Zdravím Vás přátelé :)
bohužel pracovní záležitosti mne drží od trhů dál (což je velká škoda, děje se toho mraky :) a tak se nyní po nocích věnuji historii finančnictví. Měl jsem v tom neustále gulášek, resp. mi nebylo úplně vše jasné jak to všechno v historii bylo, že jsme se dostali do té žumpy kde jsme :) a tak jsem si řekl, že bude nejlepší si to prolést celé sám :) Pořídil jsem si nějakou tu e-litaraturu ale hlavně úžasnou knihu Světová válka měn (moc tímto děkuji autorovi!). Abych se přiznal, nejdříve jsem byl v šoku co vše jsem zjistil, jak se věci měli, co a jak vzniklo. Všechny ty zlaté standarty, začátky inflací, nálady ve společnosti... je to šílené! Po tom všem co jsem zjistil se obávám, že se motáme v začarovaném FEDím kruhu nekončícího zavalování světa dollary ... Had co si žere svůj ocas ... Ale popořádku, připravil jsem si zápisky z mého bádání a udělal takový krátký pohled do temné duše dollaru. Některé události jsem úmyslně vynechal (vývoj cizích měn), některé opomněl a tak, pokud budete mít náladu, napište do diskuze a já to doplním.
Temná duše dollaru:
1694 – Založená soukromá společnost Bank of England. Díky drtivé nadvládě Británie jak na moři, tak na pevnině tak v průmyslu, byl Bank of England považován za absolutní špičku ve finančnictví. Británie zažívá svůj vrchol. Bank of England půjčuje celému světu (největší trh).
1700 – V Americe se používá X variant libry, španělských stříbrných apod ?
1770 – Vytvoření první Americké měny Continental, sloužil jako zdroj financování ve válce za nezávislost. Tisklo se o 106. Předtím různé pokusy o měnu, ale do roku 1773 regulováno Anglií. V oběhu stále španělském francouské, anglické mince
1780 – Kolaps Continentalu, začátek velké inflace
1783 – Konec Americké války za nezávislost. Prohra Británie a uznání spojených států.
1785 – Zavedení předchůdce dollaru. Díky prvním zkušenostem s inflací (kontinental) chtěla celá nová Americká společnost měnu založenou na drahém kovu.
1793 – Dollar je definovám jako 1USD=24.04 až 26.96 gramů stříbra a 16.00 až 17.50 gramů zlata. V podstatě si ale mohl každý razit sám, stačilo na úřad donést adekvátní hodnotu kovu a mince byla vyražena
1790 – Po ratifikaci ústavy peníze Continental vyměněny za dluhopisy ve výši 1% z nominální hodnoty
1815 – Do konce 19 stol. Británie splatila veškeré dluhy z dob Napoleonských válek. Zlatý Anglický standart sloužil jako vzor pro všechny ostatní měnové systémy
1837 – Dollar redefinován jako 23.22g zlata a 371,25g stříbra
1865 – Konec války severu proti jihu, v oběhu 2 měny (severní a jížní). Peníze v podstatě nekryté, čistý tisk na financování konfliktů na obou stranách. Díky velmi slabé ekonomice nemožnost návratu ke zlatému standartu. Obecná nedůvěra v peníze, touha po návratu zlatého standartu. Měna vítězné strany (greenback) národní měnou. Měna díky nedůvěře obyvatel pod nominální hodnotou.
1868 – Zlato jako výhradní platidlo ve Velké Británii a napojených zemí. Británie diktovala celému světu a tak se postupně přešlo z módu zlato-stříbro jen na zlato, celkem nenáročnou formou. Díky Britské ekonomické expanzi ani nic jiného nezbývalo. Libra byla rezervní měnou, i když ne oficiálně.
1873 – Kongres vydal nový ražební zákon (budoucí začátek nového zlatého standartu)
1875 – Pomalý začátek světové deflace díky zlatému standartu
1879 – Spojené státy zavádí zlatý standart dle ražebního zákonu z roku 1873. Definováno jako 1 unce zlata = 20.67$.
