Ifo: Čína má největší přebytek běžného účtu, překonala Německo

Přebytek bilance běžného účtu Německa se loni již pátý rok za sebou snížil a Čína v době pandemie covidu-19 překonala největší evropskou ekonomiku a má nyní největší přebytek běžného účtu na světě. Vyplývá to z průzkumu ekonomického institutu Ifo.

Zpráva upozorňuje na posun ve světovém obchodu vyvolaný koronavirovou krizí, protože vyšší poptávka po zdravotnických ochranných pomůckách a elektronice po celém světě zvýšila vývoz z Číny. Přebytek běžného účtu Číny se tak loni podle Ifo více než zdvojnásobil na 310 miliard USD (6,7 bilionu Kč).

Přebytek běžného účtu Německa naopak klesl na 261 miliard USD kvůli poklesu poptávky po autech, strojích a vybavení na důležitých vývozních trzích země. Třetí skončilo Japonsko, jehož přebytek činil 158 miliard USD.

V poměru k hrubému domácímu produktu však bilance běžného účtu Německa zůstává neobvykle vysoká. Loni činila 6,9 procenta a snížila se jen mírně ze 7,1 procenta v roce 2019. Od roku 2011 je bilance běžného účtu země nad orientační prahovou hodnotou EU, která činí šest procent. V roce 2015 přebytek stoupl na rekordních 8,6 procenta.

Pro srovnání přebytek Číny loni činil jen 2,1 procenta HDP. Japonský přebytek pak 3,2 procenta.

Naopak Spojené státy zůstávají zemí s největším deficitem bilance běžného účtu. Ten loni stoupl o zhruba třetinu na 635 miliard USD, tedy 3,1 procenta HDP. To ukazuje, že bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se nepodařilo snížit obchodní deficit navzdory svému programu America First, tedy Amerika na prvním místě, v jehož rámci chtěl ochránit průmyslová pracovní místa zvýšením dovozních cel na zahraniční zboží.

Ekonom Ifo Christian Grimme upozornil, že omezení cestování a turistiky související s pandemií stáhlo tradičně vysoký deficit německé bilance služeb na rekordní minimum. Němci totiž loni omezili dovolené v zahraničí, výrazně méně tak utráceli v jiných zemích, jako Španělsko, Itálie a Řecko, napsala agentura Reuters.

Bilance běžného účtu je širším měřítkem obchodu. Sleduje tok zboží a služeb a také investic do země a opačným směrem.

