Protestující proti summitu se střetli s policií

V dějišti konání summitu skupiny hospodářských mocností G7, bavorském městě Garmisch-Partenkirchen, se včera na ohlášené demonstraci jeho odpůrců střetli účastníci protestu s policií. Demonstranti podle agentury DPA napadli policisty lahvemi a hasicími přístroji, policie použila pepřový sprej. Několik lidí bylo zraněno.

Protestní pochod začal odpoledne se zpožděním údajně kvůli technickým problémům s tlampači. Podle organizátorů protestu, akčního svazu Stop G7 Elmau, se startu na náměstí před nádražím sešla asi tisícovka demonstrantů, další zhruba 2000 tam prý přišly z protestního kempu na okraji města. Organizátoři očekávali na akci až 10.000 účastníků, nakonec jich ale podle odhadu policie i pořadatelů byla asi polovina.

Odpůrci summitu skupiny G7 nesli transparenty s různými nápisy, mimo jiné hlásajícími, že "Žádný inteligentní národ neprodává svou demokracii", nebo vyzývajícími k záchraně "životního prostředí před ekonomikou zisku". V jednu chvíli demonstranti začali házet na policisty lahve a stříkali na ně z hasicích přístrojů. Policie poté uvedla, že její příslušníci se museli bránit a použili pepřový sprej. Organizátoři protestu mluvili o "policejní agresi". Situace se ale rychle zklidnila a průvod se podle plánu vrátil zase do výchozího bodu u železničního nádraží.

V noci z pátku na sobotu a v sobotu dopoledne panoval ve městě, v němž dnes začíná dvoudenní summit skupiny G7, napjatý klid. Zámek Elmau, v němž se účastníci summitu sejdou, se stále více měnil v pevnost, znepokojení obchodníci ve městě zakrývali cenné tradiční malby na fasádách svých obchodů, vyklízeli zboží z výkladních skříní a zabedňovali je.

Bílé plachty skryly například fasádu takzvaného Sorge-Hausu v centru města, který po tři generace patří rodině Sorge. Ochránit mají cenné nástěnné malby, charakteristické pro oblast jižního Německa a Rakouska, nanášené technikou fresky na čerstvou omítku, s níž se spojují. Na domě rodiny Sorge jsou vyobrazeni mimo jiné svatý Antonín, svatý Maximilián a Marie.

Demonstranti se do Garmisch-Partenkirchenu sjížděli v autobusech z nejrůznějších měst, mimo jiné z Berlína, Severního Porýní-Vestfálska a Hesenska, i ze zahraničí, napsala DPA. Podle odhadu policie přitom zhruba 40 až 50 procent osob, které do města přijely, tvoří nikoliv skuteční odpůrci summitu, nýbrž "spíše příslušníci násilnického autonomního spektra". Tito policii známí levicoví extremisté přijeli mimo jiné z Itálie, Švýcarska, Rakouska, Řecka i Británie, řekl policejní mluvčí Hans-Peter Kammerer. I jim byl po kontrole, která neprokázala podezření nasvědčující záměru páchat trestnou činnosti, povolen přístup do města.

V jižním Bavorsku je v pohotovosti přes 20.000 policistů. Stížnosti na údajně velmi silná omezení pro demonstranty odmítl bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann. "Bavorsko má rozlohu něco málo přes 70.000 kilometrů čtverečních. Jen čtyři z nich jsou pro demonstranty uzavřeny," řekl listu Passauer Neuen Presse. "Takže nikdo nemůže mluvit o velkých omezeních."

Předseda německých policejních odborů Rainer Wendt zase odmítl kritiku vysokých finančních nákladů na bezpečnostní zajištění summitu G7. "Ty vysoké výdaje jsme nezapříčinili my, jako policie. Vděčíme za ně těm idiotům mezi demonstranty, kteří myslí jen na výtržnosti a násilí," řekl deníku Rheinischer Post.