1890 – Nová metoda těžby zlata pomocí kyanidu, nové naleziště v Africe
1893 – Celý svět jede na monetárním systému založeném na zlatě. Nic jiného se nebere. Evropa též převzala zlatý standart.
1896 – Vrchol deflace, ceny klesaly průměrným tempem 1.7 – 3%. Nedostatek levných peněz. Těžba zlata pokulhávala za poptávkou a expanzí populace, poslední velká naleziště 1840-50 v Kalifornii a Austrálii. Vzhledem k tomu, že v oběhu mohlo být jen tolik peněz kolik bylo zlata v trezorech bank, peněz bylo vzhledem k světovému růstu pramálo. Takřka nedostupné. Ledy se trošku rozhoupaly po roce 1890 díky novým metodám těžby. Ale ani to nestačilo. Nálada ve společnosti je taková, že drtivá většina nazývá návrat ke zlatému standartu z roku 1873 jako: Zločin roku 1873. Požadoval se přechod na stříbrný standart, díky větší dostupnosti stříbra. Díky prezidentským volbám v roce 1896 se stala měnová politika hlavním předvolebním tématem. Demokratický kandidát W. J, Bryan prohlásil za svůj hlavní volební cíl zrušení zlatého standartu. Jeho památná věta: Lidstvo se nedá přibít na zlatý kříž :) Deflace se dá ukončit jen návratem ke stříbru. Volby prohrál, zlatý standart zachován. Deflace již trvá skoro 20 let!
1900 – Dynamický rozvoj námořní přepravy a s tím spojený celosvětový obchod (první globalizace) vyžadoval nějakou mezinárodní měnu. Nabízela se rovnou Libra, ale jelikož všechny státy přešli na zlatý standart, nebylo to vlastně potřeba. Díky tomu, že měna byla pevně fixována k určitému množství zlata, vytvořil se systém pevných „zlatých“ kurzů.
1913 – V Americe založen Federální rezervní systém FED
1914 – Hyperinflace v Německu. Začátek 1 sv. války. Díky bojům v Evropě se světovou měnou začíná stávat dollar. Počátek konce Britského impéria.
1918 – Konec 1 sv. Války. Totální chaos v Evropě zatřásl devizovými trhy. 20ti letá finanční stabilita a zlatý evropský standart se pod tíhou konfliktů a tisknutí peněz změnil v totální nejistotu. Jistotou se začíná stávat Americký dollar. Amerika totiž vstupuje ve velkém na mezinárodní scénu a financuje pomocí stabilního dollaru tažení proti Německu.
1919 – Versaillerská smlouva. Vítězné, ale silně předlužené země, označili za hlavního viníka Německo a donutili ho k placení obrovských válečných reparací, 132 miliard marek. Budoucí inflací chtěli Němci svůj dluh snížit.
1924 – Absurdní Dawesův plán. Jelikož Německo nemělo na to splácet, dala Amerika Německu k dispozici úvěry na reparace Francii a Anglii. Díky tomu mohla Francie s Anglií splácet své úvěry Americe. Peníze které spojenci posílali zpět do Ameriky (splacené půjčky) si Amerika sama vypůjčovala a tak rozjela budoucí kolaps. Na řadu totiž přišla chamtivost, Wall Street a první investice do akcií pomocí úvěrů (pákování). Je to datování prvního podkopávání dollaru. Celý vzestup poválečné Evropy je díky úvěrové expanzi a rostoucí síle Amerického dollaru zničen ?
Německo po hyperinflaci zavádí Říšskou marku v kurzu 1bil. :1 za zcela znehodnocenou původní měnu. Takto Německo zaplatilo za 1. sv. Válku.
