Téměř dva a půl roku od referenda o brexitu EU podpořila dohodu
Výběr hlavních událostí kolem brexitu (summit EU dnes podpořil text dohody o brexitu):
24. června 2016 - V referendu v Británii o brexitu zvítězili odpůrci členství v unii poměrem 51,9 ku 48,1 procenta při volební účasti 72,2 procenta. Premiér David Cameron oznámil rezignaci.
13. července 2016 - Do čela vlády nastoupila Theresa Mayová.
24. ledna 2017 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že vláda musí mít k zahájení jednání o odchodu země z EU souhlas parlamentu.
16. března 2017 - Britská královna Alžběta II. podepsala zákon umožňující aktivaci článku 50 lisabonské smlouvy.
28. března 2017 - Skotský parlament souhlasil s vypsáním nového referenda o nezávislosti Skotska na Británii.
29. března 2017 - Británie formálně oznámila EU záměr odejít.
8. června 2017 - Předčasné volby kvůli posílení mandátu konzervativců; volby konzervativci vyhráli, přišli ale o většinu v Dolní sněmovně.
19. června 2017 2017 - Začalo vyjednávání mezi EU a Londýnem o brexitu.
15. prosince 2017 - EU souhlasila s posunutím vyjednávání do druhé fáze, tedy se zahájením rozhovorů o podobě přechodného období a budoucích vztahů.
17. ledna 2018 - Britský parlament schválil klíčový zákon o ukončení nadřazenosti unijního práva nad britskými zákony, upravující podmínky brexitu, tedy právní odluku od Bruselu.
29. ledna 2018 - EU se dohodla, že nabídne Londýnu po odchodu Británie z bloku v březnu 2019 přechodné období do 31. prosince 2020. V té době má v Británii platit unijní právo, ale země nebude už mít zastoupení v institucích EU a v rozhodovacím procesu.
20. června 2018 - Britský parlament schválil konečnou podobu zákona o odchodu Británie z EU, tzv. brexitový zákon, v podobě požadované Mayovou.
6. července 2018 - Mayová představila takzvaný plán z Chequers, vládní brexitový plán, který hodlá zachovat více obchodních vazeb na EU, především volný pohyb zboží. Vládní zastánci takzvaného "tvrdého" brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur, jej označili za příliš měkký.
9. července 2018 - Kvůli sporu ohledně plánu z Chequers odstoupili ministr zahraničí Boris Johnson, ministr pro odchod z EU David Davis a jeho první náměstek pro brexit Steve Baker.
12. července 2018 - Představena širší verze vládního návrhu; pro služby předpokládá určitou flexibilitu, ale v zásadě omezený přístup na unijní trhy; s unií chce mít Británie volný pohyb vzdělaných lidí, občanům EU nabízí studium, vstup bez turistických víz a dočasné pracovní smlouvy.
24. července 2018 - Mayová se ujala vyjednávání s EU. Bylo oznámeno, že Británie ponechá v přechodném období platnost unijních zákonů.
23. srpna 2018 - Vláda představila 25 dokumentů, které mají Británii připravit na případný brexit bez dohody s EU.
9. září 2018 - Proti plánu Mayové na tzv. měkký brexit se postavilo na 80 konzervativních poslanců.
20. září 2018 - Mayová na summitu EU potvrdila britský odchod z EU příští rok v březnu a odmítla možnost, že by se mohlo opakovat referendum o vystoupení. EU vyslala Británii signál, že rozhovory musejí pokročit, jinak hrozí odchod bez dohody.
25. září 2018 - Sjezd hlavní britské opoziční strany přijal usnesení o brexitu, kterým mimo jiné ponechává ve hře druhé referendum o členství v EU jako možnost pro případ, že Mayová nebude schopna finální dohodu s Bruselem prosadit v parlamentu.
14. listopadu 2018 - Britská vláda podpořila návrh dohody o brexitu.
15. listopadu 2018 - Kvůli nesouhlasu s návrhem brexitové dohody odstoupili ministr pro odchod z EU Dominic Raab a ministryně práce Esther McVeyová.
16. listopadu 2018 - Novým ministrem pro odchod Británie z EU se stal Stephen Barclay, dosavadní náměstek na ministerstvu zdravotnictví. Ministryní práce byla jmenována někdejší šéfka rezortu vnitra Amber Ruddová.
24. listopadu 2018 - Vyjednávačům se podařilo vyřešit námitky, které na poslední chvíli vzneslo Španělsko kvůli britskému Gibraltaru, o který vede Madrid s Londýnem dlouhodobý spor.
25. listopadu 2018 - Premiéři a prezidenti 27 zemí EU podpořili návrh dohody o odchodu Británie z EU i politickou deklaraci o budoucích vztazích.
