Bankovnictví v České republice

19.06.2024 Sazba daně z příjmů právnických osob se od ledna 2024 v České republice zvýšila z 19 na 21 procent. Už 19procentní sazba byla nejvyšší obecnou sazbou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), její nová hodnota tak tuto pozici jen potvrdila. Na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku zůstaly obecné sazby zachované na loňských úrovních. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, snížilo daň z příjmu právnických osob jenom Rakousko.

05.05.2023 Raiffeisenbank vstoupila na český trh před 30 lety, v roce 1993. Začínala se dvěma pobočkami, v Praze a Českých Budějovicích, s 39 zaměstnanci. Nyní skupina Raiffeisen v České republice obsluhuje 1,9 milionu klientů a zaměstnává více než 3 600 zaměstnanců.

26.02.2024 Revolut v rámci mise vybudovat první skutečně globální banku oznamuje investice ve výši více než 11 miliard Kč do strategických marketingových a prodejních aktivit, které se letos rozvinou v Evropě, s ambicí oslovit do konce roku 2024 celosvětově 50 milionů zákazníků, což by představovalo meziroční nárůst o 40 %. Není to tak dávno, co Revolut dosáhl milníku 40 milionů zákazníků po celém světě.

20.07.2015 Největší forexový portál v České republice a na Slovensku FXstreet.cz byl osloven prestižním časopisem Bankovnictví, aby pro jeho čtenáře připravil článek o forexu.

22.05.2020 Sucho v České republice zvyšuje podnikatelským subjektům náklady, a přispívá tak k růstu cenové hladiny, která se v případě spotřebitelských cen za poslední rok v tuzemsku zvýšila nejvíce v EU (+3,3 % duben 2020/2019, Eurostat). Nejvíce postiženými odvětvími v Česku jsou podle společné analýzy think-tanku CETA a brokera TopForex producenti elektřiny z vodních elektráren, zemědělci zaměření na výrobu náročnou na vodu (např. obiloviny, kukuřice nebo producenti ryb), dřevozpracující průmysl a pojišťovny.

27.03.2023 Navzdory mimořádným regionálním a globálním otřesům zaznamenaly trhy v oblasti fúzí a akvizic ve střední a východní Evropě loni opět velmi úspěšný rok. Oproti rekordnímu roku 2021 sice aktivita investorů mírně poklesla, přesto region zůstává z pohledu nákupů a prodejů firem nadále odolným a atraktivním. Počet uzavřených transakcí dosáhl 846 v celkové hodnotě 39,2 miliardy eur. Vyplývá to ze studie “Investing in CEE: Inbound M&A Report”, kterou zveřejnila mezinárodní auditorská, daňová a poradenská společnost Mazars ve spolupráci se společností Mergermarket.

12.12.2019 Porovnání nákladů domácností na vánoční nákup mezi lety 1989 a 2019 vyznívá výrazně ve prospěch letošních už 30. Vánoc od změny politického systému v Česku, resp. Československu. Podle spotřebního koše, který sestavili analytici CFD World a CETA (Centrum ekonomických a tržních analýz), stál tento vánoční nákup v roce 1989 více než čtyřnásobek průměrné mzdy. Letos stejný sortiment přijde rodinu na pouhou polovinu průměrné mzdy v Česku.

01.06.2018 Největší a nejznámější soutěž finančních produktů v České republice se letos rozrostla o novou kategorii. Kromě tradičních finančních produktů tak byly vůbec poprvé hodnoceny české fintech projekty. Digitalizace a inovací se však nebojí ani zavedené finanční společnosti. Projevilo se to na výsledcích hned v několika kategoriích. Záštitu nad celým projektem převzalo již tradičně ministerstvo financí pod vedením ministryně v demisi Aleny Schillerové a guvernér ČNB Jiří Rusnok.

05.07.2023 Česká národní banka upozorňuje veřejnost, že zahraniční subjekt vystupující pod názvem TOPEU, který na webových stránkách https://webtrader.topeu.net a https://topeu.net/ nabízí v české jazykové mutaci investorům možnosti investic, nedisponuje žádným oprávněním k činnosti na finančním trhu v České republice. Případná investice není ze zákona pojištěna ani jinak chráněna.

13.11.2019 Po třiceti letech od roku 1989 si může Čech za průměrný plat koupit zpravidla několikanásobek objemu základních potravin, než si mohl koupit v době socialismu. Na zkoumaném vzorku potravin nejmarkantněji vzrostla kupní síla obyvatel u cukru (šestinásobně), kávy (4,6 x) nebo kuřete (4,2 x) či vajec (3,8 x). Také u všech dalších základních potravin, které byly porovnávány (viz tabulka v příloze), mají spotřebitelé větší kupní sílu dnes než v roce 1989 – s jedinou výjimkou, kterou je mléko. Polotučného mléka si mohli za socialismu lidé koupit zhruba o 5 % více než dnes. Toto srovnání samozřejmě nezohledňuje vývoj kvality produktů, jejich balení a dostupnost, která je s tehdejším obdobním nesrovnatelná.