Deflační politika

28.06.2022 Bohatí budou ještě bohatší a chudí ještě chudší. Takový může být výsledek měnové politiky, kterou si právě kvůli této hrozbě, již sama připouští, Evropská centrální banka až do dneška odpírala. Právě dnes však toto tabu ruší. Musí. Rozevírání nůžek bohatství v celé eurozóně vlivem měnové politiky je tak nyní hrozbou, kterou přiznává sama hlavní instituce měnové politiky, „strážkyně eura“.

26.04.2022 Globální trhy opakovaně utrpěly různé rány. Po pandemii, obchodní válce, brexitu a velkým finančním krizím v USA a eurozóně je to nyní velký konflikt.

25.01.2016 Index Ifo a jeho subindexy současné situace a očekávání setrvávají blízko více než ročního maxima. Dokonce i po podzimu, kdy svět zachvátily...

21.01.2016 Lze obecně předpokládat potvrzení stávající silné monetární expanze hlavně kvůli prohloubení slabosti inflace resp. komentářů...

31.05.2013 Slabý kurz japonského jenu nebude představovat problém, pokud bude japonská měnová politika zaměřena...

22.01.2015 Někteří lidé se snaží najít paralelu mezi neúspěšným pokusem Švýcarské národní banky (SNB) udržet strop na švýcarský f...

01.10.2024 Nový japonský premiér Ishiba dnes uvedl, že země převezme ekonomickou politiku bývalého Kishida, aby zajistila, že Japonsko zcela vystoupí z deflace. Ishiba doufá, že „BoJ zachovává uvolněnou měnovou politiku jako trend“. Ishiba však konkrétní úrokovou politiku nekomentovala. Ne každý Ishibův komentář byl však dnes velmi holubičí.

26.01.2024 „Politika helikoptérových peněz v posledních letech rapidně umazává hranici mezi monetární a fiskální politikou. Výsledkem je tedy následující karikatura: monetární politika pod kontrolou populistů,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

05.08.2019 Poté, co prorazilo několikaletou úroveň 1350 dolarů za unci, je zlato opět v centru pozornosti. „V dlouhodobém horizontu očekáváme více cenových posunů nahoru díky přesvědčivé kombinaci klesajících úrokových sazeb, rostoucím dlouhodobým inflačním očekáváním a zvyšujícím se obavám z recese,“ vysvětluje investiční analytik Fidelity International Oscar Hutchinson.

09.09.2015 Nikdo nemůže tvrdit, že se americká ekonomika dokázala navrátit do stavu před rokem 2007. Tlak na mzdy, podíl pracovní síly, který ve srovnání s předkrizovým stavem poklesl o 440 bazických bodů, a slabší ekonomický růst než během poslední fáze zotavení, kdy USA dokázaly dosáhnout růstu HDP o 4 %, možná dokonce i 5 % – to vše potvrzuje, že nynější americká ekonomika je slabší a mnohem křehčí. Jak ukazuje i prognóza slabšího růstu HDP (2 % v letech 2015-2025 ve srovnání se 3 % v období 2000-2007), Spojené státy vstupují do období určité ekonomické stagnace. Není to jen důsledek zničených výrobních kapacit v návaznosti na ekonomickou krizi v roce 2007. Jde o celosvětový fenomén. Odráží stárnutí populace, zpomalení produktivity i strukturální změny, které ovlivňují ekonomiku („uberizace“ trhu práce, robotizace průmyslových odvětví, všudypřítomné avšak nijak přelomové inovace). Monetární politika se s takovou situací dokáže vyrovnat. Dosáhla svých hranic a nyní je na čase, aby žezlo převzala rozpočtová politika.