OSN: Rostoucí životní náklady vrhají miliony lidí do extrémní chudoby

Celosvětový nárůst životních nákladů vrhá dalších 71 milionů lidí v nejchudších zemích světa do extrémní chudoby. S odkazem na dnes zveřejněnou zprávu Rozvojového programu OSN (UNDP) o tom informuje agentura Reuters.

Analýza 159 zemí podle Achima Steinera z UNDP dokládá, že prudký nárůst cen klíčových komodit v letošním roce již zasáhl části subsaharské Afriky, Balkánu, Asie a dalších regionů.

Rozvojový program OSN vyzval k přijetí cílených opatření ke zmírnění dopadů nárůstu cen. Usiluje například o přímou peněžní pomoc nejzranitelnějším a chce, aby bohaté státy prodloužily a rozšířily iniciativu s názvem DSSI (Debt Service Suspension Initiative) na odklad splácení dluhu, kterou zavedly na pomoc chudým zemím během pandemie covidu-19.

"Tato krize životních nákladů závratnou rychlostí vrhá miliony lidí do chudoby a dokonce do hladomoru," řekl Steiner. "Každým dnem tak roste hrozba četnějších sociálních nepokojů," dodal.

Instituce jako OSN, Světová banka a Mezinárodní měnový fond udávají několik tak zvaných hranic chudoby. Jedna z nich platí pro nejchudší země v případě, že lidé žijí za 1,90 dolaru nebo méně na den. Hranici 3,20 dolaru na den stanovily pro země s nižšími středními příjmy a hranici 5,50 dolaru na den pro země s vyššími středními příjmy, píše Reuters.

"Předpokládáme, že současná krize životních nákladů by mohla uvrhnout do extrémní chudoby dalších více než 51 milionů lidí (žijících z) 1,90 dolaru denně, a dalších 20 milionů (žijících z) 3,20 dolaru na den," uvedla zpráva. S novým nárůstem počtu lidí žijících v extrémní chudobě by se jejich celkový počet podle zprávy mohl celosvětově přehoupnout přes 1,7 miliardy.

Dokument dodává, že cílená peněžní pomoc ze strany vlád by byla "spravedlivější a nákladově efektivnější" než plošné dotace na položky, jako jsou energie a potraviny, jelikož z takové pomoci mívají větší prospěch bohatší obyvatelé.

