Dilema centrálních bankéřů

15.03.2023 Při pohledu na inflaci, respektive index spotřebitelských cen v USA vidíme od poloviny loňského roku klesající tendenci. Neočekávejme ale, že pokles zpět k inflačnímu cíli centrálních bankéřů bude plynulý a přímý. Platí totiž, že když je inflace vysoká, její další vývoj bude pravděpodobně volatilní.

18.05.2015 Velice pozitivní zprávu zveřejnil v pátek Český statistický úřad ohledně vývoje tuzemské ekonomiky v prvním...

21.10.2013 Minulý týden byl na středoevropských devizových trzích ve znamení odpoutání se od globálního vývoje. Zatímco v předchozích týdnech měny v regionu posilovaly a atakovaly mnohaměsíční maxima ruku v ruce s tím, jak euro proti dolaru stoupalo, v minulém týdnu se vazba přerušila a jednotlivé měny si žily svým životem. Zatímco maďarský forint si v celotýdenním hodnocení polepšil o zhruba třetinu procenta zejména díky lepší výkonnosti ve druhé polovině týdne, polský zlotý posiloval zejména v první polovině týdne, kdy si připisovat až tři čtvrtiny procenta. Po korekci průběhu páteční seance své celotýdenní zisky zredukoval na 0,3 %. To čeká koruna se vyvíjela úplně opačným směrem. Během prvních dvou obchodních dnů se kurz ještě držel stabilní těsně nad hladinou 25,50 CZK/EUR, ve druhé polovině týdne však byl patrný oslabující trend na tuzemské měně, který pokračoval i v průběhu pátečního obchodního dne. To se kurz postupně dostal dokonce nad 25,80 CZK/EUR, což znamenalo týdenní ztrátu koruny vůči euru převyšující 1,1 %.

13.11.2015 Společná evropská měna se proti dolaru včera posunula k mírně silnější hodnotám, když dolar přes dopolední posilování nakonec odpoledne a v noci oslabil až k hodnotě 1,0800 EUR/USD. Včerejší obchodování nebylo zásadním způsobem ovlivněno zveřejněnými ekonomickými daty. O to více se obchodníci mohli zaměřit na komentáře amerických centrálních bankéřů. Za všechny včerejší komentáře se podívejme na dva, které plasticky popisují dilemata americké centrální banky. Prezident FEDu ze St. Louis Bullard (nehlasující člen FOMC) se vyjádřil, že už je čas na zvyšování sazeb, protože ekonomika dosahuje parametrů, které si on pro tento krok představuje. Naproti tomu šéf chicagského FEDu Evans (hlasující člen FOMC) si myslí, že rozhodnutí o zvýšení sazeb by mělo padnout až v průběhu příštího roku, protože inflační tlaky nejsou ještě dostatečné. Dnešní data by tedy měla napovědět více o dalším směřování měnové politiky v USA.

11.03.2024 Tuzemská inflace se po pěti letech dostala na cíl centrální banky, když z lednových 2,3 % spadl meziroční růst spotřebitelských cen na rovná dvě procenta. Výsledek byl mírně pod mediánem tržních očekávání a celkem výrazně pod prognózou ČNB z konce ledna/počátku února. My jsme očekávali ještě nižší hodnotu a inflaci pod dvěma procenty. Překvapením pro nás byla zejména jádrová inflace, která nespadla tak výrazně, jak jsme předpokládali. Po lednových 2,9 % y/y činila v únoru 2,8 %. Data nijak zásadně nerozřešila naše dilema, zda ČNB na březnovém zasedání sníží sazby o 75 bb, nebo pouze o 50 bb. My i nadále předpokládáme, že to bude o 75 bb, ale vyšší jádrová inflace je faktorem pro opatrnější posun. V nadcházejících dnech, před mediální karanténou, tak budeme s napětím očekávat veřejná vystoupení centrálních bankéřů a jejich hodnocení aktuální situace.

