Účinek sankcí proti KLDR může přijít později

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila již devátý balíček hospodářských sankcí proti KLDR. Jejich cílem je dotlačit komunistický režim k zastavení jaderného programu. To se však za 11 let sankčních opatření nestalo a Severní Korea nyní tvrdí, že je schopna nukleární hlavicí zasáhnout území Spojených států. Média si proto kladou otázku, zda mohou být hospodářské postihy v případě Severní Koreje účinné.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová si myslí, že ano. "Je to legitimní otázka," řekla minulý týden novinářům. "Mohu říct, že nátlaková strategie funguje," pokračovala. "Když vidíte, co se stalo v neděli (šestá jaderná zkouška KLDR ze 3. září), možná si říkáte, proboha, vůbec to nefunguje. Ale tak tomu není: účinek sankcí se může dostavit až po velmi, velmi dlouhé době. Nepřijde ze dne na den," prohlásila Nauertová.

Na efekt sankcí je třeba čekat také podle Victora Cha, profesora Georgetownské univerzity ve Washingtonu a údajně budoucího velvyslance USA v Jižní Koreji. "Všichni tvrdili, že sankce proti Íránu nefungují, dokud Írán neobnovil vyjednávání. To samé se děje se Severní Koreou. Až se vrátí k jednacímu stolu, bude to známka toho, že sankce zafungovaly, ale o tom už se nedovíme, protože se všichni budou soustředit na vyjednávání. Takže je potřeba mít na paměti, že sankce nefungují do té chvíle, než začnou fungovat," citoval Cha server Quartz. S tímto postojem je však spíše osamocen.

Quartz zdůrazňuje, že Kim Čong-un s řešením diplomatické krize nemusí spěchat. U moci by mohl být ještě několik desetiletí a jeho cílem není obohatit své obyvatele, zbavit se sankcí či být přijatý mezinárodním společenstvím, nýbrž ovládnout Korejský poloostrov. A v tomto ohledu mu stojí v cestě hlavně Spojené státy a jejich spojenectví s Jižní Koreou. Tím by však mohlo otřást vyvinutí rakety schopné donést jadernou hlavici na americké území.

Vedoucí programu proti šíření jaderných zbraní pro východní Asii v Institutu mezinárodních studií v kalifornském Monterey Jeffrey Lewis si nemyslí, že se KLDR jaderného programu vzdá, a to i v případě zvýšeného tlaku Číny. "Vzdát se vlastních jaderných schopností je to poslední, co by v tu chvíli člověk udělal. Je to jediná věc, kterou nemohou nijak ovlivnit," řekl Lewis deníku The New York Times.

Podle publicistického serveru Vox si je režim Kim Čong-una dobře vědom toho, co se stane s autoritářskými režimy, které se vzdají jaderného programu. Jeho vůdci viděli, jak dopadl před několika lety libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, a nechtějí být dalšími v řadě.

"Žádný počet sankcí Severní Koreu neodradí," řekl serveru Foreign Policy Jae Ku, ředitel americko-korejského ústavu washingtonské Školy pokročilých mezinárodních studií Johnse Hopkinse. Ruský prezident Vladimir Putin situaci shrnul minulý týden: "Raději budou jíst trávu, než by se jen tak vzdali jaderného programu."

Severní Koreu podle The New York Times nemůže zastavit ani Čína, její největší obchodní partner, byť mnozí považují Peking za klíč k řešení krize. Za prvních sedm měsíců letošního roku Čína do KLDR poslala zboží za asi dvě miliardy dolarů (43,5 miliardy korun) a nejnovější sankce usilují o snížení této částky. Magazín The Atlantic však upozorňuje, že Pchjongjangu se předchozí opatření dařilo obcházet, což mu může do budoucna stačit na udržení jaderného programu při životě.

Analytici také podle americké televize CNN projevují pochybnosti ohledně toho, zda to Peking a Moskva se sankcemi myslí vážně. "Čína a Rusko jsou ochotny přijmout pouze takové sankce, které obsahují právní skuliny, což jim umožňuje určovat jejich skutečnou tvrdost," tvrdí Anthony Ruggiero z washingtonské Nadace pro obranu demokracií.

