Summit EU se neshodl na revizi rozpočtu, jednat o ní zas bude nejspíš až v lednu

Šéfům států a vlád zemí EU se dnes v noci nepodařilo najít shodu na podobě revize dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory bránící se Ukrajiny a další aktuální potřeby. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho s dalšími prostředky pro Ukrajinu nesouhlasilo Maďarsko, což potvrdil na sociální síti X i maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že se revizí unijního rozpočtu bude znovu zabývat summit na začátku příštího roku. Diplomatické zdroje se domnívají, že jednání se uskuteční v lednu.

"Shrnutí noční směny: veto na peníze navíc pro Ukrajinu, veto revize unijního rozpočtu. K tématu se vrátíme v Evropské radě příští rok po náležité přípravě," napsal Orbán na síti X.

Podle nizozemského premiéra se na revizi shodlo 26 členských států a nepodařilo se přesvědčit pouze Maďarsko. "Jsem pevně přesvědčen, že se nám podaří nalézt dohodu na začátku příštího roku, uvažujeme o konci ledna," řekl Rutte novinářům. Podle něj by to nemělo ohrozit Ukrajinu, protože ta ještě má prostředky, aby se mohla financovat několik příštích týdnů.

"Nechci příliš zacházet do detailů, v příštích dnech a týdnech budu pracovat s kolegy na přípravě summitu na začátku příštího roku," řekl novinářům Michel po konci jednání.

Jednání summitu EU bude pokračovat ráno v 10:00, uvedli diplomaté. Zástupcům členských zemí se shodu najít nepodařilo, dosavadní snahy blokovalo Maďarsko. Maďarský premiér Orbán už při příchodu na jednání opakoval svůj postoj, že finance na dlouhodobou pomoc Ukrajině by se měly brát odjinud než z rozpočtu unie, vyplývá z vyjádření diplomatů.

Evropská komise původně požadovala navíc 66 miliard eur (1,6 bilionu Kč), pak se tato částka snížila na 22,5 miliard (550,8 miliard Kč), tedy na třetinu. I to ale bylo pro některé členské státy EU příliš mnoho. Navrhovaly proto například jen 17 miliard eur (416 miliard Kč), která by byly celé určeny pro Ukrajinu a zbylé peníze, tedy 5,5 miliardy (134,6 miliardy Kč), potřebné na migraci či syrské uprchlíky, by byly získány škrty v jiných položkách rozpočtu. Zbylých 33 miliard, o kterých se vždy hovořilo, by si podle těchto plánů EU mohla na finančních trzích, aby tak tedy dohromady Kyjev získal potřebných 50 miliard (1,2 bilionu Kč).

Zástupci států EU jednali o změnách víceletého finančního rámce od čtvrtečního dopoledne. Některé státy chtěly do revize dodat určité příspěvky navíc, jiné chtěly naopak více šetřit a upravit rozpočet omezeně, jen za konkrétním účelem podpory Ukrajiny. K této skupině patřilo podle premiéra Petra Fialy také Česko. Pro Prahu bylo ale také důležité, aby nepřišly škrty v kohezních fondech a v oblasti zemědělské politiky. To se vše podařilo vyřešit ke spokojenosti 26 zemí, Maďarsko bylo ale stále proti, uvedly diplomatické zdroje.

Ve čtvrtek prezidenti a premiéři EU po několikahodinovém jednání rozhodli o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Postavení kandidáta na členství získala Gruzie.