26.08.2022 Letošní sympozium v Jackson Hole bude bezpochyby nejvýznamnější událostí tohoto měsíce. Centrální bankéři, bankéři a analytici budou čelit jedinečnému ekonomickému pozadí, velmi odlišnému od loňského sympozia. Loni činila inflace přibližně 5 % a naprostá většina centrálních bankéřů a politiků věřila, že je dočasná. Předpokládalo se, že problémy v dodavatelských řetězcích, které byly důležitou složkou zvyšující inflaci, přirozeně zmizí.

07.03.2022 Zasedání ECB se tento týden ponese na pozadí rusko-ukrajinského konfliktu. Výsledkem bude opatrnost centrálních bankéřů a snaha udržet si flexibilitu. Americká inflační data potvrdí předpoklady zvýšení dolarových úrokových sazeb na zasedání v příštím týdnu. Z domova se dočkáme silných inflačních čísel i relativně robustních lednových dat z reálné ekonomiky. To je ale historie. Stejně jako mzdy za Q4 21. ČNB bude dále monitorovat devizový trh a limitovat tlaky na oslabování koruny.

25.03.2021 Evropská rada dnes začíná své dvoudenní jednání. Na programu bude především diskuze nad současnou vakcinační situací a strategií pro nadcházející měsíce včetně možnosti zavedení covidového pasu pro očkované. Mimo nezůstanou ani ekonomická témata jako zhodnocení aktuální situace v hospodářství eurozóny či ve fiskální oblasti nebo příklad možnosti zavedení digitální daně. Ze zveřejňovaných dat může být zajímavá německá spotřebitelská důvěra, tradiční čtvrteční počet nových uchazečů o zaměstnání v USA za minulý týden, finální data amerického HDP za Q4 20 či průmyslová aktivita v okolí Kansas City. Vystoupí též několik amerických centrálních bankéřů.

30.11.2017 Měkké předstihové indikátory v Eurozóně jsou na úrovních, jaké si kromě několika nestorů analytické profese nepamatuje nikdo. Třeba evropský výrobní PMI byl za celých dvacet let, kdy se měří, výše než v letošním listopadu pouze jednou (v roce 2000) a spotřebitelská důvěra je nejvýše od ledna 2001. Německý index IFO pak v listopadu dokonce dosáhl historického maxima, a to se měří od ledna 1991. Stávající úrovně jsou tak vysoké, že pokud by historie měla být striktním vodítkem, německý hospodářský růst by měl brzy urychlit k 5 % a růst Eurozóny ke 4 %. To se sice nestane – předstihové indikátory nadhodnocují následnou realitu již rok – ale že bude růst v nejbližších dvou čtvrtletích rychlejší, než v předchozích dvou, je skoro jisté.

25.01.2019 Další studená sprcha v řadě. Tak by se daly jednoduše popsat výsledky lednových indexů nákupních manažerů (PMI) v Německu a vlastně i v celé eurozóně. PMI v průmyslu je na čtyřletém minimu a na začátku roku se již dokonce dostal pod hranici 50, což neznamená nic jiného, než že firmy předpokládají zpomalování výroby. Zhoršování nálad v tomto případě není výsledkem nějakých neuchopitelných obav z budoucnosti, ale je odrazem výrazného poklesu nových zakázek německého průmyslu, zvlášť toho automobilového. Ten se musí vypořádávat nejenom s poklesem poptávky v Evropě a Číně, ale zároveň se připravovat na brexit a ještě se přizpůsobovat novým „zeleným“ požadavkům, které navíc nejsou pro nejbližší léta posledními. V asi nejméně vhodnou dobu vznikl mix negativních faktorů, které se nemohou nepodepsat na náladách, ale i na reálných číslech z ekonomiky. Za celou eurozónu se PMI sice pod hranici 50 ještě nedostal, ale už k ní nemá daleko (50,4).