Na "dohled a doslech" od účastníků nadcházejícího summitu skupiny G7 může dnes demonstrovat až 50 lidí, rozhodl v pátek soud v Mnichově. Soud zamítl většinu stížností odpůrců summitu na omezení, které místní úřady kladou plánovaným demonstracím. Vzhledem k velkému důrazu na svobodu shromažďování však povolil alespoň malé skupině protestujících demonstrovat v blízkosti zámku Elmau, nebudou ale vpuštěni za bezpečnostní kordon bezprostředně kolem zámku, jenž nyní slouží jako luxusní hotel.

Nejvyšší představitelé Německa, USA, Japonska, Británie, Francie, Itálie a Kanady přesto budou moci během jednání vybrané demonstranty zahlédnout nebo i zaslechnout.

Zdroj: Reuters, ČTK, DPA, Passauer Neuen Presse, Rheinischer Post

Čtěte více

• Pro sazby beze změny hlasovali před Vánoci opět členové rady ČNB Michl a Dědek
  Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve středu 22. prosince opět její členové Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Pro sazby beze změny hlasovali Michl a Dědek již na zasedání v září i v listopadu. V listopadu rada zvýšila základní sazbu o 1,25 procentního bodu. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.
• Pro sazby bez změny dnes hlasovali čtyři ze sedmi členů rady ČNB
  Pro ponechání úrokových sazeb bez změny dnes hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Tři členové hlasovali pro zvýšení základní úrokové sazby na 0,5 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to řekl guvernér Jiří Rusnok. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstala na 0,25 procenta.
• Prosincová inflace byla nižší, než odhadovala ČNB
  Prosincová meziroční inflace byla o 0,7 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl především větší pokles cen potravin. K rozdílu přispěla i jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Ta proti listopadu nepatrně poklesla, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v prosinci podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,3 procenta.
• Prosincová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
  Prosincová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byl především neočekávaně rychlý růst cen potravin, ve kterém se podle Krále mimo jiné stále projevují dozvuky špatné úrody některých potravinářských komodit v posledních dvou letech způsobené horkým a suchých počasím. Meziroční inflace v prosinci podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,2 procenta.
• Prosincová inflace nad očekáváním ČNB
  Prosincová meziroční inflace byla v porovnání s prognózou České národní banky o desetinu procentního...
• Prosincová inflace 6,9 procenta byla mírně lepší, než čekala ČNB
  Prosincová inflace 6,9 procenta byla o 0,1 procentního bodu pod prognózou České národní banky (ČNB) přispěl k tomu příznivější než očekávaný vývoj cen potravin a pohonných hmot. Jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit, odpovídala prognóze, když dosáhla 3,6 procenta. V komentáři k vývoji spotřebitelských cen to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Pro snížení sazeb ČNB o čtvrt bodu bylo šest členů rady
  Pro rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta hlasovalo šest jejích členů. Jeden byl pro pokles sazeb o půl bodu na čtyři procenta. Rada zároveň potvrdila své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky, vyplývá z prohlášení ČNB.
• Pro stabilitu sazeb byli čtyři ze sedmi členů bankovní rady ČNB
  Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovali čtyři členové bankovní rady České národní banky (ČNB), zbylí tři navrhli její zvýšení o čtvrt bodu na 7,25 procenta. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Při minulém jednání koncem března hlasovalo šest členů pro ponechání sazeb, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu.
• Pro stabilitu sazeb bylo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB
  Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo šest členů bankovní rady České národní banky (ČNB), jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Na svém příštím jednání na počátku května rada zváží, zda sazby ponechat na současné výši, nebo je zvednout, řekl Michl.
