Šéf Ifo: Další eskalace kolem Íránu může výrazně zdražit ropu

Pokud by se dál vyhrotila situace na Blízkém východě, mohlo by to vést k dlouhodobému zvýšení cen ropy o 20 procent, je přesvědčen šéf německého ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest. Ještě horší by podle něj pro Evropu byly nepřímé dopady související například se zhoršením ekonomické situace v Číně, která je největším světovým dovozcem ropy z Blízkého východu.

"Když už to nebude eskalovat, zvedne se cena ropy dočasně, jak tomu bylo v uplynulých letech opakovaně, ale pokud by situace eskalovala, je třeba počítat s tím, že cena (ropy) výrazně poroste," řekl Fuest zahraničním novinářům v Berlíně.

Pokud by se vývoz ropy z Perského zálivu zastavil úplně, třeba v případě, že by Írán zablokoval Hormuzský průliv, mohla by podle Fuesta cena ropy stoupnout zhruba o 20 procent. To odpovídá podílu exportu přes Hormuzský průliv na celosvětové spotřebě ropy.

Další experti očekávají v případě uzavření úžiny mezi Íránem a Ománem, která propojuje blízkovýchodní producenty s klíčovými trhy po celém světě, ještě razantnější růst cen. Z nynějších zhruba 66 dolarů za barel severomořské ropy Brent by podle nich mohla stoupnout i na více než 100 dolarů.

Pokud by se naplnil spíše odhad šéfa Ifo, neznamenalo by to podle něj pro Německo a evropské země žádné katastrofální dopady. "Byl by to negativní dopad, ale hospodářský růst by to zásadně nezměnilo," myslí si Fuest. Například Německo ročně dováží ropu za 26 miliard eur, a muselo by tak podle něj počítat s tím, že za ni zaplatí přibližně o pět miliard eur více.

Dramatické dopady by nepocítily ani Spojené státy, které dnes těží více ropy, než samy spotřebují. "Negativní dopady by ale pocítila Čína," uvedl Fuest o mocnosti, která z Blízkého východu dováží přes 40 procent ropy, kterou spotřebuje. Právě pokles hospodářského růstu Číny by pak mohl mít výrazné dopady i na Evropu, a to větší než samotný vzestup cen ropy.

