Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů s partnery, řekl Zelenskyj

Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří ji pomáhají ve válce s Ruskem. Uvedl to dnes podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy.

"Jsme otevřeni tomu, aby toto všechno (nerostné bohatství) bylo možné rozvíjet s našimi partnery, kteří nám pomáhají chránit naši zemi a zatlačit nepřítele zpět svými zbraněmi, svou přítomností, sankčními balíčky. A to je naprosto fér. Mluvím o tom, co jsem řekl už v září, kdy jsem se setkal s prezidentem Trumpem (v USA)," prohlásil Zelenskyj před novináři podle agentury Unian.

Uvedl také, že jeho tým je v kontaktu s bezpečnostní poradcem amerického prezidenta Mikem Waltzem a s Trumpovým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kellogem a domluvá se termín cesty americké delegace do Kyjeva. Podle agentury Unian by se Kellogova návštěva měla konat po 11. únoru.

Trump podle agentury AFP v pondělí novinářům v Bílém domě řekl, že chce zajistit dodávky vzácných nerostných surovin do Spojených států. Doplnil, že se jeho administrativa snaží s Ukrajinou dospět k dohodě, v níž by tato země zaručila dodávky nerostných surovin výměnou za to, "co jim dáváme". Východoevropská země je k tomu podle něj připravena. Bližší podrobnosti možné dohody nezmínil.

Server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře v pondělí napsal, že společná těžba vzácných kovů je jedním z bodů mírového plánu ukrajinského prezidenta a že o tom Volodymyr Zelenskyj jednal s Trumpem už loni na podzim při návštěvě USA.

"Byl to bod v plánu vítězství. Máme speciální zdroje kovů vzácných zemin, uranu, lithia, titanu. Je důležité, aby je nezískalo Rusko. Proto prezident (Zelenskyj) navrhoval, aby byly speciálně chráněny a speciálně využívány spolu s klíčovými partnery," řekl zdroj a dodal, že nejprve jsou zapotřebí bezpečnostní záruky garantující ochranu vzácných nerostných surovin.

Agentura Reuters uvedla, že Spojené státy nakrátko pozastavily dodávky zbraní Ukrajině, než je o víkendu zase obnovily. Bílý dům chtěl původně zastavit veškerou vojenskou pomoc zemi, která se už tři roky brání ruské ozbrojené agresi, v Trumpově administrativě jsou ale odlišné názory na to, do jaké míry má Washington Kyjev nadále podporovat, podotýká agentura.