1925 – Díky snaze obnovit lesk libry jako rezervní měny Winston Churchill zavádí zpět zlatý standart, částečně zrušený během 1. sv. Války. Zpět kurz 4.68$ za libru.
1929 – Krach Wall Street a začátek velké hospodářské krize.
1931 – Konec zlatého standartu na libře a také konec libry jako rezervní měny. Po umělém nadhodnocení libry přichází odliv zlatých rezerv a ekonomických problémů. Během 30tých let se totálně rozpadl dlouho budovaný mezinárodní obchod. Konec otevřených trhů. První fáze globalizace se chýlila ke konci, stejné úrovně dosáhla až z 90tých letech! Jedn. státy postupně devalvovaly své měny, rozehrála se první měnová válka, která velmi pomohla ke startu 2. sv. Války Dollar se neoficiálně dostává na trůn.
1933 – Konec zlatého standartu v Americe
1937 – Konec Francouského zlatého standartu.
1939 – Začátek 2 sv. války
1944 – V New Hampshire dohodnuto nové světové finanční uspořádání. Dollar oficiálně světovou měnou. Navázání na zlato v kurzu 35$ za troyskou unci.
1945 – Konec 2 sv. Války. Zničeny skoro všechny měny mimo dollaru. Dluh USA 120% HDP.
1949 – 2 dekády klidného ekonomického růstu. Jistotu na mezinárodní scéně zajišťuje dollar. Po celou dobu jen mírná inflace.
1961 - FED zavádí operaci TWIST 1.0
1962 – Down Jonesův index v poválečné období vzrostl 3X. Kubánská krize, studená válka v plném proudu. Amerika začíná zvětšovat objem dollarů v oběhu.
1964 – Začátek války ve Vietnamu. Během tohoto konfliktu dollar utrpěl první ztráty, tištění dollarů pokračovalo, začíná růst dluh. Během 60tých let dochází díky brettonwoodskému systému k odlivu zlata z Ameriky. Na volném trhu cena zlata postupně roste nad oficiální paritu s dollarem.
1967 – Díky postupně upadajícímu Anglickému hospodářství a nátlaku spekulantů byla zrušena speciální dohoda mezi Anglií a Amerikou o pevném kurzu a hodnota libry snížena o 17%.
1970 - Na konci 60tých let inflace v tempu 5%.
1971 – Nixon ukončil vazbu dollaru na zlato. Roztočení inflační spirály, díky dollaru jako světové měny ceny všeho rostou. Postupný růst nezaměstnanosti.
1973 – Washinqton uvolnil kurz dollaru do floatu. Politika volně směných kurzů, tolik zatracovaná po 2 sv. v., se stává realitou. Začátek pádu hodnoty dollaru. Ropná krize. Začátky FOREXu.
1980 – Světová stagflace. Velké občanské nepokoje. Inflace v Americe 15%. Začátek reforem pod taktovkou Thatcherová – Reagan – Volcker. Začátek velké nejistoty finančních trhů a krizí díky expanzi levných peněz z USA.
1981 – Volcker z FEDu se snaží zachránit reputaci dollaru a zvedá hlavní úrokovou sazbu na 20%
1982 – Splasknutí bubliny v Jížní Americe
1984 – Akce Volckera zabrala, inflace klesla na 5%. Na dollaru uhašen velký požár.
1985 – Ekonomika se dostává do silného růstu, tři kvartály po sobě HDP 8%. Roste ale deficit zahraničního obchodu, roste dluh.
1987 – Vynález kreditních karet a pád Wall Street (největší procentuální pád v jeden den)
1989 – Trhy již zpět na úrovních před pádem. Hra může pokračovat. Pád Berlínské zdi symbolem rozmachu kapitalismu.