Ať už doposud sankce vůči Severokorejcům nezabraly proto, že nejsou dost přísné, nebo proto, že na ně Pchjongjang vůbec nebere ohled, faktem zůstává, že měření jejich účinnosti je vždy komplikované, napsal deník Washington Post. To platí dvojnásob pro režim Kim Čong-una, o jehož rozhodovacím procesu svět neví téměř nic.

Zdroj: Reuters, ČTK, Quartz, The New York Times, Vox, Foreign Policy, The Atlantic, CNN, Nadace pro obranu demokracií, Washington Post

Čtěte více

• Týden po brexitu – návrat k normálu
  Dnes to je teprve týden od hlasování o brexitu a trhy již vypadají dostatečně vybouřené. Americké i evropské...
• Týden před možnou uzavírkou vlády má Kongres USA dohodu na krátkodobém rozpočtu
  Lídři Kongresu Spojených států v neděli oznámili návrh dohody o rozpočtovém opatření, které vyčlení prostředky na chod vlády na další téměř tři měsíce, a odvrátí tak hrozící omezení provozu federálních úřadů. Očekává se, že do konce týdne návrh schválí Sněmovna reprezentantů i Senát, informují tiskové agentury.
• Tykačova firma koupila procento akcií ČEZ o hodnotě v řádu miliard
  Firma Belviport Trading Limited miliardáře Pavla Tykače koupila jedno procento akcií energetické skupiny ČEZ. Jde o balík více než 5,38 milionu kusů akcií, který by měl podle aktuální ceny akcií ČEZ na pražské burze hodnotu zhruba 4,38 miliardy korun. Informace o pořízení akcií byla zveřejněna v Centrálním úložišti regulovaných informací České národní banky. Cena transakce uvedena nebyla.
• UBS: Čína by do roku 2025 mohlo kontrolovat třetinu trhu s lithiem
  Čína by se díky svému úsilí o zvýšení těžby lithia mohla do poloviny desetiletí podílet na celosvětových dodávkách lithia téměř třetinou. Uvedla to ve své zprávě banka UBS. Lithium má zásadní význam při výrobě baterií do elektromobilů.
• UBS: Eurozóna směřuje ke stagflaci, hospodářský růst se letos téměř zastaví
  Eurozóna směřuje ke stagflaci, tedy do situace, kterou charakterizuje vysoká inflace, stagnace poptávky a případně i vysoká nezaměstnanost. Myslí si to analytici největší švýcarské banky UBS, kteří dnes předpověděli, že hospodářský růst v eurozóně se ve druhém pololetí téměř zastaví. Největší ekonomikou v eurozóně je Německo, kam směřuje značná část exportu českých firem.
• UBS: Finanční trhy podceňují rizika spojená s koronavirem
  Finanční trhy podceňují rizika, která pro globální ekonomiku přináší epidemie nového typu koronaviru. V rozhovoru s televizí Bloomberg to řekl předseda správní rady největší švýcarské banky UBS Axel Weber. Zároveň vyzval centrální banky, aby přijaly opatření, jež by podnikům pomohla negativní dopady epidemie překonat.
• UBS: Majetek miliardářů vzrostl o 17 procent
  Majetek světových miliardářů se za poslední rok zvýšil zhruba o 17 procent na 14 bilionů USD (přes 334 bilionů Kč). Výrazné zisky mimořádně bohatých lidí ve Spojených státech více než kompenzovaly pokles majetku miliardářů v Číně. Celkový počet miliardářů pak vzrostl na 2682 z 2544 před rokem. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila švýcarská banka UBS.
• UBS odkoupí od SNB svůj bývalý toxický majetek
  Švýcarská centrální banka (SNB) prodá v letošním roce bance UBS zpět její bývalý problémový majetek...
• UBS zaplatí v USA vysokou pokutu kvůli hypotečním cenným papírům
  Největší švýcarská banka UBS a její americké dceřiné společnosti se dohodly, že ve Spojených státech zaplatí na pokutách celkem 1,435 miliardy dolarů (zhruba 31,5 miliardy Kč). Urovnají tak obvinění z podvodu při prodeji hypotečních cenných papírů. Oznámilo to včera v tiskové zprávě americké ministerstvo spravedlnosti. Završilo tak rozsáhlé vyšetřování praktik při prodeji hypotečních cenných papírů, které přispěly ke vzniku finanční krize z let 2007 až 2009.