"V dlouhodobém horizontu zvyšují nerovnost, dále zhoršují klimatickou krizi a nezmírňují okamžitý dopad," uvedl ředitel oddělení strategické politiky UNDP George Gray Molina. Poslední dva roky pandemie také ukázaly, že země s nedostatkem peněz by potřebovaly podporu světového společenství, aby mohly tyto programy financovat. Podle Moliny by tak mohly učinit prodloužením iniciativy DSSI pod vedením skupiny největších světových ekonomik G20 o další dva roky a jejím rozšířením na 85 zemí z nynějších 73.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Osm překvapivých dopadů voleb v USA
  Výsledky prezidentských voleb ve Spojených státech zpravidla ovlivňují hospodářský vývoj země, stejně jako...
• OSN čeká letos i příští rok zpomalení růstu globální ekonomiky
  Tempo růstu globální ekonomiky v letošním roce zřejmě zpomalí na čtyři procenta z loňských 5,5 procenta, což bylo maximum za více než 40 let. V příštím roce pak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zřejmě zpomalí ještě více a dosáhne 3,5 procenta. Hlavním důvodem budou nové vlny infekce covidu-19, problémy na trhu práce, omezení v dodavatelských řetězcích a rostoucí inflace. Ve svém výhledu to včera uvedla Organizace spojených národů (OSN).
• OSN čeká zpomalení světové ekonomiky
  Organizace spojených národů (OSN) včera snížila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 2,4 procenta...
• OSN: Globální ekonomika loni rostla nejpomaleji za dekádu
  Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 procenta, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 procenta. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou dnes zveřejnila OSN.
• OSN: Globální ekonomika může letos klesnout o téměř jedno procento
  Globální ekonomika by mohla letos kvůli novému koronaviru klesnout o téměř jedno procento. Uvedla to ve své zprávě Organizace spojených národů. Před pandemií čekala OSN naopak růst 2,5 procenta. V době globální finanční krize, v roce 2009, světová ekonomika klesla o 1,7 procenta.
• OSN: Globální veřejný dluh loni stoupl na rekordních 92 bilionů USD
  Globální veřejný dluh se v loňském roce zvýšil na rekordních 92 bilionů dolarů (téměř dvě biliardy Kč), protože vlády si půjčovaly na boj s krizemi, včetně pandemie nemoci covid-19. Za poslední dvě desetiletí domácí a vnější celosvětový dluh stoupl více než pětinásobně. Překonal tak tempo hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt se od roku 2002 zvýšil jen trojnásobně. Vyplývá to ze zprávy Organizace spojených národů (OSN).
• OSN: KLDR používá ukradené kryptoměny k financování zbrojních programů
  Severní Korea používá ukradené kryptoměny pro financování rozvoje nových raket a svého jaderného programu. Tvrdí to zpráva odborníků OSN, na kterou včera upozornil server BBC News. KLDR se snaží obcházet sankce, které vůči ní OSN zavedla, a shání vojenské technologie a materiály v zahraničí. Od začátku roku Pchjongjang provedl už sedm testů balistických raket.
• OSN: Obnova Pásma Gazy může trvat 350 let
  Obnova poničené ekonomiky Pásma Gazy na předválečnou úroveň může trvat 350 let, pokud válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nyní skončí a palestinská enkláva se navrátí do stavu z doby před útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. Ve své zprávě to uvedla konference OSN o obchodu a rozvoji.
• OSN odhaduje náklady na poválečnou obnovu Gazy na desítky miliard dolarů
  Celkové náklady na obnovu Pásma Gazy, palestinského území zpustošeného téměř sedm měsíců trvající válkou mezi Izraelem a hnutím Hamás, dosáhnou vzhledem k nebývalému rozsahu zkázy 30 až 40 miliard dolarů (702 až 936 miliard Kč). Rekonstrukce zřícených budov se přitom může protáhnout až do příštího století, pokud bude probíhat podobným tempem jako při minulých konfliktech. Podle tiskových agentur to dnes uvedl Rozvojový program OSN (UNDP).
• OSN: Přímé zahraniční investice v pololetí klesly o 49 procent
  Přímé zahraniční investice na celém světě v první polovině letošního roku klesly o 49 procent na 399 miliardy USD (9,2 bilionu Kč). Nadnárodní firmy odsouvaly své investice, aby si v nejisté době způsobené pandemií nemoci covid-19 udržely hotovost. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Za celý letošní rok by se investice mohly propadnout až o 40 procent.
• OSN: Růst světové ekonomiky letos oživí
  Růst světové ekonomiky letos zrychlí na 2,7 procenta a příští rok na 2,9 procenta z loňského podprůměrného tempa 2,2 procenta. Předpověděla to OSN v dnešním výročním výhledu.
• OSN snížila odhad globálního růstu pro letošní rok na 3,1 procenta
  Organizace spojených národů včera výrazně zhoršila svoji prognózu globálního hospodářského růstu pro letošní rok, protože válka na Ukrajině vyvolala růst světových cen potravin a komodit a prohloubila inflační tlaky, což narušuje křehké oživení z pandemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt má vzrůst o 3,1 procenta místo původně očekávaných čtyř procent. Vyplývá to ze zprávy oddělení OSN pro ekonomické a sociální záležitosti.
• OSN snížila odhad letošního růstu světové ekonomiky
  Organizace spojených národů (OSN) snížila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 2,2 procenta z dříve...
• OSN: Škody způsobené zemětřesením v Turecku přesáhnou 100 miliard dolarů
  Škody způsobené ničivým zemětřesením v Turecku přesáhnou 100 miliard dolarů (zhruba 2,2 bilionu Kč), uvedla dnes zástupkyně Rozvojového programu OSN (UNDP) v Turecku Louisa Vintonová. Podle médií dodala, že náklady na rekonstrukci budou pravděpodobně ještě vyšší.
• OSN: Válka zřejmě sníží HDP Libanonu o devět procent
  Současná válka mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh pravděpodobně sníží hrubý domácí produkt (HDP) Libanonu o devět procent. Její dopady přesáhnou ty ze zdejšího posledního válečného konfliktu v roce 2006, uvádí podle agentury Reuters OSN. Libanonská ekonomika bude klesat i v letech 2025 a 2026, píší autoři zprávy.
• OSN varuje před kolapsem afghánského bankovního systému
  Organizace spojených národů vyzvala k urychlení přijetí opatření na podporu bank v Afghánistánu a varovala, že nárůst počtu lidí, kteří nejsou schopni splácet půjčky, nižší vklady a nedostatek hotovosti může způsobit v příštích několika měsících kolaps finančního systému. Podle rozvojového programu OSN (UNDP) ekonomické náklady kolapsu bankovního systému a následné negativní sociální dopady by byly "kolosální". Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na třístránkovou zprávu o afghánském bankovním a finančním systému, do které měla možnost nahlédnout.
• OSN: Zahraniční investice letos porostou
  Přímé zahraniční investice v letošním a příštím roce porostou, i když jejich příliv bude nižší, než v době vrcholu před deseti lety. Uvedla to ve své včerejší zprávě Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), ve které současně revidovala údaje za loňský rok. V roce 2016 investice nově klesly jen o dvě procenta místo původně odhadovaných 13 procent a činily 1,75 bilionu USD (40,9 bilionu Kč).
• OSN zhoršila výhled světového růstu na tento rok na 2,4 procenta
  Organizace spojených národů (OSN) včera zhoršila předpověď růstu světové ekonomiky na letošní rok na...
• OSN: Živelních katastrof ve světě přibývá, umírá kvůli nim ale méně lidí
  Katastrofy způsobené výkyvy počasí jsou nyní čtyřikrát až pětkrát častější než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z dnes zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přestože jsou ale živelní pohromy častější, umírá kvůli nim méně lidí.
• O solidární dani v Německu by mohl rozhodnout ústavní soud
  Německý ústavní soud by mohl rozhodnout o budoucnosti solidární daně na podporu chudších východních spolkových zemí. Naznačil to Spolkový finanční dvůr (BFH), který se jako nejvyšší německý soud pro daňové otázky nyní otázce solidární dani věnuje. Daň, která byla zavedena v roce 1991, nyní odvádějí pouze lidé s nejvyššími příjmy, což někteří považují za protiústavní.