Kompenzační fond

26.09.2016 Legislativa ve Velké Británii brání poradenské firmě KPMG, která je likvidátorem britské pobočky forexového...

25.11.2022 Německo bude v příštím roce hospodařit s částkou 476,3 miliardy eur (11,6 bilionu Kč), rozpočtový schodek pak počítá s částkou 45,6 miliardy eur (1,1 bilionu Kč). Dnes o tom rozhodli poslanci Spolkového sněmu. I přes tento deficit ale Německo dodrží rozpočtovou disciplínu zakotvenou v ústavě, což se doposud od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 nepodařilo.

07.11.2022 Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024.

07.11.2022 1) Současná vysoká inflace v České republice není pouze důsledkem vnějších vlivů jako pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, velký podíl na ní mají například přehřátý trh práce nebo rozhazovačnost minulé vlády v době pandemie covidu. V tiskové zprávě to uvedl Tomáš Havránek z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který se zabývá makroekonomickými dopady v souvislosti s pandemií.

09.11.2022 Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v letošním roce zvýší o 1,7 procenta, v nadcházejícím roce ale hospodářství čeká propad o 0,2 procenta. Ve své ptognóze to dnes uvedla expertní komise známá jako rada moudrých, která je poradním orgánem vlády. Komise na letošní rok počítá s inflací osm procent, na příští rok s jejím poklesem na 7,4 procenta.

23.11.2023 Německá vláda upraví rozpočet pro letošní rok dodatkem, aby tak po verdiktu ústavního soudu zajistila financování programů, zejména pak regulovaných cen elektrické energie a plynu. Dnes to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner s tím, že bude nutné schválit výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání rychlému zadlužování. Ústavní soud před týdnem zablokoval 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které podle verdiktu vláda protizákonně převedla do klimatického fondu. Pochybné je také financování cenových stropů z Hospodářského stabilizačního fondu (WSF).

05.01.2021 Jak již před několika dny avizovala ministryně financí, skončilo loňské hospodaření státu deficitem na úrovni 367,5 mld. Kč. Takové číslo sice nemá v tuzemské historii obdoby, když jeho nejbližším konkurentem je 192 mld. z roku 2009, zdaleka ovšem nedosáhlo původního plánu. Ten totiž po novelizacích počítal se schodkem až 500 mld. Kč, na který byl postupně zvýšen z předpandemických 40 mld. Kč. Za rozdílem mezi plánem a konečnou realitou lze hledat primárně nad očekávání vysoké příjmy, zatímco výdaje se rozpočtované částce přiblížily. To je pozoruhodné hlavně vzhledem k tomu, že k poslední novele rozpočtu došlo začátkem července letošního roku, tedy v době, kdy případná druhá vlna epidemie byla čistě hypotetickou možností, které vesměs nebyla přikládána velká pravděpodobnost, natož aby se na ni rozpočet cíleně připravoval. Zdá se tak být zjevné, že původně schválených 500 mld. Kč bylo extrémně nadhodnocených, když se k nim rozpočet nepřiblížil ani po drtivé druhé vlně epidemických uzavírek.

31.12.2021 1. - Automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v Kolíně plánovaně převzala Toyota. Kolínský závod byl přejmenován na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Jde o osmý závod Toyoty v Evropské unii.

31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:

07.12.2022 Česká ekonomika letos přes vysoké náklady na energie vzroste o 2,4 procenta. Příští rok bude stagnovat a zastaví se průmysl, který obvykle bývá jejím tahounem. I když bude růst cen během příštího roku zpomalovat, vysoká inflace bude charakterizovat celý rok 2023. Vyplývá to z predikce, kterou dnes zveřejnila Hospodářská komora ČR (HK). Jejím předpokladem je stabilita dodávek energií a funkční systém jejich cenových stropů.