• Úbytek pracovních míst v eurozóně zastavil
  Podnikatelská aktivita v eurozóně v prosinci opět stoupla. Navíc se zastavil téměř dva roky trvající pokles...
• Účty u Gazprombank si otevřela polovina z 54 klientů Gazpromu
  Polovina z 54 klientů ruského plynárenského gigantu Gazprom si otevřela účty u Gazprombank kvůli platbě za dodávky plynu. Uvedl to včera ruský vicepremiér Alexandr Novak. S koncem měsíce se blíží termín pro zaplacení dubnových dodávek za plyn podle nového nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, který vyžaduje, aby odběratelé měly účty v Gazprombank.
• Účty za energie se lidem v Británii od října zvýší o 80 procent
  Regulované účty za energie se lidem v Británii od října zvýší o 80 procent. Cenový strop na průměrnou domácnost se zvedne z 1971 liber (57.432 Kč) ročně na 3549 liber (103.412 Kč), uvedl dnes energetický regulační úřad Ofgem. Dodal přitom, že ani na nově stanovené cenové úrovni by se růst nemusel zastavit. Británie přitom už teď bojuje s nejvyšší inflací za 40 let.
• Údaje o HDP USA změní nová metodika výpočtu
  Americké ministerstvo obchodu ve středu představí revidované údaje o vývoji hrubého domácího produktu...
• Údaje o lednové inflaci probudí EUR/CZK
  Trhy jsou aktuálně na mnoha měnových párech v bočním trendu a to samé platí i pro českou korunu...
• Údaje o podnikatelské aktivitě naznačují slabší růst HDP eurozóny
  Podnikatelská aktivita v eurozóně v červnu zesílila, firmy ale mají obavy ze zpomalování růstu globální ekonomiky a z dopadů obchodních válek. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila společnost IHS Markit. Údaje podle ní signalizují, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve druhém čtvrtletí zvýší pouze o 0,2 procenta. V prvním čtvrtletí přitom HDP podle statistického úřadu Eurostat vzrostl o 0,4 procenta.
• Údaje o podnikatelské aktivitě naznačují slabší růst HDP eurozóny
  Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v červenci zpomalil v důsledku klesající poptávky. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit. Údaje podle ní signalizují, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve třetím čtvrtletí zvýší pouze o 0,1 procenta. Ve druhém kvartálu hospodářský růst v eurozóně zpomalil na 0,2 procenta z 0,4 procenta v prvním čtvrtletí.
• Údaje o podnikatelské aktivitě v Británii signalizují recesi
  Aktivita podnikatelského sektoru v Británii v září opět klesla. Její index sestoupil až na nejnižší úroveň od měsíce po referendu z června 2016, ve kterém si Britové odhlasovali odchod z Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu společností IHS Markit a CIPS. Výsledky průzkumu podle IHS Markit signalizují, že britská ekonomika vstoupila do recese.
• Údaje z USA nepodpořily vyhlídky na růst úroků
  Kurz amerického dolaru se během dnešního obchodování výrazněji nezměnil. Nejnovější údaje o vývoji ekonomiky...
• Údajný tvůrce bitcoinu je podezřelý z krádeže kryptoměn
  Údajný tvůrce bitcoinu Craig Wright je podezřelý, že ukradl svému bývalému obchodnímu partnerovi kryptoměny a další majetek za pět miliard USD (104 miliard Kč). Informoval o tom včera server CNBC. Wright v roce 2016 prohlásil, že je tvůrcem bitcoinu, který byl do té doby znám pod přezdívkou Satoši Nakamoto.
• Události kolem žádosti o finanční pomoc pro Kypr
  Události kolem žádosti o finanční pomoc pro Kypr v názorném časovém sledu...