Ekonom Jan Čermák

06.04.2017 Přinese dnešek konec intervencí? Dnes se bankovní rada ČNB uvidí poprvé od uplynutí tvrdého závazku na koruně vůči euru. Nejedná se sice o klasické měnově-politické zasedání, guvernér Rusnok ale jasně řekl, že se z běžného jednání může stát mimořádné měnově-politické zasedání velice jednoduše. Nikde není psáno, kdy přesně, v jakou hodinu by takové rozhodnutí bylo oznámeno. Jisté pouze je, že oznámeno bude - ČNB mnohokrát zopakovala, že se nehodlá z trhu “vypařit jako pára nad hrncem?.

26.10.2016 Dlouhodobá existence super-nízké až nulové inflace patří mezi největší makroekonomická překvapení v Evropě posledních let. Překvapení by samozřejmě nebylo překvapením, kdyby jistá - nikoliv bezvýznamná - část trhu, resp. zainteresovaných analytiků nízkou inflaci očekávala. Tak to mu ale nebylo, a ač se o tom tolik nepíše, tak bídné inflační predikce pro eurozónu posledních let zavání dalším analytickým fiaskem, které může opět zvýšit skepsi veřejnosti vůči ekonomii jako takové.

30.10.2024 Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní první předběžné údaje o vývoji ekonomiky ČR ve třetím čtvrtletí. Analytici předpokládají, že hrubý domácí produkt (HDP) mezičtvrtletně stoupl podobným tempem jako ve druhém kvartále. Podle nich k tomu přispěla mimo jiné vyšší spotřeba či lepší výkon některých průmyslových odvětví. Ve druhém čtvrtletí byl HDP mezikvartálně vyšší o 0,4 procenta a meziročně vzrostl o 0,6 procenta.

22.11.2016  Čtrnáct dní po volbách v USA kotví americké akciové indexy zcela bezpečně na historických maximech. Přitom po zvolení Donalda Trumpa prezidentem měl tak podle některých ekonomů nastat konec světa. Ten však stejně jako po brexitu nenastal, když předpovídaná výrazná korekce trvala jen několik hodin, přičemž v americkém podání se odehrávala mimo standardní obchodní hodiny.

28.12.2015 Rok 2015 byl opět rokem soubojů o slabé měny. Odvážný krok směrem k vyšším sazbám v USA ostatní centrální banky zatím neopětovaly...

08.02.2017  Americký dolar se na frontě s eurem v posledních dvou dnech znovu postavil na nohy. Při pohledu na růst krátkých amerických sazeb od začátku roku však má dost prostoru pro další postup vpřed. Hlavním důvodem jeho “váhavosti? je nedávná kritika silného dolaru z úst Donalda Trumpa.

19.10.2016 Jednou z hlavních možností, jak se centrální bankéři snaží veřejnosti zprostředkovat myšlenky, jež se jim honí hlavou, jsou projevy na různých konferencích. To jsou zpravidla velmi bedlivě sledované události, neboť celkem často zazní i informace, kterými se snaží ovlivnit tržní očekávání ohledně nastavení měnové politiky v blízké budoucnosti. V poslední době je však z projevů představitelů hlavních centrálních bank v čele s Fedem cítit i jakési volání po změně v uvažování ekonomů. To vyplývá mimo jiné i z toho, že míra inflace v USA zůstává navzdory super uvolněným měnovým podmínkám (v historickém kontextu) a značnému oživení na trhu práce až nečekaně nízká (a hlavně se výrazněji nezvyšuje). Čerstvou připomínkou tohoto fenoménu budiž například včera zveřejněný zářijový pokles americké jádrové inflace.

17.01.2017 V posledních týdnech jsme konfrontováni s něčím, co jsme již vskutku dlouho nezažili. Řeč je samozřejmě o pozitivních inflačních překvapeních. Ta přitom nejsou aktuální pouze u nás. Prosincová inflace byla vyšší, než se čekalo, i v okolních zemích. Například v Polsku, ale třeba i v eurozóně.

14.10.2016  Globální politická nejistota podle studie ekonomů z Univerzity v Chicagu v posledních pěti letech vzrostla a je vyšší než v krizových letech 2008/2009. Steven Davis a jeho kolegové z Chicaga daly dohromady index globální politické nejistoty, který měří frekvenci negativních novinových zpráv ve vazbě na hospodářskou politiku v 16 největších světových ekonomikách. Souhrnný index (vážený HDP) vzrostl výrazně kvůli souběhu řady negativních faktorů - evropská migrační krize, brexit, nárůst podpory radikální pravice napříč EU, politická polarize v USA a výměna politické garnitury v Číně, která se možná v brzké době bude znovu opakovat. Politická nejistota nejen podle výzkumu ekonomů z Chicaga může ohrožovat hospodářský růst - vést “vystrašené? podniky a domácnosti k odkládání investic a spotřeby. Může ale nemusí, jak ukazuje například dosavadní zkušenost eurozóny z roku 2016. Přes výraznou kumulaci politických rizik (brexit, migrační krize) zatím není vidět, že by byl výrazně ohrožen hospodářský růst - podniky nijak zásadně neodkládají investice. Proč?

26.09.2016 Šéf ECB Mario Draghi vyráží tento týden na politické turné. Navštíví Brusel a Berlín. V pondělí ho budou zpovídat poslanci v Evropském parlamentu a ve středu poslanci Bundestagu (zde neveřejně). Cíl se zdá být podle posledních výroků přicházejících z ECB jasný. Mario Draghi je přesvědčen, že centrální bankéři toho již o moc víc pro návrat inflace k cíli udělat nemohou. Opakuje proto čím dál hlasitěji, že míč je na straně národních vlád.