Prostor pro dohodu Řecka prý stále existuje

Prostor pro dohodu Řecka s jeho mezinárodními věřiteli stále existuje. Dnes to ve Spolkovém sněmu řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní však Atény musejí ukázat, že o dohodu mají zájem, a musí naplnit své závazky z únorové dohody o prodloužení úvěrové pomoci. Řecku bez dohody s věřiteli hrozí insolvence a odchod z eurozóny.

"Stále platí, že Německo se snaží o udržení Řecka v eurozóně," řekla Merkelová. "Jsem stále přesvědčena, že kde je vůle, tam je i cesta. Pokud ti, kteří v Řecku nesou politickou zodpovědnost, tuto vůli ukážou, pak je dohoda se třemi (věřitelskými) institucemi stále možná," uvedla kancléřka.

Merkelová také zdůraznila, že při uzavření únorové dohody o čtyřměsíčním prodloužení finanční pomoci se Řecko zavázalo provést hospodářské reformy a v termínu zaplatit věřitelům všechny dluhy. Řecký premiér Alexis Tsipras tento týden prohlásil, že země bez dohody s věřiteli nesplatí dluh vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Řecký ministr financí Janis Varufakis pak začátkem týdne řekl, že se Atény nechystají předložit věřitelům seznam reforem.

Merkelová prohlásila, že reformy nejsou samoúčelné. "Nejsou důležité jen proto, že byly podmínkou podpůrného programu. Význam mají i kvůli tomu, aby pomoc měla dlouhodobý účinek a zajistila, že se Řecko postaví na vlastní nohy," uvedla kancléřka.

"Řecko se stalo v posledních pěti letech mimořádným příkladem evropské solidarity. Není jediným státem, který byl odkázán na podporu. Všude se uplatňoval princip poskytnutí pomoci výměnou za provedení reforem. A všude kromě Řecka byly tyto programy úspěšné a dotčené země - Irsko, Španělsko, Portugalsko - znovu stojí na vlastních nohou," řekla Merkelová.