Dnes by se měl summit zabývat situací na Blízkém východě nebo otázkou migrace.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Summit EU projedná Ukrajinu a terorismus
  Vývoj ukrajinské krize by měl podle předpokladů dominovat dnešnímu summitu Evropské unie v Bruselu...
• Summit EU prý vyřešil otázku dodržování principů právního státu
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie směřují po čtyřech dnech tvrdého vyjednávání k dohodě o vytvoření fondu pokrizové obnovy ekonomik a o příštím sedmiletém rozpočtu bloku. Poté, co předseda Evropské rady Charles Michel přišel v pondělí večer s novým kompromisem, se podle některých neoficiálních zdrojů státníci shodli na jednom z hlavních nevyřešených bodů, jímž byla podmíněnost čerpání peněz z fondu dodržováním principů právního státu.
• Summit EU přinesl dohodu o zavedení fiskálních pravidel
  Lídři států evropské sedmadvacítky se dohodli na novém paktu o rozpočtové kázni.
• Summit EU recept na ceny energií nenašel, EK do konce léta navrhne reformu
  Evropská komise do konce léta navrhne možné změny fungování trhu s energiemi včetně oddělení ceny plynu a dalších energií. Po dnešním jednání s prezidenty a premiéry členských zemí věnovaném vysokým cenám energií a omezeným dodávkám ruského plynu to prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Unijní lídři jsou v pohledu na reformu energetického trhu i po summitu rozdělení, ačkoli řada z nich volala po větší koordinaci, což se nakonec dostalo i do závěrů vrcholné schůzky.
• Summit eurozóny je opět přerušen
  Summit eurozóny, který má rozhodnout o dalším osudu Řecka, byl dnes krátce před 06:00 SELČ opět přerušen...
• Summit eurozóny stále není u konce
  Summit eurozóny, který má rozhodnout o dalším osudu Řecka, byl dnes krátce před 06:00 SELČ opět přerušen...
• Summit EU se bude zabývat rozpočtovým nástrojem eurozóny
  O dalším prohlubování evropské hospodářské a měnové unie budou dnes debatovat lídři 27 unijních zemí. Během bruselského "eurosummitu" se budou věnovat otázce, kolik peněz by mělo být v budoucím rozpočtovém nástroji eurozóny a odkud je vzít. Na závěr by šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker měl prezidenty a premiéry informovat o posledním vývoji okolo brexitu.
• Summit EU se bude zabývat řeckým dluhem
  Evropská reakce na sílící hrozbu teroristických útoků bude zřejmě nejméně problematickým tématem...
• Summit EU se druhý den vrátil k nedořešenému tématu migrace
  Lídři zemí Evropské unie pokračují dnes v Bruselu druhý den v jednání summitu, jehož hlavním sporným tématem se stala migrace. Prezidenti a premiéři členských států chtějí docílit shody na závěrech hovořících o další snaze brzdit proud migrantů do Evropy. Ty po sedmihodinovém nočním jednání zablokovalo Polsko a Maďarsko kvůli nesouhlasu s nedávno dohodnutými pravidly pro pomoc unijním státům přetíženým žadateli o azyl. Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři po přibližně hodinové debatě schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.
• Summit EU se má věnovat bankovní unii a podpoře růstu
  Problematika bankovní unie bude jedním z důležitých bodů jednání čtvrtečního a pátečního summitu...
• Summit EU se neshodl na rozšíření ani víceletém rozpočtu
  Bez zásadní shody na důležitých tématech rozšíření Evropské unie či víceletého rozpočtu skončilo dnes jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové států a vlád se jednoznačně sjednotili pouze na odsouzení tureckých operací v Sýrii a podpořili závazek zastavit prodej zbraní Ankaře.
• Summit EU se shodl na balíčku pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur
  Balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) dnes v Bruselu jednomyslně schválili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Před zahájením jejich mimořádného summitu přitom nebylo jasné, zda se podaří přesvědčit Maďarsko, které tuto podporu na prosincové vrcholné schůzce EU zablokovalo. Informace o tom, že celá sedmadvacítka nakonec dosáhla shody, však přišla bezprostředně po oficiálním zahájení dnešního jednání. Rozhodnutí uvítali ukrajinští představitelé i český premiér Petr Fiala.
• Summit EU se shodl na podpoře zelené a digitální ekonomiky
  Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí. Na závěr prvního dne summitu se na tom včera shodli prezidenti a premiéři unijních států v debatě o posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v době mohutných státních subvencí Spojených států a Číny. Členské státy by podle přijatých závěrů měly pracovat na tom, aby se na území EU vyrábělo více obnovitelných technologií a těžilo, zpracovávalo a recyklovalo více strategických surovin.
• Summit EU se shodl na podpoře zelených firem, Fiala nechce závod v subvencích
  Evropská unie se chystá v reakci na masivní americké a čínské státní subvence povolit dočasnou a omezenou státní podporu firmám tvořícím takzvanou zelenou ekonomiku. Lídři členských zemí se v noci na dnešek na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na obrysech plánu podpory ekonomik, podrobnosti včetně možného financování však nechali na další vrcholné schůzky. Zejména Francie a Německo usilovaly o co nejširší možnosti podpory firem, další země však nabádaly k opatrnosti. Český premiér Petr Fiala po jednání řekl, že podpora průmyslu nesmí být dotačním závodem.
• Summit EU se zaměří na bankovní unii
  Summit Evropské unie se ve čtvrtek a v pátek zaměří na nezaměstnanost mladých, hospodářský růst...
• Summit EU schválil spojení unijních peněz a vlády práva
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie včera na bruselském summitu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko. Šéfové států a vlád se shodli na kompromisních pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním nezávislosti justice. Za úspěch to označili jak premiéři Maďarska a Polska, tak lídři dalších států.
• Summit EU schválil zavedení eura v Chorvatsku od ledna příštího roku
  Summit Evropské unie dnes schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.
• Summit EU schválil 50 miliard eur pro Kyjev na další čtyři roky, oznámil Michel
  Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie dnes jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Zpráva přišla bezprostředně poté, co v Bruselu začal mimořádný summit EU věnovaný této otázce. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky.
• Summit EU vzkázal Británii, že lepší dohodu o brexitu mít nebude
  Čtyři měsíce před britským odchodem z Evropské unie potvrdil dnes mimořádný summit EU text dohody, kterou se má historicky první odchod členské země řídit. Schválil také politickou deklaraci popisující, jak si obě strany představují budoucí těsnou spolupráci v řadě oblastí, včetně klíčového hospodářství. Prezidenti a premiéři ostatních 27 zemí zároveň poslali jednoznačnou zprávu britské sněmovně, když opakovaně zdůrazňovali, že nynější dohoda je nejlepším kompromisem, jakého bylo možné za 524 dnů vyjednávání dosáhnout, a na dojednání něčeho jiného může Londýn zapomenout.
• Summit G20 bude řešit hlavně dluhovou krizi
  Centrálním tématem summitu skupiny nejvýznamnějších světových ekonomik G20...