Centrální banky ve střední Evropě

24.03.2020 Kvantitativní uvolňování se plně zabydluje v zemích střední a východní Evropy. I v těch, které nesdílí euro, jako je Polsko, Rumunsko, Maďarsko nebo Česko. Vlády a centrální banky těchto zemí podnikají legislativní kroky k tomu, aby ke kvantitativnímu uvolňování mohlo docházet, případně už takové opatření přímo provádějí či signalizují.

22.10.2017 Letošní nejúspěšnější centrální bankéř ve střední a východní Evropě je Jiří Rusnok. Ceny se vyhlašují během slavnostní recepce pořádané ve Willard InterContinental Hotelu. Nejúspěšnější guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu, šéf České národní banky Jiří Rusnok, je potvrzen i Českou národní bankou. Guvernér si ve Washingtonu převzal cenu.

04.02.2020 Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 %, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou zveřejnila OSN. OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright. Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko. Vyhlídky letošního oživení růstu může zhatit zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 %, varovala OSN. Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry. Evropa by měla růst o pouhých 1,6 %. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie a některé budou expandovat i o více než čtyři %. Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky. Světová banka předminulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 %.

02.05.2023 Dnes zveřejněná data růstu inflace v eurozóně nepodpořila evropskou měnu. Přehled bankovních úvěrů ze strany ECB jen přilil olej do ohně a vytvořil další tlak na EUR/USD. Euro oslabilo svou pozici vůči dolaru a kleslo na úroveň supportu 1,0960 (střední linie indikátoru Bollinger Bands na denním grafu). Dolar zase ukazuje bojovného ducha: americký dolarový index se pohybuje poblíž hranice čísla 102, v oblasti třítýdenních maxim.

09.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. Základní úrokovou sazbu nechala na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání na rekordním minimu nula procent, ale naznačila, že kvůli vysoké inflaci přikročí od července k sérii zvyšování úroků. Základní sazbu ECB naposledy zvýšila v roce 2011.

24.10.2016 Portál FXstreet.cz připravil pro své čtenáře rozhovor se známým investičním bankéřem Ondřejem Jonášem. Naše dotazy se mimo jiné týkaly neustále diskutovaných devizových intervencí Českou národní bankou (ČNB), americké centrální banky (Fed), ale i profesního života jednoho z nejúspěšnějších českých investičních bankéřů.

24.10.2022 Makrodata zveřejněná minulý týden ukázala, že inflace ve světě, včetně jeho ekonomicky nejrozvinutějších regionů, nadále roste. Podle předložených údajů tak roční spotřebitelská inflace ve Spojeném království dosáhla nového víceletého maxima 10,1 %, v eurozóně - 9,9 %, v Kanadě - 6,9 %. Index spotřebitelských cen CPI pro Spojené státy, zveřejněný o týden dříve, rovněž naznačoval vysokou míru inflace ve výši 8,2 % (v ročním vyjádření).

09.12.2021 Polská centrální banka včera podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Od října je to už třetí zvýšení sazeb. Největší ekonomika ve střední Evropě v kategorii rozvíjejících se trhů se potýká s nejvyšší inflací za více než 20 let, analytici proto podle agentury Reuters očekávají, že centrální banka bude ve zpřísňování měnové politiky pokračovat.

02.01.2018 Guvernér České národní banky Jiří Rusnok získal od měsíčníku The Banker cenu Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2018 za způsob ukončení forexových intervencí bez tržních otřesů. V tiskové zprávě o tom dnes informovala centrální banka.

20.04.2023 Po téměř patnácti letech, kdy úrokové sazby ignoroval, si teď svět začíná pomalu uvědomovat jejich citelné dopady na makroekonomickou situaci. To může přinést celou řadu problémů.