Certifikát

Majitel certifikátu participuje například přímo na vývoji kurzu indexu (indexový certifikát), nebo nějakého speciálně sestaveného koše akcií (basket certifikát). I když se certifikáty většinou vztahují na akcie, nebo akciové indexy, jsou z čistě právního hlediska dluhopisy a nezajišťují žádná majetková a akcionářská práva na odpovídající podnik. Vkladatel získává úvěrové právo vůči emitentovi, jemuž přechodně přenechává peníze.

Certifikáty jsou každý burzovní den volně obchodovatelné a mohou být ve své době splatnosti jak omezené, tak neomezené. Nemají žádné průběžné výnosy a mají většinou variabilní splatnou částku. Jejich kurzovní vývoj je vázán na základní hodnotu (underlying). Možné základní hodnoty jsou vedle akcií a akciových indexů devizy a suroviny. Podobně jako u investice do akcií participuje vkladatel přímo na pohybu kurzu základní hodnoty - aniž by ovšem sám vlastnil cenné papíry, které jsou jejím základem.

U certifikátů se v zásadě odlišují dvě skupiny produktů: investiční produkty a pákové produkty. U investičních produktů participuje vkladatel zpravidla jedna ku jedné z vývoje základní hodnoty. Z tohoto důvodu jsou vhodné zvláště pro konzervativní vkladové strategie. Mezi investiční produkty se počítají například diskontní certifikáty, basket certifikáty, indexové certifikáty a akciové dluhopisy.

Pákové produkty (opční listy a knock-outs) jsou naproti tomu vhodné pro zkušené a spíše spekulativně orientované vkladatele. Podle individuální úpravy jsou knock-outs emitenty označovány např. jako turbo nebo wawe. Zabudovaný pákový efekt otevírá šanci s malým vkladem nadproporcionálně profitovat z pohybů trhu. Při opačném vývoji trhu je ovšem možná totální ztráta investice.

Důležitá ustanovení pro činnost emitentů certifikátů jsou upravena v zákonu o kapitálových vkladových společnostech (KAGG). Ustanovení k prodeji zahraničních investičních certifikátů v Německu upravuje "Zákon o zahraničních investicích" z 28. července 1978.