The Economist: Ruská ekonomika je izolovaná od globálního kolapsu

Vladimir Putin se nepochybně cítí samolibě. Ruská ekonomika by měla být v krizi, ale není. COVID-19 nyní vyvolává globální kolaps. Cena ropy klesla pod 30 dolarů za barel, tedy na polovinu oproti úrovni před dvěma měsíci. Ropa a plyn obvykle tvoří dvě třetiny ruského exportu, takže rubl nyní oslabuje. Od ledna ztratil téměř třetinu své hodnoty. Ale zatímco i nejbohatší ekonomiky upadly do zmatku a zadlužují se, aby zmírnily negativní hospodářské dopady, ruská ekonomika nevykazuje žádné větší známky paniky, píše list The Economist.

Důvodem není to, že Rusko diverzifikuje svou ekonomiku, poráží korupci, chrání majetková práva či posiluje hospodářskou soutěž, investice nebo růst. S takovými věcmi to nemá nic společného. Ruská ekonomika je méně citlivá na nynější šok, neboť se již posledních šest let sama izoluje, upozorňuje The Economist.

Poté, co Putin nezákonně anektoval Krym a rozdmýchal válku na Ukrajině, uvaluje Západ sankce na Rusko, zatímco Rusko uvaluje sankce na Západ. Cílem ruské makroekonomické politiky od té doby není podpora růstu, ale spíše budování opevněné ekonomiky, která by dokázala odolat velkým šokům. Tuto politiku podpořilo fiskální pravidlo z roku 2017, které stanovilo, aby byl rozpočet postavený na ceně ropy mírně přesahující 40 USD za barel. Vše nad touto úrovní bylo přesunováno do fondu pro obtížné období, jehož objem 1. března dosahoval 7,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Rusko tak nyní disponuje jedněmi z největších zlatých a devizových rezerv světa v hodnotě téměř 570 miliard dolarů (14 bilionů Kč). "Jsme chráněni před externími šoky a zahraničními nepřáteli, protože máme moderní zbraně a rakety, ale také proto, že máme zlaté a devizové rezervy," uvedl Oleg Vjugin, který dříve pracoval v ruské centrální bance i na ministerstvu financí.

Rusko rovněž zvýšilo věk pro odchod do důchodu a sazbu daně z přidané hodnoty. Prostřednictvím digitálních technologií také zlepšilo výběr daní. Novým ruským premiérem byl letos jmenován Michail Mišustin, který předtím působil jako šéf ústřední daňové správy, upozorňuje The Economist.

Ekonomika nicméně podle listu zůstává vysoce závislá na cenách energie a komodit. Prudký pokles ceny ropy, za kterým zčásti stojí odklon Ruska od spolupráce s kartelem OPEC, by letos mohl připravit vládu o zhruba dva biliony rublů (620 miliard Kč). Ruská sázka na to, že zvýší svůj podíl na trhu s ropou a vytlačí z něj americké těžaře, by se mohla vymstít, pokud se Spojené státy rozhodnou uzavřít se Saúdskou Arábií vlastní dohodu na úkor Ruska, varuje nezávislý analytik Kirill Rogov.

Prozatím má však Rusko více než dostatečné rezervy pro příštích několik let. Pokles kurzu rublu navíc omezil škody, které veřejným financím způsobil propad cen ropy. Kvůli západním sankcím je pak v mnoha případech irelevantní, že zahraniční zboží je nyní v rublech dražší, napsal The Economist.

Protože jsou ruské podniky od roku 2014 odříznuty od mezinárodních kapitálových trhů, nezbývá jim než omezovat své zadlužení. Zatímco západní podniky využívaly nízkých úrokových sazeb a braly si nové půjčky, dluh ruského firemního sektoru klesl pod 50 procent HDP. Poměr státního dluhu k HDP se pak nachází výrazně pod 20 procenty.

Rusko rovněž posílilo svou soběstačnost. Jeho sankce na dovoz potravin podpořily domácí zemědělskou produkci, což vedlo k poklesu podílu dovážených potravin na méně než čtvrtinu.