• Prostor pro dohodu Řecka prý stále existuje
  Prostor pro dohodu Řecka s jeho mezinárodními věřiteli stále existuje. Dnes to ve Spolkovém sněmu řekla...
• Protesty podle statistiků zpomalily francouzskou ekonomiku
  Francouzský statistický úřad INSEE včera kvůli protivládním protestům a slabší podnikatelské důvěře zhoršil odhad růstu francouzské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí. Úřad nyní předpokládá, že hospodářský růst zpomalí na 0,2 procenta. Dříve přitom očekával, že růst ekonomiky si udrží tempo 0,4 procenta ze třetího kvartálu.
• Protesty podle vlády těžce zasáhly francouzskou ekonomiku
  Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum v jejich důsledku zaznamenali například maloobchodníci, hotely či restaurace. Uvedl to včera francouzský ministr financí Bruno Le Maire po setkání s podnikatelskými sdruženími. Značné jsou také materiální škody, především v Paříži.
• Protesty ve Francii zpomalí ekonomický růst
  Protivládní protesty takzvaného hnutí žlutých vest výrazně zpomalí růst francouzské ekonomiky v posledním čtvrtletí tohoto roku. Francouzská centrální banka dnes kvůli protestům zhoršila výhled růstu na toto období - nově má ekonomika ve srovnání s předchozími třemi měsíci vzrůst jen o 0,2 procenta místo původně očekávaných 0,4 procenta.
• Protesty ve Švýcarsku proti Trumpově účasti na fóru v Davosu
  Tisíce stoupenců antikapitalismu včera v Curychu a dalších švýcarských městech protestovaly proti očekávané účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském horském letovisku Davosu. Levicoví pořadatelé curyšskou akci zorganizovali pod heslem "Trump není vítán" a "Rozdrťe WEF", informovala agentura Reuters.
• Proti dolaru letos nejvíc posílila švédská koruna
  Z hlavních měn posílila v letošním roce nejvíc proti dolaru švédská koruna, která od začátku roku zpevnila o 14,14 procenta. Na druhé straně pomyslného žebříčku se z hlavních měn umístil brazilský real a ze všech měn venezuelský bolívar. ČTK to řekl makléř Wood and Company Lukáš Novotný.
• Protiepidemická opatření ve Vietnamu přispívají k rychlému růstu cen kávy
  Protiepidemická opatření ve Vietnamu přispívají k rychlému růstu cen kávy na světových trzích. Káva robusta, která je typická právě pro Vietnam, jen od začátku roku zdražila asi o 50 procent a dostala se nad 2000 dolarů (43.300 Kč) za tunu.
• Protiruské sankce jsou krátkozraké a nebezpečné pro celý svět, řekl Putin
  Protiruské západní sankce jsou krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Informovala o tom agentura Reuters. Vládu v Kyjevě ruský prezident označil za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014. Podle ruských agentur také odmítl obvinění, že by Rusko porušovalo mezinárodní právo. Evropská unie a další země uvalily rozsáhlé ekonomické a diplomatické sankce na Rusko a jeho představitele po únorovém ruském vojenském útoku na sousední Ukrajinu.
• Protiruské sankce jsou podle německé vlády účinné a poškozují více Rusko než EU
  Německá vláda považuje sankce uvalené na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu za účinné a předpokládá, že ruská ekonomika v letošním roce klesne až o 15 procent. Domnívá se rovněž, že sankce poškozují více Rusko než Evropskou unii. Vyplývá to podle agentury DPA z odpovědi německého ministerstva hospodářství na dotaz poslance Sörena Pellmanna ze strany Levice. Ten nicméně vládní hodnocení dopadů sankcí zpochybňuje.
• Pro trhy je více znepokojující Řecko než Hollande
  Podle prvních reakcí ekonomických analytiků budou trhy nervóznější z výsledků řeckých voleb, než z vítězství socialisty Fran„oise Hollanda v prezidentských volbách ve Francii.
• Prouza: Inflace v příštím roce bude šestiprocentní
  Inflace v příštím roce dosáhne šesti procent. Včera to v diskusním pořadu České televize odhadl viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská odhaduje míru zvýšení cen na poloviční úrovni, pokud nedojde k rozpuštění tzv. nadvkladů, tedy peněz, které si v současnosti domácnosti nechávají proti minulým letům navíc na účtech, do spotřeby. Pak by podle ní mohla také dosáhnout až šesti procent.