Konvergence inflace

06.04.2018 Naděje v reflaci z počátku letošního roku nepřežily ani první měsíce roku kvůli obavám z obchodní války. V zemích G7 se průměrná inflace v posledním roce ustálila kolem 1,7 % a v zemích BRICS a v Indonésii, kde je inflační tlak obvykle vyšší, vidíme jasnou konvergenci sazeb inflace se sazbami rozvinutých zemí. Inflace v rozvíjejících se zemích je na nejnižší úrovni od velké finanční krize a meziročně se dostala pouze na 3,2 %.

13.09.2019 Evropská centrální banka se nakonec ve světle německé recese a nejistoty spojené s brexitem a obchodními válkami rozhodla přijmout relativně ambiciózní stimulační balík. Zásadní je, že v něm přes kritické hlasy z Německa, Francie, Nizozemí nebo Rakouska nechybí nová vlna kvantitativního uvolňování (QE 2). To má sice relativně malý objem (20 miliard euro měsíčně), na druhou stranu bylo vyhlášeno od 1. listopadu defacto na dobu neurčitou.

07.10.2021 Léta vypadala inflace dokonale mrtvá. Abyste si jakožto Američan pamatovali takovou jádrovou inflaci, jakou mají Spojené státy nyní, musí vám být 50 let; abyste si pamatovali takovou, jakou máme nyní v ČR, musí vám být aspoň 30. Všichni na inflaci zapomněli, a to z dobrých důvodů. Nejen že od počátku 90. let minulého století ve vyspělém světě jen klesala, nevzrostla ale ani poté, co se západní centrální banky vydaly v šlépějích japonské centrální banky a začaly po Velké finanční krizi v letech 2008-9 provádět psí kusy v podobě kvantitativního uvolňování. Strukturální faktory (globalizace, internet, zapojení Číny do světové ekonomiky) a inertnost inflace vůči bezprecedentní politice centrálních bank přesvědčily všechny - centrální banky, politiky i obyvatelstvo - že inflace je mrtvá a pohřbená. Připočtěme k tomu reálnou konvergenci české ekonomiky, která přinesla konvergenci nominální, ergo posilování koruny a tudíž tlumení už beztak slabých inflačních tlaků zvenčí, a je jasné, proč jsme i v ČR nabyli dojmu, že inflace je prostě věcí minulosti.

15.11.2023 Právě začal projev Maria Centena, bankéře ECB, který se vyjádřil k současné měnové politice v eurozóně. Zde jsou jeho nejdůležitější komentáře:

14.12.2017 Říjnová bilance běžného účtu ČR doznala výrazného zlepšení na přebytek 14,9 mld. Kč, což je o více než deset miliard než odhadoval medián trhu. V porovnání se zářijovým deficitem se bilance zlepšila o 18,6 mld. Kč. Meziročně došlo ke zlepšení o téměř 11 mld. Kč. Vysoký přebytek běžného účtu byl způsoben hlavně pozitivní bilancí zahraničního obchodu a koncem hlavní sezóny odlivu dividend. Do výsledku se projevil i nárůst čerpání EU fondů. Kumulovaný přebytek od začátku roku dosahuje 66,2 mld. Kč, o pětinu méně než loni. Do konce roku by ale dobrý výsledek zahraničního obchodu měl vést ke zlepšení bilance běžného účtu. Běžný účet ČR by měl tedy za celý rok dosáhnout podobného výsledku jako loni (přes 50 mld. Kč). Kurz koruny vůči euru na tuto informaci nereagoval a během dne je stabilně okolo EUR/CZK 25,68.

15.02.2021 V očkování nastává určitý progres, celkově však proces stále pokulhává za původními plány. Vidíme, že v EU se stále očkuje výrazně pomaleji než v USA. Hrozbu představují nové mutace koronaviru. Vůči těm nejsou některé vakcíny efektivní. Pokud by se nové mutace rychle šířily, znamenalo by to delší trvání opatření společenského distancování. Obzvláště nebezpečná je tzv. jihoafrická mutace.

26.10.2018 Čtvrteční zasedání Evropské centrální banky žádné zásadní novinky nepřineslo. Měnová autorita eurozóny znovu potvrdila své plány graduálně normalizovat svou monetární politiku, nevyjádřila přílišné obavy ze slabších ekonomických dat z poslední doby či z rozepří mezi italskou vládou a Evropskou komisí kvůli italskému rozpočtu.

19.11.2018 Česká koruna během podzimu oslabila až k 26 korunám za euro i přes prudké zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. Jak se s negativním sentimentem a odlivem kapitálu ze střední Evropy vypořádaly polský zlotý a maďarský forint, když obě místní centrální banky drží své úrokové sazby na historickém minimu již přes 2 roky?

10.04.2017 Největším překvapením čtvrtečního ukončení intervencí byla takřka minimální volatilita měnového páru EUR/CZK bezprostředně po odchodu České národní banky (ČNB) z trhu. Posílení koruny o 1,5 % bez prudkých pohybů na jakoukoliv stranu je v naprostém kontrastu s panickým švýcarským výprodejem EUR/CHF ze stejné situace, kdy kurz franku létal o desítky procent během několika minut.

24.06.2022 - Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.