Irsku, Portugalsku, Španělsku i Kypru záchranné balíky pomohly

Přehled zemí, které obdržely v uplynulých letech kvůli krizi finanční pomoc do Evropské unie a dalších institucí (řazeno chronologicky):

Řecko - Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. Půjčky ze záchranných programů byly podmíněny úspornými opatřeními a reformami. Hlavními problémy Řecka byly šedá ekonomika, přebujelý státní aparát, korupce a dlouhodobý život nad poměry, což způsobilo vysoké zadlužení země. V květnu 2010 eurozóna schválila první pomoc ve výši přes 107 miliard eur (Řecko nakonec dostalo 72,8 miliardy), v únoru 2012 byl schválen druhý balík pomoci (130 miliard eur) a v srpnu 2015 byla schválena dohoda o třetím záchranném programu ve výši až 86 miliard eur. Počátkem tohoto měsíce Řecko obdrželo poslední půjčku ze třetího programu a dnes program opouští. Zatímco se země postupně zotavuje z vleklé recese, problémem je stále vysoký dluh, který loni klesl na 178,6 procenta HDP, zatímco o rok dříve to bylo 180,8 procenta HDP.

Irsko - Do problémů se Irsko dostalo kvůli bankovní krizi, která zdevastovala tamní ekonomiku, zničila pověst země a dohnala zemi k žádosti o mezinárodní finanční pomoc. Problémy irských bank způsobilo obrovské množství úvěrů, které si finanční ústavy nabraly v zahraničí, aby na domácí půdě mohly financovat masivní realitní boom. S příchodem krize začaly ovšem ceny nemovitostí prudce klesat a banky se zanedlouho ocitly bez prostředků. V listopadu 2010 si Irsko vyjednalo od MMF a EU finanční pomoc v objemu 67,5 miliard eur na sanaci ztrátových bank. Program skončil v prosinci 2013 a od té doby irská ekonomika výrazně oživila. Míra nezaměstnanosti v době krize přesahovala 15 procent, zatímco nyní se pohybuje pod sedm procent. Irský HDP loni vzrostl o 7,8 procenta a země se tak již čtvrtým rokem za sebou stala nejrychleji rostoucí ekonomikou Evropské unie. Zadlužení Irska dosáhlo vrcholu v roce 2013, kdy se dluh vyšplhal až na 123,2 procenta HDP, již o tři roky později se dostal pod 100 procent.

Portugalsko - Do problémů Portugalsko dostalo vysoké zadlužení v kombinaci se slabým hospodářským růstem. Finanční situaci země ztížily také politické půtky kvůli úsporným opatřením. Země obdržela od června 2011 do dubna 2014 celkem 78 miliard eur. Výměnou za to se nejchudší země západní Evropy, která zažívala největší hospodářské problémy od 70. let minulého století, zavázala k úsporným opatřením. Loni bylo Portugalsko odebráno ze seznamu zemí EU, které mají nadměrný deficit, a relativně dobře se daří i ekonomice, která loni vzrostla o 2,7 procenta. Díky tomu se veřejný dluh Portugalska loni snížil na 126,2 procenta HDP, což je nejméně od roku 2012.

Španělsko - Bylo největší zemí eurozóny, která byla nucena o pomoc požádat. V prosinci 2012 a v únoru 2013 dostalo z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) celkem 41,3 miliardy eur na rekapitalizaci bank, které doplatily na krizi na realitním trhu. Celkem mělo slíbeno až 100 miliard eur, ale částku nevyužilo celou. Ekonomika loni rostla o více než tři procenta HDP, státní dluh činil ke konci roku 2017 98,3 procenta HDP, zatímco v roce 2012 to bylo 85 procent.