Průměrný roční růst ruské ekonomiky nicméně od roku 2014 činil jen 0,6 procenta, což odpovídá pouhé pětině globálního průměru. Malé a střední podniky v Rusku zažívají pokles, rostou naopak kvazistátní podniky ovládané Putinovými spojenci. Příležitosti pro poctivé a pracovité podnikatele jsou tak neuspokojivě skrovné. Ekonomický dopad koronaviru, který by mohl být rozsáhlejší, než ruská vláda tvrdí, pravděpodobně ještě prohloubí strukturální problémy Ruska, píše The Economist.

Putin tento týden představil svou vlastní reakci na koronavirus, která je podle listu slabou imitací obrovských balíků ekonomických opatření ohlašovaných západními vládami. Podle ekonoma Rubena Jenikolopova v současnosti není největší hrozbou pro Rusko kolaps ekonomický, ale kolaps sociální, při kterém by miliony lidí přišly o živobytí a soukromé podniky pokračovaly v poklesu.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Economist

Čtěte více

• Těžba ropy v USA poroste víc, než se čekalo
  Těžba ropy ve Spojených státech poroste v příštích letech i přes prudký pokles cen za poslední rok rychleji...
• Těžba ropy v USA příští rok poroste pomaleji
  Těžba ropy ve Spojených státech letos stoupne o osm procent na 9,3 milionu barelů denně (b/d), příští...
• Těžba ropy v zemích OPEC klesla
  Těžba ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se v prosinci snížila o 200.000 barelů na 34,18 milionu barelů denně. Zaznamenala tak první pokles od května a sestoupila z rekordních 34,38 milionu barelů denně, kde byla v listopadu. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters, který se opírá o údaje o přepravě a o informace zdrojů z odvětví. K poklesu přispěly útoky na ropnou infrastrukturu v Nigérii a snižování exportu ropy ze Saúdské Arábie.
• Těžba ropy v zemích OPEC prudce roste
  Těžba ropy v členských státech Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v červenci přesáhla 32 milionů barelů...
• Těžba ropy v zemích OPEC v srpnu vystoupila na rekord
  Těžba ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v srpnu stoupla o 40 000 barelů denně a dostala se...
• Těžba ropy v zemích OPEC vystoupila na rekord
  Těžba ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v červenci pravděpodobně stoupla o 100.000 barelů...
• Těžce předpovídatelný NFP report
  Analýza dolar indexu a měnových párů GBPJPY, EURNZD, EURGBP.
• Těžební firma BHP prohrála odvolání proti žalobě, Brazilci ji viní z havárie
  Britsko-australský těžební gigant BHP prohrál u londýnského soudu odvolání proti žalobě, kterou na firmu podalo na 200.000 Brazilců. Lidé žalují firmu o více než pět miliard liber (146 miliard Kč) kvůli havárii přehrady, která způsobila nejhorší ekologickou katastrofu v Brazílii, informuje dnes agentura Reuters.
• Těžební podnik Anglo American se brání převzetí
  Britský těžařský kolos Anglo American chystá změnu strategie, aby odradil svého většího australského rivala BHP Group od záměru jej převzít, informovala agentura Bloomberg. Firma dnes uvedla, že by se mohla rozdělit a například odprodat těžbu koksovatelného uhlí, které se využívá při výrobě oceli. V úvahu připadá rovněž odprodej většinového podílu ve společnosti De Beers, která se zabývá těžbou diamantů. S ní by Anglo American zpřetrhala vazby téměř po 100 letech.
• Thajsko očekává miliardové investice Tesly, Googlu a Microsoftu
  Thajsko očekává investice v řádu miliard dolarů od firem Tesla, Google a Microsoft. Uvedl to včera thajský premiér Sríttcha Tchavisin, který zmínil sumu nejméně pět miliard dolarů (114,6 miliardy Kč). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž není jasné, zda jde o úhrn investic, nebo zda tolik vydá každá z firem.
• The Information: Soukromě vlastněné kryptoměnové burzy nepřestávají překvapovat
  Soukromé kryptoměnové burzy ukazují, že jsou schopny klesnout ještě níž, pokud jde o správu a řízení firmy. Jestli si někdo myslel, že podání návrhu na bankrot kryptoměnové burzy FTX podnikatele Sama Bankmana-Frieda bylo ohromující v tom, co ukázalo o řízení té firmy, pak je potřeba se podívat na žalobu, kterou ve Spojených státech podala Komise pro obchodování s termínovými kontrakty na komodity (CFTC) na kryptoměnovou burzu Binance. V komentáři to píše americký server The Information.