Zdroj: Reuters, ČTK, Ifo

Čtěte více

• IEA: Výhled ekonomiky omezí od příštího roku další růst poptávky po ropě
  Růst poptávky po ropě, který se dostavil díky oživení po pandemii covidu-19, v letošním roce skončí. Výhled světové ekonomiky a přechod na čistší paliva totiž poptávku od roku 2024 omezí. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Agentura také poprvé předpovídá vrchol světové poptávky "před koncem desetiletí".
• IEA: Výpadky v těžbě ropy mohou zmírnit přebytek suroviny na trhu
  Převis nabídky nad poptávkou na světovém ropném trhu by mohly v letošním roce zmírnit neplánované...
• IEA: Vývoz ruské ropy byl v březnu navzdory sankcím nejvyšší za tři roky
  Vývoz ruské ropy navzdory západním sankcím dosáhl v březnu maxima za poslední tři roky, respektive od dubna 2020. Tržby, které Moskva z prodeje suroviny získává, ale zůstávají mnohem nižší než loni. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu o tom dnes informovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• IEA: Západní sankce a averze kupců vůči ruské ropě se plně projeví od května
  Dopad západních sankcí a averze kupců vůči ruské ropě se plně projeví od května, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Výraznému deficitu by však podle ní měl zabránit pokles poptávky v souvislosti s pandemickou situací v Číně, zvyšování produkce skupiny OPEC+ a bezprecedentní čerpání nouzových zásob Spojenými státy a jejich spojenci.
• IEA: Zhoršení pandemie zpomalí oživení poptávky po ropě
  Současný nárůst počtu případů nákazy novým koronavirem povede k pomalejšímu oživení poptávky po ropě. Ve druhé polovině roku by ale oživení mohlo podpořit rozšíření očkování a nová stimulační opatření. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Snížila také výhled růstu poptávky na letošní rok o 300.000 barelů denně.
• IEA: Zisky ropného a plynárenského sektoru loni stouply na čtyři biliony USD
  Souhrnné zisky globálního ropného a plynárenského průmyslu se v loňském roce vyšplhaly asi na čtyři biliony dolarů (přes 88 bilionů Kč), zatímco v posledních letech se pohybovaly v průměru kolem 1,5 bilionu dolarů za rok. Uvedl to dnes výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. K růstu cen přispěly geopolitické problémy, hlavně dopady války na Ukrajině.
• IEA zlepšila výhled poptávky po ropě pro letošní rok
  Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zlepšila svůj odhad poptávky po ropě pro letošní rok na 92,1 milionu barelů denně. To je proti předchozímu odhadu z minulého měsíce o 400.000 barelů denně více. Důvodem je menší pokles poptávky ve druhém čtvrtletí, než se čekalo. Současně však varovala, že šíření nemoci covid-19 je rizikem pro další vývoj poptávky.
• IFC bude investovat do řeckých bank
  Mezinárodní finanční korporace (IFC) ze skupiny Světové banky (SB) podpoří připravovanou rekapitalizaci...
• Ifo: Asi 40 procent německých podniků pociťuje dopady rostoucích cen energií
  Asi 40 procent německých podniků pociťuje dopady rostoucích cen energií a téměř polovina firem kvůli tomu hodlá omezit investice. Vyplývá to z výzkumu institutu Ifo, který dnes zveřejnil list Augsburger Allgemeine. Účty za plyn a elektřinu pro německé domácnosti, které uzavírají nové smlouvy, dosáhly minulý měsíc rekordní výše a rostoucí ceny zemního plynu a ropy po ruské invazi na Ukrajinu pomohly v březnu zvýšit meziroční inflaci v Německu na 40leté maximum.
• Ifo: Celní válka podkopává výhledy světové ekonomiky
  Globální ekonomické vyhlídky se zhoršily, na světovou ekonomiku má silně negativní vliv vystupňování obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou. Informoval o tom dnes německý institut Ifo. Odvolává se přitom na průzkum mezi 1200 odborníky ze 110 zemí, podle nějž se ukazatele Ifo pro současné podmínky a hospodářská očekávání ve třetím čtvrtletí zhoršily.
• Ifo: Daňové zatížení příjmů v Německu se od roku 1986 téměř nepřetržitě snižuje
  Zatížení hrubých příjmů daněmi a příspěvky na sociální zabezpečení v Německu se od roku 1986 téměř nepřetržitě snižuje. Uvedl to dnes mnichovský institut Ifo, který se opírá o vlastní výpočty.
• Ifo: Důvěra německých exportérů se v únoru mírně zlepšila
  Důvěra německých exportérů se v únoru mírně zlepšila. Stoupla poprvé po čtyřech měsících poté, co se v lednu propadla nejníže od dubna 2016. Index očekávání německých vývozců pro příští měsíce se podle dnes zveřejněných údajů mnichovského institutu Ifo tento měsíc zvýšil o 1,2 na 7,2 bodu.
• Ifo: Hospodářská recese v Německu bude v příštím roce proti očekávání mírnější
  Propad německé ekonomiky bude v příštím roce mírnější, než se původně očekávalo. Ekonomický institut Ifo nyní předpokládá snížení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta a ve svém ekonomickém výhledu dnes uvedl, že inflace proti předpokladům rychleji zpomalí. Sníží se tak podle něj na 6,4 procenta. V zářijové prognóze ještě institut vycházel z toho, že se v příštím roce HDP propadne o 0,3 procenta a že inflace dosáhne 9,3 procenta.
• Ifo: Ke kratší pracovní době se uchyluje více německých továren
  Stále více německých továren přechází na kratší pracovní dobu, takzvanou kurzarbeit, zjistil institut Ifo. Podle jeho dnes zveřejněného průzkumu se jejich podíl zvýšil na 5,5 procenta z červnových 3,8 procenta. Stávající recese v sektoru tak začíná silněji dopadat na pracovní trh, napsala agentura Reuters.
• Ifo: Konkurenceschopnost německého průmyslu klesá
  Konkurenceschopnost německého průmyslu v rámci Evropské unie i na globálním trhu se už delší dobu zhoršuje. Ve své zprávě na to dnes upozornil mnichovský ekonomický institut Ifo, který se odvolává na výsledky svých průzkumů.
• Ifo: Koronavirová pandemie způsobila Německu ekonomické ztráty 330 miliard eur
  Náklady na koronavirovou krizi v letech 2020 a 2021 v Německu dosáhly 330 miliard eur (osm bilionů Kč). To odpovídá ztrátě deseti procent hrubého domácího produktu (HDP) za rok 2019, uvedl dnes na základě svých propočtů ekonomický institut Ifo.
• Ifo: Koronavirus připraví německou ekonomiku o stovky miliard eur
  Koronavirus připraví německou ekonomiku o stovky miliard eur, předpověděl dnes hospodářský institut Ifo. Jeho konkrétní odhady se pohybují mezi 255 miliardami a 729 miliardami eur. O práci navíc může přijít hodně přes milion lidí.
• Ifo: Kvůli pandemii může HDP Německa klesnout o šest procent
  Německá ekonomika by kvůli krizi vyvolané koronavirem letos mohla klesnout až o šest procent. Uvedl to dnes šéf vlivného hospodářského institutu Ifo Clemens Fuest. Institut zveřejnil index podnikatelské nálady v Německu, jehož hodnota za březen se propadla na nejhorší úroveň od roku 2009. Největší evropská ekonomika podle Fuesta míří do recese.
• Ifo: Nadměrná byrokracie stojí Německo až 146 miliard eur ročně
  Nadměrná byrokratická zátěž stojí Německo až 146 miliard eur (zhruba 3,7 bilionu Kč) ročně na ušlém výkonu ekonomiky. Vyplývá to ze studie, jejíž výsledky dnes zveřejnil hospodářský institut Ifo. Německá ekonomika je nyní v útlumu, kromě byrokracie podkopávají hospodářskou aktivitu i vysoké ceny energií, slabá poptávka v Číně a problémy automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem k elektromobilům.
• Ifo: Nálada mezi německými exportéry je nejlepší od začátku války na Ukrajině
  Nálada mezi německými exportéry se v dubnu dostala na nejlepší úroveň od zahájení ruského útoku na Ukrajinu. Výrazně se zlepšila například exportní očekávání v automobilovém průmyslu. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky včera zveřejnil mnichovský výzkumný institut Ifo.