Kypr - Kypr se počátkem roku 2013 dostal kvůli nesolventnosti domácích bank do krize, kdy se dokonce na několik dní uzavřely banky, a EU s MMF mu poskytly záchranný program v objemu deseti miliard eur. Ekonomiku poslaly ke dnu špatná fiskální politika a rizikové investice do zahraničních dluhopisů. Program byl plánovitě ukončen v březnu 2016 a Kypr ze schválených deseti miliard vyčerpal 7,25 miliardy. Díky nápravnému programu a reformnímu úsilí kyperských vlád se ekonomika stabilizovala. Zatímco v roce 2013 klesla o 5,9 procenta, loni rostla o 3,9 procenta. Státní dluh loni činil 97,5 procenta HDP oproti 102,2 procenta v roce 2013.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Irsko se dohodlo s ECB
  Irsko včera s Evropskou centrální bankou (ECB) dosáhlo dlouho očekávané dohody na zmírnění dluhové...
• Irsko se úspěšně vrátilo na dluhopisový trh
  Irsko dnes prodalo investorům své první desetileté dluhopisy od získání úvěrové pomoci od Evropské unie...
• Irsko se vrátilo na trh dlouhodobých dluhopisů
  Irsko se včera poprvé od září 2010 vrátilo na trh dlouhodobých státních dluhopisů.
• Irsko s Portugalskem adepty na dodatečnou pomoc
  Dodatečnou pomoc od Evropské unie by mohlo kromě Řecka potřebovat také Irsko. Informoval o tom dnes německý...
• Irsko úspěšně prodalo desetileté dluhopisy
  Irsko prodalo desetileté státní dluhopisy v objemu 750 milionů eur s rekordně nízkým výnosem 2,7 procenta...
• Irsko úspěšně prodalo své dluhopisy
  Irsko včera s úspěchem prodalo státní dluhopisy za 2,5 miliardy eur. Vláda tím získala čtvrtinu z...
• Irsko ve 3Q zrychlilo růst na 1,5 procenta
  Irská ekonomka se ve třetím čtvrtletí zotavovala z recese výrazně rychleji než dosud. Její hrubý domácí...
• Irsko vydá první desetiletou emisi dluhopisů od krize
  Irsko v nejbližší době vydá svou první emisi desetiletých dluhopisů od dluhové krize. Sdělila to včera irská...
• Irsko zhoršilo hospodářský výhled
  Irská vláda včera večer výrazně snížila odhad růstu hrubého domácího produktu pro letošní i příští rok...
• Irsko zlepšilo výhled domácí ekonomiky
  Irská centrální banka zvýšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 4,5 procenta z dříve...
• Irský expremiér: Rozšíření EU přinese bloku stabilitu
  Rozšíření Evropské unie o další země přinese stabilitu, prosperitu a posílení bloku. Musí být ale založené na reformách v daných státech. Na dnešní konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekl bývalý irský premiér Bertie Ahern, jehož země předsedala Radě EU v květnu 2004, kdy se unie rozšířila o deset zemí včetně Česka.
• Irský ministr financí Donohoe obhájil post v čele euroskupiny
  Irský ministr financí Paschal Donohoe byl dnes na další dva a půl roku znovuzvolen do čela euroskupiny, vlivného orgánu koordinujícího hospodářskou a finanční politiku 19 zemí platících eurem. Oznámila to Rada EU v tiskové zprávě. Donohoe za svou první prioritu označil posílení koordinace opatření proti inflaci a vysokým cenám energie.
• Irský parlament podpořil brexitovou dohodu
  Irský parlament ve středu podpořil návrh dohody o odchodu Spojeného království z Evropské unie. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters. Souhlas irského parlamentu nebyl právně vyžadován, ale irský premiér Leo Varadkar o něj stál, neboť takto chtěl potvrdit, že za ním během vyjednávání brexitu stojí politici všech stran.
• Irský premiér: Po brexitu bez dohody zavedeme u hranic kontroly
  Irsko se připravuje na to, že po případném odchodu Británie z Evropské unie bez dohody na konci října zavede poblíž hranic se Severním Irskem kontroly zboží. Řekl to včera irský premiér Leo Varadkar, informovala agentura Reuters. Otázka budoucího režimu na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království, je hlavním sporným bodem jednání o brexitové dohodě.
• Irští poslanci schválili likvidaci Anglo Irish Bank
  Irští poslanci dnes na mimořádném zasedání schválili likvidaci irského finančního ústavu Anglo Irish Bank...
• Ischinger: Summit G7 je pro SRN a Scholze šancí postavit se do čela Západu
  Summit skupiny velkých světových ekonomik G7, který Německo hostí, je pro kancléře Olafa Scholze velkou šancí, jak se postavit do čela Západu. Dnes to v rozhovoru s televizí Welt prohlásil bývalý šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger. Západ se nyní potýká s hospodářskými dopady ruské invaze na Ukrajinu a zároveň Kyjev podporuje bezprecedentními protiruskými sankcemi.
• Islámský stát chce platit zlatem místo dolarů
  Zelené bankovky s americkými prezidenty pochopitelně nepřijdou radikálům z Islámského státu jako...
• Islandská centrální banka snížila hlavní úrok na rekordní minimum
  Islandská centrální banka dnes snížila hlavní depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na rekordní minimum 3,25 procenta. Varovala, že nejistý výhled globální ekonomiky znamená, že ekonomický růst země může zpomalit více, než předpokládala.
• Islandská centrální banka zvýšila základní úrok na šestileté maximum
  Islandská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,5 procenta, maximum za šest let. Ve svém dnešním oznámení také naznačila, že bude ve zvyšování úroků pokračovat, protože se snaží utlumit prudký růst na trhu s bydlením, který přispěl ke zvýšení inflace na nejvyšší hodnotu za více než deset let.
• Islandská ekonomika v 1Q klesla
  Islandská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla mezičtvrtletně o 1,9 procenta, což byl první pokles za čtyři čtvrtletí a nejhorší od roku 2014. Meziročně tempo růstu hrubého domácího produktu se zpomalilo na pět procent z 11,3 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Zpráva, kterou dnes zveřejnil statistický úřad, zvyšuje pravděpodobnost, že centrální banka sníží úrokové sazby.