• The Moscow Times: Sedm nečekaných dopadů západních sankcí na život v Rusku
  Západní sankce uvalené na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu sice nevedly k dramatickému ekonomickému kolapsu, jaký někteří předpovídali - ale i tak mají dalekosáhlé následky. Rusko je nyní zemí, proti které je uvaleno největší množství sankcí na světě, a nedostatek zboží, omezený přístup ke službám a další restrikce mění každodenní život často překvapivými způsoby - od změněných receptů na sladkosti a pomalejší internet, až po uzavřená krematoria a nižší počet autobusů, napsal zpravodajský server The Moscow Times.
• The Moscow Times: V Srbsku se usazují váleční migranti a roste podnikání Rusů
  Rusové zaregistrovali v Srbsku do konce roku 2023 přibližně 9000 nových podniků, přičemž v letošním roce by měl jejich počet dále růst, vyplývá z informací srbské agentury pro evidenci obchodních společností (APR). Údaje odrážejí zájem ruské komunity zapustit kořeny téměř dva roky poté, co ruská invaze na Ukrajinu vyvolala příchod přibližně 370.000 Rusů do této balkánské země, napsal server The Moscow Times.
• The New York Times: Řecko nad propastí
  "Myslíte si, že oni nás nechají padnout?" To je otázka, kterou jsem neustále slyšel během krátké cesty do...
• The Sun: Britští politici uvažují o připojení Británie k EFTA
  Někteří britští ministři a také někteří labourističtí zákonodárci debatují o možnosti připojení Británie k Evropskému sdružení volného obchodu (EFTA), pokud britský parlament odmítne dohodu o brexitu, který s Evropskou unií dojednala premiérka Therera Mayová. Napsal to dnes britský deník The Sun.
• The Times: EU připravuje takzvané chytré sankce na dovoz ruské ropy
  Evropská unie připravuje takzvané chytré sankce na dovoz ruské ropy, jejichž cílem by měla být minimalizace škod v evropské ekonomice. Uvedl to dnes britský deník The Times, který se odvolává na místopředsedu Evropské komise (EK) Valdise Dombrovskise. Příjmy z ropy představují pro Moskvu důležitý zdroj financování války na Ukrajině.
• The Times: Eurowag by mohl zahájit primární nabídku v Londýně v září
  Český poskytovatel platebních a technologických služeb pro autodopravce Eurowag by mohl zahájit primární nabídku akcií v Londýně již v září. Nabídka v hodnotě 1,7 miliardy liber (50,6 miliardy Kč) by se mohla stát jednou z největších na londýnském trhu v letošním roce. Uvedl to zpravodajský server The Times.
• The Washington Post: Asad stojí před větším problémem než válka
  Syrský prezident Bašár Asad čelí největší krizi za devět let války. Důvodem jsou neshody v rodině, hroutící se ekonomika a napětí ve vztahu s klíčovým partnerem Ruskem. Přitom se jeho odpůrci stáhli do posledního koutu v severozápadní Sýrii, nepředstavují hrozbu a není ani žádný jiný uchazeč o prezidentské křeslo v zemi, jíž Asadova rodina vládla 50 let, píše list The Washington Post.
• The Washington Post: Produktivita práce v USA klesla a nikdo přesně neví proč
  Zaměstnavatelé ve Spojených státech se obávají, že jejich zaměstnanci odvádějí méně práce, a statistiky potvrzují, že jejich obavy jsou oprávněné. Produktivita, tedy měřítko toho, kolik zboží a služeb dokáže zaměstnanec vyprodukovat za hodinu, se v USA podle údajů ministerstva práce v první polovině roku snížila nejvýrazněji od roku 1947. Nikdo ale nedokáže přesně říct, co je toho důvodem, upozornil list The Washington Post.
• The Washington Post: Ukrajina ve válce přichází také o naleziště surovin
  Ukrajina v konfliktu s Ruskem přišla už také o více než 60 procent svých uhelných ložisek, stejně jako o 20 procent nalezišť zemního plynu a 11 procent ložisek ropy. Podle listu The Washington Post to vyplývá z analýzy, kterou vypracovala kanadská organizace SecDev, která se zabývá vyhodnocováním rizik. O část ze surovinových nalezišť Ukrajina přišla už po ruské anexi poloostrova Krym a po začátku války na Donbasu na východě země v roce 2014.