Trump v předvolební kampani sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od nástupu do úřadu, což se ale nestalo.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• Ukrajina bude potřebovat pomoc MMF ještě naléhavěji, říká poradce prezidenta
  Zostření napětí mezi Kyjevem a Moskvou kvůli situaci na východě Ukrajiny může zpomalit ukrajinské hospodářské oživení. Pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) tak bude ještě naléhavější, napsal dnes agentuře Reuters poradce ukrajinského prezidenta. Fond svou pomoc podmínil reformami, ukrajinský parlament proto dnes schválil návrh jím požadovaného protikorupčního zákona.
• Ukrajina čeká vysoký schodek rozpočtu, pokrýt jej chce penězi MMF, EU a USA
  Ukrajina počítá na příští rok s rozpočtovým deficitem v přepočtu kolem 38 miliard dolarů (asi 932 miliard Kč), což je důsledek obrany proti invazi ruských vojsk. Řekl to dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Kyjev hodlá schodek pokrýt hlavně penězi od Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské unie a Spojených států.
• Ukrajina dosavadní škody způsobené ruskou invazí vyčísluje na 564,9 mld. USD
  Ukrajina dosavadní škody způsobené ruskou invazí vyčísluje na 564,9 miliardy dolarů (12,7 bilionu Kč). Na svém facebookovém profilu o tom dnes informovala místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Sviridenková. Dodala, že Ukrajina bude po agresorovi žádat odškodnění, a to jak na základě soudních rozhodnutí, tak převodem zmrazených ruských aktiv.
• Ukrajina dostala od EU dalších 1,5 miliardy eur, další peníze očekává
  Ukrajina dnes dostala od Evropské unie třetí tranši finanční pomoci v objemu 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč), oznámilo ukrajinské ministerstvo financí. Jde o pomoc z programu Macro-Financial Assistance (MFA), který na tyto účely počítá s celkovou částkou 18 miliard eur (téměř 423 miliard Kč).
• Ukrajina dostala od Světové banky úvěr 1,5 miliardy dolarů
  Ukrajina v rámci programu Světové banky (SB) obdržela úvěr v objemu 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun), uvedl v pátek ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Půjčku Kyjev bránící se ruské invazi podle něj využije na rozpočtové, sociální a humanitární výdaje.
• Ukrajina dostala prostřednictvím MMF půjčku jedné miliardy kanadských dolarů
  Ukrajina dostala za zvýhodněných podmínek půjčku jedné miliardy kanadských dolarů (18,1 miliardy Kč). Jde o první finance z účtu, který na pomoc zemi napadené Ruskem zřídil Mezinárodní měnový fond (MMF). Na svém twitterovém účtu o tom dnes informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
• Ukrajina dostane další pomoc od MMF, Světová banka jí přispěje na rekonstrukci
  Ukrajina dostane další pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF), oznámila organizace ve svém čtvrtečním sdělení. Od Světové banky (SB) obdrží země napadená Ruskem na rekonstrukci a obnovu 1,5 miliardy dolarů (zhruba 33 miliard Kč), uvedl dnes podle agentury Reuters ukrajinský premiér Denis Šmyhal.
• Ukrajina dostane od Světové banky úvěr 1,5 miliardy dolarů, uvedl premiér Šmyhal
  Ukrajina obdrží od Světové banky úvěr 1,5 miliardy dolarů (32,3 miliardy Kč), za který bude ručit Japonsko. Na svém twitterovém profilu to dnes oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Půjčku Kyjev použije na posílení sociální ochrany, pomoc lidem během ruské invaze a obnovu ekonomiky, napsal Šmyhal.
• Ukrajina chce kvůli válce dvouletý odklad splátek dluhu
  Ukrajina požádá zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek, aby tak mohla soustředit ubývající finanční zdroje na odrážení útoku ruských vojsk. Vyplývá to z rezoluce, kterou dnes zveřejnila ukrajinská vláda. Návrh na odklad splátek bude podle mnoha věřitelů pravděpodobně přijat, uvedla agentura Reuters.
• Ukrajina chce od MMF získat do konce roku půjčku až 20 miliard dolarů
  Kyjev má v plánu uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) do konce roku dohodu o úvěrovém programu. Na podporu ekonomiky zničené válkou si Ukrajina chce půjčit 15 až 20 miliard dolarů (až zhruba 486 miliard Kč), řekl včera agentuře Reuters guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.
• Ukrajina je v platební neschopnosti
  Ukrajina se dnešním dnem dostala do krátkodobé platební neschopnosti. Ministerstvo financí uvedlo, že pozastavuje splátky úroku z dluhu, protože dokončuje s věřiteli proces restrukturalizace dluhopisů. Není pravděpodobné, že by tento krok vyvolal na dluhových trzích nějaké obavy, protože kvůli blížící se restrukturalizaci byl nevyhnutelný, uvedla agentura Reuters.
• Ukrajina kvůli dopadům války s Ruskem devalvovala měnu o 25 procent
  Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka dnes oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců.
• Ukrajina legalizuje bitcoin, příslušný návrh schválil parlament
  Ukrajina se rozhodla zlegalizovat bitcoin, příslušný návrh zákona ve středu téměř bez výhrad schválil parlament, informuje server listu Kyiv Post. Až dosud se transakce v kryptoměnách na Ukrajině odehrávaly v šedé zóně a byly na hraně zákona. Ukrajina je tak od konce července pátou zemí, která vytyčila pravidla trhu s kryptoměnami.
• Ukrajina letos dostala ze Západu už 16,7 miliardy USD pomoci na veřejné výdaje
  Ukrajina v letošním roce od svých partnerů už obdržela finanční pomoc na úhradu veřejných výdajů ve výši 16,7 miliardy dolarů (360 miliard korun). Podle agentury Reuters to dnes řekl ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na jednání s ministry financí a představiteli centrálních bank skupiny vyspělých ekonomik G7 a dalších zástupců dárcovských zemí. Ukrajině, která se už přes rok brání ruské invazi, podle Reuters hrozí, že jí v letošním roce bude na příjmové straně rozpočtu chybět 38 miliard dolarů (819 miliard korun).
• Ukrajina nečekaně zvýšila úrokové sazby
  Ukrajinská centrální banka nečekaně zvýšila své úrokové sazby. Hlavní úroková sazba vzroste na 9,5 procenta...
• Ukrajina obdržela první splátku 2,7 miliardy USD z úvěru od MMF
  Ukrajina obdržela 2,7 miliardy USD (58,1 miliardy Kč) jako první část z úvěrového programu od Mezinárodního měnového fondu. Oznámil to ministr financí Serhij Marčenko. "Jsem vděčný našim partnerům za podporu Ukrajiny na cestě k vítězství," napsal Marčeno na svém účtu na twitteru.
• Ukrajina obdržela 4,2 miliardy eur na podporu finanční stability
  Evropská komise (EK) vyplatila první pravidelnou platbu z finančního nástroje EU na podporu Ukrajiny. Země tak na podporu své makrofinanční stability a fungování veřejné správy získala 4,2 miliardy eur (105,9 miliardy Kč). Celková pomoc, kterou EU již vyplatila ukrajinské vládě v rámci programu pomoci pro Ukrajinu, tak dosáhla 12 miliard eur, uvedla dnes komise.
• Ukrajina obnovila jednání s držiteli svých dluhopisů
  Ukrajina zahájila s držiteli svých dluhopisů nové kolo oficiálních rozhovorů o restrukturalizaci dluhu více než 20 miliard USD (462,5 miliardy Kč), uvedla agentura Bloomberg. Kyjevu se krátí čas, ve kterém musí dojednat dohodu, jinak bude čelit hrozbě platební neschopnosti. Zemi 1. srpna vyprší zmrazení plateb, které bylo dohodnuto před dvěma lety po ruské invazi.
• Ukrajina odhaduje, že její ekonomika příští rok poroste o pět procent
  Ukrajina odhaduje, že její ekonomika příští rok poroste o pět procent. Pomoci by měly investice do rekonstrukce a silnější spotřebitelská poptávka. S odkazem na vedoucí odboru strategického plánování a makroekonomických prognóz ukrajinského ministerstva hospodářství Nataliji Horškovovou to uvedla agentura Reuters.
• Ukrajina opět snížila úroky, aby podpořila oživení domácí ekonomiky
  Ukrajinská centrální banka podruhé za sebou snížila úrokové sazby, aby podpořila oživení domácí ekonomiky, kterou tvrdě zasáhla ruská vojenská invaze. Banka dnes snížila svůj základní úrok o dva procentní body na 20 procent. V červenci základní úrok zredukovala z 25 na 22 procent, uskutečnila tak první snížení úroků od začátku invaze z konce loňského února.