O situaci Řecka budou dnes v Lucemburku jednat ministři financí eurozóny. Zásadní posun v řešení finančních problémů této zadlužené země z jihu Evropy se ale neočekává.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Pro sazby beze změny hlasovali minulý týden opět Michl a Dědek
  Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve čtvrtek 3. února opět její členové Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Pro sazby beze změny hlasovali Michl a Dědek již na zasedání v září, v listopadu i v prosinci. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.
• Pro sazby beze změny hlasovali před Vánoci opět členové rady ČNB Michl a Dědek
  Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovali na zasedání bankovní rady ve středu 22. prosince opět její členové Aleš Michl a Oldřich Dědek. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Pro sazby beze změny hlasovali Michl a Dědek již na zasedání v září i v listopadu. V listopadu rada zvýšila základní sazbu o 1,25 procentního bodu. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.
• Pro sazby bez změny dnes hlasovali čtyři ze sedmi členů rady ČNB
  Pro ponechání úrokových sazeb bez změny dnes hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Tři členové hlasovali pro zvýšení základní úrokové sazby na 0,5 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to řekl guvernér Jiří Rusnok. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstala na 0,25 procenta.
• Prosincová inflace byla nižší, než odhadovala ČNB
  Prosincová meziroční inflace byla o 0,7 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem byl především větší pokles cen potravin. K rozdílu přispěla i jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Ta proti listopadu nepatrně poklesla, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v prosinci podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,3 procenta.
• Prosincová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
  Prosincová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Uvedl to dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Důvodem rozdílu byl především neočekávaně rychlý růst cen potravin, ve kterém se podle Krále mimo jiné stále projevují dozvuky špatné úrody některých potravinářských komodit v posledních dvou letech způsobené horkým a suchých počasím. Meziroční inflace v prosinci podle dnešních údajů Českého statistického úřadu stoupla na 3,2 procenta.
• Prosincová inflace nad očekáváním ČNB
  Prosincová meziroční inflace byla v porovnání s prognózou České národní banky o desetinu procentního...
• Prosincová inflace 6,9 procenta byla mírně lepší, než čekala ČNB
  Prosincová inflace 6,9 procenta byla o 0,1 procentního bodu pod prognózou České národní banky (ČNB) přispěl k tomu příznivější než očekávaný vývoj cen potravin a pohonných hmot. Jádrová inflace, která je důležitá pro rozhodování ČNB a centrální banka ji svou politikou může nejvíc ovlivnit, odpovídala prognóze, když dosáhla 3,6 procenta. V komentáři k vývoji spotřebitelských cen to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Pro snížení sazeb ČNB o čtvrt bodu bylo šest členů rady
  Pro rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta hlasovalo šest jejích členů. Jeden byl pro pokles sazeb o půl bodu na čtyři procenta. Rada zároveň potvrdila své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky, vyplývá z prohlášení ČNB.
• Pro stabilitu sazeb byli čtyři ze sedmi členů bankovní rady ČNB
  Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovali čtyři členové bankovní rady České národní banky (ČNB), zbylí tři navrhli její zvýšení o čtvrt bodu na 7,25 procenta. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Při minulém jednání koncem března hlasovalo šest členů pro ponechání sazeb, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu.
• Pro stabilitu sazeb bylo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB
  Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo šest členů bankovní rady České národní banky (ČNB), jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Na svém příštím jednání na počátku května rada zváží, zda sazby ponechat na současné výši, nebo je zvednout, řekl Michl.
• Protestující proti summitu se střetli s policií
  V dějišti konání summitu skupiny hospodářských mocností G7, bavorském městě Garmisch-Partenkirchen...
• Protesty podle statistiků zpomalily francouzskou ekonomiku
  Francouzský statistický úřad INSEE včera kvůli protivládním protestům a slabší podnikatelské důvěře zhoršil odhad růstu francouzské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí. Úřad nyní předpokládá, že hospodářský růst zpomalí na 0,2 procenta. Dříve přitom očekával, že růst ekonomiky si udrží tempo 0,4 procenta ze třetího kvartálu.
• Protesty podle vlády těžce zasáhly francouzskou ekonomiku
  Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum v jejich důsledku zaznamenali například maloobchodníci, hotely či restaurace. Uvedl to včera francouzský ministr financí Bruno Le Maire po setkání s podnikatelskými sdruženími. Značné jsou také materiální škody, především v Paříži.
• Protesty ve Francii zpomalí ekonomický růst
  Protivládní protesty takzvaného hnutí žlutých vest výrazně zpomalí růst francouzské ekonomiky v posledním čtvrtletí tohoto roku. Francouzská centrální banka dnes kvůli protestům zhoršila výhled růstu na toto období - nově má ekonomika ve srovnání s předchozími třemi měsíci vzrůst jen o 0,2 procenta místo původně očekávaných 0,4 procenta.
• Protesty ve Švýcarsku proti Trumpově účasti na fóru v Davosu
  Tisíce stoupenců antikapitalismu včera v Curychu a dalších švýcarských městech protestovaly proti očekávané účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském horském letovisku Davosu. Levicoví pořadatelé curyšskou akci zorganizovali pod heslem "Trump není vítán" a "Rozdrťe WEF", informovala agentura Reuters.
• Proti dolaru letos nejvíc posílila švédská koruna
  Z hlavních měn posílila v letošním roce nejvíc proti dolaru švédská koruna, která od začátku roku zpevnila o 14,14 procenta. Na druhé straně pomyslného žebříčku se z hlavních měn umístil brazilský real a ze všech měn venezuelský bolívar. ČTK to řekl makléř Wood and Company Lukáš Novotný.
• Protiepidemická opatření ve Vietnamu přispívají k rychlému růstu cen kávy
  Protiepidemická opatření ve Vietnamu přispívají k rychlému růstu cen kávy na světových trzích. Káva robusta, která je typická právě pro Vietnam, jen od začátku roku zdražila asi o 50 procent a dostala se nad 2000 dolarů (43.300 Kč) za tunu.
• Protiruské sankce jsou krátkozraké a nebezpečné pro celý svět, řekl Putin
  Protiruské západní sankce jsou krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Informovala o tom agentura Reuters. Vládu v Kyjevě ruský prezident označil za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014. Podle ruských agentur také odmítl obvinění, že by Rusko porušovalo mezinárodní právo. Evropská unie a další země uvalily rozsáhlé ekonomické a diplomatické sankce na Rusko a jeho představitele po únorovém ruském vojenském útoku na sousední Ukrajinu.
• Protiruské sankce jsou podle německé vlády účinné a poškozují více Rusko než EU
  Německá vláda považuje sankce uvalené na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu za účinné a předpokládá, že ruská ekonomika v letošním roce klesne až o 15 procent. Domnívá se rovněž, že sankce poškozují více Rusko než Evropskou unii. Vyplývá to podle agentury DPA z odpovědi německého ministerstva hospodářství na dotaz poslance Sörena Pellmanna ze strany Levice. Ten nicméně vládní hodnocení dopadů sankcí zpochybňuje.
• Pro trhy je více znepokojující Řecko než Hollande
  Podle prvních reakcí ekonomických analytiků budou trhy nervóznější z výsledků řeckých voleb, než z vítězství socialisty Fran„oise Hollanda v prezidentských volbách ve Francii.