Zdroj: Reuters, ČTK, Fond Charles Bridge Fond

Čtěte více

• Šéf Fedu Powell: Ekonomice prospěje další zvyšování úroků
  Americká centrální banka (Fed) počítá i do budoucna s pozvolným zvyšováním základní úrokové sazby. Podle jejího šéfa Jeromea Powella je takový postup nejlepším způsobem, jak podpořit oživení americké ekonomiky a udržet růst tvorby pracovních míst a inflaci pod kontrolou. Náznaky zvýšeného rizika přehřátí ekonomiky šéf Fedu v současnosti nespatřuje. Powell to dnes řekl na pravidelném setkání světových centrálních bankéřů v Jackson Hole.
• Šéf Fedu Powell nebude rezignovat
  Šéf centrální banky USA (Fed) Jerome Powell dnes prohlásil, že pokud ho prezident Donald Trump požádá, aby rezignoval, nevyhoví mu. Banka je nicméně připravena pozastavit zvyšování úrokových sazeb. Trump Powella za zvyšování sazeb neustále kritizuje a tvrdí, že zpřísňování měnové politiky je "jediným problémem" americké ekonomiky.
• Šéf Fedu před sněmovním výborem naznačil další zvyšování úrokových sazeb
  Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell dnes před sněmovním výborem pro finanční služby naznačil další zvyšování úrokových sazeb. Banka podle něj ovšem bude postupovat mírnějším tempem než loni, informovala agentura Bloomberg. Připravené vystoupení podle ní připomínalo Powellovu tiskovou konferenci po zasedání Fedu minulý týden.
• Šéf Fedu: Rizika jsou vyrovnanější, červnové rozhodnutí o sazbách je nejasné
  Stále není jasné, zda bude nutné ve Spojených státech nadále zvyšovat úrokové sazby. Bankéři se snaží vybalancovat nejistotu z dopadu minulého zvýšení nákladů na úvěry a nedávného zpřísnění bankovních úvěrů se skutečností, že inflace se ukazuje obtížně zvladatelná. Na dnešní konferenci to řekl šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell.
• Šéf Fedu varoval před dlouhodobějším útlumem ekonomiky USA
  Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell dnes varoval, že Spojené státy by v důsledku koronavirové krize mohly čelit dlouhodobějšímu hospodářskému útlumu. Vyzval Kongres a Bílý dům k dalším rozpočtovým výdajům ke zmírnění dlouhodobých ekonomických škod. Zároveň slíbil, že také Fed bude pokračovat v podpoře ekonomiky.
• Šéf Fedu vítá informace o vakcíně, ale čeká ještě obtížné měsíce
  Rostoucí pravděpodobnost účinné vakcíny proti koronaviru je dobrou zprávou pro ekonomiku. Hospodářské vyhlídky však zůstávají nejisté a příští měsíce mohou být obtížné, protože šíření viru pokračuje. Uvedl to podle agentury Reuters šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell na dnešním internetovém fóru Evropské centrální banky (ECB).
• Šéf Fedu: Výhled ekonomiky zůstává silný
  Výhled dalšího vývoje americké ekonomiky je i nadále příznivý, a to navzdory nedávným turbulencím na akciových trzích. Solidní výhled růstu ekonomiky a zaměstnanosti tak centrální bance (Fed) umožňuje, aby pozvolným tempem pokračovala ve zvyšování úroků. Ve svém prvním veřejném projevu v Kongresu to dnes prohlásil nový šéf Fedu Jerome Powell.
• Šéf financí USA varoval před katastrofou
  Ministr financí USA Jack Lew včera varoval, že řecký krach by byl "geopolitickou chybou". Dohoda Atén s...
• Šéf fondu ESM: Strop zadlužení 60 procent HDP pro země EU již nedává smysl
  Dluhový strop 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) stanovený v Paktu stability a růstu již nemá smysl a měl by být revidován v rámci reformy fiskálních pravidel EU. Uvedl to dnes šéf záchranného fondu eurozóny (ESM) Klaus Regling na semináři belgické centrální banky.
• Šéf IEA: Poptávka po ropě může letos klesnout o 20 procent
  Globální poptávka po ropě by letos mohla klesnout o 20 procent, protože tři miliardy lidí nemohou kvůli šíření koronaviru cestovat. Řekl to dnes šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Loni světová poptávka po ropě činila 100 milionů barelů denně.
• Šéf íránské diplomacie kvůli změně programu nepojede do Davosu
  Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf se nezúčastní Světového ekonomického fóra, které začíná v úterý ve švýcarském Davosu. Mluvčí Zarífova úřadu včera řekl, že organizátoři akce změnili ministrův už dohodnutý program. Zaríf se proto rozhodl cestu zrušit. Jak uvedla stanice Al-Džazíra, padá tím naděje na možné zmírnění napětí ve vztazích Íránu a USA. V Davosu bude v úterý americký prezident Donald Trump.
• Šéf italské centrální banky varuje před riziky
  Guvernér italské centrální banky Ignazio Visco včera varoval před hrozbami pro letošní vývoj italské ekonomiky, která se ve druhé polovině loňského roku dostala do recese. Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny.
• Šéf JPMorgan lituje, že označil měnu bitcoin za podvod
  Generální ředitel největší americké banky JPMorgan Jamie Dimon lituje, že loni v září označil kybernetickou měnu bitcoin za podvod. Nadále však o tuto měnu nemá zájem. Dimon to dnes podle agentury Reuters řekl v rozhovoru na televizním kanálu Fox Business.
• Šéf JPMorgan označil měnu bitcoin za podvod
  Generální ředitel největší americké banky JPMorgan Jamie Dimon podrobil ostré kritice kybernetickou měnu bitcoin a označil ji za podvod. Předpověděl rovněž, že kupci této měny v budoucnosti utrpí rozsáhlé ztráty. Informuje o tom list Financial Times.
• Šéfka ECB čeká díky očkování silné oživení ekonomiky eurozóny
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová ve druhé polovině letošního roku očekává silné oživení ekonomiky eurozóny, protože zrychluje tempo očkování proti covidu-19 a život se začíná vracet k normálu. Lagardeová to dnes uvedla na internetovém fóru, které uspořádala organizace Aspen Institute.
• Šéfka ECB: EU potřebuje ambiciózní dohodu, ale ne za každou cenu
  Pro lídry Evropské unie bude lepší, když se dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu. Řekla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Unijní lídři už třetím dnem jednají v Bruselu o fondu obnovy, který je navržen v bezprecedentním objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a který má pomoci ekonomikám dostat se z krize, kde se ocitly v důsledku šíření koronaviru.
• Šéfka ECB Christine Lagardeová postoj k inflaci nemění, dál čeká její snížení
  Inflace v eurozóně se v letošním roce bude postupně snižovat, neboť poleví hlavní důvody, které k růstu cen přispívají, tedy drahé energie a problémy v dodavatelských řetězcích. Řekla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová, která tak zopakovala svůj názor na inflaci, který část ekonomů zpochybňuje. Lagardeová řekla, že Spojené státy jsou v jiné situaci, a proto je tam chystané zpřísňování měnové politiky namístě.
• Šéfka ECB: Inflace v eurozóně se dvouprocentnímu cíli vrátí v roce 2025
  Evropská centrální banka (ECB) předpokládá, že se inflace v eurozóně vrátí k dvouprocentnímu cíli v roce 2025. V rozhovoru s řeckým deníkem Kathimerini, který byl dnes zveřejněn na webu ECB, to uvedla šéfka centrální banky Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB nečeká dobré zprávy z eurozóny
  Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
• Šéfka ECB neočekává, že míra inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.