1990 – Konec Japonské bubliny tvořené dollarovou expanzí a začátek ztracené dekády v Japonsku. Dluh USA 3 bil. $
1994 – Splasknutí bubliny v Mexiku
1997 – Krize Asijských Tygrů
1998 – Velká intervence FEDu kvůli hrozícímu bankrotu fondu LCTM
2001 – USA napadeny formou útoku na dvojčata, FED okamžitě snižuje sazby na historické dno 1%, dluh USA skoro 6bil$. Začíná tažení v Afghánistánu
2007 – Hypoteční krize USA
2008 – FED zavádí QE1, dluh USA zrychluje a roste na 10bil.$
2009 – QE2, dluh 12bil.$
2010 – FED zavedl akci TWIS 2.0 , dluh 13bil.$
2012 - ? Dluh 15 bil. $ Nad 100% HDP. Soukromý dluh se odhaduje na 50bil.$. Zadlužení na úrovní po 2 sv. válce
Tak a jsme na konci. Mě osobně z tohoto historického pohledu došlo několik věcí:
1. USA niky nemohou tento dluh splatit, stejně jako v historii jiné země (mimo anglie co splatila Napoleonské války, ale to byl svět trošku někde jinde). Možná kdyby dollar nebyl rezervní měnou, ale v současném nastavení by to znamenalo že dluh budou platit amíci (posilování dollaru), což nikdy v historii nebylo a já to vůbec nepředpokládám. Recyklace dollaru musí pokračovat, deflace cen nepřipadá v úvahu. Přeci se nepřipraví o hlavní výhodu rezervní měny?
2. Amíci sazby nezvednou dříve, než se finanční situace nezklidní. Pokud je zvednou dříve, bude to jen a jen na obranu před inflací ale to už bude pozdě.
3. FED bude dál dělat věci typu QE či jiných prasáren. Odvrácení kolapsu dollaru jako rezervní měny, to je a bude úloha číslo 1. Pokud by dollar ztratil svojí pozici, je to konec USA tak jak ho známe.
4. Od 1970 sledujeme postupný pád dollaru, tento pád nemůže být díky nemožnosti splatit dluhy zastaven. Velmi se to podobá pádu Britské Libry.
5. Většina krizí od 2 sv. války je opravdu díky levným dollarům a chamtivosti lidí. Viz. Americké omluvy Japonsku dollarem v 80tých za atomovou bombu až je zničili znovu, tentokrát finančně.
6. Veškeré nápady se zlatým standartem v dnešní době jsou mimo mísu. Již to bylo vykoušené tolikrát že to snad ani není možné a osobně jsem z toho byl v šoku.
7. Budoucí rezervní měna musí být světová, nesmí být vázaná na žádnou zem a možná i vázaná na počet obyvatel. Nebyla by hezká měna World? Nebo Earth? :) usd/wrd :) Krása by to byla ...
8. Devalvační válka v evropě (viz. rušení zlatých standartů) před 2.sv. válkou je krásná ukázka toho, že to také nikam nevede (viz. můj předchozí článek a Island)
9. Keynesiánství, ať se nám to líbí nebo ne, by možná fungovat mohlo, ale nebylo nikdy vyzkoušeno! Keynes totiž radil vytvořit světově nezávislou rezervní měnu, což USA odmítlo. Asi to bylo tím že jim to radil angličan :)
10. Konec dollaru je již za dveřmi, jen co se uvolní ekonomice ruce tak nastane taková inflace že to svět neviděl.
11. Veškeré úvahy o tom že cena zlata (a jiných komodit) bude dlouhodobě klasat jsou směšné, není jiné cesty.
Ještě zde pro ukázku příkládám obrázek z vývoje rezervních měn (zdroj), ať máme úplně jasno :)
Tak končím, myslím že to stačilo :) Sice toho mám na srdci ještě mnoho ale musím si to vše srovnat a zatřídit. Snad to nebylo nošením dříví do lesa a nebudu za hlupáka že jsem to všechno nevěděl a lezu na finanční trhy :)
Mějte se, Kooper
PS: no a páteční NFP? A co FED? A co paní Kudrnožková? :)