Zdroj: ČTK
Čtěte více
-
Technický stromek pro EUR/USD
Níže zobrazený „technický stromek“ zobrazuje klíčové úrovně (indikátory, cenová maxima a minima, pivotní body, klouzavé průměry či Fibonacciho úrovně) pro měnový pár EUR/USD. -
Technický stromek pro EUR/USD
Níže zobrazený „technický stromek“ zobrazuje klíčové úrovně (indikátory, cenová maxima a minima, pivotní body, klouzavé průměry či Fibonacciho úrovně) pro měnový pár EUR/USD. -
Technický stromek pro EUR/USD
Níže zobrazený „technický stromek“ zobrazuje klíčové úrovně (indikátory, cenová maxima a minima, pivotní body, klouzavé průměry či Fibonacciho úrovně) pro měnový pár EUR/USD. -
Technický stromek pro EUR/USD
Níže zobrazený „technický stromek“ zobrazuje klíčové úrovně (indikátory, cenová maxima a minima, pivotní body, klouzavé průměry či Fibonacciho úrovně) pro měnový pár EUR/USD. -
Technický stromek pro EUR/USD
Níže zobrazený „technický stromek“ zobrazuje klíčové úrovně (indikátory, cenová maxima a minima, pivotní body, klouzavé průměry či Fibonacciho úrovně) pro měnový pár EUR/USD. -
Technologické firmy plánují investovat v Saúdské Arábii devět miliard USD
Přední světoví technologičtí giganti investují v Saúdské Arábii více než devět miliard USD (200 miliard Kč). Jsou mezi nimi i americké firmy Microsoft a Oracle, které v zemi vybudují cloudová centra pro region. Uvedl to dnes saúdskoarabský ministra pro komunikace a informační technologie Abdalláh bin Amr Alsváha. -
Technologický sektor v Izraeli i za války roste
Sektor vyspělých technologií nyní tvoří asi 20 procent výkonu ekonomiky Izraele. Uvedl to dnes Izraelský úřad pro inovace (IIA). Zároveň vyzval vládu k větším investicím, které by umožnily rychlejší růst technologického sektoru, informovala agentura Reuters. -
Telavivská burza zřizuje marihuanový akciový index
Telavivská burza zřizuje marihuanový akciový index. Bude v něm začleněno devět firem, které mají co do činění s léčivým konopím. Podle agentury Reuters tak chce povzbudit obchodování v rychle se rozvíjejícím, i když ještě ne zcela vyspělém sektoru. -
Telegram zvažuje vstup na burzu
Komunikační síť Telegram má 900 milionů aktivních uživatelů za měsíc, díky reklamě vydělává stovky milionů dolarů a může být brzy zisková. Deníku Financial Times (FT) to řekl její zakladatel Pavel Durov s tím, že zvažuje vstup firmy na burzu. -
Tématem číslo jedna je inflace v eurozóně
Během minulého týdne naznačily předběžné inflační reporty ze Španělska a z Německa, že spotřebitelské ceny... -
Téměř každý pátý Němec sahá do úspor, aby vyžil, vyplývá z průzkumu Kantar
Téměř každý pátý obyvatel Německa musel už v této době vysoké inflace a energetické krize kvůli pokrytí každodenních výdajů sáhnout po úsporách. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila agentura Kantar. Rostoucí inflace snižuje kupní sílu spotřebitelů. Informovala o tom agentura Reuters. -
Téměř polovina britských domácností čeká negativní dopady brexitu
Téměř polovina britských domácností se domnívá, že rozhodnutí opustit Evropskou unii v dlouhodobém... -
Téměř polovina Němců je pro Grexit
Více než polovina Němců se domnívá, že plánovaný záchranný program pro Řecko je špatný. A téměř polovina... -
Téměř polovina Němců si chce po skončení pandemie užívat
Téměř polovina spotřebitelů v Německu si po skončení pandemie covidu-19 hodlá něco užít, ve věkové kategorii do 25 let jsou to dokonce zhruba dvě třetiny. Vyplývá to podle agentury DPA z průzkumu poradenské společnosti McKinsey. V čele seznamu plánovaných aktivit stojí cestování a návštěvy restaurací či barů. -
Téměř třetina německých podniků čeká příští rok zhoršení ekonomické situace
Téměř třetina německých podniků předpokládá, že se jejich hospodářská situace v příštím roce zhorší. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnil hospodářský institut Ifo. Jen každý osmý německý podnik se domnívá, že se jeho situace v roce 2025 zlepší. -
Téměř všechny velké banky v USA v testech obstály
Velké americké banky s výjimkou finančního ústavu Ally Financial úspěšně prošly zátěžovými testy... -
Téměř všem státům USA již nehrozí recese
Všem americkým státům vyjma Delaware se podařilo uniknout hrozbě, že se propadnou zpět do recese... -
Téměř všichni představitelé Fedu podpořili zvýšení úroků o čtvrt bodu
Většina členů měnového výboru americké centrální banky (Fed) na posledním zasedání souhlasila se zpomalením tempa růstu úrokových sazeb na čtvrt procentního bodu. Zároveň se členové shodli, že rizika vysoké inflace zůstávají hlavním faktorem, který formuje měnovou politiku. Bude tak nutné pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb, dokud se nepodaří dostat inflaci pod kontrolu. Vyplývá to ze zápisu z posledního zasedání měnového výboru, které se konalo na přelomu ledna a února. -
Tempo inflace zpomalilo na 15,1 procenta, způsobilo to omezení cen energií
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent. Meziměsíčně ceny klesly o 1,4 procenta. Podle analytiků i České národní banky (ČNB) výsledek inflace ovlivnilo započítání vládních opatření na snížení cen energií, bez nich by růst cen proti září zrychlil na 18,6 procenta. Pokles inflace pod deset procent očekávají analytici i ČNB v polovině příštího roku. Zpomalení tempa růstu cen znamená, že se Česko v evropském srovnání posunulo z desátého na patnácté místo nejvyšších inflací. -
Tempo meziroční inflace v listopadu zrychlilo na 16,2 pct z říjnových 15,1 pct
Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v říjnu byly ceny meziročně vyšší o 15,1 procenta. Analytici očekávali zvýšení o několik desetin procentního bodu. Meziměsíčně ceny stouply o 1,2 procenta. Vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení, dál zdražily i potraviny a částečně přispěla i nižší srovnávací základna loňského roku, v jehož posledních dvou měsících došlo k odpuštění DPH u elektřiny a plynu, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ).