnuty již zmíněné transakce uživatelů, kteří kryptoměnu pošlou na jinou peněženku.

Tento způsob udržování blockchainu je poměrně energeticky náročný. Existuje mnoho studií, které odsuzují takové „pálení elektřiny“ za účelem udržování kryptoměny v chodu. Na druhou stranu jde o velice bezpečný způsob vedení celé sítě. Provozovatelé blockchainu zaručují, že systém bude správně fungovat. A to právě za pomoci elektřiny a speciálních zapojených strojů. Bez nich bychom si nemohli být zdaleka tak jisti, že se v síti s transakcemi nepodvádí.

Mezi kryptoměny využívající tento standard patří Bitcoin (BTC), Litecoin (LTC) nebo Ether (ETH).

Proof of Stake – těžba pomocí mincí

Druhý nejčastější způsob těžby je tzv. Proof of Stake (PoS). Těžaři nepoužívají výkonných strojů, ale svých doposud držených coinů. Určitý obnos kryptoměny je vložen do systému a majiteli navrácen, včetně příslušné odměny, poté, co se potvrdí následující blok. Oproti Proof of Work nevyužívá tento systém zdaleka tolik elektřiny. Na druhou stranu lze rozporovat jeho bezpečnost. K samotnému ověření transakcí je potřeba „jen“ této jedné měny. Za kryptoměnou jako by tak nestála určitá „vnější hodnota“ – hardware a práce těžařů.

Další způsoby těžby

Mezi další způsoby těžby patří Proof of Burn (PoB) nebo Proof of Capacity (PoC). Nejsou to příliš rozšířené koncepty. Pro chod blockchainu se v prvním zmíněném Proof of Burn určitý obnos kryptoměny „spálí“, tedy pošle se na peněženku, ze které již nikdy nepůjde utratit. Tímto způsobem se potvrzují nově vzniklé bloky. Proof of Capacity je pak podobný konceptu Proof of Work. Místo těžebního výkonu se ovšem používá kapacita těžebních strojů. Na paměť těchto zařízení jsou uloženy informace z blockchainu. Ty zde musí po určitou dobu zůstat, než vytvoří nový blok. Nutno však dodat, že tyto způsoby těžby patří ve světě kryptoměn mezi „exotické“, nejsou zdaleka tak časté jako první dva zmíněné.

Algoritmy kryptoměn – jak jsou coiny zabezpečeny

Kryptoměny využívají tzv. asymetrické kryptografie. Na jedná straně má uživatel k dispozici soukromý (privátní) klíč, kterým se dostanou ke svým coinům. Na druhou stranu zde existuje veřejný klíč, který je přístupný všem uživatelům a každý se tak může podívat, jaké množství a které kryptoměny máme na peněžence přítomno. Případně kolik jsme jí už utratili.

Každá kryptoměna má určitý algoritmus, podle toho, jak byla tvůrci naprogramovaná. Nyní si krátce rozebereme jednotlivé typy algoritmů. Prvním z nich je SHA-256. Kryptoměny tohoto typu využívají tzv. Secure Hash Algorithm. Při jejich těžbě je využíváno šifrování, kdy je generován klíč o velikosti 256 bitů neboli 64 znaků. Takto dochází k zabezpečené provozu kryptoměn. Využívá jej Bitcoin či Bitcoin Cash. Dalším rozšířeným algoritmem je Ethash, který je využíván platformou Ethereum pro kryptoměnu Ether.

Odštěpení blockchainu neboli fork kryptoměny

Na kryptoměnách pracují vývojáři, kteří se starají o vylepšení a směřování daného coinu do budoucnosti. V případech velkých komunit, které známe u Bitcoinu či Etheru, je třeba, aby se vývojáři vždy většinově shodli. Návrhy i hlasování o úpravách coinů probíhá pomocí blockchainu. V případě, že se developeři nedohodnou, část z nich si může založit kryptoměnu novou. Využít se dá dosavadní záznam blockchainu, který se k určitému okamžiku odštěpí. Takové situaci říkáme fork (z anglického fork – vidlička). Jde o jakési klony původní kryptoměny s pozměněnými vlastnostmi. Jsou jimi například Bitcoin Cash či Bitcoin SV, které mají bloky na blockchainu větší než původní Bitcoin.

Každodenní využití kryptoměn

Kritici kryptoměn jakožto skutečných peněz tvrdí, že slouží pouze k obchodování a ke spekulacím. Pro kryptoměnové spekulanty je dnes již na českém internetu celkem velká řádka průvodců, které učí, jak obchodovat kryptoměny i třeba úplné začátečníky. Spousta zastánců, kteří věří, že kryptoměny neslouží pouze ke spekulacím tvrdí, že již v dnešní době existuje mnoho možností, jak svoje kryptoměny utratit za skutečné, reálné zboží v obchodě. Takovým příkladů nalezneme mnoho například na stránce CoinMap, která mapuje reálně využití kryptoměn. Za zmínku stojí také to, že Česká republika obsazuje dlouhodobě přední příčky v počtu míst, kde lze kryptoměnami platit.

Kryptoměny – cesta k finanční svobodě

Pro skalní příznivce jsou kryptoměny alternativou k našemu současnému bankovnímu systému. Vyzdvihovaná je zejména vzácnost mnohých kryptoměn a také nezávislost – nelze je příliš efektivně ze strany státní moci omezit, protože jsou spravovány tisíci těžařů a blockchain je k dispozici v tisíci kopiích.

Podle zákonitostí ekonomie bude dlouhodobě do budoucna cena kryptoměn jako je Bitcoin růst, při klesající nabídce a stále stejné poptávce. Mnoho lidí zde vidí příležitost, jak obejít dnešní inflační národní měny jako je euro nebo česká koruna a stát se finančně nezávislým a svobodným.

Přehled top 5 kryptoměn podle jejich kapitalizace

Bitcoin (BTC)

Bitcoin je historicky první kryptoměnou vůbec. Založil ji člověk nebo skupina osob pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Do dnešní doby není jasné, o koho se jedná. Bitcoin má celkovou zásobu omezenou na 21 milionů mincí. Poslední mince má být vytěžena okolo roku 2140.

Anonymita Bitcoinu je poměrně kontroverzní téma, které si zasloužilo velkou mediální debatu. Tato kryptoměna není totiž zcela anonymní a transakce se dají dohledat v blockhainu.

Rok vzniku:                2009

Zakladatel:                 Satoshi Nakamoto

Způsob těžby:                        PoW

Přibližná cena:                       8 200 USD

All Time High:                      19 600 USD

Kapitalizace:              148 miliard USD

Kryptoměna Ether funguje na platformě Ethereum. Jde o kryptoměnu vytvořenou za účelem provozování tzv. dApps (decentralized apps), které na této síti fungují. Jde o aplikace, které jsou činné pomocí decentralizované technologie blockchainu.

Rok vzniku:                2013

Zakladatel:                 Vitalik Buterin

Způsob těžby:            PoW

Přibližná cena:                       180 USD

All Time High:                      1 400 USD

Kapitalizace:              19 miliard USD

Ripple token má oproti klasickým kryptoměnám využití přímo v bankovním sektoru. Zprostředkovává rychlé a levné přeshraniční platby. Do současné doby se o něj zajímá mnoho bank a byl již v několika institucích využit. 

Rok vzniku:                2012

Zakladatel:                 Chris Larsen, Jed McCaleb (Ripple Labs)

Způsob těžby:            netěží se, předtěženo

Přibližná cena:                       0,26 USD

All Time High:                      3,4 USD

Kapitalizace:              11 miliard USD

Jde o tzv. „stable coin“, tedy kryptoměnu, která má svůj kurz ukotvený k národní měně, v tomto případě k americkému dolaru. Slouží zejména pro obchodování s kryptoměnami na online burzách.

Rok vzniku:                2014

Zakladatel:                 Brock Pierce, Tether Limited

Způsob těžby:            netěží se, uvolňován dle potřeby

Přibližná cena:                       1 USD

Kapitalizace:              4,1 miliardy USD

Litecoin je původně odštěpená verze Bitcoinu. Dává si za cíl rychlejší potvrzování transakcí, protože jeho blockchain vytváří v průměru 1 blok za 2,5 minuty, tedy 4krát rychleji než Bitcoin. Rovněž celkový počet mincí je 4krát vyšší – 84 milionů.

Rok vzniku:                2013

Zakladatel:                 Charlie Lee

Způsob těžby:            PoW

Přibližná cena:                       58 USD

All Time High:                      360 USD

Kapitalizace:              3,5 miliardy USD