Zdravím všechny tradery,
cítím potřebu sepsat své myšlenky, tak je tu po devíti měsících druhý můj blog. Od prvního blogu uteklo mnoho času, leccos se změnilo.
V únoru jsem začal s forexem. Otevřel jsem účet s nanoloty a hurá do toho. Připadal jsem si hrozně důležitě, když jsem "obchodoval na trzích". Můj účet vypadal chvíli nahoru, chvíli dolů. Neustále to bylo jeden trade ziskový, dva ztráta a tak dále. Postupem času se to začlo zlepšovat a já zjistil, co mi vyhovuje. Našel jsem si timeframe, strategii a trading mě začal bavit.
Následně přišla maturita a zkoušky na VŠ, takže šel trading trochu stranou, nicméně vše dobře dopadlo a prázdniny byly ve znamení vydělej si na studijní obchodní účet.
Z nanolotů jsem přešel na 0.1lot a náhle přišla změna. Samozřejmě jsem si říkal, že o nic nejde, je to prostě trading, o peníze mi teď nejde, teď se to chci naučit, takže jsem svůj obchodní účet pojmenoval studijní.
Jenže ani to neulehčilo mé psychice a neustále je něco špatně. Každý víkend si dělám statistiky obchodních dní, co jsem dělal a co jsem nedělal. Zjišťuji, že místo 15 vstupů podle své strategie, jsem otevřel obchodů 30 a další chyby, které jistě mnozí znáte.
Nepočkám si na uzavření svíce a dokončení setupu a vstupuji už o minutu dříve, protože to prostě nemůžu vydržet. Nastavuji si nízký stoploss, který mě vždy vyhodí, protože se bojím, že bych mohl inkasovat velkou ztrátu. Když už je pozice v ziskových číslech, abych nepřišel o zisk, uzavírám dříve, než je v mém plánu. Vstupuji do obchodů, které vůbec nejsou podle mé strategie, kreslím si do grafu miliony čar, které mě akorát ruší, neustále přeskakuji M1, M5, H1 a další.
Když tak nad tím uvažuji, teď jsem ve fázi, kdy se hledám a psychika u obchodování mi dělá opravdu velké problémy. Hledám něco ideálního, co mi bude vyhovovat, čemu budu pevně věřit. Pak snad i té psychice se trochu uleví.
V únoru, když jsem psal první blog, jsem měl v hlavě myšlenku "když se tradingu budu věnovat, musím být konsistentně ziskový, když to budu 5 let intenzivně studovat, neříkejte mi, že nebudu vydělávat". Dnes už to vidím trochu jinak, není to procházka růžovou zahradou, ale...
...já se nevzdám!
Uvidíme, o čem bude další blog. Všem přeji pevné nervy a pipy na účtě.
