OSN: Živelních katastrof ve světě přibývá, umírá kvůli nim ale méně lidí

Katastrofy způsobené výkyvy počasí jsou nyní čtyřikrát až pětkrát častější než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z dnes zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přestože jsou ale živelní pohromy častější, umírá kvůli nim méně lidí.

V 70. letech minulého století svět zasáhlo v průměru asi 711 živelních pohrom ročně, v letech 2000-2009 tento údaj vystoupal v průměru na 3536 ročně neboli deset denně, uvádí zpráva, která vychází z dat belgického Centra pro výzkum epidemiologie pohrom (CRED). Od roku 2010 pak počet registrovaných pohrom mírně klesl na 3165 ročně. WMO připisuje zvyšující se četnost kalamit globálním změnám klimatu i skutečnosti, že tyto události jsou častěji hlášeny.

Pokud v 70. a 80. letech zahubilo extrémní počasí v průměru celosvětově asi 170 lidí denně, v desetiletí po roce 2010 tento údaj klesl na zhruba 40 úmrtí denně. Nejvíce úmrtí způsobily bouře, záplavy a sucho. Dohromady pak za sledované období 50 let kvůli kalamitám zemřelo přes dva miliony lidí.

"Zlepšení systémů včasného varování před více druhy nebezpečí vedlo ke značnému poklesu úmrtnosti," uvedl podle agentury Reuters generální tajemník WMO Petteri Taalas.

"Dobrá zpráva je, že se učíme, jak žít s rizikem a chránit se," okomentovala závěry zprávy v rozhovoru s tiskovou agenturou AP Susan Cutterová, ředitelka výzkumného ústavu zabývajícího se pohromami na americké Univerzitě Jižní Karolíny.

Pět nejsmrtelnějších pohrom od roku 1970 zasáhlo Afriku a Asii. Nejtragičtější byly sucho v Etiopii v roce 1983 a cyklon Bhola v Bangladéši v roce 1970. Při každé z těchto tragických událostí podle WMO zemřelo na 300.000 lidí. Přes 90 procent veškerých registrovaných úmrtí připadá na rozvojové země, uvádí zpráva a poznamenává, že jen asi polovina ze 193 členských států WMO má systémy včasného varování před nebezpečím.

Škody způsobené pohromami v 70. letech v průměru dosahovaly 49 milionů dolarů denně (převedeno na hodnotu dolaru v roce 2019). V období od roku 2010 až 2019 působily katastrofy škody již 383 milionů dolarů denně. Všech pět nejničivějších událostí z pohledu škod od roku 1970 postihlo USA. Nejhorší v tomto ohledu byl hurikán Katrina v roce 2005. Podle Taalase stoupají škody s tím, jak živelních pohrom přibývá.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP

Čtěte více

• OSN: Přímé zahraniční investice v pololetí klesly o 49 procent
  Přímé zahraniční investice na celém světě v první polovině letošního roku klesly o 49 procent na 399 miliardy USD (9,2 bilionu Kč). Nadnárodní firmy odsouvaly své investice, aby si v nejisté době způsobené pandemií nemoci covid-19 udržely hotovost. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Za celý letošní rok by se investice mohly propadnout až o 40 procent.
• OSN: Rostoucí životní náklady vrhají miliony lidí do extrémní chudoby
  Celosvětový nárůst životních nákladů vrhá dalších 71 milionů lidí v nejchudších zemích světa do extrémní chudoby. S odkazem na dnes zveřejněnou zprávu Rozvojového programu OSN (UNDP) o tom informuje agentura Reuters.
• OSN: Růst světové ekonomiky letos oživí
  Růst světové ekonomiky letos zrychlí na 2,7 procenta a příští rok na 2,9 procenta z loňského podprůměrného tempa 2,2 procenta. Předpověděla to OSN v dnešním výročním výhledu.
• OSN snížila odhad globálního růstu pro letošní rok na 3,1 procenta
  Organizace spojených národů včera výrazně zhoršila svoji prognózu globálního hospodářského růstu pro letošní rok, protože válka na Ukrajině vyvolala růst světových cen potravin a komodit a prohloubila inflační tlaky, což narušuje křehké oživení z pandemie nemoci covid-19. Hrubý domácí produkt má vzrůst o 3,1 procenta místo původně očekávaných čtyř procent. Vyplývá to ze zprávy oddělení OSN pro ekonomické a sociální záležitosti.
• OSN snížila odhad letošního růstu světové ekonomiky
  Organizace spojených národů (OSN) snížila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 2,2 procenta z dříve...
• OSN: Škody způsobené zemětřesením v Turecku přesáhnou 100 miliard dolarů
  Škody způsobené ničivým zemětřesením v Turecku přesáhnou 100 miliard dolarů (zhruba 2,2 bilionu Kč), uvedla dnes zástupkyně Rozvojového programu OSN (UNDP) v Turecku Louisa Vintonová. Podle médií dodala, že náklady na rekonstrukci budou pravděpodobně ještě vyšší.
• OSN: Válka zřejmě sníží HDP Libanonu o devět procent
  Současná válka mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh pravděpodobně sníží hrubý domácí produkt (HDP) Libanonu o devět procent. Její dopady přesáhnou ty ze zdejšího posledního válečného konfliktu v roce 2006, uvádí podle agentury Reuters OSN. Libanonská ekonomika bude klesat i v letech 2025 a 2026, píší autoři zprávy.
• OSN varuje před kolapsem afghánského bankovního systému
  Organizace spojených národů vyzvala k urychlení přijetí opatření na podporu bank v Afghánistánu a varovala, že nárůst počtu lidí, kteří nejsou schopni splácet půjčky, nižší vklady a nedostatek hotovosti může způsobit v příštích několika měsících kolaps finančního systému. Podle rozvojového programu OSN (UNDP) ekonomické náklady kolapsu bankovního systému a následné negativní sociální dopady by byly "kolosální". Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na třístránkovou zprávu o afghánském bankovním a finančním systému, do které měla možnost nahlédnout.
• OSN: Zahraniční investice letos porostou
  Přímé zahraniční investice v letošním a příštím roce porostou, i když jejich příliv bude nižší, než v době vrcholu před deseti lety. Uvedla to ve své včerejší zprávě Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), ve které současně revidovala údaje za loňský rok. V roce 2016 investice nově klesly jen o dvě procenta místo původně odhadovaných 13 procent a činily 1,75 bilionu USD (40,9 bilionu Kč).
• OSN zhoršila výhled světového růstu na tento rok na 2,4 procenta
  Organizace spojených národů (OSN) včera zhoršila předpověď růstu světové ekonomiky na letošní rok na...
• O solidární dani v Německu by mohl rozhodnout ústavní soud
  Německý ústavní soud by mohl rozhodnout o budoucnosti solidární daně na podporu chudších východních spolkových zemí. Naznačil to Spolkový finanční dvůr (BFH), který se jako nejvyšší německý soud pro daňové otázky nyní otázce solidární dani věnuje. Daň, která byla zavedena v roce 1991, nyní odvádějí pouze lidé s nejvyššími příjmy, což někteří považují za protiústavní.
• Osud brexitové dohody i Mayové je podle britského tisku nejistý
  Britský tisk se v dnešních komentářích k připravenému návrhu dohody o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie shoduje v názoru, že budoucnost ujednání i osud samotné britské premiérky Theresy Mayové jsou nejisté. Deníky uvádějí, že podoba brexitové dohody, na které se britští vyjednávači shodli se svými protějšky z Evropské unie, rozděluje politiky i veřejnost.
• Osud Credit Suisse má v rukou hrstka lidí, mezi nimi i matematik
  Ve Švýcarsku se dál jedná o záchraně druhé největší švýcarské banky Credit Suisse. Její osud má v rukou jen hrstka lidí, mezi nimi politik, ekonom či matematik, který posuzuje, zda má kdysi prestižní banka vůbec šanci sama se dostat z problémů. Do nich se dostala kvůli chybným rozhodnutím z minulosti a zejména kvůli ztrátě důvěry, která vyvrcholila tento týden a která odstartovala masivní odliv klientských vkladů.
• Otázky a odpovědi: Dluhový strop v USA
  Otázky a odpovědi k současnému vývoji ve Spojených státech, kde Kongres s prezidentem Barackem Obamou...
• Otázky a odpovědi k intervencím ČNB
  Dnes jsme požádali analytika FXstreet.cz o odpovědi na nejdůležitější otázky, týkající se loňských intervencí...
• Otázky a odpovědi kolem brexitu
  Půl roku před odchodem Británie z Evropské unie přinášíme odpovědi na základní otázky kolem brexitu:
• Otázky a odpovědi kolem kyperské krize
  Základní otázky a odpovědi kolem krize na Kypru, kterému hrozí bankrot. Tamní parlament v úterý odmítl...
• Otázky a odpovědi k případnému Grexitu
  Otázky a odpovědi k případnému vystoupení Řecka z Evropské měnové unie (EMU; eurozóna)...
• Otázky a odpovědi - zvýšení dluhového stropu v USA
  Současná debata v americkém Kongresu o podobě zákona o státních výdajích zastínila fakt, že americká vláda se rychle blíží limitu, po jehož dosažení si už nebude schopna půjčovat peníze. Den, kdy narazí na takzvaný dluhový strop, připadá na 17. října. Většina ekonomů a investorů považuje právě spory kolem zvýšení dluhového stropu za mnohem významnější z hlediska dopadů na ekonomiku, protože v krajním případě mohou být zdrojem nové globální finanční krize.
• Otázky řeckého referenda prý musí být jasné
  Německý vicekancléř Sigmar Gabriel je s výhradami otevřený ohlášenému řeckému referendu o návrzích...